"Jednoho dne nám ropa dojde; nebude to dnes ani zítra, ale jednoho dne ropa dojde a měli bychom ji opustit dříve, než ona opustí nás", řekl Birol. "Čím dříve s tím začneme, tím lépe, protože celý náš ekonomický a sociální systém je na ropě založen, takže změna bude vyžadovat dost času a dost peněz a měli bychom to brát velmi vážně," dodal. Podle něj nejen kvůli recesi chybějí investice do nových kapacit, které by alespoň nahradily pokles těžby. Po překonání recese bude globální ekonomika velmi křehká a zranitelná a prudký růst cen paliv ji může znova srazit na kolena. V zemích, které nejsou členy ropného kartelu OPEC, už ropný zlom nastal - a éra levné ropy je za námi, varuje Birol. I kdyby poptávka po ropě už nerostla, svět by musel k udržení současné úrovně těžby nalézt ekvivalent čtyř Saúdských Arábií; k pokrytí předpokládaného růstu poptávky do roku 2030 by musel získat zdroje odpovídající šesti Saúdským Arábiím.

Z geologického, investičního a geopolitického hlediska jde o ohromnou výzvu. Vlády si podle Birola stále více uvědomují, že k ropnému zlomu dojde, ale zatím příliš nechápou, jak vážné budou následky tohoto vývoje. Environmentalisté se obávají, že s poklesem konvenční těžby vznikne tlak na výrobu paliv z mnohem horších zdrojů, jako jsou například ropné písky v kanadské provincii Alberta; energie potřebná k vytěžení jednoho barelu ropy je však prakticky rovná energetickému zisku z této suroviny. Bývalý konzultant ropného průmyslu Jeremy Leggett, který nyní pracuje v oboru obnovitelných zdrojů, upozorňuje, že vyčerpání zásob ropy neznamená pokles produkce skleníkových plynů způsobujících globální oteplování, ale pravý opak. Ropné společnosti mají v úmyslu přejít na ropné písky nebo výrobu tekutých paliv z uhlí, což jsou technologické procesy uvolňující mnohem více uhlíku než zpracování ropy.

Celý článek v angličtině:ZDE