31. 7. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 8. 2009

FESTIVAL NAD ŘEKOU:

Helgeho Stud: Kino morálního znepokojení po víc než čtyřiceti letech

◄ Ladislav Helge a (rozmazaný) Jan Lukeš v Písku

Možná úplně nejzajímavějším filmem, který se v Písku promítal v sobotu, byl téměř dvouhodinový psychologický film morálního znepokojení režiséra Ladislava Helgeho Stud (1967). Film zaznamenává morální úzkost všemocného okresního tajemníka komunistické strany Arnošta Pánka (děj se odehrává v Mikulově), který náhle zjistí, že jeho chráněnec Kvasil, předseda jednoho místního JZD, znásilnil nezletilou dívku a provinil se nejrůznějšími, systematickými podvody. Pánek se o Kvasilovi dovídá, že je darebák, teprve když je Kvasil zatčen a okresní prokurátor na něj uvalí vazbu. Přitom místní vesničané Kvasilovy podvody i sexuální eskapády tolerovali, protože v důsledku jeho podvodů všichni zbohatli. Matka znásilněné dívky dokonce protestuje, proč z toho "páni" dělají tragédii, vždyť pan Kvasil by se její dceři postaral o vynikající věno.

Kvasila za znásilnění udal místní agronom, který se na jeho chování už nemohl dívat. Ortodoxní komunistický spolupracovník Arnošta Pánka na šéfa komunistické strany naléhá, aby se za Kvasila postavil. Když je v Kvasilově věci svolána veřejná schůze a občané jsou vyzváni k diskusi, mlčí - jak na to poukazuje jeden bývalý místní funkcionář, který se na podvodech a korupci odmítl podílet a odstoupil, a který ve filmu funguje tak trochu jako Pánkovo živé svědomí, občané mlčeli, protože se stydí. (!)

Na filmu je z dnešní doby pozoruhodné, že za čtyřicet let vůbec nezastaral. Řeší úplně tytéž etické problémy, jaké jsou aktuální dodnes. S jediným rozdílem: korupce a podvody by dnes u okresních politických funkcionářů asi přece naprosto nevyvolávaly žádnou morální úzkost.

Film je podobně traumatizujícím bilancujícím dílem jako je Vaculíkova Sekyra - konec konců Sekyra i Stud jsou naprosto z téže doby a neuvěřitelně autenticky zachycují tehdejší atmosféru morálního znepokojení.

Podobně jako u Vaculíkovy Sekyry platí i u Helgeho Studu jedna zvláštní věc. Za komunismu jsme si naivně mysleli, že tato díla jsou morální kritikou komunistického režimu; nyní, dvacet let po pádu komunismu vidíme, že komunismem to nebylo: Stejná korupce a stejné maloměstské podvádění existuje i dvacet let po pádu totality. Je zjevné, že Vaculík a Helge nevytvořili kritiku komunistického režimu, ale velmi hlubokou analýzu některých základních rysů maloměstské (české) společnosti.

Přítomný režisér Ladislav Helge se diváků po promítání ptal, zda jim po více než čtyřiceti letech připadá Stud "něčím blbý". Diváci mlčeli: snad trochu nepřesvědčivé může být, že okresní tajemník Pánek, který se honosí tím, že vládne v okresu "už dvacet let" a ví, co se kde šustne, jak je zjevné, snaží se být vůči lidem vstřícný a pomáhat jim, se doví o kriminální činnosti svého podřízeného Kvasila teprve, když je Kvasil zatčen. Je opravdu realistické, aby šéf komunistické strany vládl okresu dvacet let a nebyl si vědom korupce, arbitrárních rozhodnutí a podvádění? Nezapůsobila při vylíčení relativně idealistického tajemníka Pánka, dělnického kádra, kterého do vysoké funkce strana povolala od ponku, na režiséra ideologie? Zeptal jsem se na toto, přestože si jsem dobře vědom, že rozhodujícími funkcionáři komunistické strany se stal póvl až od sedmdesátých let, že v šedesátých let nebyli všichni komunističtí šéfové automaticky zločinci.

V odpovědi mi to Ladislav Helge potvrdil. Podle něho je postava tajemníka Pánka zcela realistická, neboť ve vedení komunistické strany v padesátých a v šedesátých letech byli i idealisté. Helge se jako o příkladu zmínil o jednom komunistickém funkcionáři, kterého znal, byl to bývalý jezuita, který konvertoval ke komunistické víře a tvrdě nutil sedláky, aby vstupovali do družstva. Přitom sám ze svého idealistického tlaku nic neměl, žil v naprosté chudobě.

To jsou poměry, které normalizační dvacetiletí radikálně změnilo. Na Helgeho Studu mi přijde nejzajímavější právě ta morální úzkost, která nám dnes připadá tak trochu zastaralá: vůbec to, že morální otázky tehdy lidé řešili. Něco opravdu podstatného se muselo stát s českým národem od sedmdesátých let, že skoro nikdo už morální znepokojení nepociťuje. Nebo pociťuje?

Jan Lukeš se Ladislava Helgeho ptal, proč by nebylo možno natočit něco jako Stud znovu i dnes (možná vzdáleně je pokusem o něco takového nový Balkův a Křižanův slovenský film Pokoj v duši, i když ten je v porovnání se Studem hodně schematický). Helge poukázal na to, že nikdo na takové filmy dnes v ČR nedá peníze. Mám ale pocit, že by se dnes film jako Stud natočit nedal, protože nikdo by se asi nedíval dvě hodiny na to, jak vysoký činitel komunálního úřadu má výčitky svědomí z toho, že jeho kolegové podvádějí. Nebo nemám pravdu?

                 
Obsah vydání       31. 7. 2009
2. 8. 2009 Írán zahájil procesy s opozičními aktivisty
2. 8. 2009 Americký student byl odsouzen za stahování hudby z internetu k pokutě 675 000 dolarů
31. 7. 2009 Pokusu vybudovat "ruské NATO" hrozí neúspěch
31. 7. 2009 Obama a Latinská Amerika: Změna, či status quo? Daniel  Veselý
1. 8. 2009 Helgeho Stud: Kino morálního znepokojení po víc než čtyřiceti letech Jan  Čulík
31. 7. 2009 Filmový Festival nad řekou začal Jan  Čulík
2. 8. 2009 Odhalení zrestaurované kartuše v Písku
31. 7. 2009 Íránští demonstranti se během připomínky zabití Nedy Soltanové střetli s bezpečnostními jednotkami
31. 7. 2009 Talibán kdysi, Afghánistán dnes Bohumír  Tichánek
31. 7. 2009 Mít duševní poruchu je "normální" Ivan  David
31. 7. 2009 Nakladatelství OIKOYMENH vydalo český překlad Dialektiky osvícenství
31. 7. 2009 S autem do letní jámy, neboli O vlivné zprávě, která vlastně žádnou zprávou není Uwe  Ladwig
31. 7. 2009 O ošidnosti předpovědí Jita  Splítková
31. 7. 2009 O potřebnosti Akademie věd Pavel  Kalenda
31. 7. 2009 Bez vědeckého výzkumu byste nemohli ani telefonovat Petr  Wagner
31. 7. 2009 Bez základního výzkumu se neobejdeme Hynek  Bíla
31. 7. 2009 Bez státem financovaného výzkumu bychom telefonovat mohli
31. 7. 2009 Množství financí pro vědu musejí určovat politici
31. 7. 2009 Vědci by rádi, ale jak? Boris  Valníček
31. 7. 2009 Popularizace vědy? Miloš  Kaláb
31. 7. 2009 Informace o vědeckém výzkumu pro veřejnost: Není nutno čekat na novináře
31. 7. 2009 Stát ať podporuje vědu, nikoliv pavědu Jiří  Beránek
31. 7. 2009 Jak efektivně financovat vědu? Boris  Cvek
31. 7. 2009 Jak efektivně zasáhnout letícího bažanta? Karel  Dolejší
31. 7. 2009 Vědci zlepšují vozidla na vodíkový pohon
31. 7. 2009 Nová zjištění o vzniku sluneční soustavy
31. 7. 2009 Jedině piráti vědí, jak na vyrovnaný rozpočet
30. 7. 2009 Jaké to je, být žalován o 4,5 milionu dolarů
30. 7. 2009 Podle ministra zahraničí Kohouta budou podzimní parlamentní volby o radaru
30. 7. 2009 Svoboda slova je přímo úměrná vnitřní sebejistotě společnosti Stanislav A. Hošek
30. 7. 2009 Svoboda slova - fetiš nahrazující analýzu? Karel  Dolejší
30. 7. 2009 Věda a infarkt Věra  Říhová
30. 7. 2009 Daimler in red, neboli Není to milostná píseň, ale děsná skutečnost Uwe  Ladwig
30. 7. 2009 Falešný optimismus má v naší zemi tradici Petr  Nachtmann
30. 7. 2009 NATO hledá novou strategickou koncepci
30. 7. 2009 Majetková přiznání vysokých pražských úředníků? Tabu!
30. 7. 2009 Podezřelé staveniště u tunelu Radejčín na dálnici D8
30. 7. 2009 Rozvoj území v teorii a v praxi
29. 7. 2009 Skandál s Miladou Stanislav  Křeček
29. 7. 2009 Krize: Odraz ode dna, ale žádné oživení
29. 7. 2009 Plánovaný odchod holandských vojáků z Afghánistánu rozpoutává kmenové konflikty Miloš  Kaláb
29. 7. 2009 "Osvícená diktatura" vědců? Matěj  Šuster
12. 7. 2009 Hospodaření OSBL za červen 2009

Český film RSS 2.0      Historie >
1. 8. 2009 Helgeho Stud: Kino morálního znepokojení po víc než čtyřiceti letech Jan  Čulík
22. 7. 2009 Je literatura mrtvá? Aleš  Merenus
10. 7. 2009 Anglické jahody: Jsou Rusové lepší než Češi? Jan  Čulík
10. 7. 2009 Sestra a Líbáš jako Bůh: dva problematické české filmy Jan  Čulík
8. 7. 2009 Přesvědčivý film o lidských vztazích uprostřed válečných hrůz Jan  Čulík
7. 7. 2009 Další nedovařené potěšení z českých filmových vyvařoven Ema  Čulík
6. 7. 2009 Pokoj v duši: slušný kinematografický pokus Jan  Čulík
4. 7. 2009 Fiasko Formanovy Dobře placené procházky Jan  Čulík
4. 5. 2009 Řehořkovy Proměny: (Pseudo)artistní nuda Jan  Čulík
4. 5. 2009 Z rozkazu bloudící ozvěny Martin  Škabraha
24. 3. 2009 "Starý" a "mladý" pohled na současnou Českou republiku David  McCallum
24. 3. 2009 An "old" and a "young" view of the contemporary Czech Republic David  McCallum
23. 3. 2009 Tycovo El Paso: Dobře míněný pokus přiblížit romskou komunitu, který nevyšel Jan  Čulík
6. 11. 2008 Film Pravztahy Veroniky Janečkové byl zpřístupněn na webu   
4. 11. 2008 Naše Dílny skutečně nejsou workshopy, ale v této formě jsou důležité   

Písek - Festival nad řekou 2009 RSS 2.0      Historie >
1. 8. 2009 Helgeho Stud: Kino morálního znepokojení po víc než čtyřiceti letech Jan  Čulík
31. 7. 2009 Filmový Festival nad řekou začal Jan  Čulík
21. 7. 2009 Festival nad řekou 2009