POZNÁMKA NA OKRAJ:

O imigrantech a emigrantech, neboli O nutnosti vzdělání a integrace

28. 7. 2009 / Uwe Ladwig

V zemích s klesajícím počtem obyvatel a rostoucím podílem nepracujících důchodců by se politikové měli rozhodnout, z čeho by v budoucnu tito senioři měli žít. Ačkoliv to platí i pro Německo, u nás se lidé dlouho bránili tomu, že by přistěhovalci mohli hrozící problémy alespoň trochu zmírnit. Mezitím se ale už nemusí diskutovat o tom, jestli by Německo mohlo být, mělo být, nebo vlastně už je imigrační zemí, protože podle nejnovějších údajů máme více lidí, kteří se vystěhovávají, než těch kteří se přistěhovávají. V této situaci je ovšem integrace dříve přistěhovaných lidí a jejich dětí ještě důležitější, než se možná zatím myslelo -- a o tom něco v téhle poznámce...

V roce 2008 do Německa imigrovalo kolem 682 000 lidí, zatímco 738 000 lidí naopak emigrovalo. Tím se Německo poprvé stalo imigrační zemí -- přičemž se přistěhovalo o 11 000 cizinců více než se vystěhovalo, a odešlo o 66 000 Němců více, než se jich vrátilo zpět.

Na obzvlášť zajímavý efekt v této souvislosti v časopise Wirtschaftswoche poukázal ministr pro integraci spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet, podle nějž většina přistěhovalců je méně vzdělaná než vystěhovalci. Do Severního Porýní-Vestfálska podle něj v první polovině roku 2008 přišlo jen 11 vysoce kvalifikovaných cizinců; takoví ale byli právě mladí Turci, kteří se vrátili do své staré vlasti, aby tam dělali kariéru.

Podle všeho je tedy problémem to, že němečtí politikové by se měli více snažit, aby se právě inteligentní a dobře vzdělané děti dřívějších přistěhovalců cítily více integrovány a zůstaly v zemi, kde se nerodí dost dětí. Ale to zase není nic nového, všechny děti by měly mít možnost získat dobré vzdělání a integrovat se do společnosti nezávisle na původu, pohlaví a víře tak, aby mohly dělat kariéru -- nebo myslíte, že některé děti by z tohoto pravidla měly být zásadně vyjmuty?

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 28.7. 2009