Ukrajina zmítaná politickou i ekonomickou krizí

23. 7. 2009 / Karel Klimša

Na návštěvu Ukrajiny -- "Francie východu" -- jak se jí dříve říkávalo pro její velikost, počet obyvatel a výkonné zemědělství, přijel americký viceprezident Joe Biden. Přijel uklidnit některé politiky, kteří se stejně jako Václav Havel a jeho družina "vysloužilých" obávají, že je USA obětují oteplení vztahů s Ruskem a celý region se dostane na druhou kolej.

Ukrajina je pro USA stále větší problém. Věci nejdou tak, jak po pečlivě režírované oranžové revoluci měly jít. Ukrajina je problém pro USA, ale také pro EU, pro Rusko, ale hlavně je problémem sama sobě. Země je na pokraji bankrotu, je vytunelovaná až na dno, sociální rozdíly jsou propastné, čísla o tom, kolik Ukrajinců muselo odejít pryč za prací, jsou děsivá, lidem se žije opravdu těžko. Podle nedávného průzkumu je nespokojenost občanů se svou životní situací jedna z nejvyšších ze všech zemí bývalého Sovětského svazu. Potvrzuje to i průzkum Institutu sociální a politické psychologie z minulého týdne, který říká, že 81,1 % Ukrajinců na životě svých rodin pocítilo dopady hospodářské krize, a 78,2 % má problém vyjít s penězi (a to mnozí jsou zvyklí žít opravdu skromně). Krize hospodářská se navíc přidružila k permanentní krizi politické. Ředitel analytického centra "Veřejná politika" Igor Ždanov charakterizoval končící politickou sezónu, jak nazval dobu od tzv. oranžové revoluce po prezidentské volby (leden 2010), jako období nepřetržité politické konfrontace. "Začala i končí blokováním práce Verchovnoj rady. Prezident ztratil postupně iniciativu i vliv. Vztahy mezi prezidentem a vládou i mezi prezidentem a parlamentem jsou otevřeně nepřátelské."

Do této situace přijel Joe Biden. "Jeho návštěva nese všechny znaky inspekční cesty do vazalské země", vyjádřil se předseda KS Ukrajiny Petro Symonenko. Biden poněkud uchlácholil prezidenta Viktora Juščenka, ale vyslovil americkou podporu a sympatie Ukrajině, ne jemu. Juščenko je, stejně jako M. Saakašvili v Gruzii, odepsaný muž. Biden se přijel jaksi naživo zorientovat v prezidentských kandidátech. Měl osobní setkání, zčásti vždy mezi čtyřma očima, s prezidentem Viktorem Juščenkem, premiérkou Julií Tymošenkovou, lídrem proruské Strany regionů Viktorem Janukovyčem a bývalým předsedou Verchovnoj rady Arsenijem Jacenjukem. Ukrajinská média si všimla, že s Tymošenkovou hovořil "za zavřenými dveřmi" třikrát déle než s Juščenkem. Že s Jacenjukem probíral především téma ukrajinsko-ruských vztahů (právě tento 34letý technokrat, který už byl i šéfem centrální banky a ministrem hospodářství i zahraničních věcí, rodák z Černovců od hranic s Rumunskem, by mohl být americkým favoritem). Že s Janukovyčem při podání ruky prohodil: "Možná teď budu hovořit s příštím ukrajinským prezidentem". Ten odpověděl: "Vaše slova možná Bůh tam nahoře slyší". Načež Biden s úsměvem reagoval: "Bůh mě příliš často neposlouchá". Janukovyč není řešení, které by Amerika podporovala.

Úterní setkání Bidena v Kyjevě okomentoval známý politický komentátor, ředitel Institutu globálních strategií Vadim Karasjev slovy: "To, že jednal s těmito čtyřmi politiky, naznačuje, koho USA vnímají jako reálné kandidáty na prezidenta". I když v případě Juščenka je to zřejmě spíše z protokolární povinnosti. Podle posledního průzkumu může s největším počtem hlasů počítat V. Janukovyč --26,7 %, následuje ho premiérka J. Tymošenková -- 17,6 % a A. Jacenjuk -- 11,9 %. Čtvrtým v pořadí je lídr KPU Petro Symonenko s 5,5 % (tento týden jej oficiálně podpoří jako společného kandidáta levice šéf Socialistické strany Ukrajiny O. Moroz), dalším předseda parlamentu V. Litvin -- 4,3 % a teprve za ním následuje V. Juščenko se 4 procenty. Sociologové zdůrazňují, že ve finále kampaně se projeví síla zázemí kandidátů, organizační zdatnost stran, průnik do médií a bohatost pokladen. O vlivu stran ve společnosti něco napovídají jejich preference. Aktuálně má největší podporu Strana regionů V. Janukovyče -- 28,1 %, BJUT J. Tymošenkové -- 18,3 %, Blok A. Jacenjuka -- 11,8 %, KPU -- 7,5 %, Blok Litvina -- 4,7 %, Juščenkova Naše Ukrajina -- 3,6 % a Svoboda --3,1 %. V časové řadě, jak upozorňuje ředitel Kyjevského centra politických studií Michail Pogrebinskij, mírně roste podpora Strany regionů, Bloku A. Jacenjuka a KPU.

Podle politologa Igora Ždanova ve 2. kole prezidentských voleb spolu svedou souboj V. Janukovyč s J. Tymošenkovou. Zatímco ten první má postup jistý, Tymošenková si ho bude muset vybojovat s A. Jacenjukem, ze kterého už dnes propaganda dělá "Ukrajinského Obamu". Pro osud premiérky bude rozhodující vývoj ekonomiky. "Je nesmírně zdatná a obratná. Každého druhého by problémy už pohřbily. Kolaps už měl nastat, ale penze i mzdy jsou dále vypláceny. Stát se zatím nezhroutil", konstatuje Ždanov a zdůrazňuje: "Tymošenková bude bojovat se svými rivaly, ale i s ekonomickou situací." Jacenjukovi velké šance nedává. Poukazuje na to, že start měl dobrý, zužitkoval bývalý elektorát Juščenka, ale už narazil na hranice svých možností. Bude-li kandidovat Juščenko, tak čím více získá, tím více ubere Jacenjukovi. Jsou to spojité nádoby. Michail Pogrebinskij předpokládá, že Juščenko, i když ohlásil kandidaturu, se nakonec vzdá ve prospěch Jacenjuka, aby neohrozil jeho postup do druhého kola.

Prezident Juščenko chtěl z viceprezidenta J. Bidena vymámit víc, než se mu nakonec povedlo. Silně ale ozvučil pozvání prezidenta Obamy k návštěvě Ukrajiny. Nejlépe ještě před prezidentskými volbami. Ranou do zad v nepravý čas ale bylo vyjádření končícího generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera v Londýně, že Ukrajina ani Gruzie nejsou připraveny ke vstupu. "Vnitropolitická situace na Ukrajině je, diplomaticky řečeno, velmi složitá, a v Gruzii není o nic jednodušší." Toto prohlášení, jak uvedl v reakci spíkr parlamentu V. Litvin, mluví z duše většině Ukrajinců. Ti vstup do NATO odmítají.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 23.7. 2009