22. 7. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 7. 2009

USA: Ruské námořnictvo čelí „neodvratnému kolapsu“

LVI│ Válečné námořnictvo Ruské federace se v podstatě nalézá na pokraji „neodvratného kolapsu“. K tomuto závěru došel vojenský odborný týdeník Independent Military Review (Nězavisimoje Vojennoje Obozrenije) sídlící v Moskvě. Tyto zprávy v zásadě potvrdily slova velitele ruského loďstva, jenž nevyloučil nákup lodí v zahraničí. V článku pro Jane’s Defence Weekly o tom píše analytik Reuben F. Johnson.

Článek ruského týdeníku nazvaný „VMF se zahraničními loděmi“ tvrdí, že hlavním důvodem hrozícího kolapsu VMF (Vojenno-morskoj flot, oficiální jméno námořnictva Ruské federace) je stav ruského loďařského průmyslu, jenž „není schopen dodávat válečná plavidla v potřebné kvalitě ani množství, které do budoucna zákazník vyžaduje“. Podle citované analýzy si vedení loďstva „uvědomuje, že současná situace je beznadějná, a už hledá řešení v podobě zakoupení nových válečných lodí v zahraničí“.

Tyto závěry korespondují i s informacemi, které se objevily během veletrhu námořní techniky MVMS (Meždunarodnyj vojenno-morskoj salon), který se uskutečnil na konci června v Sankt Petěrburgu. Velitel ruského námořnictva admirál Vladimir Vysockij se k situaci vyjádřil dosti jasně: „Výzvou současnosti je vylepšení stavu naší flotily bez poškození ekonomické aktivity v zemi. Myšlenku utracení miliard rublů na opravdu a modernizaci starých plavidel pokládám za nesmyslnou, jelikož těmto lodím zbývá jen deset let životnosti. My nyní potřebujeme lodě, které musejí zůstat ve službě nejméně 40 nebo 50 let.“

Na otázku, zda to znamená, že ruské námořnictvo zvažuje pořízení válečných lodí v zahraničí, admirál Vysockij odpověděl: „Otevřeně říkám, že takovou možnost nevylučujeme.“ A některé prameny z ruského průmyslu dokonce uvádějí, že důstojníci VMF už vedli jednání se zástupci francouzských loděnic DCNS (Direction des Constructions Navales Services), které na tomto ročníku MVMS vystavovaly poprvé, a dále s evropskou nadnárodní zbrojovkou Thales, jež se zabývá mj. stavbou válečných lodí. Vedení ruského loďstva se údajně snaží o dojednání ruské účasti ve dvou hlavních projektech:

1. Společná výroba nové verze plavidel třídy Mistral / Tonnerre BPC (Batiment de Projection et de Commandement), což jsou špičkové výsadkové a velitelské lodě, vybavené vrtulníkovou palubou, případně i dokem pro operace rychlých výsadkových vznášedel.

Pozn. LVI: Francie již má dva exempláře a pracuje na stavbě třetího; ve své kategorii tato třída nepochybně patří ke světové špičce a může se směle měřit i s americkými typy.

2. Francouzsko-ruský projekt vývoje a výroby třídy letadlových lodí s jaderným pohonem pro námořnictva obou zemí. Dosud nebylo rozhodnuto, zda by tato plavidla měla nést „skokanský můstek“ potřebný pro start letounů Su-33 ruského námořnictva, nebo zda obdrží katapulty, jež vyžaduje francouzský palubní stroj Dassault Rafale M.

Pozn. LVI: Francie je sice momentálně zapojena do britsko-francouzského projektu stavby tří letadlových nosičů s konvenčním pohonem, avšak celý program čelí velkým finančním a časovým potížím a přibývá zpráv, že Paříž dnes už spíše hledá nějakou cestu, jak z něj „vycouvat“.

Rovněž se objevily informace, že Rusko zvažuje nákup blíže neurčených ponorek z Německa.

Pozn. LVI: Nejspíše by se jednalo o velmi pokročilé dieselelektrické ponorky Type 214, jež jsou opatřeny vodíkovými palivovými články, díky nimž se jejich výdrž pod hladinou blíží třídám s jaderným pohonem; jde o poněkud komický historický paradox, protože lze říci, že až do vytvoření třídy Projekt 877 Paltus neboli Kilo, tj. vlastně do konce 70. let, čerpala sovětská konstrukční škola dieselelektrických ponorek z německých plavidel třídy XXI, jež byla ukořistěna na konci druhé světové války a vyznačovala se tehdy téměř neuvěřitelnou vytrvalostí pod hladinou; jako další paradox lze na tomto místě zmínit i sérii „ponorkových“ techno-thrillerů o třetí světové válce, které od roku 2001 píše americký spisovatel Joe Buff a ve kterých Rusko vyrábí supermoderní ponorky pro remilitarizované Německo.

Nákup zahraničních vojenských lodí nebo jejich stavba s pomocí zahraničních odborníků však má v Rusku dlouhou tradici. Během tzv. severní války proti Švédsku (1700-1721) stavěli lodě pro ruskou flotilu specialisté z Dánska. I během 19. a 20. století muselo Rusko někdy kupovat plavidla v zahraničí, neboť samo technicky zaostávalo. Např. legendární křižník Varjag vznikl ve Spojených státech. (Ostatně slavná Aurora, jejíž výstřel, alespoň dle oficiální verze, zahájil VŘSR, byla postavena za pomoci Britů; pozn. LVI) A ani období SSSR neznamenalo výjimku; např. v roce 1940 koupil SSSR od Německa rozestavěný křižník Lützov, jenž pak vstoupil do služby u VMF pod jménem Petropavlovsk. (A za studené války byly některé třídy plavidel pro sovětské loďstvo stavěny v Polsku a NDR; pozn. LVI)

Může se třeba zdát nelogické, že Rusko uvažuje o nákupu zahraničních vojenských lodí, když státní zbrojní exportní firma Rosoboronexport plánuje zvýšit podíl námořní techniky na celém exportu zbraní z nynějších z 9 % na 20 % a když chce Rusko prodávat hlídkové čluny Molnija a Sobol do Turkmenistánu, ponorky Projekt 636 do Alžírska nebo moderní fregaty Gepard do Vietnamu. Na MVMS představilo ruské námořnictvo přes 50 tříd lodí, od raketových křižníků přes hlídkové čluny až po miniponorky. Mluvčí Rosoboronexportu Oleg Azizov řekl, že ruský loďařský průmysl má zakázky za 6,5 miliardy dolarů, což by mělo kapacity domácích loděnic bezezbytku vytížit přinejmenším do roku 2012.

Ale v tom je právě problém. Důstojník VMF Konstantin Sivkov k tomu uvedl: „Na prohlášení admirála Vysockého není nic překvapivého. Ruské loďstvo nyní prožívá těžké časy. Zdroje ze sovětské éry budou vyčerpány do roku 2015 a pak námořnictvu nezbude, než udělat přesně to, o čem hovořil admirál. Proč máme v naších hlavních loděnicích tolik nedostavěných plavidel? Důvod je jasný: Protože nikdo nevěnuje pozornost problémům námořnictva. Říkají nám, že se nic neděje, že Rusko přece dříve nakupovalo lodě například od Polska. To je pravda, ovšem to bylo kvůli sovětské podpoře socialismu v Polsku! Dnes by bylo pro Rusko vysoce nebezpečné kupovat lodě ze zahraničí. Jejich rádiové i elektronické vybavení se liší od našeho. Zahraniční firmy by v případě války mohly tyto přístroje zablokovat, takže naše lodě by brzy přestaly být bojeschopné,“ řekl pro sever Pravda.Ru velitel Sivkov.

Ruský loďařský průmysl utrpěl kvůli nedostatku dodávek po zhroucení Sovětského svazu více než jiné obory zbrojního průmyslu. (První nové hladinové bojové plavidlo po pádu SSSR, jímž je korveta Stěreguščij, se začalo stavět až v roce 2001 a do výzbroje se dostalo teprve koncem roku 2007; pozn. LVI) Problémem je také fakt, že jediné ex-sovětské loděnice, v nichž se dají konstruovat plavidla o rozměrech letadlových nosičů, se nyní nalézají na Ukrajině (konkrétně se jedná o loděnice v Nikojalevě u pobřeží Černého moře; pozn. LVI), se kterou má ale Rusko v posledních letech značně proměnlivé vztahy.

Pozn. LVI: Analytici se vesměs shodují, že ruský průmysl dnes zřejmě může pro VMF zajišťovat ponorky a menší hladinové lodě, tedy čluny, korvety a fregaty, ovšem při stavbě torpédoborců už by se setkal s velkými problémy a konstrukce velkých letadlových lodí nebo výsadkových plavidel je dnes evidentně mimo možnosti Ruska; odborníci poukazují např. na problémy, které provázejí „pouhou“ přestavbu plavidla Admirál Gorškov pro Indii; kromě absence vhodných loděnic je třeba zmínit též neexistenci seriózních projektových prací na konkrétních návrzích letadlových nosičů, dávno rozpadlou síť subdodavatelů z údobí Sovětského svazu a nedostatek pracovníků s potřebnou kvalifikací; VMF kromě toho nevlastní moderní doprovodná plavidla, bez kterých by byl letadlový nosič velice zranitelný.

Jane’s Defence Weekly: Russian Navy facing 'irreversible collapse' ZDE

News from Russia: Russian navy goes straight to the bottom? ZDE
                 
Obsah vydání       22. 7. 2009
22. 7. 2009 Pod záminkou "boje proti terorismu" omezuje britská policie demokratická práva
22. 7. 2009 Americký Senát zamítl zmírnění legislativy upravující nošení zbraní
22. 7. 2009 Jak jsem házel hrách na zeď Milan  Kohout
22. 7. 2009 Kvitl Jita  Splítková
22. 7. 2009 EU a Francie odmítly další výstavbu ve východním Jeruzalémě
22. 7. 2009 Richard Medek: Děkuji Václavu Kasíkovi
22. 7. 2009 Televize NBC dala přednost před Obamovou tiskovou konferencí Susan Boylové
22. 7. 2009 Krize a sociální konflikt: Radikální prostředky, skromné cíle
22. 7. 2009 USA: Ruské námořnictvo čelí „neodvratnému kolapsu“
22. 7. 2009 Michael  Marčák
22. 7. 2009 Čínská velká strategie v Brookings Institution
22. 7. 2009 Krev je prý hustší než voda, anebo Opel jako vytoužená, vysoce ztrátová dcera… Uwe  Ladwig
22. 7. 2009 Je literatura mrtvá? Aleš  Merenus
22. 7. 2009 OSN nabídla Rusku pomoc při vyšetřování vraždy aktivistky Estěmirovové
21. 7. 2009 O vědu jde především Ladislav  Žák
22. 7. 2009 OSN vyzývá členské země k zaplacení miliardových dluhů
21. 7. 2009 Komu překáží ředitel rozhlasu?
21. 7. 2009 Deset věcí, které potřebujete znát k životu na ulici
22. 7. 2009 Michael  Marčák
22. 7. 2009 Polsko: Spor o policejní zásah ve varšavské tržnici
22. 7. 2009 Rakouskou krajně pravicovou stranu BZÖ rozkládá sexuální skandál
22. 7. 2009 Hospodaření zločinných komunistů František  Nevařil
22. 7. 2009 Není koruna jako koruna (aneb jak ti komunisti vlastně hospodařili) Jan  Hošek
22. 7. 2009 Marnotratnost a nemravnost Josef  Liška
22. 7. 2009 Je 140 milionů Kč na Karlovy Vary moc? Jan  Čulík
22. 7. 2009 Zvěrstvy si Čína sama ubližuje
22. 7. 2009 Zkušenost se stoupenci Falun-Gong Jiří  Drašnar
21. 7. 2009 Ikarovská ekonomika Karel  Dolejší
21. 7. 2009 Počet starých lidí brzo globálně převýší počet dětí
22. 7. 2009 Na co má Finsko armádu? Boris  Valníček
22. 7. 2009 Zkoumání rasového původu Michal Z. Čenko
21. 7. 2009 Západní firmy rozdmychávají válečný konflikt v Kongu
21. 7. 2009 Obamova popularita v klíčových otázkách poklesla pod 50 procent
21. 7. 2009 Britští nemuslimové používají britské muslimské soudy řídící se právem šaría
21. 7. 2009 Festival nad řekou 2009
20. 7. 2009 Letní filmová škola, Uherské Hradiště, 2009
4. 8. 2009 Honduras: Zasvé vezme buď převrat, nebo ústavnost Fidel Castro Ruz
20. 7. 2009 Obamova administrativa odmítla výtky signatářů "zvacího dopisu"
20. 7. 2009 Spisovatel Kohout to schytal za chleba Daniel  Strož
20. 7. 2009 Bursík je politický břídil František  Řezáč
12. 7. 2009 Hospodaření OSBL za červen 2009

Ruská varování před studenou válkou a asymetrické odpovědi RSS 2.0      Historie >
22. 7. 2009 USA: Ruské námořnictvo čelí „neodvratnému kolapsu“   
16. 7. 2009 Když hanba už nefackuje aneb Zvací dopis pro Radara Karel  Dolejší
11. 7. 2009 Geopolitika a energetická bezpečnost USA Oskar  Krejčí
8. 7. 2009 Rusko dnes nemůže přistoupit na jaderné odzbrojení   
7. 7. 2009 Rusko radikálně omezí počty svých tanků   
5. 7. 2009 Ropa: důkaz změny ruské geopolitické strategie Štěpán  Kotrba
18. 6. 2009 Rusko plánuje zvýšení účinnosti strategických raket   
17. 6. 2009 Představitelé Šanghajské organizace pro spolupráci se neshodli na nové světové rezervní měně   
15. 5. 2009 Strategie národní bezpečnosti Ruské federace do roku 2020   
29. 4. 2009 Turecko má zájem o protivzdušné systémy S-400   
14. 4. 2009 Rusko prodlužuje životnost strategických raket   
14. 4. 2009 Rusko potvrzuje koupi izraelských bezpilotních letadel   
29. 3. 2009 Projekt 885 Jaseň, kód NATO Granay   
26. 3. 2009 Současnost a budoucnost ruských ponorek   
7. 3. 2009 Clintonová, Lavrov a chybné výkony Karel  Dolejší