17. 7. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 7. 2009

Úpěnlivá výzva k mizející síle

Nebýt několika (dosud) známých jmen, nevzbudil by apel kromě šumu v médiích žádnou větší pozornost. Ale jména Václava Havla a Lecha Wałęsy ještě stále dokáží přitáhnout zvědavce. Tentokrát mezi podpisy otevřeného dopisu "Obamově administrativě".

Dvaadvacet osob podepsalo výzvu při příležitosti shromáždění, organizovaného bývalým náměstkem amerického ministerstva zahraničí pro evropské záležitosti Rondem Asmusem ve Washingtonu. Text otevřeného dopisu uveřejnila včera Gazeta Wyborcza ve zprávě svého washingtonského dopisovatele. Hned úvodem třeba ovšem říci, že až na tři ředitele think-tanků -- v Budapešti, Sofii a Tallinnu -- jsou všichni ostatní muži "bývalí".

Sedm bývalých prezidentů, zbývající bývalí ministři zahraničních věcí resp. velvyslanci. A na záměru a obsahu dopisu hned poznáte, že i myšlení těchto dřívějších "lídrů" je, zdvořile řečeno, "bývalé" -- se současností se míjejí a i když píší o budoucnosti, dovolávají se minulosti (i své vlastní), v níž ustrnuli.

Už konstatace, že "dvacet let po konci studené války vidíme, že země střední a východní Evropy již nejsou srdcem americké zahraniční politiky", je nářkem naivním -- nezaujatý pozorovatel přece ví, že tento region zajímal USA v době studené války v podstatě jen jako hráz a výpadovka proti Sovětskému svazu. "Srdce" americké zahraniční politiky, obrazné i skutečné, bylo jinde.

Třístránkový text pokračuje pak stížností, že "střední a východní Evropa je na politické křižovatce", že se na obzoru zahraniční politiky hromadí mraky a "stejně jako vy očekáváme výsledky vyšetřování Evropské komise o původu rusko-gruzínské války", jejíž politický dopad region už pocítil.

"NATO se zdá slabší, než když jsme doň vstupovali," píší autoři. "V mnoha našich zemích je pociťováno jako stále méně důležité", všimli si. "Lidé pochybují, zda by NATO bylo ochotno a schopno přijít v možných budoucích krizích nás bránit." Signatáři přirozeně nemohou ani naznačit, o jaké krize -- k tomu vojenské - by mohlo jít (sám dost dobře nechápu, kdo by vojensky chtěl ohrožovat zrovna střední Evropu), z dalšího textu by však bylo možno vyvodit, že asi myslí na Rusko. V této souvislosti také zjišťují: "Naše schopnost i nadále udržovat podporu domácí veřejnosti pro naše příspěvky zahraničním misím Aliance závisí také na tom, zda prokážeme, že zájmy naší bezpečnosti se zabývá NATO a je třeba úzké spolupráce se Spojenými státy."

Pozornosti zaslouží také zjištění, že "naši představitelé a zástupci tráví více času na shromážděních EU než na poradách ve Washingtonu, kde musí často usilovat o to, aby upoutali pozornost anebo aby bylo slyšet jejich hlas." Pánové zřejmě zapomněli -- jak krátce předtím sami konstatovali -- že "náš" region není (a sotva bude) "srdcem" americké zahraniční politiky. Přitom současně o několik řádků dále tvrdí: "Není naším záměrem přidávat k seznamu problémů, jimž čelíte." Ovšem hned dodávají: " Rádi bychom spíše napomohli tím, že budeme silní atlantističtí (pisatel se tady omlouvá, ale autoři výzvy chtějí zdůraznit svou bezvýhradnou podporu -- nejsou pouze "atlantičtí") spojenci v americko-evropském partnerství, jež je mocnou silou dobra po celém světě." (Nemohu se, mimochodem, zbavit u některých formulací dojmu, že možná ne výhradním, ale rozhodně mimořádně tvořivým spoluautorem textu byl dramatik českého původu.)

K upevnění transatlantického vztahu potom signatáři navrhují šest kroků. Jestliže by čtenář dopisu dosud pochyboval, oč v zásadě autorům šlo, říká to první bod naprosto jasně: "Spojené státy by měly znovu potvrdit své poslání jako evropská mocnost (podtrženo mnou-- ŠS) a objasnit, že plánují být plně angažovány na pevnině, i když čelí naléhavým výzvám v Afghánistánu a v Pákistánu, širším Středním východě a v Asii."

V druhém bodě tvrdí bývalí politici, že "potřebujeme obnovení NATO jako nejdůležitější bezpečnostní vazbu mezi USA a Evropou". V této souvislosti je "podle zkušenosti" signatářů "rozhodnější a zásadnější politika vůči Moskvě, jež nejenom posílí bezpečnost Západu, ale koneckonců povede Moskvu rovněž k větší spolupráci."

Nejpalčivějším problémem ovšem je -- hádej, čtenáři: "zařízení protiraketové obrany." Po předchozích "úvahách" nepřekvapí, že přesto, že "v regionu jsou různé názory, a to i v naší veřejnosti, jež je rozdělena". Vzhledem ke skutečnosti, že se problém "stal -- aspoň v některých zemích -- symbolem americké důvěryhodnosti a závazku vůči oblasti", mají signatáři zato, že "o budoucnosti programu bychom měli rozhodnout jako spojenci a na základě strategických kladů a záporů různých technických a politických konfigurací. Aliance by neměla dovolit, aby byl problém rozhodnut nepodloženým ruským odporem."

Ve čtvrtém bodě požaduje výzva (jelikož "NATO samo o sobě nestačí") "více Evropy a také lepší a strategičtější vztah USA -- EU", neboť "potřebujeme přivést NATO a EU blíže k sobě a přimět je pracovat jako sehraná dvojice."

Pátý bod se zabývá energetickou bezpečností (dodávky energie se musí stát transatlantickou prioritou), a konečně -- konečně -- bod šestý zdůrazňuje "lidský faktor". Pozornost je tu upřena zejména na příští generace: musí se vzájemně lépe poznat. Ovšem i signatáři vidí, že "americký vízový režim je v tomto ohledu překážkou". Stěžují si: "Je nepochopitelné, že takový kritik jakým je francouzský antiglobalista José Bové nemá pro Spojené státy víza zapotřebí, ale bývalý činitel Solidarity a nositel Nobelovy ceny Lech Wałęsa ano."

Závěrem navrhují signatáři vytvoření stipendia Dědictví (Legacy Fellowship), jenž by posloužil k tomu, aby bylo možno vyhledat "ty mladé vůdce na obou stranách Atlantiku, kteří by dále nesli transatlantický projekt, na jehož vytváření jsme ve střední a východní Evropě strávili posledních dvacet let."

Není snadné nepsat satiru. Pánové, kteří tento apel napsali, touží natolik spočinout v "bezpečném" objetí Velkého (amerického) bratra, že nejen nechtějí postřehnout jeho malou pozornost vůči sobě (resp. svým zemím), nýbrž nedokáží ani vidět realitu současného světa, značně odlišného od světa, o němž snili před dvaceti lety. Bylo by zbytečné snažit se jim vysvětlovat, že USA jsou sice -- ještě stále -- významnou mocností současného světa, ale už vůbec ne mocností dominující. (Také přes občasnou poklonu administrativě, které otevřený dopis adresují, ne docela se zdají chápat rozdílnou zahraniční politiku Bushe juniora a Baracka Obamy.)

Dokonce i obdobně, ale realističtěji smýšlející příslušníci téhož ideového tábora jsou vůči apelu kritičtí. Např. The Economist je toho názoru, že "hrozby, jež líčí autoři dopisu, zní jako nářek a jsou naivní". "Podporovat v roce 1980 Wałęsu bylo jak šlechetné tak přispělo k urychlenému rozpadu sovětské říše. Ale Rusko už pro Ameriku není hrozbou jako v době Sovětského svazu Leonida Brežněva". Economist navíc o signatářích cituje slova jednoho vysokého amerického představitele: "V zásadě nás žádají, abychom na jejich obranu riskovali třetí světovou válku." Netřeba nic víc dodat.

                 
Obsah vydání       17. 7. 2009
19. 7. 2009 Freeganismus: Život z popelnic
19. 7. 2009 Bushovi muži čelí vyšetřování v Kongresu
17. 7. 2009 Rafsanžání zaútočil na íránský režim
17. 7. 2009 Létat jak motýl, bodat jak včela
17. 7. 2009 Proč je na českou politiku tak nehezký pohled? Ivo  Šebestík
18. 7. 2009 "Brzeziński a Carter jsou extrémisté koketující s protiamerickými trendy" Karel  Dolejší
18. 7. 2009 Are Brzeziński and Carter "anti-American extremists"? Karel  Dolejší
17. 7. 2009 Augusti a klauni... Ladislav  Žák
16. 7. 2009 Kňučení: Proč už nás nikdo neposlouchá?
17. 7. 2009 Havel, Schwarzenberg and other East European politicians: Why did they write to Obama? Karel  Dolejší
16. 7. 2009 Když hanba už nefackuje aneb Zvací dopis pro Radara Karel  Dolejší
17. 7. 2009 Úpěnlivá výzva k mizející síle Štěpán  Steiger
17. 7. 2009 Vražedný útok proti Ústavu pro českou literaturu AV ČR - prosba o pomoc Jan  Matonoha
18. 7. 2009 Zvací dopis pro Obamu Štěpán  Kotrba
17. 7. 2009 Česká bída?
17. 7. 2009 Diletantismus Jan  Čulík
17. 7. 2009 Havel, Schwarzenberg a Vondra ať mluví za sebe, nikoli mým jménem Štěpán  Kotrba
17. 7. 2009 Víza, štědrost sociálních podpor a jiné bludy o Kanadě Jiří  Jírovec
17. 7. 2009 Může být referendum pučem? Eva  Malířová
17. 7. 2009 Referendum pučem není, někdy však může puč legitimizovat Karel  Dolejší
17. 7. 2009 Lidová svrchovanost ke zničení "demokracie" Štěpán  Kotrba
17. 7. 2009 Michael  Marčák
17. 7. 2009 Demokracie skoro pro všechny
17. 7. 2009 Červenec 2009: Hnijíce čekáme na povolební pat Boris  Cvek
17. 7. 2009 Sedím u řeky Václav  Ryčl
17. 7. 2009 Maďarsko: jak voliči přicházejí o iluze Karel  Klimša
16. 7. 2009 Mediální výzkum Bohumil  Kartous
17. 7. 2009 Rubíny potu Ivana Preisslera Jan  Paul
16. 7. 2009 Středoevropští politici: Chceme americkou raketovou obranu Jan  Kudrna
17. 7. 2009 Izraelské válečné lodi provádějí cvičení v Rudém moři jak zaútočit na Írán
17. 7. 2009 Když se z konzervativců zdánlivě stanou anarchisté, neboli O omylu některých daňových poplatníků Uwe  Ladwig
17. 7. 2009 Future Force Warrior System - pokračování Hvězdných válek v Bostonu Antonín  Seďa
17. 7. 2009 Při nepokojích po íránských volbách zřejmě zahynuly stovky lidí
17. 7. 2009 IuRe dosáhlo uznání náhrady škody pro trvale zdravotně poškozeného účastníka CzechTeku
16. 7. 2009 Pomluvy v médiích má trestat civilní, nikoliv trestní právo Jan  Čulík
17. 7. 2009 Argumenty pro regulaci nájemného Pavel  Urban
17. 7. 2009 Stěhování kvůli squatterům? Pavel  Urban
17. 7. 2009 Poznámky ke zpropadené demokracii Pavel  Urban
17. 7. 2009 Kapitalismus coby Beránek boží Pavel  Urban
16. 7. 2009 Skutečně anonymní opencard mohla Magistrátu hl.m. Prahy ušetřit stovky milionů
16. 7. 2009 Hospodářský růst Číny se zrychluje
16. 7. 2009 Informační opona František  Řezáč
12. 7. 2009 Hospodaření OSBL za červen 2009