Krásné ráno

5. 7. 2009 / Sandra Wain

V parku bylo kupodivu živo. Na lavičkách nebyli jen spící opilci, ale seděli zde i obvyklí bezdomovci. Dokonce i ta bláznivá paní, která neustále tahá naším městem svůj vozík a hrozen igelitek, již někam čile pochodovala. Byla čistě oblečená.

Na ulicích byl klid. Zvláště na té naší. Je zde totiž asi pět heren a dva vyhlášené pajzly, ve kterých se jásalo až do čtyř hodin ráno. Poměry v těch hospodách jsou slušné. Nesmí se tam fetovat. Hosté chodí tedy hulit trávu ven před hospodu.

Zde se oddávají hlučným diskusím a rozličné zábavě. Pokud nehulákají, nerozbíjejí sklenice, nevysypávají kontejnery a nelezou po zaparkovaných autech, tak třeba řeší svoje osobní a partnerské problémy sprostým nadáváním.

Občas je na pořadu noci i nějaká ta rvačka. Police se těmto místům pečlivě vyhýbá. Nechci vysvětlovat proč, ale každý kuřák trávy vám to potutelně rád vysvětlí a bude se divit vaší naivitě.

V naší ulici jsou také tři zastavárny. Před otevírací dobou zde již stojí hloučky mladíků. Občas zde postává i policejní auto a pod zvednutou kapotou se s něčím obchoduje.

Obyvatelé naší ulice si na ten hluk z hospod nemohou nějak pořád zvyknout. Ono se to totiž vůbec nedá. Pokusy o měření hluku skončily v nějakém šuplíku, a nic se neděje. Pokud někdo vystrčí hlavu z okna, aby napomenul výtržníky, hrozí mu sprška nadávek a kamenů.

Pokud zavoláte na policii, lze snadno zjistit, kdo si stěžoval. Občanská společnost naší ulice má strach ze msty. A tak dělá jako by nic a spotřeba prášků na spaní stoupá. Nakonec vlastně fetují legálně i "nelegálně" všichni. Není to ekonomicky výhodné?

Ta mládež a občané dorůstajícího středního věku, kteří se hlučně baví v noční ulici, vlastně zachraňují naši ekonomiku. Zvyšují spotřebu a tahají nás ze světové krize. Jsou to ročníky, které tzv. komunistickou totalitu pořádně nezažili. Dnešní režim se jim jeví lepší, ale jde jim pořádně na nervy. A tak se z něj osvobozují po svém. Dávají volný průchod pudům, a nechápou, že taktová reakce je naprosto systémová. Režim s ní předem vstřícně počítá a náležitě ji využívá.

Aby se naše revoltující mladá generace ze systému osvobodila, potřebuje čím dále tím více koncentrovanější a razantnější prostředky. Musí ze svého těla doslova vytlouct svoji duši a vybít všechnu svoji nejlepší sílu. V následné ochablosti jsou poslušnými ovečkami, které mdle zírají na kalná všední rána pracovního týdne.

Ačkoliv se naši revolucionáři podníceni propagandou možná posmívají bývalému rudému budování komunizmu, nechápou, že jejich budování demokracie je tím samým údernictvím v bleděmodrém.

Chceme-li kolonizovat Ameriku, stačí tam přivést alkohol a třpytivá sklíčka. V Evropě jsou však domorodci na tyto cetky a slabé "organické deriváty" zvyklí, tak je nutné zvolit účinnější prostředky -- blikající monitory, tvrdé drogy, pornografii a hlavně tu tolik touženou pudovou svobodu (konzumní genocidu).

To krásné dnešní ráno jsem šla na trénink. Trenér vyprávěl, že včera potkal jednoho mladšího člena našeho oddílu, kterého zval na dnešní ráno, aby si přišel zasportovat. "Vždyť jsou přece prázdniny," sdělil mu třicetiletý mladík rozhořčeně. Nebude se přece trápit v době dovolených.

Sport má nevýrazné účinky na lidský organizmus ve srovnání s například oblíbenějším tabákem, lihem, konopím či perníkem. Před časem se mne nějaký televizní redaktor ptal na téma boje sportem proti drogám. Můj příspěvek neuveřejnili. Řekla jsem mu, že je to hloupost. Sportování přece nemůže nijak uspět proti drogám.

Zeptala jsem se jej: "Což nevíte, jak je naše mládež při jakékoliv uvědomělé činnosti otupělá, mdlá, pohodlná a otrávená? Smí přece reagovat jen na diktaturu trhu." Ten redaktor byl také otrávený. Sám rovněž nijak nesportoval. Potřeboval si pouze natočit nějaký ten politicky žádaný šot, aby měl čárku a za ní dostal peníze. Nějaký boj sportem proti drogám mu byl úplně ukradený.

Znám mnoho mladých talentovaných lidí, kteří se aktivně věnují nesoutěžnímu sportu. Jsou výjimeční v zaměstnání i ve studiu. Bohužel jsou tak vytížení, že musí doslova ukrádat volný čas, aby mohli sportovat. Za zlepšování své kondice jim nikdo platit nebude. Takhle, kdyby si kazili zdraví, a pomáhali ničit zdraví druhým, to by byla jiná!

Společnost je ve skutečnosti zcela nastavena proti skutečné tělovýchově, která by substituovala ony řádně zdaněné a toxické prostředky uvolnění a omámeného štěstí. To krásné ráno je vlastně většině občanů úplně k ničemu. Stejně jej prospí zmoženi televizí nebo noční zábavou.

Vytisknout