Vůbec mě nezajímá, jestli je či není Karel Dolejší osobně typický Čech

1. 7. 2009 / Fabiano Golgo

Už se k věci nebudu vyjadřovat, protože Karel Dolejší a já hovoříme o dvou různých věcech. Karel Dolejší nyní používá techniku oběti: Golgo ho nespravedlivě obviňuje z toho, že je špatný, Golgo na něho bude vždycky útočit, Golgo je přesvědčen, že existuje typický Čech (toto je technika ad popullum, apelující na sympatie čtenářů "vždyť i vy všichni ostatní, stejně jako já, nemáte rádi onu myšlenku, že existuje typický Čech...); Karel Dolejší nyní používá kompletní soubor technik, jak je vylíčil Ladislav Holý ve své knize Čecháček a velký český národ.

Karel Dolejší řeší jeden konkrétní případ, totiž svou obranu, kdežto já píšu o Češích obecně a o tom, co vnímají jako odlišné a co musí být eliminováno, což je přítomno v Karlově trvání na tom, že musíme být ochraňování před určitými lidmi a jejich myšlenkami.

Poskytl jsem důkaz, nabídl jsem příklad toho, že v zemích, jako jsou Spojené státy či Brazílie existují extremistické organizace, přesto však ty společnosti žijí normálně a rozkvétají, bez ohledu na nebezpečí a škody, které pocházejí od těch skupin.

Karel Dolejší to však interpretoval jako osobní útok proti jeho osobě, aniž by se zabýval otázkou, proč si on a většina lidí v České republice myslí, že pokud se určitá osoba nebo určitá myšlenka oficiálně potlačí, ta osoba či myšlenka zmizí. Znovu jsem poukázal na to, že toto řešení je naivní.

Jeho reakce se soustřeďuje jen na to, že na něho já údajně osobně útočím bez důvodu, protože on je dobrý Čech, který chce tuto společnost zbavit někoho, kdo jí škodí.

Byl bych daleko raději, kdyby se zabýval konkrétními příklady, co si přeje, aby se stalo, a kde a kdy se to už uskutečnilo v minulosti s důsledky, které jsou podle něho žádoucí.

Vůbec mě nezajímá, jestli je či není Karel Dolejší osobně typický Čech. Znovu však zdůrazňuji s autoritou své zkušenosti a na základě faktů, nikoliv emocí, že společnost může být úspěšná, přestože v ní existují špatní lidé, kteří se ji snaží svrhnout. To je úkol pro policii, nikoliv pro parlament

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 1.7. 2009