Je to převážně Afrika, kde dodnes řeší následky kolonialismu zemí "západní" Evropy a především Británie, trvající do druhé půli dvacátého století a selhání jakýchkoliv "transtiton" modelů při "darování svobody" a vytváření Commonwealth of Nations. NGOmani ani profesoři z univerzit se sem nehrnou, není to mediálně "trendy", protože nikde v dohledu není dost ropy či dalších nerostů. Vláda na to nedává granty.

Pozůstatky britských držav jsou dnes jen džungle či stepi, etnické či rodové války a smrt. Ale dobře se sem prodávají zbraně a střelivo. Etiopie, Ašantská říše - Ghana (nezávislá na Británii od roku 1957), Nigérie (1960), Sierra Leone a Tanganika (1961), Uganda (1962), Keňa (1963), Zanzibar (1963), Gambie (1965), Botswana (1966), Lesotho (1966) a Svazijsko (1968), Togo, Bečuánsko (dnes Botswana), Súdán a Libérie jsou dodnes živé pomníky britské "demokracie".

Ano, v Británii dnes demokracie je a funguje. Odcamcaď pocamcaď. Vzpomínám, jak demokraticky zamezila britská vláda importu Romů do země před několika lety... I tak se projevuje západní demokracie. Britská zahraniční politika ovšem demokratická není. Pouze politiku dělových člunů nahradilo hospodářské embargo EU, korupce, kšeft se zbraněmi, zločinná léková politika a hladomory.

Uznávám právo na národně osvobozeneckou válku i na občanskou válku. Neuznávám nicméně právo na cizí intervence a humanitární bombardování. Ve jménu jakýchkoliv idejí.

Anebo musí dát Británie právo Číně, aby podvracela britskou vládu zkorumpovaných zlodějů a snažila se zde o protivládní povstání. Čína na to zcela jistě najde v rozpočtu daleko víc, než si může na intervence dovolit dnešní Británie. Může navíc i nadále oslabovat nafouklou libru stejně, jak činí s americkým dolarem. Jak by se to Janu Čulíkovi líbilo ?

Mimo pár grázlů se nikdo v Československu neprosil o sametovou režii. Přesto zde bylo agentů západních služeb víc, než aby pouze pozorovali z oken velvyslanectví... Uznávám právo lidí zvolit si dobrovolně či formou násilnou vlastní režim ve své vlasti, neuznávám právo žádné země vnucovat svou imperiální morálku a cizí kulturní vzorce kdekoliv mimo hranice svého území.

Do Britských listů nepíšu, jak mi Jan Čulík podsouvá v článku "Co je to "Čína"?", proto, abych zde "zvenčí" podvracel politický režim. Žiju v Praze od svého dětství, neemigroval jsem nikam - ač jsem měl možnost a nehodlal jsem ani nikdy nikam emigrovat. Pokud Jan Čulík píše, aby intervenoval do české politiky s cílem změny režimu v Česku, je to nejen pro čtenáře, ale i pro mne novinka...

Myslím, že dostatečně Čulíkovi odpověděl už Karel Dolejší v článku "Názor většiny a "svoboda" lidí mimo náš kulturní okruh často nebývají lidem na Západě po chuti". K tomu není co dodat.