Bloggeři jako strážci objektivity a pravdivosti?

26. 6. 2009 / Irena Ryšánková

Nebyla jsem dva víkendové dny na internetu. V pondělí ráno jsem měla pocit, že jsem zmizela na půlrok v pralese. Můj poslaný sloupek vůbec neskončil tam, kde měl – patrně byl sežrán sítí – objevila jsem několik zoufalých mailů (KDE jsem, JAK TO, že jsem VYPNUTÁ) a mailovou poštu narvanou vším možným včetně pozvánku na akci v Hotelu Kempinski s jakousi misskou (proboha, jak se to ke mně dostalo, když s Jiřím Paroubkem do vířivky nechodím?). A asi dva miliony žádostí o facebookové přátelství. Přátelé mých přátel mne doporučili svým přátelům. Tolik daň za vypnutý víkend.

Stáváme se otroky svých vlastních libůstek.

Facebook ale kupodivu není místem masového sdělování myšlenek, jakýmsi „globálním“ chatem spojujícím kontinenty, ale čmáráním na virtuální zeď kdesi na předměstí okresního města, kam málokdo chodí a kde málokdo co čte. Někdy připomíná zase ulici, po které jdeme a jen málokdy se ohlédneme a komentujeme něčí zevnějšek. Dvěma slovy. Ten má ale ránu... A tak tato pomůcka psychicky handicapovaným sice pomáhá překonávat ostych ze seznamování a sdělování podrobností ze života, nicméně pro množství ztraceného času všech ostatních, zejména v pracovní době, bude nejspíše velmi brzo českými zaměstnavateli pro zaměstnance blokována. Proč by měl zaměstnavatel platit vyplňování kvízu Jaký jsi v posteli?? Odpověď zní "Podle tvých odpovědí jsi v posteli drak/čice(tak trochu dobytek) a měl/a bys vybrat partnera, který má hodně zkušeností a je šikovný, aby ti v posteli stačil. Tip: Mysli na to,že vždycky je důvod proč nespat sám/a." A dozvěděl se ji v půl dvanácté před obědem kandidát na poslance Jaroslav Foldyna. V Česku už totiž komunita dosahuje milionu uživatelů, celkem Facebook odbaví denně miliardu vzkazů. Nejnověji ho spustili i v perštině.

Někdy ale je „visení“ na sítí docela přínosné. Teda – jak pro koho, že.

Novináři z „velkých“ novin mají k bloggerům ambivalentní vztah. Na jedné straně se je pokouší získat na svou stranu jako vítaný zdroj informací a ukázku „demokratické“ občanské žurnalistiky. Na straně druhé jsou to lehkovážní žvanilové, kteří nemají odpovědnost za to, co řeknou, zvláště když blog je anonymní. Případně to jsou paraziti, kteří přijdou na něco, na co renomovaní novináři ne (a pak musí poslouchat výčitky šéfů) nebo – což je horší – přijdou na to, že ti skvělí profi novináři si občas vypomůžou ... A pak se bloggeři stávají paradoxně strážci všech těch novinářských přikázání, jako „objektivita“, „vyváženost“, „pravdivost“ a všech těch věcí, co jsou nám, novinářům, vtloukány do hlavy jako mantra.

A tak se stalo, že slovutná BBC uveřejnila „titulkovou“ fotografii ve svém zpravodajství z Íránu. A namísto proti-ahmadínežádovské demonstrace (popiska pod stovkou tisíc lidí na jakémsi teheránském náměstí nejdříve hlásala, že se jedná o stoupence Mira Hussejna Musávího), zveřejnila BBC autentický mítink pro-ahmadínežádovských stoupenců, kteří jásali, když ajatolláh Chameneí vyhlásil (trochu předčasně), že volby v zemi zfalšovány nebyly. Hmmm. Omyl. Trapas. Jenže slovutná BBC si dva dny nevšimla ničeho. A to už není trapas, ale trapas globálního rozměru. Systémové selhání kontroly objektivity nabízeného obsahu nebo úmyslná dezinformace. I k té mají západní novináři mnohdy blízko, jedná-li se o zpravodajství ze země, jejíž představitele západní politici přiřazují k „ose zla“. Až blog WhatReallyHappened si všiml rozporu a ctihodnou BBC veřejně obvinil z manipulace. A editor globálního zpravodajství Steve Herrmann se musel veřejně (na svém blogu) omluvit, popisku pod fotografií (na stránce BBC) opravit jako „incorrect“ a připojit k článku vysvětlující poznámku "Aktualizace 19. června 2009: předchozí verze našeho podtitulku byla nesprávná. Chybně jsme uvedli, že jde o demonstraci na podporu Musávího, zatímco to ve skutečnosti byla demonstrace na podporu Ahmadinežáda." Nicméně ono to „incorrect“ v celé zprávě přeci jen zůstalo. Titulek zprávy hlásá „Obama se odmítá v Íránu 'vměšovat '„, fotografie nicméně i „po opravě“ neukazuje Obamu, ale masové shromáždění, které si kupodivu nepřišlo vyslechnout slova amerického prezidenta, ale slova nejvyššího reprezentanta svého náboženství. Popiska ovšem tentokrát praví: „Tehrán viděl od sporných voleb hromadné demonstrace všech stran“. Popiska sama netvrdí nepravdu. Ale obraz říká něco jiného. Na oné fotografii je právě shromáždění, které si vyslechlo s ulehčením, že spory o legitimitu íránských voleb končí a Ahmadínežád je vítězem voleb. Alláhu akbar.

Další den byl reportér BBC bez udání důvodu vyhoštěn ze země.

Psáno pro server První zprávy

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.6. 2009