Chamtivost hejna trpaslíků

26. 6. 2009 / Štěpán Kotrba

provokativní reakce na čtenářský příspěvek "K čemu, vy jedny chamtivé časopisy!" jako polemiku s názorem, že "Literární časopisy patří na internet"

Je ctnostné vydávat přehršel kulturních časopisů se státní podporou. Je to povznášející pocit kulturního maloměšťáka, vidět v trafice nebo na pultech knihkupectví vedle sebe přehlídku časopisů a vědět, že do každého z nich přispívá jiný okruh autorů a všechny tyto navzájem znepřátelené skupinky platí jedna dojná kráva, stát. No jo, problém této "vrstvy" čtenářů je ten, že je jich málo. Příliš málo. A časopisů, které žebrají o podporu ministerstva, zase příliš mnoho.

Fixní náklady na redakci, honoráře autorům, fotografům i grafikům, DTP, tisk a distribuce těchto malonákladových "kulturních perel" je tak vysoký, že existují (ve všech novinách) jisté limity, pod které se nevyplatí ani spouštět rotačku. Zvláště, když tyto malonáklady chtějí být "nezávislé" a odmítají být součástí velkých vydavatelských domů. Notabene, může mi někdo říct, proč by měl "kapitalista", vážící dnes každou investovanou korunu, dávat inzerci do Revolver Revue, Literárních novin, Umělce, Divokého vína, Dobré adresy, K.U.L.T.u a desítek dalších periodik, které se nevyznačují spotřebitelským chováním cílové skupiny, ale většinou antikapitalistickou filosofií a "alternativní", nejlépe pseudozelenou (ovšem trvale neudržitelnou) spotřebitelskou askezí?

Do těchto časopisů nedávají udržitelné množství inzerce ani papírny, ani tiskárny, ani knižní vydavatelství, ani knihkupectví. A jen několik málo antikvariátů. Nikomu nechybí. Autoři dostávají honoráře jen někdy nebo nikdy. Za kažým titulem se dříve nebo později navrší dluhy. Tak čemu, sakra, jsou tyto perly kulturní vyspělosti národa?

Velká vydavatelství mají svoje přílohy deníků, které saturují kulturymilovný mainstream. Dostatečně. Existují prozatím pouze dva projekty časopisů o literatuře, které někdo trvale dotuje a dlouhodobě nejspíš dotovat bude: Literární noviny a Obrys-Kmen. Pokud se nedokáží vydavatelé, šéfredaktoři, autoři i čtenářské obce shodnout na vydávání a odběru jednoho či maximálně dvou velkých, pluralitních "multitýdeníků" s různě periodickými "nezávislými" přílohami, tak ať chcípnou. Všichni. Protože platit pětkrát totéž v bledě zeleném je nesmysl. Na trhu se vybijí navzájem. A ti, kteří chtějí informace o literatuře, si je stejně najdou na onom proklínaném internetu. Protože puzení literárních komentátorů je tak neztišitelné a jejich verbální aktivita tak hypertrofická, že budou psát kamkoliv, i na internet.

Aniž to mnohdy bude někdo číst. Hlavně když to napíší...

Literární noviny
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.6. 2009