O íránské povolební krizi

19. 6. 2009 / Daniel Veselý

Ačkoliv s naprostou jistotou nemůžeme potvrdit fakt, že má CIA svůj podíl na probíhajících demonstracích a nepokojích v Íránu, je známo, že její destabilizační akce v zemi začaly již s převratem demokraticky zvoleného premiéra Mossaddeqa v roce 1953 a trvaly až do roku 1979, kdy byla proamerická tyranie Rézy Páhlavího svržena neméně krutým ajatolláhem Chomejním. Vysoce uznávaný politolog Nafeez Mossaddeq Ahmed v jedné ze svých analýz uvádí, že za tu dobu Páhlavího tajná policie Savak v Íránu zavraždila 10 000 lidí a další tisíce podrobila brutálnímu mučení, jež by mohlo zaskočit i gestapo.

Investigativní novinář Seymour Hersh, který získal Pulitzerovu cenu, když jako první informoval svět o masakru v My Lai za války v Indočíně, kde byly americkými jednotkami zmasakrovány stovky civilistů, před rokem veřejnost informoval o tajných operacích Washingtonu proti Íránu. Ty spočívaly v destabilizaci země zevnitř -- únosy, cílenými atentáty i vraždami provládních činitelů, a to třeba podporou balúčistánské politické opozice. Bývalí členové Rady národní bezpečnosti Spojených států Flynt Leverett a Hillary Mann Leverett tvrdí: "Obamova administrativa neučinila nic proto, aby ukončila nebo odsoudila tajné programy prezidenta Bushe II. zaměřené na destabilizaci Íránské republiky, v jejichž rámci se utrácejí stovky milionů dolarů."

Zbývá nám spekulovat, jsou-li uvedené skutečnosti pro obyčejné Íránce v dlouhodobé perspektivě prospěšné, či nikoliv. Jedno je však jisté, Spojené státy by si rozhodně nenechaly líbit, kdyby na jejich území nějaká islámská země unášela a zabíjela zaměstnance pracující pro americkou vládu, nemluvě o uvalení sankcí, dlouhodobém zastrašování a mezinárodní izolaci.

Zdroje ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE

Írán
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 19.6. 2009