Ani mladí katolíci dědka Vlka neberou vážně

6. 6. 2009 / Tomáš Koloc

Já se mezi lidmi ve věku 20-30 let, převážně VŠ vzdělání, pohybuju, jsou to řádově desítky katolíků, starokatolíci, husiti, bratříci, pravoslavní, adventisti, káesko (ti jsou odštěpení od evangelíků), antroposofové (Obec křesťanů), židi, krišňáci, máhajánští buddhisti i ti, kteří věří, aniž by se někam zařazovali, píše Tomáš Koloc.

Nemluvím o nějaké konkrétní náboženské obci, ale o generaci. Píšu o této skupině tenhle rok i ročníkovou práci (v tom mi hodně pomohlo setkání s Ivanem Štampachem, který má doma v obýváku kostel: slouží o nedělích mši pro hosty, kteří k němu za tím účelem chodí, aniž zkoumá, kam matrikově patří).

Mluvím o lidech svého věku, kteří se stýkají na té bázi, že jsou prostě věřící a způsob víry (nehledě k tomu, že ty způsoby se dnes prostupují) je pro ně až druhá věc. Nejsem sám v názoru, že tahle skupinka bude mít během několika let velký vliv.

V Britských listech však opakovaně nacházím názory, které jsou jedním velkým klišé o téhle skupině, které je zcela mimo realitu. Ti katolíci mého věku, které znám, by si u názorů Štěpána Kotrby, kdyby je četli, tloukli na čelo, až by si je prorazili, protože KDU-ČSL z nich nevolí ani jeden a dědka Vlka z nich nikdo nebere vážně. A to mluvím o katolících!

Někdy když čtu BL, mám chuť křičet: panebože, je přece rok 2009!

2009!

Ne 1949, nebo 1989!

V jednom čísle BL může čtenář najít zprávu o otevření Fair trade obchodu v Ekumenické akademii, a větu o "křesťanských manipulacích" v politice...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 5.6. 2009