Strategie národní bezpečnosti Ruské federace do roku 2020

22. 5. 2009

3. Zvýšení kvality života ruských občanů

45. Strategickými cíli zajištění národní bezpečnosti v oblasti zvýšení kvality života ruských občanů jsou snížení úrovně sociální a genderové nerovnosti v oblasti příjmů obyvatelstva, ve střednědobé perspektivě stabilizace počtu obyvatelstva a v dlouhodobé perspektivě zásadní zlepšení demografické situace.

46. Zvýšení kvality života ruských občanů bude dosaženo cestou zajištění potravinové bezpečnosti, ale také dostupnosti komfortního bydlení, vysoce kvalitního a bezpečného zboží a služeb, důstojné odměny aktivní pracovní činnosti.

47. Zdroji hrozeb pro národní bezpečnost se mohou stát takové faktory jako krize světového nebo regionálního finančně-bankovního systému, zesílení konkurence v boji o deficitní suroviny, energetické, vodní a potravinové zdroje, zaostávání v rozvoji sektorů moderní technologie, zvyšující se strategická rizika závislosti na změně vnějších faktorů.

48. Zajištění národní bezpečnosti v oblasti zvýšení kvality života ruských občanů napomůže snížení úrovně organizovaného zločinu, korupce a narkomanie, reakce na formování zločinu v podobě uzákonění vlastních ekonomických principů, dosažení sociálně-politické stability a příznivé dynamiky rozvoje Ruské federace, stabilita finančně-bankovní soustavy, rozšířená reprodukce minerálně-surovinové základny, dostupnost současného vzdělání a zdravotní péče, vysoká sociální mobilita a podpora společensky užitečné práce, zvýšení kvalifikace a kvality pracovních zdrojů, racionální organizace migračních toků.

49. Jedním z hlavních směrů v zajišťování národní bezpečnosti ve střednědobé perspektivě bude potravinová bezpečnost a garance zásobování obyvatelstva vysoce kvalitními a dostupnými medicinskými preparáty.

50. Potravinová bezpečnost bude zajištěna s využitím biotechnologií a nahrazováním importu klíčových spotřebních produktů, ale také cestou zabránění vyčerpávání půdních zdrojů a ubývání zemědělských pozemků a orné půdy, zabránění převzetí národního trhu se zrním zahraničními společnostmi, nekontrolovanému rozšiřování výroby potravin z geneticky modifikovaných rostlin s využitím geneticky modifikovaných mikroorganismů a mikroorganizmů s geneticky modifikovanými analogy.

51. Cíle rozvoje farmaceutického průmyslu formulují podmínky pro překonání jeho surovinové závislosti na zahraničních dodavatelích.

52. Za účelem předcházení hrozbám národní bezpečnosti v oblasti zvyšování kvality života ruských občanů síly zabezpečující národní bezpečnost v součinnosti s instituty občanské společnosti:

uskutečňují národní systém ochrany lidských práv cestou rozvoje soudního systému a zákonodárství;

podporují růst blahobytu, omezování chudoby a příjmových rozdílů v zájmu zajištění nepřetržitého přístupu všech občanů k množství potravinových produktů nezbytných pro zdravý životní způsob;

vytvářejí podmínky pro řízení zdravého životního způsobu, stimulování porodnosti a snížení úmrtnosti obyvatelstva;

zlepšují a rozvíjejí dopravní infrastrukturu, zvyšují ochranu obyvatelstva před mimořádnými situacemi přírodního a technogenního charakteru;

zlepšují systém ochrany před nezaměstnaností, vytvářejí podmínky pro pracovní zapojení lidí s omezenými fyzickými možnostmi, provádějí racionální regionální migrační politiku, rozvíjejí penzijní systém, zavádějí normy sociální podpory jednotlivých kategorií občanů;

zajišťují zachování kulturního a duchovního dědictví, dostupnost informačních technologií, ale také informací o různých otázkách sociálně-politického, hospodářského a duchovního života společnosti;

zlepšují partnerství státního a soukromého sektoru za účelem upevnění materiálně-technické základny orgánů zdravotní péče, kulturních, vzdělávacích orgánů a orgánů rozvíjejících výstavbu bytů a zvyšování kvality bytově-komunální obslužnosti.

4. Hospodářský růst

53. Strategickými cíli zajištění národní bezpečnosti jsou ve střednědobé perspektivě začlenění Ruska mezi pět vedoucích zemí z hlediska objemu hrubého domácího produktu, ale také dosažení nezbytné úrovně národní bezpečnosti ve sféře hospodářství a technologie.

54. Zajištění národní bezpečnosti ve věci hospodářského růstu bude dosaženo cestou rozvoje národního inovačního systému, zvyšování produktivity práce, zavádění nových zdrojů energií, modernizace prioritních sektorů národního hospodářství, zlepšování bankovní soustavy, sektoru finančních služeb a mezirozpočtových vztahů v Ruské federaci.

55. Hlavními strategickými riziky a hrozbami národní bezpečnosti v hospodářské sféře jsou v dlouhodobé perspektivě zachování modelu rozvoje národního hospodářství založeného na exportu surovin, snížení konkurenceschopnosti a vysoká závislost nejdůležitějších hospodářských sfér na vněekonomické konjuktuře, ztráta kontroly nad národními zdroji, zhoršování složení surovinové základny průmyslu a energetiky, nerovnoměrný rozvoj regionů a progregující nedostatek práce, nízká stabilita a ochrana národního finančního systému, zachování podmínek příznivých pro korupci a kriminalizaci hospodářsko-finančních vztahů, ale také nezákonné migrace.

56. Nedostatečná účinnost státní regulace národního hospodářství, snížení temp hospodářského růstu, vznik deficitu obchodní a platební bilance, zkrácení příjmových kapitol rozpočtu mohou způsobit zpomalení přechodu k inovativnímu rozvoji a následnému nahromadění sociálních problémů v zemi.

57. Přímý negativní vliv na zajištění bezpečnosti v hospodářské sféře mohou vyvíjet deficit palivově-energetických, vodních a biologických zdrojů, přijetí diskriminačních opatření a zesílení nepoctivé konkurence ve vztahu k Rusku, ale také krizové projevy ve světovém finančně-bankovním systému.

58. Pro zajištění národní bezpečnosti ve věci hospodářského růstu soustřeďuje Ruská federace hlavní úsilí na rozvoj vědy, technologie a vzdělání, zlepšování národních investičních a finančních institutů, a to v zájmu dosažení nezbytné úrovně bezpečnosti ve vojenské sféře, sféře obranného průmyslu a v mezinárodní sféře.

59. Hrozbám národní bezpečnosti spojeným s nerovnováhou v urovni rozvoje subjektů Ruské federace předejde provádění racionální hospodářské regionální politiky zaměřené na zlepšení koordinace činnosti orgánů státní moci, orgánů místní samosprávy, podnikatelské komunity a institutů občanské společnosti.

60. Jedním z hlavních směrů zajištění národní bezpečnosti v hospodářské sféře je v dlouhodobém výhledu energetická bezpečnost. Nezbytnými podmínkami zajištění národní globální energetické bezpečnosti jsou mnohostranné vzájemné vztahy v zájmu formování trhů s energetickými zdroji odpovídajících principům Světové obchodní organizace (WTO), rozpracování mezinárodní výměny perspektivních energeticky nenáročných technologií, ale také využití ekologicky čistých alternativních zdrojů energie.

Základní obsah energetické bezpečnosti tvoří stabilní zajištění zásobováním dostatečným množstvím energetických surovin standardní kvality, efektivní využití energetických zdrojů cestou zvýšení konkurenceschopnosti vlastních výrobců, předcházení možnému deficitu palivově-energetických zdrojů, vytvoření strategických palivových rezerv, rezervních kapacit doplňkového zařízení, zajištění stability fungování systémů zásobování energií a teplem.

61. Pro předcházení hrozbám ekonomické bezpečnosti síly zajišťující národní bezpečnost ve spolupráci s instituty občanské společnosti směřují k podpoře státní sociálně-ekonomické politiky zaměřené:

na zlepšování struktury výroby a vývozu, antimonopolního regulování a podpory konkurenční politiky;

na rozvíjení národního inovačního systému s cílem realizovat vysoce účinné projekty a prioritní programy rozvoje hospodářských sektorů vyspělých technologií;

na upevnění finančních trhů a zvýšení zásobení bankovního systému likviditou;

na snížení nelegální zaměstnanosti a legalizaci pracovních vztahů, zvýšení investic do rozvoje lidského kapitálu;

na zajištění rovnováhy zájmů původního obyvatelstva a pracovních migrantů s ohledem na jejich etnické, jazykové, kulturní a konfesní rozdíly, včetně zlepšení migrační bilance, ale také na již existující teritoriální rozdělování pracovních migrantů na základě potřebnosti pracovních zdrojů v regionech;

na formování systému vědeckého a technologického prognózování a realizaci vědeckých a technologických priorit, zvýšenou integraci vědy, vzdělávání a výroby;

na vytvoření podmínek pro rozvoj konkurenceschopného vlastního farmaceutického průmyslu;

na rozvoj průmyslu informačních a telekomunikačních technologií, výpočetní techniky, radioelektroniky, telekomunikačního zařízení a programového vybavení.

62. V zájmu zajištění národní bezpečnosti budou ve střednědobé perspektivě rozvíjena konkurenceschopná hospodářská odvětví a rozšiřovány trhy pro odbyt ruské produkce, zvýší se účinnost palivově-energetického komplexu, rozšíří se využívání nástrojů partnerství státního a soukromého sektoru v oblasti řešení strategických úkolů rozvoje hospodářství dokončení tvorby základní dopravní, informační a vojenské infrastruktury, zejména v arktické zóně, na východní Sibiři a na Dálném Východě Ruské federace.

63. Upevnění hospodářské bezpečnosti bude napomáhat zlepšení státní regulace hospodářského růstu cestou rozpracování konceptuálních a programových dokumentů meziregionálního a teritoriálního plánování a vytvoření komplexního systému kontroly rizik, včetně:

provádění aktivní státní antiinflační, valutové, kursové, peněžně-kreditní a daňově-rozpočtové politiky orientované na nahrazování exportu a podporu reálného sektoru hospodářství;

stimulace a podpory rozvoje trhu inovací, vědecky náročné výroby a výroby s vysokou přidanou hodnotou, rozvoj perspektivních technologií všeobecného, dvojího a zvláštního užití.

64. Ne regionální úrovni stabilnímu stavu národní bezpečnosti odpovídá vyvážený, komplexní a systémový rozvoj subjektů Ruské federace.

Jedním z hlavních směrů zajištění národní bezpečnosti na regionální úrovni bude ve střednědobé perspektivě vznik mechanismů snižování úrovně meziregionální diferenciace v sociálně-ekonomickém rozvoji subjektů Ruské federace cestou vyváženého teritoriálního rozvoje.

V dlouhodobé perspektivě bude hrozbám národní bezpečnosti spojeným s disproporcí v úrovni rozvoje ruských regionů předcházeno rozvíjením celostátního národního informačního systému za účelem tvorby perspektivních místních průmyslových zón v jižních regionech a v Povolží, na Uralu a na Sibiři, na Dálném Východě a v dalších regionech Ruské federace.

65. V oblasti regionálního rozvoje síly zajištění národní bezpečnosti ve vzájemné spolupráci s instituty občanské společnosti napomáhají účinnému uplatňování pravomocí orgánů státní moci subjektů Ruské federace a orgánů místní samosprávy včetně koordinace a provádění opatření přijatých na federální, regionální a municipální úrovni zaměřených na rozvoj místní ekonomiky a sociální sféry, včetně vyrovnávání jejich rozpočtové zajištěnosti.

5. Věda, technologie a vzdělání

66. Strategickými cíli zajištění národní bezpečnosti ve sféře vědy, technologií a vzdělání jsou:

rozvoj státních vědeckých a vědecko-technologických organizací schopných zajistit konkurenční výhody národního hospodářství a potřeby národní obrany včetně efektivní koordinace vědeckých výzkumů a rozvoje národního inovačního systému;

zvýšení sociální mobility, úrovně obecného a profesního vzdělání obyvatelstva, profesionálních kvalit vysoce kvalifikovaných kádrů včetně dostupnosti konkurenceschopného vzdělání.

67. Přímý negativní vliv na zajištění národní bezpečnosti ve sféře vědy, technologie a vzdělání představuje zaostávání v přechodu na budoucí technologický systém, závislost na importu vzdělání, zařízení, základních elektronických součástek a strategických materiálů, nedovolené předávání konkurenceschopných vlastních technologií do zahraničí, nepodložené jednostranné sankce proti ruským vědeckým a vzdělávacím organizacím, nedostatečný rozvoj normativní právní základny a slabá motivace ve sféře inovační a průmyslové politiky, nízká úroveň sociální zajištěnosti inženýrsko-technického, profesorsko-lektorského a pedagogického personálu a kvality všeobecného středního vzdělávání, jakož i profesionálního základního, středního a vyššího vzdělávání.

68. Jeden z hlavních směrů zajištění národní bezpečnosti Ruské federace ve střednědobé perspektivě představuje technologická bezpečnost. S tímto cílem je zlepšována státní inovační a průmyslová politika, přičemž bezpodmíněčnou prioritu inovativního rozvoje národního hospodářství představuje základní a aplikovaný výzkum, vzdělání, zlepšování federálního systému veřejných zakázek a systému vládních zakázek na přípravu vysoce kvalifikovaných specialistů a pracujících kádrů, rozvíjí se partnerství státního a soukromého sektoru ve sféře vědy a technologie, vznikají podmínky pro integraci vědy, vzdělání a průmyslu, provádějí se systémová zkoumání v zájmu plnění strategických úkolů národní obrany, státní a společenské bezpečnosti, ale také udržitelného rozvoje země.

69. Pro předcházení hrozbám ve sféře vědy, technologie a vzdělání síly zajišťující národní bezpečnost ve vzájemné spolupráci s instituty občanské společnosti uskutečňují občanskou výchovu nových generací v tradicích prestiže práce vědce a pedagoga, zajišťují účinnost státně-právní regulace v oblasti integrace vědy, vzdělání a průmyslu vyspělých technologií.

70. Plnění úkolů národní bezpečnosti v oblasti vědy, technologií a vzdělání bude ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě dosahováno cestou:

tvorby systému cílových základních a aplikovaných výzkumů a jeho státní podpory v zájmu organizačně-vědeckého zajištění dosahování strategických národních priorit;

založení sítě federálních univerzit, národních výzkumných univerzit, které v rámci kooperačních svazků zajistí přípravu specialistů pro práci ve sféře vědy a vzdělání, přípravu konkurenceschopných technologií a typů vědecké produkce a vědecky náročné výroby;

realizace programů zakládání vzdělávacích institucí orientovaných na přípravu kádrů potřebných pro regionální rozvoj, jakož i orgány a síly zajišťující národní bezpečnost;

zajištění účasti ruských vědeckých a vědecko-vzdělávacích organizací v globálních technologickcých a výzkumných projektech včetně konjunktury trhu intelektuálního vlastnictví.

6. Ochrana zdraví

71. Strategickými cíli zajištění národní bezpečnosti ve sféře zdravotní péče a národního zdraví jsou:

zvýšení délky života, snížení invalidity a úmrtnosti;

zlepšení profylaxe a poskytování současné kvalifikované primární medicínsko-sanitární péče a péče využívající vyspělé medicínské technologie;

zlepšení standardů medicínské péče, ale také kontrola kvality, efektivnosti a bezpečnosti léčebných prostředků.

72. Jedny z hlavních hrozeb národní bezpečnosti ve sféře zdravotní péče a národního zdraví představují vznik masivních epidemií a pandemií, masové šíření infekce HIV, tuberkulózy, narkomanie a alkoholismu, zvýšení dostupnosti psychoaktivních a psychotropních látek.

73. Přímý negativní vliv na zajištění národní bezpečnosti ve sféře zdravotní péče a národního zdraví vyvíjejí nízká účinnost systému zdravotního pojištění a kvalita přípravy doplňkového vzdělávání zdravotních specialistů, nedostatečná úroveň sociálních záruk a platů zdravotnických zaměstnanců a financování rozvoje systému medicínské péče využívající vyspělé technologie, nedokončená tvorba normativní právní báze pro zdravotní péči s cílem zvýšení dostupnosti a realizace garancí zajištění zdravotní péče pro obyvatelstvo.

74. Státní politika Ruské federace ve sféře zdravotní péče a národního zdraví je zaměřena na profylaxi a předcházení růstu počtu onemocnění sociálně nebezpečnými chorobami.

75. Za základní směr zajišťování národní bezpečnosti ve sféře zdravotní péče a národního zdraví Ruská federace ve střednědobé perspektivě považuje posílení profylaktické orientace zdravotní péče, orientace ochranu lidského zdraví, zlepšování kvality základu životní aktivity společnosti - institutu rodiny, ochrany mateřství, otcovství a dětství.

76. Posílení národní bezpečnosti ve sféře zdravotní péče a národního zdraví budou napomáhat zvýšení kvality a dostupnosti zdravotnických služeb s využitím perspektivních informačních a telekomunikačních technologií, státní podpora perspektivních projektů v oblasti farmaceutického průmyslu, biotechnologií a nanotechnologií, ale také modernizace hospodářských mechanismů fungování zdravotní péče a rozvoj materiálně-technické základny státního a municipálního systému zdravotní péče s ohledem na regionální zvláštnosti.

77. Pro předcházení hrozbám ve sféře zdravotní péče a národního zdraví síly zajištění národní bezpečnosti ve vzájemné spolupráci s instituty občanské společnosti zajišťují účinnost státně.právní regulace v oblasti standardizace, licencování, certifikace zdravotních služeb, akreditace medicínských a farmaceutických zařízení, zajištění státních garancí poskytování zdravotní péče a modernizace systému povinného zdravotního pojištění, zavedení jednotných kritérií hodnocení práce léčebně-profylaktických zařízení na úrovni municipální a na úrovni subjektů Ruské federace.

78. Plnění úkolů zajištění národní bezpečnosti ve sféře zdravotní péče a národního zdraví bude ve středobé a dlouhodobé perspektivě zajištěno:

tvorbou národních programů (projektů) léčení sociálně významných onemocnění (onkologických, srdečně-cévních, diabetologických, plicních chorob, narkomanie, alkoholismu) s přípravou jednotných všeruských přístupů k diagnostice, léčení a rehabilitaci pacientů;

rozvojem systému řízení kvality a dostupnosti zdravotní péče, systému přípravy zdravotnických specialistů;

zajištěním kvalitativní změny struktury nemocnosti a likvidace předpokladů pro vznik epidemií, včetně těch vyvolaných zvlášť nebezpečnými infekčními patogeny a včetně přípravy a realizace perspektivních technologií a národních programů státní podpory profylaxe onemocnění.

7. Kultura

79. Strategickými cíli zajištění národní bezpečnosti ve sféře kultury jsou:

rozšíření přístupu širokých vrstev obyvatelstva k nejlepším vzorům vlastní i zahraniční kultury a umění cestou založení současných teritoriálně rozčleněných informačních fondů;

vytvoření podmínek pro stimulaci obyvatelstva k tvůrčí seberealizaci cestou zlepšování systému kulturně osvětové práce, organizace volného času a masového mimoškolního uměleckého vzdělávání;

spolupráce při rozvíjení kulturního potenciálu Ruské federace a podpora regionálních iniciativ ve sféře kultury.

80. Hlavními hrozbami národní bezpečnosti ve sféře kultury jsou zvýšená produkce masové kultury orientované na duchovní potřeby marginálních vrstev, ale také protiprávní útoky na kulturní objekty.

81. Negativní vliv na stav národní bezpečnosti ve sféře kultury zesilují pokusy o revizi názorů na ruské dějiny, roli a místo Ruska v dějinách světa, propaganda životního způsobu, v jehož základě je libovůle a násilí, rasová, nacionální nebo náboženské nesnášenlivost.

82. Pro předcházení hrozbám zajištění národní bezpečnosti ve sféře kultury síly zajištění národní bezpečnosti ve vzájemné spolupráci s instituty občanské společnosti zajišťují účinnost státně-právní regulace podpory a rozvoje různosti národních kultur, tolerance a sebeúcty, ale také rozvoje mezinárodních a meziregionálních kulturních svazků.

83. Posílení národní bezpečnosti ve sféře kultury budou napomáhat ochrana a rozvoj svébytných kultur multinacionálního národa Ruské federace, duchovních hodnot občanů, zlepšení materiálně-technické základny kulturních a volnočasových institucí, zlepšení systému přípravy kádrů a jejich sociálního zabezpečení, rozvoj výroby a půjčování děl vlastní kinematografie, rozvoj kulturně-poznávací turistiky, vznik státních zakázek v oblasti kinematografické a tiskové produkce, televizních a rozhlasových pořadů a internetových zdrojů, ale také využití kulturního potenciálu Ruska v zájmu mnohostranné mezinárodní spolupráce.

84. Plnění úkolů zajištění národní bezpečnosti ve sféře kultury bude ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě zajišťováno přiznáním prvořadé role kultury pro obrození a zachování kulturně-mravních hodnot, upevnění duchovní jednoty multinacionálního národa Ruské federace a mezinárodního obrazu Ruska jakožto země s bohatou tradiční a dynamicky se rozvíjející současnou kulturou, vznikem systému duchovního a vlasteneckého vzdělávání ruských občanů, rozvoje všeobecného humanitárního a informačně-telekomunikačního prostředí na území členských států Společenství nezávislých států a v sousedních regionech.

8. Ekologie živých systémů a racionální využití přírody

85. Stategickými cíli zajištění ekologické bezpečnosti a racionálního využití přírody jsou:

zachování přírodního životního prostředí a zajištění jeho ochrany;

likvidace ekologických následků hospodářské činnosti v podmínkách vzrůstající hospodářské aktivity a globálních klimatických změn.

86. Na stav národní bezpečnosti v ekologické sféře vyvíjejí negativní vliv vyčerpávání světových zásob minerálně-surovinových, vodních a biologických zdrojů, ale také existence ekologicky neúspěšných regionů Ruské federace.

87. Stav národní bezpečnosti ve sféře ekologie zhoršuje přetrvávání značného množství nebezpečných výrob, jejichž provozování vede k narušování ekologické rovnováhy, včetně nesplnění sanitárně.epidemiologických a (nebo) sanitárně-hygienických standardů pitné vody pro obyvatelstvo, mimo normativně právní regulaci a dozoru zůstávají radioaktivní odpady z nejaderného palivového cyklu. Roste strategické riziko vyčerpání zásob důležitých minerálně-surovinových zdrojů země, klesá těžba mnoha strategicky důležitých užitkových nerostů.

88. Pro předcházení hrozbám ve sféře ekologické bezpečnosti a racionálního využití přírody síly zabezpečení národní bezpečnosti ve vzájemné spolupráci s instituty občanské společnosti vytvářejí podmínky pro zavádění ekologicky bezpečných výrob, výzkum perspektivních zdrojů energie, tvorbu a realizaci státního programu vytvoření strategických zásob minerálně-surovinových zdrojů postačujících k zabezpečení mobilizačních potřeb Ruské federace a garantovanému uspokojení potřeb obyvatelstva a hospodářství v oblasti vodních a biologických zdrojů.

9. Strategická stabilita a rovnoprávné strategické partnerství

89. Dosažení priorit trvalého rozvoje Ruské federace slouží aktivní vnější politika, jejíž úsilí se soustřeďuje na zajištění souhlasu a společných zájmů s jinými státy na základě systému dvoustranných i mnohostranných vzájemně výhodných partnerských vztahů.

90. Tvorba příznivých podmínek pro trvalý rozvoj Ruska v dlouhodobé perspektivě bude dosaženo cestou zajištění strategické stability, včetně postupného směřování ke světu bez jaderných zbraní, a vzniku podmínek pro rovnou bezpečnost všech.

91. Rusko se ve vztazích s mezinárodním společenstvím řídí principem zachování stability a předvídatelnosti v oblasti strategických útočných zbraní, přikládá zvláštní význam uzavření nových plnoformátových dvoustranných smluv o dalším snížení a omezení strategických útočných zbraní.

92. Rusko bude spolupracovat na včlenění dalších států, především těch disponujících jadernými zbraněmi, ale také zainteresovaných na souvisejících činnostech, do zajišťování společné bezpečnosti, do procesu zajištění stategické stability.

93. Rusko má za to, že udržení strategické stability a rovnoprávnému strategickému partnerství může napomoci přítomnost kontingentů ozbrojených sil Ruské federace v konfliktních regionech, a to na základě norem mezinárodního práva s cílem splnit politické, hospodářské a další úkoly nevojenskými metodami.

94. Rusko bude na mezinárodní scéně vystupovat z pozice neměnnosti kursu účasti na společném upevňování mezinárodních mechanismů nešíření jaderných zbraní a dalších druhů zbraní hromadného ničení, prostředků jejich dopravy a s nimi souvisejících komodit a technologií, nepřípustnosti použití ozbrojené síly v rozporu s Chartou Organizace spojených národů, ale také z pozice zpřísnění kontroly zbrojení a rozumné dostatečnosti ve výstavbě ozbrojených sil.

95. Za účelem zachování strategické stability a rovnoprávného strategického partnerství Ruská federace:

bude dodržovat existující smlouvy a úmluvy v oblasti omezení zbrojení a odzbrojení, účastnit se přípravy a zavádění nových smluv odpovídajících jejím národním zájmům;

bude připravena k dalšímu posouzení otázek omezení jaderných potenciálů na základě dvoustranných smluv a v mnohostranných formátech, ale také bude napomáhat vzniku obecnějších podmínek dovolujících snížit počty jaderných zbraní beze poškození mezinárodní bezpečnosti a strategické stability;

hodlá dále spolupracovat při upevňování regionální stability účastí na procesech snižování a omezování konvenčních vojenských sil, ale také při přípravě a zavádění opatření posilujících důvěru ve vojenské oblasti;

považuje mezinárodní mírové síly za účinný nástroj regulace ozbrojených konfliktů, vystupuje ve prospěch upevnění tohoto institutu v přísném souladu s principy Charty Organizace spojených národů a bude pokračovat ve své účasti na něm;

bude se pod záštitou OSN a dalších mezinárodních organizací účastnit opatření na likvidaci přírodních a technogenních katastrof a mimořádných situací, ale také poskytování humanitární pomoci poškozeným zemím.

96. V zájmu zajištění strategické stability a rovnoprávného mnohostranného vzájemného působení na mezinárodní scéně Rusko v období realizace této Strategie vynaloží veškeré nezbytné úsilí na dosažení nejméně nákladné úrovně udržení parity se Spojenými státy americkými v oblasti strategických útočných zbraní, v podmínkách jejich budování globálního systému protiraketové obrany a realizace koncepce okamžitého globálního úderu s použitím strategických nosičů v jaderném i nejaderném provedení.

V. Organizační, normattivně právní a informační základy realizace stávající Strategie

97. Státní politika Ruské federace v oblasti národní bezpečnosti je zabezpečována koordinovanými činnostmi všech prvků systému zajištění národní bezpečnosti při koordinující roli Bezpečnostní rady Ruské federace, včetně realizace komplexu opatření organizačního, normativně právního a informačního charakteru.

98. Realizace stávající Strategie je zajišťována skrze konsolidované úsilí a zdroje orgánů státní moci a institutů občanské společnosti zaměřené na prosazování národních zájmů Ruské federace cestou komplexního využití politických, organizačních, sociálně-ekonomických, právních, speciálních a dalších opatření rozpracovaných v rámci strategického plánování v Ruské federaci.

99. Korekce stávající Strategie probíhá při výkonu koordinační role Bezpečnostní rady Ruské federace periodicky - podle výsledků trvalého monitoringu realizace stávající Strategie s ohledem na změny vyvíjející významný vliv na stav národní bezpečnosti.

100. Organizační podpora realizace stávající Strategie spočívá ve zlepšování státního řízení Ruské federace, ale také v rozvíjení systému zajišťování národní bezpečnosti na základě zlepšování mechanismů strategického plánování stabilního rozvoje Ruské federace a zajišťování národní bezpečnosti pod vedením prezidenta Ruské federace.

101. Systém dokumentů strategického plánování (koncepce dlouhodobého sociálně-ekonomického rozvoje Ruské federace, programy sociálně-ekonomického rozvoje Ruské federace v krátkodobé perspektivě, strategie (programy) rozvoje jednotlivých sektorů hospodářství, strategie (programy) rozvoje federálních okruhů, strategie a komplexní programy sociálně-ekonomického rozvoje subjektů Ruské federace, mezivládní programy, jejichž plnění se Ruská federace účastní, federální (resortní) cílové programy, státní obranné zakázky, koncepce, doktríny a principy (principiální zaměření) státní politiky v oblastech zajištění národní bezpečnosti a v jednotlivých směrech vnitřní a vnější státní politiky jsou formulovány Vládou Ruské federace a zainteresovanými federálními orgány výkonné moci s účastí orgánů státní moci subjektů Ruské federace na základě Ústavy Ruské federace, federálních zákonů a dalších normativních právních aktů Ruské federace.

102. Podle rozhodnutí Prezidenta Ruské federace mohou být dokumenty věnované otázkám vnitřní a vnější politiky předloženy k posouzení Bezpečnostní rady Ruské federace.

103. Příprava dokumentů strategického plánování je uskutečňována v souladu s Nařízením Vlády Ruské federace a v souladu s harmonogramem přípravy dokumentů v Kanceláři Prezidenta Ruské federace.

104. Státní politika v oblasti boje se zločinem spojeným s narkotiky a proti terorismu je formulována Vládním protinarkotickým výborem a Národním protiteroristickým výborem - meziresortními orgány, které zabezpečují koordinaci federálních orgánů výkonné moci a orgánů státní moci subjektů Ruské federace v odpovídajících sférách.

105. Komplexní problémy zajištění národní bezpečnosti mohou být posuzovány na společných zasedáních Bezpečnostní rady Ruské federace, Státního výboru Ruské federace, Společenské platformy Ruské federace s účastí další poradních a konzultativních orgánů založených kvůli zajištění ústavních pravomocí Prezidenta Ruské federace.

106. Opatření na normativně právní podporu realizace stávající Strategie se uskutečňují na základě Ústavy Ruské federace, federálních ústavních zákonů, federálních zákonů, dekretů a nařízení Prezidenta Ruské federace, rozhodnutí a nařízení Vlády Ruské federace, ale také normativních právních aktů federálních orgánů výkonné moci.

107. Informační a informačně-analytická podpora realizace stávající Strategie se uskutečňuje za koordinační role Bezpečnostní rady Ruské federace s ohledem na zahrnutí informačních zdrojů zainteresovaných orgánů státní moci a státních vědeckých institucí, s využitím systému rozdělených situačních informačních center řídících se společným předpisem o vzájemné spolupráci.

108. Pro rozvoj systému rozdělených situačních center je ve střednědobé perspektivě třeba překonat technologické zaostávání v hlavních oblastech informatizace, telekomunikace a spojení, které ovlivňují stav národní bezpečnosti, vyvinout a zavést do systémů státního a vojenského řízení, systémů řízení ekologicky nebezpečných provozů a kriticky důležitých objektů bezpečnostní informační technologie, ale také zajistit podmínky pro harmonizaci národní informační infrastruktury s globálními informačními sítěmi a systémy.

109. Hrozbám informační bezpečnosti v průběhu realizace stávající Strategie bude předcházeno s použítím zlepšování bezpečnosti fungování informačních a telekomunikačních systémů kriticky důležitých objektů infrastruktury a objektů zvýšené nebezpečnosti na území Ruské federace, zvýšení úrovně ochrany korporativních a individuálních informačních systémů, vytvoření jednotného systému informačně-telekomunikační podpory potřeb systému zajištění národní bezpečnosti.

110. Rozpracování a realizace komplexu operativních i dlouhodobých opatření k předcházení hrozbám národní bezpečnosti ve federálních okruzích jsou prováděny za koordinační role Vlády Ruské federace federálními orgány výkonné moci ve vzájemné spolupráci s mocenskými orgány subjektů Ruské federace.

111. Kontrola průběhu realizace stávající Strategie je uskutečňována v rámci každoroční zprávy Tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace o stavu národní bezpečnosti a opatřeních na její upevnění předkládané Prezidentu Ruské federace.

VI. Základní charakteristiky stavu národní bezpečnosti

112. Základní charakteristiky stavu národní bezpečnosti jsou určeny k hodnocení stavu národní bezpečnosti a zahrnují:

úroveň nezaměstnanosti (podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva);

decilní koeficient (poměr příjmů nejlépe zabezpečených 10% a nejhůře zabezpečených 10% obyvatel);

úroveň růstu spotřebitelských cen;

úroveň státního vnějšího i vnitřního dluhu vyjádřeného v procentním podílu na hrubém domácím produktu;

úroveň zajištění zdrojů pro zdravotní péči, kultury, vzdělání a vědu v procentním podílu HDP;

úroveň každoroční obměny výzbroje, vojenské a speciální techniky;

úroveň zajištění potřebného počtu vojenských a inženýrsko-technických kádrů.

Přehled základních charakteristik stavu národní bezpečnosti může být upřesněn na základě výsledků monitoringu stavu národní bezpečnosti.


* * *

Realizace Strategie národní bezpečnosti Ruské federace do roku 2020 má za úkol stát se mobilizačním faktorem rozvoje národního hospodářství, zlepšení kvality života obyvatelstva, zajištění politické stability ve společnosti, upevnění národní obrany, státní bezpečnosti a právního řádu, zvýšení konkurenceschopnosti a mezinárodní prestiže Ruské federace.

(Z ruštiny přeložil Karel Dolejší)

První část překladuZDE

Zdrojový text na stránkách Bezpečnostní rady Ruské federace ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 22.5. 2009