Irák: Al-Kajdá znova na scéně, boje ve Fallúdži

5. 5. 2009

KD│Pro rapidně se zhoršující situaci v Iráku je příznačné, že 1. května armáda Spojených států hlásila smrt nižšího důstojníka námořní pěchoty, který byl zabit "30. dubna, když vedl bojové operace v irácké Fallúdži". Zpráva ministerstva obrany vysvětluje, že námořník "byl nasazen v rámci týmu Navy SEAL se základnou na východním pobřeží." Týž den armáda ohlásila smrt dvou námořních pěšáků "zabitých, když 30. dubna vedli bojové operace proti nepřátelským silám." Druhá zpráva nese označení "provincie al-Anbár, Irák". Ve Fallúdži a provincii al-Anbár to zjevně nevypadá dobře. Americká armáda, která se během okupace v těchto oblastech setkávala s nejtužším odporem, zde znova vede bojové operace, uvádí Dahr Jamail v magazínu Truthout.

Je pravda, že armáda Spojených států přenechala stotisícovou sunnitskou milici Sahwa zlobě Malikího vlády, která její členy zabíjela a zavírala, čímž vytáhla zátku z vulkánu. Připomeňme - byly to jednotky Sahwa, které držely al-Kájdu pod kontrolou, nikoliv americká nebo irácká armáda. Jak členové Sahwy opouštějí svá bezpečnostní stanoviště - kvůli chybějícím výplatám a proto, že na ně útočí irácká vláda - vracejí se mezi povstalce, z jejichž řad většinou vyšli.

Řekněme také jasně, že Sahwa uzavřela spojenectví v americkou armádou proto, aby se chránila před šíity ovládanou sektářskou vládou premiéra Malíkího.

Před několika dny jsem požádal svého dobrého bagdádského přítele o interview s představitelem Sahwy ve čtvrti Adhamíja. Tento člověk požádal, aby byl identifikován jako Abú Ahmed. Je mu čtyřicet, je ženatý, má čtyři děti, a prohlásil: "Rád bych řekl, že irácká vláda, a zejména pan Malikí, pokračují v útocích na nás. Postupovali tak proti Sahwě od začátku a nyní pokračují. Důvodem je to, že jsme sunnité a irácká vláda je sektářskou vládou."

Abú Ahmed a jeho kolegové podporují okamžité stažení všech okupačních sil "a pak můžeme sami změnit vládu a postavit vládu nacionalistickou, která tu stávající sektářskou nahradí."

Poté stručně dodal: "Našim cílem je ukončit okupaci, skoncovat s al-Kájdou a zajistit bezpečnost v Iráku."

Osud, jako by chtěl toto tvrzení podtrhnout, zalil hned další den baghdádské ulice potoky krve. Koordinované bombové útoky na velké šíitské čtvrti hlavního města zabily více než padesát lidí. Po útocích obyvatelé těchto čtvrtí na právě dorazivší irácké vojáky, kteří je přijeli chránit, vrhali boty a kameny. "Místo aby nám pomohli s evakuací raněných, začali na nás střílet. To je Malikího vláda. Slyšíte střelbu? Střílejí na lidi. Lidé leží pod auty," vysvětlil jeden z rozčílených obyvatel.

Koncem dne již zemřelo přes sedmdesát lidí a přinejmenším sto šestnáct jich bylo zraněno. Mezitím vybuchly dvě nálože umístěné u cesty ve dvou částech hlavního města; útok byl zaměřen proti americkým hlídkám. Nálože v automobilech vybuchují prakticky každý den, i když policie maximálně vystupňovala bezpečnostní opatření.

Duben byl pro americké síly nejkrvavějším měsícem od loňského září - s osmnácti mrtvými Američany, což je dvojnásobek ztrát za březen. Vzrostl i počet vojáků padlých v otevřeném boji.

Brigádní generál Peter Bayer, náčelník štábu pro denní operace v Iráku, navíc "posílil" americko-irácké vztahy. Prohlásil, že armádní razie v Kútu, při níž byli zabiti muž a žena - vyvolala v celé zemi pobouření a donutila premiéra Malikího požadovat vydání odpovědných vojáků iráckým úřadům - byla "oprávněná a legální". A na otázku, zda se američtí vojáci objeví u iráckých soudů, odpověděl: "Ne. Absolutně ne."

Tolik k irácké suverenitě.

2. května byli zabiti další dva američtí vojáci na severu země v městě Mosul a došlo k útokům na americké síly s použitím náloží u silnic v Basře a Fallúdži. Odpor vůči okupaci je znova celonárodní, zahrnuje nejsevernější a současně i nejjižnější města. Britové opouštějí jižní Irák a nahrazují je tam Američané; očekávejte, že násilí opět vzroste.

Nezdá se, že by vláda přestávala útočit na příslušníky Sahwy; Írán ostřeloval kurdské oblasti v severním Iráku. Strana svobodného života v Kurdistánu, která byla terčem palby, je podporována USA a již několik měsíců provádí v Íránu tajné destabilizační operace. Severozápadní hranice s Tureckem také nezažila klid. Turecké síly provedly nálet jen několik hodin poté, co byl při údajném kurdském útoku v Turecku zabito deset vojáků. Turecké údery však nejsou v této oblasti ničím novým.

Zatímco vláda pokračuje v útocích na příslušníky milic Sahwa, al-Kajdá neomezovaná sunnitskými ozbrojenci znova získala operační volnost a útočí na Američany po celé zemi včetně severních kurdských oblastí.

Co se vlastně v Iráku od dob George W. Bushe doopravdy změnilo?

Zdroj: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 5.5. 2009