O státu a o trhu: Beseda s Jiřím Kinkorem

5. 5. 2009 / Michal Kuklík

Jiří Kinkor je editor českých stránek filosofky Ayn Randové a blogger v iHNed. Jeho názory mě mile osvěžují. Svedly mě k napsání tohoto článku.

Stát si bere právo pustit, nebo nepustit na svůj vnitřní trh mobilního operátora. Proč ho tam pouští? Aby mobilní operátor sloužil občanům státu. Je služba jen nabídka zboží za podmínek operátora? Nebo může podmínky služby definovat stát nebo ti obsloužení?

Stát nově vytváří zákazníkům právo na službu, když mobilního operátora k něčemu nutí.

Je regulátor trhu jen neutrální dozorce nad oběma stranami trhu, nebo může válčit proti operátorovi na straně zákazníků?

Tady všude se pohybujeme v oblasti mínění, nikoliv v oblasti poznání. Nikdo si tu nemůže dělat nárok na pravdivost poznání. Každý musí jen soutěžit v této bařině obecního soužití o úspěch a převládnutí svého politického názoru.

Nějaký filosof může hlásat, že stát se do trhu nesmí plést. Jiný filosof může hlásat, že stát má hrát výlučně na straně mobilního operátora. A mohou to hlásat jako své poznání. Co se dá dělat jiného než odporovat jim.

Tramvaj

Tramvaj v Plzni není služba obyvatelům města. Je to tržní nabídka prodeje svezení. Nastoupením do tramvaje a štípnutím lístku jsem dobrovolně uzavřel obchodní smlouvu s prodejcem. Nikdo mě nenutí jezdit tramvají, mohu přece po městě chodit pěšky.

Částečně tramvaje služba jsou, neboť město je dotuje z daní měšťáků.

Nastoupením do tramvaje bez štípnutí lístku se stávám černochem.

Majetek

Vztah majetku mezi lidmi se děje tak, že nemající člověk dává tomu majícímu právo na to, co má. Zříká se své možnosti vzít mu to.

Tak, jako se lvi zříkají části své kořisti ve prospěch lvíčat.

Právo moderovat vztahy majetku si uzurpuje, osobuje násilím stát. Stát si osobuje právo definovat krádež, loupež, ...

Sloveso míti se vztahuje jen k člověku -- jenže v lidové řeči "Auto má části". Auto nic neví o tom, že má části -- jde tu o druhé, jiné sloveso míti. Srovnej:

Statek má statkáře. Statkář má statek.

Člověk má svůj život. A tento život má -- v druhém smyslu slova -- člověka.

Nájemný voják prodává právo na svůj život státu ve chvíli přísahy, odepisuje ho. Odvedenému vojákovi ho v té chvíli stát bere.

Mohl by nějaký mudrlant hlásat, aby se stát -- obec -- nemíchal a nepletl do vztahů vlastnictví?

Neviditelná ruka trhu

Trh nehledá rovnováhu, naopak se ponechán sám sobě zhoubně vychyluje. Prodejce, který získá malou výhodu, už ji, pokud nechybuje, jen zvětšuje.

Zdánlivé tíhnutí trhu k rovnováze se děje proto, že všichni výrobci čas od času chybují -- kromě Microsoftu. Boeing zničil nebo pozřel všechny výrobce velkých letadel v USA, Airbus v Evropě. Příliš úspěšný obuvník Baťa chtěl ve Zlíně prodávat svým dělníkům všechno, co potřebovali k životu.

Proto obecní radní musejí znepříjemňovat život příliš úspěšným prodávajícím tak, aby trh v obci zachovali. Proto musejí "trestat úspěch".

Trh nemá schopnost udržet se sám, naopak úspěšný trhovec má schopnost podstatnou pro všechna zvířata: zničit své okolí tím, že ho vyžerou, a pak vymřít.

Některý trh je tak velký, že se na něm vychýlení k výherci v pozorovaném čase zdánlivě neprojevuje -- to je rozmanitost přírody.

Jak se říká, "Účelem podnikání je zisk." Účel pojišťovnictví není rozložit škodu nešťastníka mezi šťastlivce, ale vejvar z pojištěnců. Účel elektrárenství není vyrábět elektřinu, ale učinit ji tak vzácnou, aby vejvar ze svítících byl co největší.

Účel mobilního operátora je maximalizovat vejvar z kunčafta.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 5.5. 2009