Financování přírodovědného výzkumu v Británii
29. 4. 2009 / Boris Cvek
Často slyším ve svém okolí diskuze o tom, jak by se měly financovat v Česku do budoucnosti přírodní vědy. V přírodních vědách (a v biomedicínském či klinickém výzkumu) se zároveň proinvestuje nesmírné množství peněz, zároveň je zde ale mezinárodně celkem dobře (a konsenzuálně) měřitelná efektivita. Ovšem kde jde o peníze, tam se stále hledají různá "ale", kličky, "specifika" atd. Zaujalo mne proto, že také v Británii dochází právě k rozdělování peněz (asi 1,5 miliardy liber) do přírodovědného výzkumu na období 2009-2010 (články "Good grades, but who gets the cash?", Nature z 1. ledna 2009, str. 13, a "Show us the money", Nature z 29. ledna 2009, str. 624-5).
52 400 akademických pracovníků ze 159 institucí bylo posuzováno v rámci Research Assessment Exercise (důkladné posuzování pomocí zahraničních oponentů z mnoha zemí), z nich: 17% získalo 4 hvězdičky ("world-leading") a 37% získalo hvězdičky tři ("internationally excellent"). Očekává se, že nějaké finance (i když minimum) zůstanou i pro dvouhvězdičkový výzkum ("internationally recognized"), zatímco jednohvězdičkový ("nationally recognized") nemá čekat nic. Zaujalo mne, že práve posuzování schopností vědců je hlavním klíčem (vedle posuzování projektů) k rozdělování peněz, a nikoli produkce institucí, která po odchodu schopných lidí jinam nevypovídá nic o tom, co daná instituce vyprodukuje bez nich.
Ve vědách o Zemi a životním prostředí se nejlépe umístily univerzity v Edinburghu a Leedsu, v biologických vědách pak suverénně zvítězila Cambridge, v chemii těsně Oxford, Edinburgh a Cambridge, a konečně ve fyzice opět zvítězila Cambridge doháněná Imperial College v Londýně.
Pokud jde o projekty (opět 159 institucí), vyberu si pro ilustraci tři základní oblasti výzkumu: fyziku (F), chemii (Ch) a biologické vědy (Bi). Zde je počet čtyřhvězdičkových projektů na britských nejlepších (z hlediska přírodovědného výzkumu) univerzitách:
University of Cambridge: F 25, Ch 40, Bi 20
University of Oxford: F 20, Ch 30, Bi 75
Imperial College London: F 20, Ch 20, Bi 20
University of Nottingham: F 25, Ch 30, Bi 10
University College London: F 20, Ch 15, Bi 15
University of Manchester: F 20, Ch 20, Bi 25
University of Edinburgh: F 20, Ch 30, Bi 15
University of Bristol: F 20, Ch 25, Bi 30
University of Durham: F 20, Ch 20, Bi 10
Research Assessment Exercise přitom letos končí a úkoly převede na Research Excellence Framework, který by se měl mnohem více orientovat na scientometrické údaje (citační ohlas publikací), aby zrychlil a zlevnil práci (převede-li se kvalita vědy na čísla, jako jsou množství citací, impakt faktory a Hirschovy indexy, může ji vypočítat stroj). Nature se ovšem ve svém editorialu v prvním letošním čísle (str. 7) postavil jednoznačně proti scientometricky založenému posuzování výzkumu (překlad BC): "Sám o sobě se citační ohlas publikací ukazuje znovu a znovu jako chabé měřítko kvality výzkumu. Ukazuje to příklad z našeho časopisu. Náš třetí nejvíce citovaný článek v roce 2007 (272 citací) představoval úvodní studii v pátrání po funkčních elementech lidského genomu. Význam tohoto článku spočívá v jen užité technice. Naopak článek ze stejného roku, který poskytuje klíčové biologické vhledy do práce protonové pumpy, která žene protony skrze buněčnou membránu, získal pouze 10 citací."
V každém případě, ať už podle citačního ohlasu nebo podle názoru nezávislých zahraničních oponentů, kolik je na našich univerzitách asi tak čtyřhvězdičkových vědců a projektů? A jsou to oni, kdo dostává nejvíce peněz? Ze své zkušenosti bych řekl, že českému reálnému prostředí by mnohem více seděl nějaký model balkánský nebo africký, nikoli ten britský...
Diskuse