21. 4. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 4. 2009

Romští lídři v měnícím se světě

Deset milionů Romů žijících v Evropské unii nemá dostatečné zastoupení v pracovních skupinách a konzultativních orgánech

Připustíme‑li, že úlohou romského hnutí je nabízet a prosazovat strategie, které romskému národu zajistí co nejlepší podmínky k životu, shledáme, že romské hnutí je v krizi. Projevuje se neschopností kvalifikovaně analyzovat měnící se podmínky v Evropské unii i na úrovni národních států, anticipovat vývojové trendy, vypracovat efektivní strategii obrany vlastních zájmů a důsledně ji prosazovat. Situace je vážná.

Romská občanská společnost skomírá na úbytě a také významný filantrop George Soros, který v uplynulých patnácti letech podporoval vznik romské občanské společnosti v nových členských zemích Evropské unie, pomalu, ale jistě ztrácí svůj dlouholetý vliv na formování přijatelné politiky vůči romské menšině.

Stagnace romského hnutí vytváří prostor pro existenci nejen „bílých“ mužů a žen, kteří v institucích s romskou agendou zkoušejí řešit naše romské problémy podle svých – často pomýlených – představ. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že toto suplování role romských lídrů ve většině případů není vedeno snahou pomoci Romům ke statusu rovnocenného národa v Evropské unii. Stojí za ním snaha různých mocenských skupin využít Romy jako nástroj k uskutečňování svých zájmů. Rada Evropy v rámci konkurenčního boje agend mezinárodních institucí zabývající se mimo jiné menšinami podepsala Memorandum o spolupráci s Evropskou unií. Umělým vytvořením Evropského fóra Romů a Travellerů si v rámci budování Spojených států evropských zabezpečila svoji další existenci v oblasti menšinových práv.

Nepochopený politický proces Dekáda romské inkluze nastartovaný Georgem Sorosem a Světovou bankou nepřímo nabourává rozmělňování romské agendy v institucích Unie. Jeho jasně definovaný program a strategie se dodneška chápe některými členskými státy a čelnými představiteli Evropské komise jako americké vměšování do evropských problémů. Některé romské skupiny jsou vnímány jako americký trojský kůň v Evropě. Státy Evropské unie, které z morálních důvodů potřebují alespoň formálně vykazovat, že se romskými tématy zabývají v součinnosti s Romy, pak místo autentických romských lídrů jednají s představiteli těchto aktivit, i když jim chybí legitimita. Kromě nedostatku legitimity provází tato jednání také nedostatek politické i veřejné vůle a prostředků na financování navrhovaných řešení. V důsledku toho nejsou výsledky přijímaných opatření nijak přesvědčivé. Nevedou k integraci, ale pouze zmírňují dopady nesnášenlivosti vůči Romům. Xenofobie se transformuje do nových podob. Čím dál častěji jsme svědky segregačních nálad v nejrůznějších oblastech, od bydlení až po vzdělávání. Přibývá politických sil, kterým Romové slouží jako snadný terč pro frustrované voliče.

Naštěstí se politici zemí Evropské unie zatím od segregačních praktik ve svých zemích většinou distancují. Nevystupují však dostatečně rozhodně, zřejmě proto, aby nepřišli o hlasy většinových voličů, kterým segregace Romů vyhovuje. Navíc ve svých vystoupeních nemluví o segregaci, ale používají různé zavádějící termíny. A tak místo o boji proti segregaci Romů slýcháme z úst neromských politiků o potřebě řešit „problémy sociálně vyloučených skupin obyvatel“.

Romové potřebují skutečnou romskou reprezentaci

Tváří v tvář těmto skutečnostem je na místě otázka, zda kulturně a fyziognomicky tolik odlišní Romové vůbec mohou být integrováni do většinové společnosti. Lze tomu jen těžko věřit, když vezmeme v úvahu, že Evropa Romy tradičně vnímá jako cizí živel a přinejmenším celé dvacáté století se neslo ve znamení neúspěšných integračních snah. Neúspěchů integrační politiky nemusíme nijak zvlášť litovat. Vždyť většina Neromů si integraci Romů představuje tak, že přestanou být Romy a splynou s majoritou. Hrozba ztráty vlastní identity může posílit pocit sounáležitosti a potřebu spolupráce mezi Romy.

Dojde k oživení touhy po romské národní emancipaci, jak jsme ji zažili v postkomunistických zemích počátkem devadesátých let minulého století. Již dnes existují podmínky pro ustavení romské samosprávy schopné řešit vnitřní problémy i hájit zájmy jejich etnika navenek. Početnější romské komunity si mohou v lokálních volbách vydobýt silnější pozici vůči majoritě a jejím institucím. Fungující romská samospráva na lokální úrovni posléze poslouží jako podpůrný argument při pozdějším požadavku větší autonomie na úrovni státních nebo dokonce unijních orgánů.

Krize současného romského hnutí tedy může vyústit v budování skutečně legitimní reprezentace. Ta bude budována zdola od úrovně místní přes úroveň regionální na úroveň státu a nadnárodních celků. Pokud romská reprezentace vzniká jinak, nemá potřebnou legitimitu a nebude uznávána ani Romy samotnými, ani institucemi, v jejichž rámci mají ambice působit. Je morální povinností stávajících lídrů podporovat vznik legitimní volené romské reprezentace. K naplnění této povinnosti můžeme přispět mimo jiné i tím, že se nebudeme vydávat za legitimní romskou reprezentaci a spíše než samozvanými vůdci se staneme pokornými služebníky svého národa.

Autor je předseda Sdružení Dženo.

Vychází v nejnovějším čísle Literárních novin 17/2009

                 
Obsah vydání       21. 4. 2009
21. 4. 2009 Vysocí činitelé Bushovy vlády budou možná postaveni před soud za mučení, konstatoval Obama
21. 4. 2009 Pořád je kam ustoupit…?!? Ladislav  Žák
21. 4. 2009 Neonacista a popírač holocaustu na Karlově univerzitě nevystoupí
21. 4. 2009 Podle BIS je nejhorší nebezpečí radikálního antifašismu - tak co si stěžujeme? Štěpán  Kotrba
21. 4. 2009 Bude Ku-Klux-Klan přednášet na Karlově Univerzitě?
21. 4. 2009 Proč bychom Larryho Summerse měli vykázat z veřejného života
21. 4. 2009 Citáty dne (včerejšího) aneb vznik nového Občanského fóra
20. 4. 2009 Zvláštní besídka Magnesia Litera, pokročilý Pehe a neposlušný Machar, terče CZAKRA Josef  Brož
21. 4. 2009 Zoufalá Magnesia litera Boris  Cvek
21. 4. 2009 Část zákonodárců žádá Obamu, aby pokračoval v budování protiraketové obrany v Evropě
21. 4. 2009 Běž domů, Ivane... Karel  Dolejší
21. 4. 2009 Máme fašistickou policii, tak co se divíme náckům v ulicích? Štěpán  Kotrba
21. 4. 2009 Romští lídři v měnícím se světě Ivan  Veselý
21. 4. 2009 Už tu máme námluvy mezi voliči Miloš  Dokulil
21. 4. 2009 Obama: O blokádě ani slovo Fidel Castro Ruz
21. 4. 2009 Producent filmu Virtuální JFK navštíví kino Bio Oko
21. 4. 2009 Extremisté jsou stále vážnější hrozbou: Amnesty napsala premiéru Topolánkovi
21. 4. 2009 Čínské miliardy dočasně zachraňují kazašskou měnu
20. 4. 2009 Krize 21. století Marek  Kos
20. 4. 2009 O krizi z pohledu lidí před šedesáti lety Jan  Molič
20. 4. 2009 Udrží Barack Hussein Obama celistvost USA? Martin J. Kadrman
20. 4. 2009 Lotyšsko: Bublina spľasla
20. 4. 2009 Zbraně s lidskou tváří Štěpán  Kotrba, Aleš  Bluma
20. 4. 2009 Rusko údajně uvažuje o humanitární intervenci do Gruzie
20. 4. 2009 ÚSTÍ 2009: kdo nacisty kryje? Je to (opět) policie... Michal "Wolf" Vlk
20. 4. 2009 Petr Drulák v Lidových novinách: K čertu s establishmentem!
20. 4. 2009 Policie ČR nepřiměřeně zasáhla proti mladým odpůrcům neonacismu
20. 4. 2009 Ať žije revoluce Stanislav  Vozka
20. 4. 2009 Aby se nedělo nic Jiří  David
20. 4. 2009 Odvážná poctivost ekonomů v době krize, neboli O předvídání v podstatě nepředpověditelné budoucnosti Uwe  Ladwig
20. 4. 2009 Big Brown Sanpaku Eyes Karel  Dolejší
20. 4. 2009 Rodinná pohoda - Family Happiness
12. 4. 2009 Hospodaření OSBL za březen 2009