20. 4. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Future warriors
20. 4. 2009

TÉMA: INTER ARMA SILENT MUSAE

Zbraně s lidskou tváří

VÝVOJ NOVÝCH ZBRANÍ KRIZE NEZASTAVILA

Role armády v moderním světě se mění. Ty tam jsou doby, kdy armáda měla dobýt nepřátelské území, obsadit ho a eventuálně tam zajistit vůli svého vrchního velitele. Globální válka při moderních zbraních by byla sebevraždou lidstva a lokální konflikty jsou skoro vždy guerillového typu, kdy proti sobě stojí pravidelná armáda a povstalci, se kterými si většinou ta pravidelná armáda neví moc rady. Strategie se omezuje na snahu co nejvíce omezit vliv protistrany a taktika spočívá v omezených výpadech jak na jedné, tak na druhé straně. Pro takovou strategii jsou mezikontinentální rakety bezcenné a použití jaderných zbraní nesmyslné. Ani tanky v podobných případech nejsou moc platné. Proto ve všech armádních výzkumných střediscích se plnou parou pracuje na vývoji nových zbraní, které budou moci být použity proti teroristům, ale zcela jistě poslouží i při armádních policejních akcích proti manifestantům. To je totiž další novum při užití armády.

Stále častěji je armáda nasazována tam, kde policie není schopna situaci zvládnout. V současnosti jsme toho svědky v Thajsku a jak už to tak bývá, armáda si se situací neví stejně rady, jako policejní síly.

K pacifikaci teroristů i k rozehnání manifestací už nestačí samopal v ruce a tanky v ulicích. Generálům je jasné, že potřebují zbraně úplně nového typu. Jejich vývoj činí v současné době největší podíl ve výzkumu a vývoji, financovaný armádou. Krize, která postihla svět, se ve financování takového výzkumu neprojevila. Pentagon financuje každý čtvrtý projekt amerického výzkumu, britské ministerstvo obrany dokonce každý třetí. Ještě vyšší podíl má izraelské ministerstvo obrany. A výzkumníci se činí. Nad některými novými zbraněmi se pozastavuje v jednom z posledních vydání časopisu Spiegel jednatel společnosti Medico - International Thomas Gebauer. Thomas Gebauer je dlouholetý humanitární pracovník, který se výrazně zasloužil o Smlouvu k zákazu nášlapných min, který prošel snad všemi konflikty posledních třiceti let a který může porovnávat celkový vývoj.

Zbraně, které by už neměly zabíjet

Mohlo by se říci, že je to snad i pokrok. Vojenský výzkum vyvíjí neletální zbraně, které by měly lidi zadržet, zpacifikovat, aniž by je usmrtily. Po udělení Nobelovy ceny míru Kampani proti nášlapným minám byl dokonce Gebauer kontaktován Pentagonem, aby se na vývoji podobných zbraní podílel. Nápad, aby se bojovník za mír a pacifista podílel na vývoji zbraní, by snad nevymyslel ani Kafka. Generálové jsou asi skutečně přesvědčeni, že vývoj podobných zbraní je vlastně humanitární záležitost. Tomu odpovídá i plánování jejich nasazení. Přitom jejich zneužití je velice snadné.

Jednotky amerických Marines jsou vybavovány spreji, které obsahují anestetika nebo sedativa v aerosolové formě. Jejich rozprášení protivníka spolehlivě uspí. Možná by vybavení námořníků, plujících u somálských břehů, podobným aerosolem mohlo snížit počet lodí, unesených piráty. Jenže v rukou armády je to nevypočitatelná zbraň. Hlavní problém je především v dávkování. Předávkování je snadné, stačí o něco více stlačit knoflík od spreje.

Stejně tak nervově paralytická látka CS je v nízké koncentraci spolehlivým prostředkem osobní ochrany, ve vysoké koncentraci a velkém množství spolehlivě ničí živou sílu. Stejně tak kapsaicin.

Jed od léku odlišuje množství

Britská lékařská asociace provedla studií o používání farmaceutických substancí pro bojové účely a ta jasně ukázala, že žádná z podobných zbraní nemůže být hodnocena jako nezabíjející. Tak jako skoro každý lék má vedlejší účinky, tak má vedlejší účinky i použití těchto substancí v bojových prostředcích. Jed od léku odlišuje množství, tvrdil už Paracelsus. Bohužel, vedlejším účinkem vojenského použití s cílem zneškodnit je smrt. Proto se britští lékaři ohrazují proti tomu, aby podobné prostředky byly označovány jako "neusmrcující". Přesto se na celém světě pokračuje v jejich výzkum jako zbraní pro budoucí války, které nebudou válkami.

Nicméně odborný armádní newspeak dělí tyto zbraně na "neletální" a "se sníženou letalitou".

Neusmrtit má i lepící pěna, použitá například při stažení "mírových" jednotek OSN ze Somálska. Vše vypadá tak trochu jako stavební pěna e sprayi, kterou všichni známe. Zdání klame. Jedná se o velmi rychle tuhnoucí lepidlo, kterým lze protivníka doslova přilepit k zemi. Na první pohled by její užití nemělo ohrozit protivníka na životě. Jenže přesně zamířit se sprejem nelze. Pokud pěna zasáhne dýchací cesty, dojde k udušení. Pokud se nepodaří zafixovat protivníkovy ruce, bude mít možnost se bránit a v tom případě bude k zemi přilepený protivník vlastně snadný, nehýbající se terč.

Do policejních arsenálů se dostaly vystřelovací sítě i klouzací emulze, na kterých spolehlivě uklouznete, i kdybyste nechtěli. Následky takového policejního opatření mohou být fatální. Stejně tak kombinace vodního děla se solným roztokem s elektrošoky, známé jako electrified water canon. Účinek ne nepodobný mučení vězňů esesmany.

Smrtící světlo i zvuk

Ve výzbroji policie jsou už dlouho zbraně světelné - zejména oslepující granáty M84 s výkonem několika mil. Cd a zvukem 170 dB. V poslední době k nim přibylo i bleskové stroboskopické světlo, blikající v kmitočtu 1 Hz až 20 Hz. Výsledkem vynálezu Dr. Buchy z roku 1950 je dezorinetace, závratě a zmatenost, zvracení, ztráta rovnováhy, epileptické záchvaty.

Zbraň s názvem dazzler weapon je světlomet - laserový emitor viditelného světla, použitý britskou armádou během Falklandské války v roce 1982. Oslepující zbraně byly pak zakázány 1995 Protokolem OSN o oslepujících laserových zbraních.

Generátory infrazvuku mohou být použity motorizovanými jednotkami pěchoty jako speciální reproduktory, shozeny z letadel jako pumy se zvukovým účinkem nebo přeneseny dělostřeleckou municí jako zvukové granáty. Infrazvuk rezonuje tělními dutinami, napadá centrum rovnováhy i mozek a podle jeho intenzity zasažená osoba ztrácí orientaci, infrazvuk vyvolává deprese i smrt. Zkoušeny byly frekvence 18,9 Hz, 0,3 Hz, a 7 - 9 Hz. Už během 2. světové války.

Ale i slyšitelný zvuk se stává zbraní. Dva vědci vyvinuli v USA nezávisle na sobě směrový reproduktor. Joe Pompei z MIT ho použil pro reklamu a diskrétní ozvučení galerií, druhý vynálezce Carl Gruenler jej prodal americkému námořnictvu. Výsledkem je pěchotní sonická zbraň (MRAD, LRAD), testovaná v Camp Bucca a v oblasti Bagdádu a Fallúdže, vydávající ohlušující zvuk o 155 – 180 dB o kmitočtu 2,5 kHz na vzdálenost až 300 metrů v úhlu 15- 30°. Kolem dokola ticho, jen v ohnisku zásahu zdraví ohrožující hučení o síle větší, než má motor stíhačky při startu. Zařízení bylo použito i v Gruzii proti protestující opozici v Tbilisi v listopadu 2007. Testy provedené na myších ukazují, že práh poškození plic a jater zvukem je na 184 dB.

Proti civilistům k potlačení nepokojů či proti námořním pirátům je americkými jednotkami používáno zařízení na kmitočtu 19-20 kHz. Prý účinkuje jen na teenagery...

Možné účinky sonických zbraní jsou předmětem mnoha spekulací i utajených vědeckých poznatků. Ultrazvukový paprsek je schopen zkapalnit živé tkáně. Studie zjistily, že vystavení vysokým intenzitám ultrazvuku na frekvencích od 700 kHz do 3,6 MHz může způsobit poškození plic a střev. Podle vědců prozatím pouze u myší.

Diovy blesky

Energetické zbraně (directed-energy weapon - DEW) ovšem patří k projektům silně podporovaným už desítky let nejen Rusy, ale i Pentagonem. Elektromagnetická radiace je principem všech užití laserů (THEL, MTHEL) či maserů.

Lasery THEL či MIRACL se dočkaly v rámci Reaganova projektu Hvězdných válek (SDI) prototypů a ověřovacích zkoušek. Stejně tak v Rusku, kde je chemický laser už operačně instalován na kolovém transportním automobilu MAZ. Američané zkoušeli doteď COIL laser ABL na letounu Boxing 747 YAL-1 . Projekt zastavuje nyní prezident Obama. Statické lasery pak tvoří utajenou součást ruských kosmických vojsk. Ozařování amerických družic patří ke kratochvílím ruských generálů. Podobné programy existují či existovaly i v dalších zemích: v Německu a Francii, v Japonsku a Číně.

Plazmová pulzní puška (high-intensity plasma gun device -HIPGD) je prozatím doménou sci-fi, i když její principy vytvořili už na počátku šedesátých let americký fyzik J.W. Mather a nezávisle ruský vědec N.V. Filipov z Kurčatovova institutu v Moskvě (1962), který vývoj dotáhl až k funkčnímu celku. Sci-fi je to především proto, že zbraň potřebuje vysoký energetický příkon, jehož se za současného stavu techniky nedaří zajistit v bpojově použitelném provedení. Programu plazmatických zbraní se dodnes věnuje nejen americký Institute for Plasma Focus Studies (IPFS), ale i Centre for Dense Magnetised Plasmas (ICDMP) ve Varšavě či National Laboratory of Dense Magnetized Plasma v Argentině. V USA je znám projekt MARAUDER a Shiva Star.

Radary jako paprskové zbraně

Maser jako zbraň produkující koherentní elektromagnetické vlny s frekvencí 24 GHz byl popsán Nikolajem Basovem a Alexander Prochorovem z Lebeděvova Ústavu fyziky už od roku 1952 (zveřejněno 1954). V USA Charles H. Townes, J.P. Gordon a H.J. Zeiger postavili první zdroj mikrovlnného záření na Kolumbijské univerzitě v roce 1953. Od té doby probíhá na obou stranách výzkum editorů záření od paprsků gama, paprsků x, mikrovln a radiových vln, jehož výsledky nejsou zveřejňovány. Nobelovy ceny za fyziku ani patenty vojáky nečekají. V civilních aplikacích se uchytily jak editory viditelného světla (lasery), tak UV či IR lasery.

Mikrovlnné zbraně existují už v operačním nasazení. Jednou z nich je "sound gun" MEDUSA, vyvíjená v Sierra Nevada Co., mikrovlnný generátor indukovaných sluchových efektů (efekt, popsaný Allanem H. Freyem v roce 1961), vyvolávajících závratě, bolesti hlavy, a pocit mravenčení. Neplést s projektem mikrovlnné laseroplasmové zbraně Medusa o výkonu 1,6 MW a 2,7-2,9 GHz, vyvíjené Optima Technology Group.

Křest operačním nasazením prodělaly "neletální" zbraně v Iráku. HERF dělo, známé jako Active Denial System (ADS), Silent Guardian, či jako paprsky bolesti, prošel rozsáhlým testováním v mnoha variantách od svého vzniku před více než 12 lety. Až v půli roku 2006 ukončili Lt Col Dennis M. Scholl PhD. a Michael C. Cook PhD., lékařka Dr. Michelle Bryce a další experimentátoři svůj "experiment s demonstranty a jejich psy" v rámci projektu MOOTW, který začal v roce 1996 na základně Kirtland. To, co se dělo tam, bylo laboratorní přípravou nové technologie nelidského mučení zajatců. Dobrovolníci, kteří byli objektem testu, nebyli armádou za riziko zaplacení, ale dostali velmi zvláštní bonus: přímou znalost toho, že efektivní neletální zbraňový systém mohl brzy být v inventáři, jak tvrdí jedna z oficiálních zpráv o pokusech. Sám o sobě byl experiment bezohledným vystavováním amerických vojáků a vojenských psů riziku poškození zdraví - nelidským stejně, jako byly nelidskými pokusy na lidech profesora Mengele. Prahu bolesti bylo u většiny testovaných dosaženo za 3 sekundy, nikdo nevydržel déle než 5 sekund. Testem prošlo víc než 200 dobrovolníků. Testy na opicích makak rhesus, které tým prováděl v roce 2002, prokázali možnost poškození oční rohovky při ozáření 2 W/cm2 po tři sekundy.

V současnosti jde o mikrovlnný emitor s kmitočtem 95 GHz namontovaný na Humwee (V-MADS) či obrněném transportéru, který vyzařuje mikrovlnné pulsy až do vzdálenosti 500 metrů. Mikrovlny pronikají i tlustým oděvem pod kůži do hloubky jen 0,3 mm a tam vyvolají teplotu mezi 50° až 60° C, což způsobuje nejen bolest, ale i šok z neznáma. Zasažený má pocit, že hoří. Neví proč. Horší je ovšem kontakt se vším kovovým, knoflíky, přezkami, propisovacími tužkami či s gelovými kontaktními čočkami. Zde může dojít k trvalému poškození i smrtelnému zranění. Zvýšení podkožní teploty nad kritickou hranici po delší dobu je také smrtelné. O ohrožení lidí se srdečními stimulátory ani nemluvě. Cíle se mohou snažit záření vyhnout, nebudou ale vědět, kam utéct. Mikrovlny jsou neviditelné. Zdroj záření nevypadá jako zbraň, ale jako satelitní anténa. Zničena je také veškerá nestíněná elektronika. Americká námořní pěchota a americká policie ale už objednávají přenosné verze. ADS se osvědčil.

Generál Robert Schweitzer ve slyšení před Kongresem v roce 1997 přiznal, že světovým lídrem ve výzkumu mikrovln bylo už od osmdesátých let Rusko. (26 U.S. Congress. Joint Economic Committee Hearing: Radio Frequency Weapons and Proliferation: Potential Impact on the Economy. 105th Congress, 17 June 1997. Opening Statement of Robert L. Schweitzer, Lt Gen, US Army (Ret). Radio Frequency Weapons and the Infrastructure.)

Mikrovlnná děla o vysokém výkonu na principu technicky upravených radarů se používala proti japonským lodím Rusy na sibiřském pobřeží už před padesáti lety. Účinky mikrovln na lidský organismus nejsou jen v pověstném "prohřátí tkání", kterým zlehčovala obavy česká armádní propaganda v souvislosti s radarem v Brdech a o něco dříve s radarem u Slavkova. Speciální pracoviště Ústavu leteckého lékařství či VÚ A.S. Popova by mohly přinést svědectví o lékařských výzkumech, které se v Praze prováděly od padesátých let v souvislosti s nasazením prvních radarů do stíhaček a osazení pohraničí vojenskými radarovými stanicemi ruské produkce. Nakonec se radarovou velmocí vyvíjející a pracující i pro Rusko stalo Československo. A dodnes ho ve výzkumu nikdo nepřekonal.

Zbraně texaských honáků dobytka

Elektrolaser je elektrošoková zbraň - generátor vysokého napětí, využívají jako vodič plazmový kanál, vytvořený laserovým paprskem ve vzduchu. Účinky podobné taseru jak proti živéí síle, tak proti elektronice, jen na delší vzdálenost.

V porovnání s těmito zbraněmi vypadá použití taseru, elektrošokové zbraně, která vystřelí kontakty na tenkých drátcích, které dají protivníkovi elektrický šok, kterým ho ochromí, skoro jako dětská hračka. Přitom v řadě zemí (např. USA, Francie) jsou už touto zbraní běžně vybaveny pohotovostní jednotky policie.

Paprsková částicová zbraň používá ultra vysokou energií paprsku atomů nebo elektronů a tím narušují atomové a molekulární struktury cíle. Viníkem byly vynálezy energetické zbraně geniálního Srba, Nikoly Tesly. Základnímu vývoji se věnuje v USA Los Alamos National Laboratory, Sandia National Laboratory a Lockheed Martin na vojenské základně Kirtland.

Elektromagnetické záření je ovšem vedlejším efektem jaderného výbuchu (EMP) či speciální NNEMP bomby (High Energy Radio Frequency weapons - HERF). Ty prakticky vyřadí z funkce veškerá elektronická a elektrická zařízení. Přestanou fungovat mobily i jakákoliv jiná elektronická komunikace, vypadnou elektrické sítě. To sice ochromí protivníka, ale také fungování nemocnic i veškeré civilní infrastruktury.

Americká grafitová bomba BLU-114 / B, rozptylující výbuchem vodiče způsobující zkrat elektrického vedení je improvizovaným technickým fíglem, použitým poprvé proti Iráku v první válce v Perském zálivu (1990 - 1991), podruhé proti Srbsku v květnu 1999. Nejnověji byla použita ve válce v Iráku, aby omezila rádiový kontakt hlídky Al Kajdy poblíž Bagdádu 15. prosince 2007.

Existují i nesmrtící chemické zbraně – na bázi zápachu, vyvolávajících intenzivní zvracení nebo poruchy chování. Smradlavé hrnce byly ovšem používány už od starověké Číny přes středověk až do dnešních dob – v různé podobě. Sirník amonný, kyselina isomáselná, methylmerkaptan, butanethiol, kyselina propionová, kadaverin, ethylamin a další smrdí jako hejno čertů … Jsou ovšem látky, které zase nepřekonatelně voní. Účinky pak jsou psychedelické. I drogy mohou být zbraní.

Žádná válka není humánní

O tom, že použitím „neusmrcujících“ zbraní je třeba se vážně zabývat svědčí i to, že vysoce vážená vědecká instituce, německý Fraunhofův ústav chemické technologie pořádá v polovině května v Ettlingenu už pátou vědeckou konferenci, která se bude zabývat nejen humanitními a právními aspekty použití těchto zbraní, ale i jejich technologickým vývojem. Konference se kromě prakticky všech států NATO zúčastní i zástupci Ruska. Česká republika bude zastoupena řešením problémů mikrovlnného generátoru z VUT z Brna. Na organizaci se podílí i Vojenský technický ústav pozemního vojska ve Vyškově. Konference bude zahájena přednáškou o Lidských efektech "neusmrcujících" zbraní.

Řada nevládních organizací na podobných zbraních nic lidského nevidí. Thomas Gebauer to ve Spiegelu komentoval slovy“ S neletálními zbraněmi chtějí generálové pouze vzbudit dojem, že mohou vést humánní válku.“ Ale žádná válka není humánní.

Podrobnosti

Zkrácený text najdete v nejnovějším čísle Literárních novin 17/2009 spolu s dalšími články k tématu "Vývoj nových zbraní krize nezastavila"

                 
Obsah vydání       20. 4. 2009
20. 4. 2009 Krize 21. století Marek  Kos
20. 4. 2009 Spojené státy požadují výrazné zvýšení produktivity světového zemědělství
20. 4. 2009 O krizi z pohledu lidí před šedesáti lety Jan  Molič
20. 4. 2009 Zvláštní besídka Magnesia Litera, pokročilý Pehe a neposlušný Machar, terče CZAKRA Josef  Brož
20. 4. 2009 ÚSTÍ 2009: kdo nacisty kryje? Je to (opět) policie... Michal "Wolf" Vlk
20. 4. 2009 Britský stát předal policejní informace o demonstrantech soukromé firmě
20. 4. 2009 Dlouhá, podivná cesta Irvinga Kristola
20. 4. 2009 Aby se nedělo nic Jiří  David
18. 4. 2009 Susan Boyle: nezaměstnaná Skotka globální hvězdou, aneb Demokratizující vliv nových technologií
18. 4. 2009 Případ Susan Boyle: Reakce soudců, televize i veřejnosti byla hnusná
20. 4. 2009 Udrží Barack Hussein Obama celistvost USA? Martin J. Kadrman
20. 4. 2009 Policie ČR nepřiměřeně zasáhla proti mladým odpůrcům neonacismu
20. 4. 2009 Big Brown Sanpaku Eyes Karel  Dolejší
20. 4. 2009 Odvážná poctivost ekonomů v době krize, neboli O předvídání v podstatě nepředpověditelné budoucnosti Uwe  Ladwig
20. 4. 2009 Rusko údajně uvažuje o humanitární intervenci do Gruzie
20. 4. 2009 Lotyšsko: Bublina spľasla
20. 4. 2009 Co pro vás znamená 8. duben, Den Romů?
20. 4. 2009 Ať žije revoluce Stanislav  Vozka
20. 4. 2009 Petr Drulák v Lidových novinách: K čertu s establishmentem!
20. 4. 2009 Mediální pralinka před nedělí? Miloš  Dokulil
20. 4. 2009 Prozápadné svetlo Perzie Souheil  Ghannam
20. 4. 2009 Čínská burleska : LP 2037 Miroslav  Tejkl
20. 4. 2009 Citát dne (včerejšího) aneb i one is too many
20. 4. 2009 Slovensko: Strana a strany Peter  Nedoroščík
20. 4. 2009 Americká armáda: Poručíme větru, dešti Štěpán  Kotrba
20. 4. 2009 Zbraně s lidskou tváří Štěpán  Kotrba, Aleš  Bluma
17. 4. 2009 Kritika kapitalismu a jeho reálné alternativy Martin  Brabec
17. 4. 2009 Hybridní automobily nejsou v Kanadě finančně nijak výhodné Miloš  Kaláb
20. 4. 2009 Rodinná pohoda - Family Happiness
19. 4. 2009 Nestíhat americké agenty, kteří mučili, prý odporuje zákonu
17. 4. 2009 Několik rad distributivistům John Michael Greer
17. 4. 2009 Volba místopředsedkyně ČSSD: Barbie hledá Kena. Zn.: Nejsem nepopsaná Štěpán  Kotrba
12. 4. 2009 Hospodaření OSBL za březen 2009