10. 4. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 4. 2009

Falešný Schindlerův seznam a novinářská senzacechtivost

„Schindlerův seznam“ se díky Spielbergovu filmu stal slavným, a proto přitažlivým tématem. V říjnu 1999 přinesly české sdělovací prostředky informaci o nálezu kufru s písemnostmi v německém městě Hildesheimu, mezi nimiž se měl nalézat i dosud neznámý, ale pověstný Schindlerův seznam – ten měl údajně vzniknout v létě 1944 v Krakově–Plašově a sestavil jej prý Oskar Schindler. Seznam nalezený v Německu však měl v záhlaví uvedeno „AL Brünnlitz“ (pracovní tábor Brněnec, který byl pobočkou koncentračního tábora Gross-Rosen) a datum 18. 4. 1945. Držitelé tohoto seznamu si nejspíše byli vědomi, že se nejedná o onen „pověstný“ seznam, ovšem využili objev dokumentů k vyvolání senzace, zájmu veřejnosti a k reklamě ve prospěch svých novin.

Nepřekvapí tedy, že nalezení průklepu téhož seznamu knihovníky v australském Sydney je kurátorkou knihovny Olwen Prykeovou prezentováno jako objev seznamu, který prý přes kopírák sepsal Schindler a několik průklepových kopií leží v muzeu holocaustu v Jeruzalémě. Tuto kopii seznamu z 18. 4. 1945 obsahujícím 801 jméno prý dal v roce 1980 bývalý vězeň Leopold Pfefferberg (a někdejší OD-mann, příslušník židovské police, který v roce 1980 žil v Kalifornii pod jménem Page) australskému spisovateli Thomasi Keneallymu, který pak vytvořil románový příběh o nacistovi – zachránci židovských vězňů. Z románu se stala výnosná legenda, která je bez ohledu na doložitelná fakta vydávána za reálný obraz událostí v posledním roce druhé světové války. Žádný „Schindlerův seznam“ však neexistoval.

Jakým způsobem byl soupis vězňů pro transport do pracovního tábora v Brněnci sestavován, líčí vzpomínky některých vězňů. Jeden z nich, Henryk Mandel, uvedl: „Všechny transporty na území tábora sestavoval OD-mann Marcel Goldberg… Lidé ho začali zasypávat brilianty a když Goldberg přišel do Brněnce, viděl jsem, že měl celý váček briliantů. Ty brilianty mu převezl do Brněnce Schindler. Nakonec Goldberg sestavil transportní listinu do Brněnce. Tehdy na něho začali naléhat plašovští OD-manni, aby je spolu s rodinami zapsal do toho seznamu. Goldberg začal škrtat jedny a umisťovat jiné.“ Nelze se divit, že Marcel Goldberg si po válce změnil jméno a žil na neznámém místě.

Goldbergovu úlohu při výběru vězňů pro brněnecký transport potvrdil i bývalý vězeň MUDr. Aleksander Biberstein, který napsal ve svých vzpomínkách, že prostřednictvím Goldberga se ocitli na seznamu především zámožní OD-manni a jiní prominenti tábora, a to za ohromné úplatky. Rozhodující podíl M. Goldberga na výběru vězňů do pracovního komanda v Brněnci potvrzují i další bývalí vězni, např. Moše Bejski, takže celý seznam by měl být spíše označován jako „Goldbergův“ – ovšem podle MUDr. A. Bibersteina se na přijímání úplatků od vězňů podílel i Schindler. Je zřejmé, že Schindler věděl i o Goldbergově „výdělečné“ činnosti a jejich vztahy musely být velice blízké. Jak jinak si vysvětlit, že vězni Goldbergovi jeho brilianty získané z úplatků převezl do Brněnce Oskar Schindler a zde mu je i předal?

V roce 2004 vydal Schindlerovu biografii americký historik David Crowe, profesor z Elonské univerzity v Severní Karolíně, který prohlásil v rozhovoru pro New York Times: „Hned na začátku je třeba říct, že žádný Schindlerův seznam vlastně neexistoval a Schindler sám s ním neměl skoro nic společného“. Crowe došel k závěru, že legendu o seznamu částečně zveličil Schindler sám, aby se ozdobil hrdinstvím. Pokoušel se prý získat odškodnění za své válečné ztráty… Crowe se domnívá, že také někteří židé schindlerovskou legendu přiživovali, protože jej obdivovali a chránili.

Bořit legendy nebylo a není snadné. Vybočit z legendy znamená totiž vždycky pro historika odsouzení a zatracování, i když se opírá – na rozdíl od legendy – o doložitelná fakta a množství různých pramenů. S tím ovšem musí historik nových dějin počítat. Výstižně to vyjádřil britský historik R. Palme Dutt: „Je nebezpečné pracovat se současnými dějinami. Jsou plné výbušnin. Mnohé podstatné informace zůstanou utajeny dlouhé roky, než se vydají dokumenty a uveřejní paměti. Vášně a zaujatost mohou zamlžit objektivní úsudek. Každý, kdo se pokouší psát současné dějiny trvalejší hodnoty, než je běžný novinářský článek, klade,  jak se říká, katovi hlavu na špalek.“ Pro většinu sdělovacích prostředků je ovšem přitažlivější líbivá legenda, která se stala světoznámou díky Spielbergovu filmu a může upoutat pozornost čtenářů či diváků. Možná se dočkáme i „objevu“ dalších seznamů, protože z pobočného tábora Gross-Rosen v Brněnci se jich dochovalo více. Z nich nejstarším podle data vzniku je jmenný seznam 700 vězňů z 21. 10. 1944 a jmenný seznam vězeňkyň z 12. 11. 1944 – kopie obou jsou uloženy v Památníku Terezín. Co na tom, že první z nich byl sestaven v KT Gross-Rosen a druhý v KT Osvětim. Senzacechtivý novinář nehledá fakta.

Údajný „Schindlerův seznam“ objevený v Hildesheimu a v Sydney již roku 1991 v upravené podobě (s abecedně řazenými jmény vězňů) publikovala polská historička Aleksandra Kobielec. Jedná se o běžný stravovací seznam vězňů brněneckého pracovního tábora a na jeho vzniku se Schindler nepodílel. Přes tuto skutečnost se někteří obhájci schindlerovské legendy se budou zuby nehty držet fámy o nálezu originálu slavného „Schindlerova seznamu“, aniž si tuto skutečnost ověřili.

Autorka je historička, věnuje se regionální historii druhé světové války. O Oskaru Schindlerovi vydala dvě knihy (1997, 2002)

Pozn. red.: OD-mann je příslušník Jüdischer Ordnungsdienst - židovské pořádkové police. O Jüdischer Ordnungsdienstu píše např. v bakalářské práci o varšavském ghettu Matěj Stránský :

Židovská pořádková služba byla povolána z příkazu gestapa v době utvoření varšavského ghetta. Její příslušníci (asi 1600) byli výlučně Židé. Formálně podléhala ŽPS Judenratu, ve skutečnosti ale především německé policii. Služba v ŽPS byla bezplatná, znamenala však po určitou dobu větší bezpečí pro jejího příslušníka i jeho rodinu, především v období transportů do táborů smrti. Židovští policisté dostávali větší příděl potravy. Nebyli vybaveni střelnými zbraněmi, pouze obušky. Nosili jednotné policejní čepice s odznakem s Davidovou hvězdou, speciální opasky a zpravidla vysoké boty. Mezi příslušníky ŽPS se šířila demoralizace a korupce, spojená zejména s pašováním zboží do ghetta a z ghetta. Židovská policie, společností v ghettu nenáviděná, pořádala v době tzv. Velké akce razie, blokovala ulice a domy, chytala lidi a odváděla je na Umschlagplatz. Prvním velitelem ŽPS ve varšavském ghettu byl Józef Szeryński, jeho nástupcem pak Jakub Lejkin.

zdroj ZDE

Pozn. aut.: Tak jako v jiných ghettech byla i v krakovském ghettu židovskou radou (Judenrat) vytvořena zvláštní židovská policie, tzv. Ordnungsdienst (OD). Byla uniformovaná, vybavená obušky a měla „udržovat klid a pořádek“. Mezi jejími příslušníky, OD-manny, byli lidé, kteří své moci zneužívali k vlastnímu obohacování, plnili rozkazy německých orgánů a zastupovali esesmany při provádění razií a při hledání skrývajících se židů a zatajovaného majetku. Nalezli se však mezi nimi i lidé vcelku neškodní či dokonce takoví, kteří ostatním židům v ghettu pomohli.( Karol GRÜNBERG, SS, Hitlerova černá garda. Praha 1981, s. 194.)

Podle názoru Artura Eisenbacha bez pomoci židovské policie by nemohly orgány SS a policie tak rychle a bez větších překážek uskutečnit masové vysídlení židů. (Artur EISENBACH, Hitlerowska polityka zagłady Žydów. Warszawa 1961, s. 243–245.)

                 
Obsah vydání       10. 4. 2009
20. 4. 2014 Tři hodiny odpoledne Jim  Bishop
12. 4. 2009 Představa, že Kristus byl obětován za naše hříchy, je odporná
10. 4. 2009 Golgotské utrpení je důkazem lásky Boris  Cvek
11. 4. 2009 Racionalita je s náboženstvím neslučitelná?
10. 4. 2009 Malé velikonoční zamyšlení Jan  Paul
13. 4. 2009 K čemu je nám předsednictví v EU?!? Ladislav  Žák
11. 4. 2009 Bílá sobota Tomáš  Koloc
13. 4. 2009 Varování britským labouristům: Šíření pomluv povede k volební prohře
12. 4. 2009 Asymetrická válka s teroristy a piráty Štěpán  Kotrba
10. 4. 2009 Mediální hysterici nazývají řešení krizí Bohumil  Kartous
10. 4. 2009 Robert Pynsent mýtoborný - a mýtotvorný Jiří  Holý
10. 4. 2009 Vítězství kapitalismu Hynek  Tippelt, Jan  Civín
11. 4. 2009 Obama a změna ve světě Oskar  Krejčí
11. 4. 2009 Máte padáka! Michael  Moore
11. 4. 2009 Citát dne - zejména inspirativní pro Jana Krause
11. 4. 2009 Načo (teraz) NATO Radovan  Geist
11. 4. 2009 Zabudnime na ekonomický rast, ide o prežitie! Ľuboš  Blaha
10. 4. 2009 Soud s babou mastičkářkou jako seriál vědeckých přednášek nejen pro policisty a státní zástupce Štěpán  Kotrba
10. 4. 2009 Obama: Jsem zde díky Pražskému jaru Miroslav  Polreich
10. 4. 2009 Marxismus a „náboženská“ dimenze moderního člověka David  Pěcha
10. 4. 2009 Rady německému básníku po ropném zlomu John Michael Greer
10. 4. 2009 Jen pár čísel z jednoho čísla časopisu Time Miloš  Dokulil
12. 4. 2009 Obamovi: Zrušte americké diplomatické zastoupení ve Vatikánu Štěpán  Kotrba
10. 4. 2009 Kunderovi chybí úcta Pavel  Urban
9. 4. 2009 Gruzínská opozice dala prezidentovi čtyřiadvacetihodinové ultimátum Karel  Dolejší
10. 4. 2009 Protest gruzínské opozice dnes pokračuje
9. 4. 2009 Stratfor: V Gruzii se možná blíží revoluční bod varu
9. 4. 2009 Mladá komunistická úderka aneb komu doopravdy vadí srp a komu kladivo Štěpán  Kotrba
9. 4. 2009 Není Amerika zemí všech možností? Miloš  Dokulil
10. 4. 2009 Falešný Schindlerův seznam a novinářská senzacechtivost Jitka  Gruntová
10. 4. 2009 Zaprášené vzpomínky, internační tábor Svatobořice a trocha současnosti Josef  Liška
10. 4. 2009 Proč se lákavé předpovědi letošního oživení v USA zřejmě nesplní
10. 4. 2009 Britské listy opakovaně nekriticky glorifikují ruská letadla Petr  Nachtmann
10. 4. 2009 F-22 je nezbytný pro jakýkoli preemptivní úder na Írán
10. 4. 2009 Raptor je zbraní pro budoucí války Lukáš  Visingr
10. 4. 2009 Aký bol Slovenský štát: Fašizmus nám nevnútil Hitler
10. 4. 2009 Kosovští představitelé údajně upláceli, aby byla uznána nezávislost této entity Petr  Nachtmann
10. 4. 2009 Fidel Castro: Prečo sa Kuba vyčleňuje? Fidel Castro Ruz
9. 4. 2009 Auditoři potvrdili, že pomluvy členů Rady STV se nezakládaly na pravdě Štěpán  Kotrba
9. 4. 2009 Primární účel Obamovy cesty do Evropy: naverbovat vojáky pro válku USA v Afghánistánu a Pákistánu Daniel  Veselý
9. 4. 2009 Z jedné náruče do druhé? Štěpán  Steiger
9. 4. 2009 Deset tisíc na Wall Streetu Štěpán  Steiger
8. 4. 2009 V radarovém rauši Karel  Dolejší
8. 4. 2009 Stranění Michal  Kuklík
7. 4. 2009 Neviditelní Češi Petr  Schnur
27. 3. 2009 Daňová přiznání Občanského sdružení Britské listy
12. 4. 2009 Hospodaření OSBL za březen 2009

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
10. 4. 2009 Falešný Schindlerův seznam a novinářská senzacechtivost Jitka  Gruntová
9. 4. 2009 Učící se učitelé Irena  Ryšánková
2. 4. 2009 Pořady z celého světa zadarmo - nový projekt České televize   
27. 3. 2009 Matematická rovnice ČT: 2026 = ¾ z 2 500 000   
24. 3. 2009 Rada Českého rozhlasu se vážně chce soudit s koncesionáři...?   
16. 3. 2009 Strana nezávislých naivků jako politický ideál? Štěpán  Kotrba
20. 2. 2009 "Ach, Emo..." aneb kdo dřív přijde, ten dřív žije Irena  Ryšánková
20. 2. 2009 Serpenízek další z malých digitálních televizí je v problémech Štěpán  Kotrba
18. 2. 2009 Týden - kreativně přepracovaný Telegraph? Štěpán  Kotrba
17. 2. 2009 Touží Bobocký stále po křesle ředitele STV? Štěpán  Kotrba
13. 2. 2009 Česká televize démonizuje Hugo Chaveze, který stojí v čele Venezuely již deset let Daniel  Veselý
10. 2. 2009 zabijsvojeradio.cz aneb jak se stát předsedou Rady ČRo Štěpán  Kotrba
10. 2. 2009 MF Dnes : "Referendum je nástroj totality" Bohumil  Kartous
10. 2. 2009 Rádio Jerevan hlásí.... Miloslav  Štěrba
8. 2. 2009 Když se norma stává pornem a porno normou Irena  Ryšánková

Hitler a historie nacismu RSS 2.0      Historie >
10. 4. 2009 Falešný Schindlerův seznam a novinářská senzacechtivost Jitka  Gruntová
10. 4. 2009 Aký bol Slovenský štát: Fašizmus nám nevnútil Hitler   
15. 3. 2009 15. březen 1939: Vznikem Protektorátu bylo zahájeno pronásledování Židů Richard  Seemann
6. 2. 2009 Na protiradarovém hnutí parazituje nacionálně bolševická strana Karel  Dolejší
19. 1. 2009 Německá veřejnoprávní televize připomíná von Stauffenberga Richard  Seemann
10. 11. 2008 Krize v září 1938 a mobilizace armády Jan  Máče
10. 11. 2008 Českoslovenští hrdinové SSSR od Kyjeva Richard  Seemann
30. 10. 2008 Kde je ona česká státní idea v dnešní politice ODS? Ogňan  Tuleškov
13. 10. 2008 Kritický rok 1938 Jan  Máče
6. 10. 2008 Sudetoněmecké hnutí a jeho pozadí Richard  Seemann
22. 9. 2008 Obětí Mnichova byla i Milada Horáková Miloslav  Štěrba
8. 9. 2008 Konec Mussoliniho impéria Richard  Seemann
3. 9. 2008 Mnichov 1938: Výsledek slepé víry ve spojence a techniku Karel  Dolejší
14. 8. 2008 Cvekova obsesivní představa o komunismu naráží na logiku i sociální realitu Josef  Mikovec
28. 7. 2008 Německo se stále historicky nevyrovnalo s katolickou církví Richard  Seemann