27. 3. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 3. 2009

Poprask v divadle nenových forem na otevřené scéně?

Lesk, anebo bída nachystané pasti na vládu?

1. Malé ohlédnutí zpět

Letos dovrší česká politika – po tlusté čáře za víc jak čtyřicetiletou minulostí – 20 let své nové existence. Vyšla nejdřív anonymně do ulic. V nejistých počátečních podmínkách k artikulované politice vyjadřovali občané (jako oprávněný subjekt té politiky) výchozí nejasnou naději v lepší zítřky. Jako kdyby stačilo opět být „v jednom šiku“, jenže bez vnějšího donucení („Občanské fórum“, a tehdy také „Verejnosť proti násiliu“). Mnozí pak sledovali s jistou nevrlostí, když V. Klaus začal svolávat možné souvěrce do vyčleňujícího se „pravicového“ ovčince vznikající ODS. Nakonec se vyrojilo přes stovku rozmanitých stran a hnutí; většina měla jepičí život, mnohé další po nadějném vzestupu upadly již do zapomnění. Jako kdybychom nakonec měli výrazně vlevo jen KSČM a od ní napravo ČSSD (nevídaně zmohutnělou za časů M. Zemana); a napravo prakticky monopolně jen ODS (když ani ODA, ani US-DEU, ani ED se přijatelně a jako důvěryhodné stálice ve vnitřní politice trvale neprosadily). Střed jako kdyby „tradičně“ okupovala KDU-ČSL, s koaličním potenciálem pro obě směrovky. Neměli bychom zapomínat na tzv. „opoziční smlouvu“, jako zjevný výchozí projekt k případné likvidaci významu a možné funkce dalších politických stran ve státě. (Kromě zjevné možné stability vládnutí projekt „dvou stran“ ve státě bez dostatečných právních a politických pojistek umožňuje mj. také nekontrolovatelnou korupci a nezodpovědnost při správě věcí veřejných.)

Kupodivu nemalá část občanů opakovaně hledala jakýsi „kompromis“ mezi nabízejícími se alternativami, pokud možno bez riskantních střetů nebo stěží pochopitelných ideologických fines. Když se zrodila Čtyřkoalice, velmi rychle začaly stoupat její akcie mezi voliči; dokud se tato koalice nerozkmotřila, jakoby jen kvůli „vnitřní čistotě“ (to tehdy ODA měla problémy se svým účetnictvím). Poprvé před funkčním obdobím nynějšího Parlamentu ČR obdobně začala budit jisté (a jakoby politicky nezkorumpované) naděje Strana Zelených, i když zdaleka ne s takovými očekávanými výsledky, jaké se před lety prorokovaly Čtyřkoalici. (Připomeňme si, že SZ by bývalo v souladu s počtem hlasů patřilo 10 mandátů, a ne jenom 6.) Také v této straně začaly už před časem jisté třenice, navenek jakoby především k očistě programových otázek. Rozpad poslaneckého klubu Zelených a poněkud rozpolcené hlasování „zelené šestice“ o nedůvěře vládě 24. března 2009 se nesetkaly zrovna s nadšeným ohlasem jak médií, tak veřejnosti; takže český volič může zase znovu čekat na dalšího Godota.

2. Tyto horečné březnové dny

V pondělí večer, 16. 3., ČT1 ve svém „reportérském“ pořadu zveřejnila, že příspěvek o snad ne právě kalé podnikatelské aktivitě poslance doc. Wolfa (oceněné několika miliony z veřejných peněz) se navíc setkal s pokusem lobbisty Dalíka přesvědčit reportéra, aby se tento pořad nevysílal. Kdo program viděl, zároveň se dověděl, že sám premiér Topolánek měl zájem na tom, aby pan Dalík hleděl nějak doc. Wolfovi „pomoci“. Automaticky to muselo působit jako doklad viditelného tlaku z politické sféry na média.

Hned následujícího večera měl premiér Topolánek mimořádný vstup do televize se svým prohlášením týkajícím se radaru; že toto téma zatím česká vláda stahuje z programu. O den později premiér tvrdil, že má důkazy o zmanipulování loňské volby hlavy státu a že s chutí předloží důkazy na případném uzavřeném jednání Poslanecké sněmovny. Kupodivu hned další den sněmovna odhlasovala tzv. vázaný mandát, aby vláda nemohla bez souhlasu Parlamentu („PČR“) převádět žádné pravomoce na orgány EU. Přitom se může ale zdát, že ještě žhavějším tématem – protože personálně jiskřícím – se stala mezitím již nějaký čas doutnající diskuse kolem úrovně práce státních zastupitelství. Nejen Zelení chtěli, aby dr. Vesecká z čelné funkce odstoupila. Dokonce i Unie státních zástupců vyzvala svou „nevyšší“, aby zvážila svou rezignaci. Už nemálo měsíců je v oběhu, že v ČR působí „justiční mafie“. Jako kdyby na počátku těchto problémů byla také zvláštní opatření prokuratury týkající se tzv. Čunkovy kauzy, která se měla řešit jejím odložením, když byl tento předseda lidovců ještě místopředsedou vlády. Ještě den před hlasováním o vládě noviny nešetřily místem při svých úvahách o R. Vesecké. (O policejním spisu „Krakatice“ se teď ani zmiňovat nebudu.)

Konečně v úterý, 24. 3., po horečném jednání v PČR, došlo k hlasování o nedůvěře vládě. A vláda dostala (po čtyřech předchozích neúspěšných pokusech opozice) nedůvěru, v poměru 96:101. Od čtvrtka bude vládou „v demisi“. (Možná se bude připomínat, jak předsedající L. Zaorálek vzal slovo ministru I. Langrovi; tím, že mu vypnul mikrofon.)

3. Co bude dál?

Samozřejmě, že výsledek úterního hlasování v PČR lze interpretovat jako společné vítězství ČSSD a KSČM, s potřebným přívažkem „přeběhlíků“. Je zajímavé, že vítězně naladěný J. Paroubek okamžitě netouží po parlamentních volbách v nejkratším možném termínu. Zřejmě kalkuluje i s tím, že v poslední době – právě také v souvislosti s předsednictvím ČR v EU – příznivců ODS nemálo přibylo; natolik, že se poměr obou nejsilnějších stran (ODS a ČSSD) víceméně vyrovnal.

Další problém je teď s tím, že sice nakonec musí dojít k volbám, ale přitom řada mezitím nadhozených problémů k reformě parlamentních voleb zatím dořešena nebyla. PSP ČR by měla mít jen 199 poslanců, aby nemohl nastat přímo pat. Především ODS zároveň toužila, aby vítěz voleb získal mandátovou bonifikaci. Pochopitelně v nově nastalé situaci lze stěží najít korektní řešení, aby nebylo šito na zrovna existující poměry. Menší politické strany se brání; novela by ubrala mandáty především jim. (Strany zatím neparlamentní mají v dané situaci takřka nulovou šanci získat nějaké mandáty.)

Kdekoho může také napadnout, že zatím si vláda a její premiér počínali od začátku krize a nato i v předsednictví EU docela profesionálně. Zřejmě i proto začala se ODS dotahovat v preferencích voličů na už řadu měsíců suverénně vedoucí ČSSD. Paradoxem celého povolebního období tohoto parlamentu je, že velmi brzy obě nejsilnější strany musely chtíce nechtíce počítat s „přeběhlíky“. Prezident Klaus by možná i proto raději viděl vládu, v níž by koalovaly dvě nejsilnější strany; a takto by vláda byla víc než dostatečně stabilní. Pochopitelně na účet všech menších stran. Jejich opoziční role by klesla do bezvýznamnosti.

Také nás může napadnout, jak to, že nakonec popáté to už M. Topolánek neustál. Potřeboval by teď naposled jen jediný hlas vychýlit ve prospěch své vlády, aby opět obstál. Nelze vyloučit, že V.Tlustý byl už delší dobu dotčen tím, že poté, co byl dokonce ministrem financí za ODS, nezůstal ve vládním týmu a byl nahrazen lidovcem M. Kalouskem. V. Tlustý dokonce i ne zrovna korektními prostředky hleděl na sebe nějak upozornit (vířivková aféra). Teď si na M. Topolánkovi zchladil žáhu a vládu potopil. – Je možná podružná otázka, zda měli nějak jinak už dříve mezi sebou jednat uvnitř poslaneckého klubu a vzájemně v osobním styku (i ve straně) Zelení, z jejichž původně středu vzešly dva ze čtyř hlasů „potopy“.

Mohlo by se zdát, že český parlamentarismus narazil jen na náhodnou situaci, že v něm jsou jaksi „nezařazení“ nebo „rebelující“ poslanci a poslankyně. Přitom dlouhodobě v PČR předvádějí mnozí poslanci svými příspěvky spíše operetní představení než kvalitní práci na tvorbě zákonů, s korektní kontrolou moci výkonné. (Kupodivu v médiích i mezi politiky se okamžitě jako kdyby zapomnělo jak na problematiku státních zastupitelství, tak na možné manipulace v souvislosti s volbou prezidenta republiky.)

Přitom prezident Klaus nemusí pověřit sestavením nové vlády premiéra v demisi. Není také vázán kvalifikovanou lhůtou, do kdy někoho pověří. Úřednická vláda, za kterou se přimlouvá ČSSD na přechodnou dobu, je stěží adekvátním řešením za daných poměrů.

Dost povyku teď navíc vzniklo také tím, že náš premiér se z půdy EU kriticky ozval na adresu administrativy USA; konkrétně tím, že charakterizoval stávající ozdravná opatření v americké ekonomice jako „cestu do pekel“. Přitom by nadcházející schůzka G20 v Londýně měla navodit tolik teď potřebnou vzájemnou vstřícnost. (Vicepremiér Vondra zcela neobratně se pokusil premiérovo „peklo“ vyzmizíkovat, ale agentury už měly o čem psát. Má cenu teď uvádět, že prezident Obama zrovna teď po té negativní medializaci navštíví Prahu?)

Problémem také už od toho zmiňovaného úterka (24. 3.) navíc také nemálo je, že již tři týdny předtím renomovaný britský Economist (v čísle z 28. 2.) Českou republiku zařadil jako „východoevropský“ stát a začlenil ji mezi Maďarsko (rating BBB), Rumunsko (BB+) a Polsko (A+). Přitom z těch tří teď uvedených států ty prvé dva jsou v nemalé hospodářské krizi; a v Maďarsku navíc premiér dal svou funkci zrovna teď k dispozíci. Jako kdybychom si nyní – ne zrovna zaslouženě – koledovali o další ztráty v ratingu ČR (má teď jen „A“; zatímco SR má „A+“). Investoři vycházejí spíše než z poznané reality ze signálů, které jim poskytuje renomovaná ratingová agentura. Čili jinak: Ta léč na vládu teď může navíc doprovodně zapůsobit nemálo negativně z nečekaného úhlu na naši ekonomiku. Na to zřejmě čeští opoziční a přidružení poslanci nepomysleli. Myslíme vždycky lokálně, že? Od perspektivy vlastního nosu? Na úrovni okamžiku, není-liž pravda? A teprve tehdy, když v parlamentní lavici odložíme noviny či obrázkový časopis...

                 
Obsah vydání       27. 3. 2009
28. 3. 2009 Reforma je nutná. Reforma je ve vzduchu. Nemůžeme si dovolit selhat
29. 3. 2009 Britská vláda bude dávat peníze chudým
29. 3. 2009 Biden žádá demonstranty o čas
29. 3. 2009 Světová města zhasla ve prospěch "Hodiny pro Zemi"
27. 3. 2009 V časech hojnosti se v ČR nic nezmění Tomáš  Kurka
27. 3. 2009 Matematická rovnice ČT: 2026 = ¾ z 2 500 000
27. 3. 2009 Čistírna Litvínov Milan  Daniel
27. 3. 2009 Lidská práva jsou až na prvním místě
27. 3. 2009 Topolánkův útok na Obamu byl začátkem předvolební kampaně
27. 3. 2009 Gól do vlastní branky, aneb jak by o pádu vlády informovaly sportovní deníky Michael  Kroh
28. 3. 2009 Michael  Marčák
27. 3. 2009 Klausův stín Ladislav  Žák
27. 3. 2009 Americký ministr financí navrhuje podstatné rozšíření vládního dohledu nad finančním systémem
28. 3. 2009 Tržní mystika
27. 3. 2009 Mluvčí Iniciativy vystoupila na slyšení v Evropském parlamentu
27. 3. 2009 Čínu rozzuřila zpráva Pentagonu
27. 3. 2009 Lesk, anebo bída nachystané pasti na vládu? Miloš  Dokulil
27. 3. 2009 Topolánek otevíral komunistům cestu k moci Luděk  Prokop
27. 3. 2009 Čulíku, jste farizej
27. 3. 2009 Řízení necháváme okupantům, podvodníkům, ufonům či ... Moravákům! Michal  Vimmer
27. 3. 2009 Když ateista čte Bibli Pavel  Urban
27. 3. 2009 Kupředu - s klapkami na očích John Michael Greer
30. 3. 2009 České republice nezbývá než přejít na obnovitelnou energii Jindřich  Kalous
27. 3. 2009 Diverzifikovaná, decentralizovaná, občanská a komunální energetika Štěpán  Kotrba
28. 3. 2009 Stiglitz, Chu i Lula chtějí nahradit dolar
28. 3. 2009 Thor Steinar v arabských rukou, neonacisté v šoku
27. 3. 2009 Prvním praktickým využitím jaderné energie byly Hirošima a Nagasaki Milan  Smrž
27. 3. 2009 Obnovitelné zdroje a medvědí služba Pavel  Urban
27. 3. 2009 Tak kdo je tady novinář ? Irena  Ryšánková
27. 3. 2009 Senát schválil Kuberův "chodníkový" zákon Štěpán  Kotrba
27. 3. 2009 Není pravda, že za chodníky vždy odpovídá obec Jan  Potměšil
27. 3. 2009 ČRo: Odhalení pokračuje!
27. 3. 2009 Petice za dostupné bydlení v Praze
27. 3. 2009 Odmítáme tvrzení klubu ČSSD ohledně hlasování Zelených k Trojmezí
27. 3. 2009 Dávejte vždy hlasy těm, co jsou na konci kandidátky
26. 3. 2009 V Gaze bez rozmyslu odpaloval fosforové granáty
26. 3. 2009 Vícepremiér lže jako malé dítě. Premiér trpí herostratizmem Bohumil  Kartous
26. 3. 2009 Obamobijce štrasburský aneb Ztraceno v překladu Karel  Dolejší
26. 3. 2009 Češi jsou inteligentní národ, škoda, že mají smůlu na politiky Jan  Čulík
26. 3. 2009 Kvalitní lidi v ČR nechtějí jít do politiky Tomáš  Koloc
26. 3. 2009 Češi nejsou inteligentní národ
26. 3. 2009 Michael  Marčák
26. 3. 2009 Topolánek po svém pádu zaútočil na Obamu, v zahraničí to vidí jako poněkud trapný folklór
26. 3. 2009 International Herald Tribune: Po Topolánkově výlevu se EU usilovně snaží o nápravu škod
26. 3. 2009 Washington Post: Prezident Evropské unie zuřivě zaútočil na Obamovu politiku
26. 3. 2009 Český politický kabaret aneb Čekání na kouzelníka Klause Josef  Brož
26. 3. 2009 Světlo Pod kaštany Ladislav  Žák
26. 3. 2009 Vládu potopil Bursík Milan  Daniel
27. 3. 2009 Daňová přiznání Občanského sdružení Britské listy
2. 3. 2009 Hospodaření OSBL za únor 2009

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize RSS 2.0      Historie >
29. 3. 2009 Biden žádá demonstranty o čas   
29. 3. 2009 Britská vláda bude dávat peníze chudým   
28. 3. 2009 Tržní mystika   
28. 3. 2009 Reforma je nutná. Reforma je ve vzduchu. Nemůžeme si dovolit selhat   
27. 3. 2009 Americký ministr financí navrhuje podstatné rozšíření vládního dohledu nad finančním systémem   
27. 3. 2009 Topolánkův útok na Obamu byl začátkem předvolební kampaně   
27. 3. 2009 Kupředu - s klapkami na očích John Michael Greer
27. 3. 2009 Lesk, anebo bída nachystané pasti na vládu? Miloš  Dokulil
26. 3. 2009 Beznadějná finanční politika   
26. 3. 2009 Obamobijce štrasburský aneb Ztraceno v překladu Karel  Dolejší
25. 3. 2009 Vláda národní autodestrukce padla. Nastoupí vláda provizoria? Karel  Dolejší
25. 3. 2009 Ruský ministr financí předpovídá novou vlnu problémů finančního sektoru   
24. 3. 2009 K teorii mezní zlodějny Karel  Dolejší
23. 3. 2009 Miloš Pick: Can Obama lead the world out of the crisis? Miloš  Pick
23. 3. 2009 Wall Street: Zločiny proti lidskosti   

USA 2009: Obama a očekávání RSS 2.0      Historie >
28. 3. 2009 Tržní mystika   
27. 3. 2009 Lesk, anebo bída nachystané pasti na vládu? Miloš  Dokulil
27. 3. 2009 Topolánkův útok na Obamu byl začátkem předvolební kampaně   
26. 3. 2009 Beznadějná finanční politika   
26. 3. 2009 Obamobijce štrasburský aneb Ztraceno v překladu Karel  Dolejší
24. 3. 2009 K teorii mezní zlodějny Karel  Dolejší
23. 3. 2009 Miloš Pick: Can Obama lead the world out of the crisis? Miloš  Pick
23. 3. 2009 Wall Street: Zločiny proti lidskosti   
18. 3. 2009 American voice against proposed radar in the Czech Republic John Lindsay Poland
17. 3. 2009 Konec zatlačování, konec mentorování - jasné priority a respekt Karel  Dolejší
13. 3. 2009 Debata Hersh-Mondale: Americká ústavní krize   
13. 3. 2009 Scott Ritter: Obamo, vyřiď to s B týmem   
12. 3. 2009 Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky   
12. 3. 2009 Sir Nicholas Stern: Popírači změn klimatu tvrdí, že Země je placatá   
11. 3. 2009 "Nové myšlení" v USA: Nejdříve zrušme evropskou protiraketovou základnu