23. 3. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 3. 2009

ANALÝZA

Sjezd ČSSD: vzpoura davů

Pravé nebezpečí není ve vzpouře davů, nýbrž ve slabosti hlav a povah, v trapném selhání těch, kdo mají své určení a poslání jako jedinci.

Karel Čapek

Co říci o sjezdu, na kterém nezněly skoro žádné protikladné názory? Sociální demokracie narozdíl od "časů Titánů" - předsednictví Miloš Zemana - je dnes povrchově impregnovanou, zdánlivě konsolidovanou stranou. Sjednocuje ji oranžová barva. Sjednocuje ji výzva předsedy, aby členové strany hořeli, když chtějí zapalovat. Doutnající nechuť členské základny k normalizační praxi národně socialistického střihu se neukazuje na povrchu, lze jei ale vysledovat v rozhovorech, v potřebě odlišnosti některých silných postav strany. Přirozeně rudé růže se zeleným stonkem vystřídaly růže módně tónované. Pod povrchem však přetrvává několik pozůstatků grossovsko-zemanovského souboje. Sjezdy se teď nekonají proto, aby zde lídři prezentovali odlišné pohledy, odlišné koncepce a aby delegáti jménem své členské základny rozhodli.

Sjezdy se dnes jak v ČSSD, tak i v dalších stranách konají jako rituál, demonstrující a tmelící jednotu. Spektákl. Politické rozdíly ukázal jediný dramatický moment celého sjezdu. Volba ženy do vedení strany.

Nezvolení hejtmanky Jany Vaňhové za situace, kdy kandidovala jako jediná, bylo předehrou. Porážku v prvním kole si zasloužila jako trest za nedemokratickou dohodu o obsazení místa šéfa kraje někým jiným, než koho voliči chtěli. Jaroslav Foldyna se stal vlastně vítězem sjezdu. Protože o jeho jméně se žádné vyjednávání nevedlo, Foldyna nikam nekandidoval, o žádnou funkci neusiloval. Jeho předchozí porážku vnímali delegáti jako nezaslouženou. Proto první kolo. Druhé už bylo vzpourou proti předsedovi který s taktem sobě vlastním se jal volat příslušné šéfy krajů k odpovědnosti. Vaňhové hlasy slíbilo 13 krajů. Většina z nich svou dohodu v prvním kole nedodržela. Tlak předsedových vyslanců z Ústeckého kraje ovšem způsobil "natruc". A tak Vaňhová dostala v druhém kole ještě míň hlasů, než v kole prvním. Otevřelo se tak neplánované drama.

V každém kraji ucítila příležitost minimálně jedna delegátka. Jelikož nová volba nebyla ve scénáři, disciplinovaní měli problém. Nevěděli, jak dál. Nakonec se našlo sedm delegátek, které jednotlivé kraje nominovaly. Začalo horečné vyjednávání, dohadování. Týkalo se jen českých krajů. Silná Morava dostala víc, než snad i chtěla. A moravští vyjednavači tlumočili, že podpoří každou kandidátku, na které se Čechy shodnou. Ale zatímco moravští sedláci se shodnou vždy (podstatná přece není politika, ale úroda), v Čechách ideologie vládne stále. Čechy se neshodly, protože podstatná přece není úroda, ale boj o zrno. Stanislav Gross nebyl jako host sjezdu náhodou. Petr Hulínský nebyl nominován do boje o místopředsedu také náhodou. To, že se vzdal, svědčí o jeho politické prozíravosti a citu pro míru věcí. Mohl dopadnout stejně, jako Vaňhová. Někteří, kteří tuto past na pražského předsedu připravovali, na velikášství čekali. Hulínský má čas a silný region v zádech. Nyní si myslí, že skromnost mu přinese i místo ministra obrany. Nejspíš ale ne. Sliby jsou od toho, aby se porušovaly, zaslechl jsem v kuloárech.

Jihočeský kandidát Jandák využil své nominace lépe. Ví, že moc není ve vnitrostranické funkci, ale v exekutivní. Ministrem už byl a chce jím být znovu. A tak souboj o místopředsednické křeslo vzdal a zároveň si zcela veřejně řekl o to vládní. Jandák využil své nominace jen zdánlivě lépe.

Slibem nezarmoutíš, pravila kdysi moje babička a zároveň dodala, že lepší je vrabec v hrsti. Paroubek připravuje budoucí koaliční vládu s křesťanskými lidovci (to je ta část KDU-ČSL, pro kterou je Kalousek málo křesťanský). V každé vládě s výjimkou té jednobarevné Zemanovy si lidovci řekli vždy o křeslo zemědělství (nejvíc dotačních peněz, nejmonopolnějí kontrolované finance), místního rozvoje (každá obec by měla mít opravený kostel) a kultury (církevní politika a naděje na 270 miliard teď, dříve smlouva s Vatikánem, vliv na rozdělování kulturních grantů a mediální politiku).

Silným a kvalitním lidoveckým kandidátem na ministra kultury je Jaromír Talíř, současný náměstek a bývalý poslanec. Moudrý a rozvážný, férový a témat znalý. Nedogmatický. Jediným důvodem, proč by na něm lidovci netrvali, by byl příliš malý vliv na sestavování vlády a počet křesel, daný výsledkem voleb. Hrozící šance, že by lidovecké priority nedošly naplnění.

Cesta menšinové vlády je už vyšlapaná a sociální demokracii opoziční smlouva neublížila. Naopak. ODS, která na místo politické moci dostala jen korýtka, prohrála tehdy svou věrohodnost a principiálnost své politiky. Jandák zvolil holuba na lidovecké střeše a přidal k tomu třešinku - svou bývalou náměstkyni pro věci církevní - styčnou důstojnici pro oběd s papežským nunciem a dohodu s arcibiskupem. Kalistová ovšem zůstala náměstkyní i nového ministra ve vládě vedené ODS. KDU-ČSL se může i v případě svého pádu pod pět procent na ČSSD spolehnout - to je ten vzkaz, který jednoho budoucího , slučovacího dne zazní. Církve najdou ten správný tón hlasu k sociálně demokratickým uším a jejich ovečky připravenou křesťanskou plaformu v ČSSD....

Sedm kandidátek na poslední židli ve vedení ČSSD svědčilo o uzavřených dohodách mezi kraji, u kterých se v prvním kole testoval počet hlasů v jednotlivých koalicích a disciplina volitelů. Paroubek usiloval o shodu na "favoritce" Kalistové. Ukázalo se, že dohoda možná není. Jednak Kalistovou opět tlačil předseda tak, jak je zvyklý - silou, jednak plán na budoucí "modernizační" přeorientaci, který ona ztělesňovala, se mnoha sociálním demokratům (a nejen jim), zajídá. Nejen že nechtějí koalici s lidovci (had na tři?), ale ani nechtějí upadnout do pasti církevního zákulisí a politického loutkovodičství. Levice si s konzervativní pravicí potřásat rukou nemusí. Téma antikoncepce či potratů je příliš vážné, než aby se stalo politickým handlem. V KDU- ČSL je těch, kteří jsou levicoví, jak šafránu. I proto křesťané volí ve značné míře ČSSD. Volí ji takovou, jaká je, nepotřebují v ní ani kostel, ani motlitebnu. Potřebují politiku pro normální , prací se živící lidi. Slova sociální spravedlnost a solidarita by měla být politickým následovníkům Krista jasná. Nejsou. Hamižnost je jim bližší. Značná část sociálních demokratů je vůči požadavkům církví a KDU-ČSL na 270 miliard velmi rezervovaná (řečeno diplomaticky). Sociální demokracie je sice stranou sekulární, nicméně tolerantní a ve svých řadách měla a vždycky bude mít i řadu věřících, dokonce i farářů. Není ateistická, je sociální a doposud nebyla ani doktrinálně svazující. Víra je v ní soukromým přesvědčením, vizitkou a osobní integritou, nikoliv politickou fanglí. Nedávno založená platforma pro sociální a církevní dialog je možná zárodkem jinak křesťansky orientované politiky uvnitř i v nejbližším okolí ČSSD. Ale na hodnocení je příliš brzy. Přesto "nevýhra" Kalistové, jako vyjednavačky státu s církvemi vyslala jednoznačný signál dovnitř vedení strany. A to je pro ČSSD samu dobře.

Ze 7 kandidátek se do druhého kola druhé volby dostaly Marie Benešová a Kateřina Kalistová. Benešová je tvrdě zásadová bojovnice. Reprezentuje nesmiřitelnost s dnešní představou zkorumpované spravedlnosti. Není poslušnou ovečkou v Paroubkově stádu. A Paroubek dostal strach.

Delegáti odmítli Annu Čurdovou, která je jako místopředsedkyně Parlamentního shromážděná rady Evropy suverénně nejvýše postavenou političkou v Česku. Výsledek nevraživosti středočeských delegátů ke všem, kteří nejsou a nebyli "grossovci". Toto neblahé dědictví špatné personální politiky Miloše Zemana, který dovolil, aby Gross a jeho lidé monopolně ovládli region, otravuje vzduch v ČSSD už patnáct let. Čurdová je bývalá ústřední tajemnice SDŽ. Z doby, kdy této organizaci šéfovala Jana Volfová a ta se sympatiemi k Zemanovi, ani feminsitickou agendou netajila. Genderové problematice se věnuje i Čurdová - dnes je stínovou ministryní pro ženu a rodinu. Delegáti odmítli i současné zástupkyně SDŽ - Olgu Hrebičkovou, zastupitelku Ústeckého kraje za okres Děčín či Yvonu Kubjátovou z Olomouckého kraje, kde je také zastupitelkou a místopředsedkyní krajského výboru sociálně-demokratických žen. Lucie Svobodová je místopředsedkyní Mladých sociálních demokratů. Dana Váhalová je moravskoslezská zastupitelka.

Paroubek s hrůzou zjistil, že do druhého kola jde Kalistová se sakra silnou protikandidátkou. Benešová dostala v prvním kole 110 hlasů (22%) a Kalistová 113 hlasů (22,6%). Nepostoupivší Čurdová dostala 23 hlasů, Hrebičková 8 hlasů, Kubjátová 52 hlasů, Váhalová také 52 hlasů. Svobodobou podpořilo 85 delegátů.

V druhém kole pak Marie Benešová dostala více hlasů, než Kalistová. Opět prohra předsedy. Pro stínovou ministryni spravedlnosti hlasovalo v druhém kole 230 delegátů (46 %), předsedkyni čerstvě rozpuštěné kulturní komise dalo hlas jen 214 delegátů (43,3%). Situace nicméně skončila patem. Prosadí si předseda budoucí koalici s lidovci ? Prosadí si "svou" kandidátku? Právo a spravedlnost nejen pro ženy se dá prosazovat i z pozice nejvyšší státní zástupkyně, nejen cestou polskou. Dav delegátů v tajné volbě se dokázal vzbouřit s překvapující silou.

Moravští delegáti jsou podle Škromacha připraveni podpořit kandidátku českých delegátů, na které se čeští sociální demokraté shodnou: "Zatím takové jméno nebylo na stole," konstatoval muž, který dostal skoro o deset procent hlasů víc, než předseda. Bude-li volit místopředsedkyni ČSSD ústřední výkonný výbor, bude to nejspíše opět volba krajských delegací a výsledků zákulisního vyjednávání, nikoliv volba programových priorit. Těch, pro které není politika zaměstnáním, tam bue méně, než na sjezdu.

Problémem příliš hladkého zvolení všech mimo Vaňhové je, že nominacím nepředcházela hodnotící a programová diskuze. Ani Vaňhové nikdo neřekl PROČ. Nebyl čas. Sjezd byl eurovolebně kampaňový a bilanční. Existoval přesný časový scénář. Chyběly jen roztleskávačky. Ale kampaň k dalšímu vítězství začíná vždy prvním dnem toho předešlého. Hodnotit se má práce a ne výsledky licitací a zákulisní dohody.

Sociální demokracie se ocitla, aniž si to uvědomila, na křižovatce. Buď bude lokální stanou, více národoveckou než internacionální, a pak žádné ženy ve vedené nepotřebuje, bude přejímat šovinismus svého okolí. Nebo si uvědomí, že ženy neuspokojuje křesťany preferovaná rodina (Kinder, Küche, Kirche) a bude vnímat genderovou politiku jako jednu z mála, která levicové sekulární strany odlišuje od levicových křesťanských stran a zejména od pravicových stran. A uvědomí si, že žen je mezi voliči celá jedna polovina. A většinou nevolí tak radikálně ideologicky, jako "přesvědčení" muži. O tomto tématu měl být alespoň půlden na sjezdu. O tomto tématu by se mělo v ČSSD hovořit. A hlavně - konat.

José Ortega y Gasset (1883 -1955): La rebelión de las masas 1930; česky Vzpoura davů, Praha 1933. Ze španělského originálu přeložil Václav Černý, recenze Karel Čapek. Nové vydání Naše vojsko 1993, ISBN 8020600728.

                 
Obsah vydání       23. 3. 2009
23. 3. 2009 Demokratické a nedemokratické strany zelených Štěpán  Kotrba
23. 3. 2009 Obama by měl dát pozor na rostoucí hněv v Americe
23. 3. 2009 Wall Street: Zločiny proti lidskosti
23. 3. 2009 Sjezd ČSSD: vzpoura davů Štěpán  Kotrba
23. 3. 2009 Objevy z protektorátu, očima Předčítače, Kohoutův román na pokračování a nový Kundera Josef  Brož
23. 3. 2009 Tycovo El Paso: Dobře míněný pokus přiblížit romskou komunitu, který nevyšel Jan  Čulík
23. 3. 2009 V Británii zemřela kontroverzní "celebrita" - avšak zveřejněním svého případu zachránila mnoha lidem život
23. 3. 2009 Čeští samci v Evropě Marie  Haisová
23. 3. 2009 Proč ne jen "Celé Česko čte"? Bohumil  Kartous
23. 3. 2009 Literární noviny: namísto peněz od partaje peníze od lobbisty Štěpán  Kotrba
23. 3. 2009 Církev svatá, nebo zločinná? Jan  Kadubec
23. 3. 2009 Nemusíme čekat, až příslušníci hnutí "Pro life" u nás někoho zavraždí
23. 3. 2009 K petici "Za Česko kulturní" - a nejen k ní Petr  Kužvart
23. 3. 2009 Vinen je Rath i Bendl, tvrdí pracovnice Českého muzea výtvarných umění Mazačová
23. 3. 2009 O umění jinak 2. Anděla  Horová
23. 3. 2009 Komu zůstane Černý Petr poklesu...?!? Ladislav  Žák
21. 3. 2009 Kolaps amerického žurnalismu ohrožuje demokracii
21. 3. 2009 Evropská tisková lobby: "Google News jsou zloději." Neuvěřitelné.
23. 3. 2009 Demokracie potřebuje čtvrtý pilíř Zdeněk  Trinkewitz
23. 3. 2009 Miloš Pick: Can Obama lead the world out of the crisis? Miloš  Pick
23. 3. 2009 Česká republika není obnovitelná
23. 3. 2009 Kosovo po deseti letech Jiří  Jírovec
23. 3. 2009 Bývalý velitel srbských eskader smrti byl agentem CIA
21. 3. 2009 Všem, kdo moralizují a hlavně machrují
20. 3. 2009 Miloševičova role v jugoslávských válkách
20. 3. 2009 Nacionalistické byly po rozpadu Jugoslávie všechny vlády
20. 3. 2009 "V centru Gazy bychom měli přece zabít všechny, všichni tam jsou teroristé"
21. 3. 2009 Princ Gendži a tiskařský lis John Michael Greer
20. 3. 2009 Nelze zničit hradčanské panorama
21. 3. 2009 Londýnští policisté obviněni z 60 útoků na příslušníky veřejnosti
21. 3. 2009 Proč by mělo být pohlavní zneužívání vyšetřováno katolickou církví? Petr  Nachtmann
21. 3. 2009 Proč chce Štěpán Kotrba potlačovat katolickou církev?
20. 3. 2009 Národní památkový ústav: Oprava Karlova mostu je sporná
2. 3. 2009 Hospodaření OSBL za únor 2009