16. 3. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 3. 2009

Immanuel Wallerstein: Guadeloupe: obskurní klíč ke světové krizi

se svolením autora přeložil Rudolf Převrátil

Guadelope je drobný ostrov v Karibiku o rozměrech Velkého Londýna nebo státu Iowa v USA. Obývá ho přibližně 400 000 lidí. Světový tisk se o něm sotva kdy zmíní. Od 20. ledna na něm trvá generální stávka, která dokázala dostat do ulic v protestních pochodech 10% obyvatelstva, což musí být světový rekord. Ke stávce vyzval Liyannaj Kont Profitasyon (LKP), což v kreolštině znamená „Kolektiv proti ,profitizaci’“ (neboli nestydatým ziskům).

LKP je kolektiv 31 odborových organizací, politických stran a kulturních sdružení představujících prakticky celou občanskou společnost. Jeho vedení vychází z UGTG, místní nezávislé odborové organizace, jež získala většinu hlasů v posledních odborářských volbách (v rámci oficiálního francouzského systému nazývaného élections prud’hommales).

LKP vydal seznam 126 požadavků adresovaných čtyřem skupinám – třem úrovním francouzského státu (národní vláda, region, departement) a zaměstnavatelům. Většina požadavků se týká ekonomiky. Ale jak řekl francouzský ministr pro zámořská území Yves Jego, za těmito ekonomickými požadavky je „společenská“ krize. To je zdvořilý způsob jak říci, že se stávka netýká jen chleba vezdejšího. Je to také hluboce protikoloniální hnutí. A právě toto spojení dělá z událostí v malé a málo srozumitelné části světa klíč ke světové krizi, v níž se všichni nacházíme.

Guadeloupe je dnes možná nevýznamné, ale po roce 1493, kdy na ně poprvé vstoupil Kolumbus, sehrávalo důležitou úlohu v kapitalistické světoekonomice. V sedmnáctém a osmnáctém století se stalo jedním z hlavních středisek světové produkce cukru a společně s Haiti ceněným zdrojem bohatství Francie. Na třtinových plantážích se samozřejmě používala otrocká pracovní síla dovezená z Afriky, původní obyvatelstvo bylo vyhubeno.

Když Francie a Velká Británie dojednávaly roku 1763 Pařížskou smlouvu, která ukončila Sedmiletou válku, jednou z důležitých otázek byla budoucnost francouzské Kanady a Guadeloupe. Britové dobyli ve válce na Francouzích obojí, ale bylo dohodnuto, že si ponechají jenom jednu ze zemí podle svého výběru. V té doby považovaly obě strany malé Guadeloupe za velmi bohatou výhru, významný zdroj světového bohatství. Kanada byla naopak obětí Voltairova pohrdavého výroku, že představuje jen „quelques arpents de neige“ (několik jiter sněhu).

Ovšem právě proto, že Guadeloupe bylo tak cenné, se Britové rozhodli ponechat si Kanadu. Pěstitelé cukrové třtiny v britské Západní Indii nechtěli konkurenci. Britská vláda navíc chtěla ušetřit na britském vojsku v Kanadě, což se podle ní dalo dosáhnout, když by odtamtud Francouzi odešli.

Francouzská revoluce přinesla do francouzských území v Karibiku zmatky, zejména na Haiti a Guadeloupe. Na obou ostrovech vypuklo povstání otroků. Na obou francouzští majitelé plantáží propadli panice zejména poté, co Francie roku 1794 zrušila otroctví, a obrátili se o pomoc k Britům. Na obou francouzské síly vyhnaly Brity, potlačily vzpoury a přitom obnovily otroctví. Na rozdíl od Haiti ovšem Guadeloupe zůstalo francouzskou kolonií. Pokračovalo se dál jako dosud.

Pak přišel rok 1848 a ve Francii další revoluce. A opět zrušení otroctví, jehož velkým protagonistou byl ministr dočasné vlády Victor Schoelcher. Podobně jako Lincoln ve Spojených státech roku 1863, zrušil Schoelcher otroctví dekretem, protože věděl, že by hlasování v parlamentu nevyhrál. Tentokrát ovšem nebylo právní zrušení otroctví odvoláno, i když dočasná vláda, v níž byl Schoelcher ministrem, byla nahrazena mnohem konzervativnějším kabinetem.

Otroctví bylo na Guadeloupe (tak jako jinde) zrušeno, ale skoro dalších sto let se toho v ekonomice změnilo jen velmi málo. Plantáže dál produkovaly cukr, bělošští majitelé dál hromadili zisky a bývalí otroci byli pořád placeni velmi bídně. Co horšího, jejich ubohé platy se staly pro majitele plantáží příliš vysoké a tak byli zčásti nahrazeni dělníky importovanými z Asie. Rozbujela se nezaměstnanost a tak to zůstalo dodnes.

Po roce 1945, kdy všude přicházela ke slovu antikoloniální hnutí, začlenila francouzská vláda Guadeloupe do Francie jako zámořský departement, údajně rovný kterémukoli metropolitnímu. Z ekonomického hlediska bylo ale Guadeloupe víc než kdy předtím závislé na velkodušnosti Paříže. Cukr vyčerpal půdu a novým základem ekonomiky se stal cestovní ruch. Obyvatelé Guadeloupe žili v ekonomice, kde byly jejich platy mnohem nižší než v metropolitní Francii, ale životní náklady mnohem vyšší, protože import a export ovládalo několik velkých kvazimonopolů vlastněných bělochy.

Právě to vyvolalo dvojí explozi – proti ,profitizaci’ a proti tomu, co je pořád vnímáno jako faktické otroctví. Co chtějí lidé na Guadeloupe? Vůbec prvním požadavkem na jejich seznamu je zvýšení minimální mzdy a starobních důchodů o 200 eur. Vzhledem k síle stávky se zdá být tento cíl dosažitelný přes tvrdý odpor velkých zaměstnavatelů. Stávkující od nich chtěli, aby ke zvýšení přispěli 50 z požadovaných 200 eur, ale zaměstnavatelé nabídli jen 10. Francouzská vláda pravděpodobně donutí zaměstnavatele, aby požadavek LKP splnili, ne ovšem dlouhý seznam dalších požadavků.

Co ale se „společenskou“ krizí? Jedním z historických způsobů antikoloniálního úsilí o vlastní důstojnost byl požadavek formální nezávislosti. Na Guadeloupe se s ním lidové hnutí zdráhá vystoupit. Vidí, jak omezená je na celém světě reálná moc nezávislých států, zejména těch nejbližších. Osud Haiti nikoho neláká. Lidé ale chtějí hlubokou sociální přeměnu – konec sociální a ekonomické moci malé bělošské menšiny, praktickou formu zrovnoprávnění.

Jestliže někdo uprostřed světové ekonomické katastrofy spojí ekonomické požadavky se společenskými, rozpoutá mohutnou bouři. Takovou, jakou několik znárodnění několika bank v několika bohatých zemích nijak nedokáže zastavit. Zatím bylo Guadeloupe (tak jako jiná místa) ve svých protestech relativně pokojné. Ale tornáda umějí nabírat na síle.

Zdroj ve všech jazycích: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2009

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.

                 
Obsah vydání       16. 3. 2009
14. 3. 2009 Revoluce začíná - a je uskutečnitelná prostřednictvím technologie
16. 3. 2009 Může virtualita ovládnout reálný život?
16. 3. 2009 Historický fatalismus, aneb Češi vám vždycky vysvětlí, že nic nejde a o nic nemá cenu se snažit Jan  Čulík
16. 3. 2009 Nedůvěra k voličům? Karel  Dolejší
15. 3. 2009 Proč kapři vyloučili štiky z českého parlamentu Milan  Daniel
16. 3. 2009 Příležitost pro mnoho velmi sympatických, velmi inteligentních a aktivních "agentů" kohosi Václav  Drbohlav
16. 3. 2009 Deregulace politiky jako její cicciolinizace? Karel  Dolejší
16. 3. 2009 Strana nezávislých naivků jako politický ideál? Štěpán  Kotrba
16. 3. 2009 Radarové smlouvy v úterý do sněmovny Karel  Dolejší
16. 3. 2009 Pojďte se s námi zviditelnit! Jan  Neoral
16. 3. 2009 Když to dobře dopadne ... Michal  Vimmer
16. 3. 2009 Web druhé generace jako výzva i hrozba Štěpán  Kotrba
16. 3. 2009 Bude mít Obama "brazilský přístup" ke Kubě a Venezuele?
17. 3. 2009 Morales rozdal půdu chudým
15. 3. 2009 Na ostrově Martiniku skončila generální stávka
15. 3. 2009 Francie trvá na odporu k nezávislosti Tibetu
16. 3. 2009 Polívkův Český lev 2008 versus glamour César 2009, znovu Jiří David a Nikdo se nebude smát Josef  Brož
16. 3. 2009 Chtěl Topolánek hned po Dělnické straně nechat zakázat komunisty? Štěpán  Kotrba
15. 3. 2009 15. březen 1939: Vznikem Protektorátu bylo zahájeno pronásledování Židů Richard  Seemann
14. 3. 2009 Rozchod, nebo spolupráce nezávislých subjektů? Ivan Odilo Štampach
16. 3. 2009 Katolická církev by měla odškodnit všechny včetně ateistů Ivan  Sommer
15. 3. 2009 Neprivilegovanost církví a kouzlo nechtěného Štěpán  Kotrba
16. 3. 2009 O "křesťanské dogmatičnosti" Tomáš  Koloc
16. 3. 2009 Církev nemůže uznat občanský rozvod ani potraty
16. 3. 2009 Že jsme málo bilingvní ? Miloš  Dokulil
16. 3. 2009 Pár nedávných citátů pro osvěžení paměti (2) Miloš  Dokulil
16. 3. 2009 Tfuj - stromy! Beno  Trávníček
16. 3. 2009 Nesmyslné utrpení? Petr  Schnur
14. 3. 2009 Michael  Marčák
15. 3. 2009 MMF: Výměnou za půjčku je Ukrajina povinna zvýšit věk odchodu do důchodu
15. 3. 2009 Gruzínská opozice chce dosáhnout odstoupení Saakašviliho
16. 3. 2009 Immanuel Wallerstein: Občanská válka ve Spojených státech? Immanuel  Wallerstein
16. 3. 2009 Immanuel Wallerstein: Guadeloupe: obskurní klíč ke světové krizi Immanuel  Wallerstein
17. 3. 2009 Recept na krízu - chovajte sa ako francúzska polícia
16. 3. 2009 Musí studená válka pokračovat i dnes?
16. 3. 2009 Písně, které nesmíme slyšet Miloslav  Štěrba
16. 3. 2009 Od "Malé" dohody k "velkému" bombardování Bělehradu Vladislav  Černík
16. 3. 2009 Venezuelská armáda přebírá kontrolu nad letišti a přístavy
16. 3. 2009 Profesionalita dne (včerejšího)
14. 3. 2009 Čína znepokojena osudem svých peněz v USA
14. 3. 2009 Antikomunismus v českých médiích systematicky zkresluje skutečnost
14. 3. 2009 Japonsko možná sestřelí severokorejský satelit
2. 3. 2009 Hospodaření OSBL za únor 2009

Immanuel Wallerstein: Commentaries RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2009 Immanuel Wallerstein: Občanská válka ve Spojených státech? Immanuel  Wallerstein
16. 3. 2009 Immanuel Wallerstein: Guadeloupe: obskurní klíč ke světové krizi Immanuel  Wallerstein
16. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Kuba se vrací Immanuel  Wallerstein
15. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Politika hospodářské katastrofy Immanuel  Wallerstein
2. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Jak předělat Ameriku: Obamovy dvojznačnosti Immanuel  Wallerstein
16. 1. 2009 Immanuel Wallerstein: Kronika předpověděné sebevraždy - případ Izraele Immanuel  Wallerstein
16. 12. 2008 Immanuel Wallerstein: Pákistán: Obamova noční můra Immanuel  Wallerstein
2. 12. 2008 Immanuel Wallerstein: Irák: třináctá hodina Immanuel  Wallerstein
18. 11. 2008 Immanuel Wallerstein: Obamovo vítězství -- strach a naděje Immanuel  Wallerstein
3. 11. 2008 Immanuel Wallerstein: Dramatické důsledky v Iráku? Immanuel  Wallerstein
3. 10. 2008 Immanuel Wallerstein: Bolívie: porážka pravice Immanuel  Wallerstein
16. 9. 2008 Immanuel Wallerstein: Nový světový geopolitický řád: konec prvního dějství Immanuel  Wallerstein
2. 9. 2008 Immanuel Wallerstein: Přežije NATO Gruzii? Immanuel  Wallerstein
16. 8. 2008 Immanuel Wallerstein: Geopolitické šachy: pozadí miniválky na Kavkaze Immanuel  Wallerstein
4. 8. 2008 Immanuel Wallerstein: Afghánistán: prezident Obama může najet na mělčinu Immanuel  Wallerstein