12. 3. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 3. 2009

Sarko vrací Francii do NATO: krok vpřed, nebo vzad?

Sarkozy plní plán. "Nepřítomní mají smůlu!" řekl včera v Sálu Nadace pro strategický výzkum (FRS) francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Prezident ohlásil návrat do vojenských struktur Severoatlantické aliance (NATO). Chce mít totiž Francii "silnější a vlivnější". Završil tím téměř patnáctiletý proces, který před ním zahájili jeho předchůdci: zejména premiér Alain Juppé a prezident Jacques Chirac. Jedná se o revizi 40 let staré doktríny? Bezesporu. Zda to bude ale něčím více, než symbolickým aktem, ukáže až budoucnost...

Počátkem příštího měsíce bude úmysl formálně potvrzen na summitu ve francouzském Štrasburku a německém Kehlu. Pokud tento plán projde v příštím týdnu ve francouzském Národním shromáždění, bude to historicky uzavřená závorka k výročí 60 let založení této organizace. Tu otevřel zakladatel V. Republiky Charles de Gaulle, když počátkem března 1966 vystoupení z NATO oznámil. Kontext tohoto politického rozhodnutí spadal do bipolárního světa, v němž Francie chtěla hrát roli mezi dvěma největšími mocnostmi, Sovětským svazem a USA. Zahájila to vybudováním vlastní nukleární zbraně a odchodem amerických vojáků z francouzského teritoria. Nabídla se jí ale zároveň velká možnost zejména na Blízkém Východě, historicky velmi citlivém místě, kde má své silné postavení.

Zdánlivě to ale vypadá, že se nic neděje. Francie má v různých misích na 3000 vojáků, armáda země se účastnila i speciálními jednotkami v krizových oblastech. Podílí se na operacích, které se občas překrývají s její koloniální minulostí, ale i na společných, zejména v Afghánistánu. Při krizi v Kosovu francouzská armáda použila 1600 vojáků. Odborníci upozorňují na to, že Francie by mohla ve strukturách NATO posílit z nějakých 1100 důstojníků a poddůstojníků na 9000 vojáků. Promění to ale už nyní její geopolitické vnímání, alespoň v části arabského světa.

Krok směrem k europilíři NATO?

Úmysl Francie dostat se do rozhodovacích struktur je naprosto evidentní: jedná se zvláště o velení v Evropě, které je kompletně v rukou Američanů. V té souvislosti se mluvilo v poslední době o tajných dohodách o předání velení sil Allied Command Transformation (ACT) v Norfolku a silná pozice ve velení jednoho z regionálních strategických míst, a to zřejmě v Lisabonu. V předchozích letech se již Francii podařilo získat v rámci NATO řízení v Lille (síly rychlého nasazení) a Toulonu (námořní velitelství). Pokud dojde ke schválení Sarkozyho plánu, bude se moci Francie účastnit ve Výboru obranného plánování (CPD), který je součástí integrovaného velení. Nebude součástí Skupiny nukleárního plánování (CPN).

Politická scéna ve Francii je sice rozdělena napříč nejen ideologicky, ale i uvnitř politických stran, dá se ale očekávat, že to hlasování neovlivní. Dominantní Svaz pro lidové hnutí (UMP) má drtivou většinu. Premiér François Fillon bude muset ale i tak předvést velkou pedagogickou lekci, aby toto rozhodnutí v parlamentu, které reviduje 43 let staré rozhodnutí generála Charlese de Gaulla, smysluplně obhájil. Prezident Sarkozy se snaží zejména zdůraznit, že návrat do struktur neovlivní samostatnost rozhodování při zapojení do války, jako tomu bylo při rozhodnutí prezidenta Chiraca odmítnout účast na válce v Iráku.

Důležitou složkou celého procesu je financování, které se ze strany Francie vyšplhal na 138 milionů euro, což dělá 7,5 procenta celého rozpočtu NATO. Je tím pádem 5. nejsilnějším podílníkem na rozpočtu: za USA, Německem, Velkou Británií a Itálií. V rámci Evropy to činí 20 procent. Francouzský vojenský průmysl se podílí na programech NATO, například v případě výroby helikoptéry NH90 nebo systému ACCS vzdušné obrany. Ambice vybudovat evropský pilíř NATO, o což Francie vehementně usilovala za dřívějších vlád, se s nástupem nového amerického prezidenta Baracka Obamy zdá být bližší realizaci. Dosud to Američané odmítali. Pohled na Sarkozyho, který bývá někdy vnímán jako mnohem proameričtější, než Chirac nebo premiér Dominique de Villepin, se tím dostává do trochu jiného světla.

                 
Obsah vydání       12. 3. 2009
12. 3. 2009 Irácký novinář, který hodil po Bushovi botou, byl odsouzen na tři roky
12. 3. 2009 Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky
12. 3. 2009 Černý muž, aneb píseň na uvítanou Obamovi Štěpán  Kotrba
12. 3. 2009 Sir Nicholas Stern: Popírači změn klimatu tvrdí, že Země je placatá
12. 3. 2009 Člověk v tísni, jednooká "obecně prospěšná" společnost Daniel  Veselý
12. 3. 2009 Revize revize revize - bude to ještě horší
12. 3. 2009 Že by už?
12. 3. 2009 Rezistence a kolaborace, čeho bylo víc? Petr  Litoš
12. 3. 2009 Stalin prohrál druhou světovou válku
12. 3. 2009 Zygmunt Bauman: Muži jsou trubci
12. 3. 2009 Jak KSČ útočí proti KSČM zevnitř Štěpán  Kotrba
11. 3. 2009 "Nové myšlení" v USA: Nejdříve zrušme evropskou protiraketovou základnu
12. 3. 2009 Kocáb: Dámy a pánové, postmoderní doba si žádá nová řešení Michael  Kocáb
12. 3. 2009 Sarko vrací Francii do NATO: krok vpřed, nebo vzad? Josef  Brož
12. 3. 2009 Operace Jericho Pavel  Kopecký
11. 3. 2009 Sociální vyloučení a pokusy o deetnizaci Romů v České republice Ivan  Veselý, Laura  Laubeová, Gabriela  Hrabaňová
11. 3. 2009 Lidi, kteří bojují v minulých válkách Jan  Čulík
12. 3. 2009 Jakou že společnost? Beno  Trávníček
12. 3. 2009 Satanská intelektualita, neboli Cesta od víry ke společenským hodnotám Uwe  Ladwig
12. 3. 2009 Čunkiáda nikdy neumírá Pavel  Kopecký
12. 3. 2009 Už i lékárníci chtějí zrušit Julínkovy poplatky
12. 3. 2009 Zpráva o stavu lidských práv v USA Miroslav  Suja
11. 3. 2009 Jak se bombarduje režim? Ivo  Šebestík
11. 3. 2009 "Bombardování režimu": O "válce dvou penisů" Jan  Čulík
11. 3. 2009 Pan Šebek inzeruje podporu čínských disidentů. Proč se nezastává i jiných utlačovaných? Jan  Čulík
11. 3. 2009 Dalajláma varuje: Tibetská kultura je na hranici zániku
11. 3. 2009 Tohle není cvičení Petr  Litoš
11. 3. 2009 Je hrozba teroristických útoků v českém prostředí reálná? Jan  Čulík
11. 3. 2009 K teroristickému útoku může klidně dojít i v ČR
11. 3. 2009 "Do roka a do dne bude v českých ulicích krev"
11. 3. 2009 "Když se kácí les, létají třísky"
2. 3. 2009 Hospodaření OSBL za únor 2009