12. 3. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 3. 2009

Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky

KD│Obamova administrativa pracuje teprve měsíc a půl, ale v jednom kole mezi mačkáním tlačítka "restart" s Rusy, vstřícností k Evropanům, hovory o urovnání s Talibanem, pozvánkami pro Íránce a strkáním lokty do Syřanů už se stala jednou z diplomaticky nejaktivnějších amerických administrativ.

Nynější prezident Obama během kampaně dosti kontroverzně prohlašoval, že je připraven hovořit s protivníky, včetně zemí jako je Írán. Toto stanovisko bylo součástí obecné kritiky Bushovy administrativy, o které Obama říkal, že se diplomaticky izoluje, když odmítá jednat jak s protivníky, tak s kriticky důležitými spojenci. Nyní Obama do celého světa vysílá emisary, aby všude - od Evropy přes Střední východ a Jižní Asii až po Rusko - restartoval dialog. Pro Obamu jsou tyto rozhovory předehrou k podstatným pohybům v mezinárodní aréně.

Z geopolitické perspektivy je však to, že lidé spolu mluví, mnohem méně důležité než to, co říkají, a na tom zase záleží mnohem méně než na tom, co si každá ze stran přeje a co je ochotna poskytnout. Setkání může být předehrou vzájemného přizpůsobení, ale také alternativou k vážnému vyjednávání. V tuto chvíli je ještě příliš brzy říci, co současná diplomatická smršť nakonec přinese. A samozřejmě, že některé diplomatické iniciativy uspějí, zatímco jiné selžou.

Jak globální diplomatická ofenzíva pokračuje, musíme se zamyslet nad tím, zda je Obama připraven na podstatné změny v americké politice, nebo jestli očekává ústupky výměnou za samotnou změnu diplomatické atmosféry. Protože Obama a jeho zahraničněpolitický tým jsou příliš sofistikovaní, než aby očekávali to druhé, musíme prozkoumat detaily různých rozhovorů. V tomto případě totiž spíše než v jiných platí, že ďábel se skrývá v detailu.

Rusko

Obamova administrativa dala najevo své přání restartovat své vztahy s Ruskem, když Clintonová dokonce 6. března v Ženevě věnovala svému protějšku Sergeji Lavrovovi červené tlačítko. Ale Rusové si přejí vyjasnit, kam až Američané doopravdy chtějí převinout pásku. Oranžová revoluce v roce 2004 a vstup Pobaltí do NATO způsobily v Moskvě krystalizaci strachu z možnosti, že Spojené státy zamýšlejí Rusko na jeho bývalé sovětské periferii obklíčit a destabilizovat. Od té doby Rusko procházelo vzkříšením. Moskva s ohledem na dlouhodobou bezpečnost agresívně pracovala na obnovení a konsolidování vlivu v "blízkém zahraničí", zatímco USA byly zaměstnány válkou s džihádisty.

Rusové prosazují velký obchod, který by zajistil opuštění plánů na rozšíření NATO o Gruzii a Ukrajinu, zrušil plány na protiraketovou obranu, uchoval určité zdání ruské jaderné parity ve smlouvách uzavřených po studené válce a zajistil nevměšování Západu v oblasti, která se rozprostírá od Pobaltí směrem dolů přes Východní Evropu ke Kavkazu a Střední Asii - prostě do toho, co Rusko považuje za svéru svého oprávněného vlivu. Pouze tak se Rusko může zachránit před Západem a zůstat si jisté, že z dlouhodobého hlediska zůstane velkým hráčem v Eurasii. Výměnou mohou Rusové teoreticky nabídnout ulehčení situace v jednáních s Íránem, pokud začnou spolupracovat s Washingtonem, a zvýšení podpory pro americké operace v Afghánistánu tím, že rozšíří alternativní zásobovací trasu - tedy dvě klíčová témata, která se týkají momentálně nejpalčivějších hrozeb americkým bezpečnostním zájmům, která však nemohou vynahradit strategické významné ústupky, jež Moskva požaduje.

Obamova administrativa zatím na ruské požadavky odpověděla restartováním rozhovorů o smlouvě START I výměnou za to, že Moskva povolila dopravu nevojenského materiálu do Afghánistánu přes Rusko a Střední Asii. Rusové odpověděli povolením transportu některého materiálu pro Afghánistán přes území bývalého SSSR a otevřeností k širším rozhovorům. Spojené státy pak soukromě nabídly ústup od plánů na protiraketovou obranu ve Střední Evropě, pokud Rusko vyvine tlak na Írán a zajistí ústupky ve věci jeho jaderného programu. Ale Rusové už signalizovali, že takováto postupná diplomacie věc nevyřeší, a že Spojené státy budou muset učinit větší ústupky přiměřenější národním bezpečnostním zájmům Ruska, aby mohly očekávat, že se Moskva vzdá vztahů se strategickým spojencem na Středním Východě.

Na summitu v Ženevě Clintonová zvětšila nabídku, když signalizovala, že Spojené státy mohou dokonce být ochotny zastavit rozšiřování NATO a ohrozit tak některé spojence v postsovětském prostoru, kteří závisí na americké ochraně před vzkříšeným Ruskem. Toto připravilo scénu pro Obamovu cestu do Ruska, kde se setká s prezidentem Medveděvem, ale Rusové budou bedlivě sledovat, zda toto gesto je úlitbou veřejné diplomacii, nebo ho Spojené státy myslí vážně.

Evropa

V Evropě Obama jedná spíše se spojenci než s protivníky, ale ani zde nebude mít práci výrazně snazší. Ochota hovořit s Evropany mnohem více než jeho předchůdce je méně důležitá než to, co chce Obama žádat od NATO, a co jsou členské země Aliance s to poskytnout. Navzdory nadšení pro Obamu nemají Evropané stejný názor na NATO, zjména když jde o Afghánistán. Americký argument pro zvýšení vojenské přítomnosti v Afghánistánu zní, že pokud k tomu nedojde, vytvoří se podmínky, v nichž bude al-Kájda s to zopakovat mezikontinentální útoky proti Západu a ohrozit tak americká a evropská města. Avšak většina Evropanů vidí dlouhodobé válečné úsilí v Afghánistánu bez jasné strategie nebo realistických cílů jako zbytečné plýtvání zdroji. I Britové, kteří mají v Afghánistánu největší kontingent, si dobře pamatují na své nebezpečné a rozvleklé pokusy o pacifikaci regionu ve třech brutálních válkách v 19. a na počátku 20. století, přičemž vždy vyhráli afghánští kmenoví bojovníci.

Nesouhlas se neomezuje jen na otázku Afghánistánu, ale týká se i dlouhodobé debaty o bezpečnostní misi NATO. To vzniklo za studené války jako bezpečnostní aliance dominovaná USA a zaměřená na ochranu evropského kontinentu před vnitřní nebo vnější sovětskou agresí. Od konce studené války se však záběr NATO rozšířil a členové se jen v omezené míře shodnou na řešení širších bezpečnostních výzev 21. století jako je boj proti terorismu, kybernetické útoky, změna klimatu a energetická bezpečnost.

Co je však důležitější, NATO se tlačilo k ruské hranici a vedlo rozhovory o vstupu Gruzie a Ukrajiny, což některé státy vedlo k obavě, že ponesou břemeno následků tvrdého amerického postupu vůči Rusku. Německo, které je závislé na ruské energii, nemá zájem začít novou studenou válku. Francouzi mají více prostoru k manévrování, ale nechtějí být trvale protivníkem Moskvy a pokusy vzkřísit NATO pod americkým vedením by k tomu vedly.

Než podniknou další kroky v Afghánistánu, Evropané včetně středoevropských a východoevropských zemí chtějí nejprve vědět, jak bude Obama postupovat vůči Rusku. A Spojené státy zase nemohou formulovat jasnou politiku vůči Afghánistánu a Rusku, dokud nevědí, co mohou čekat od Evropy. Připočtěte k tomuto klasickému dilematu "vejce nebo slepice" finanční krizi - a trhlina mezi zájmy USA a evropskými zájmy bude stejně široká jako Atlantik.

Zpátky do reality

Obama uvedl do pohybu globální diplomatickou ofenzívu vedenou ohromujícím šikem zvláštních vyslanců. Tento diplomatický blitzkrieg může tisk naspinovat až k naprostému šílenství. Když se však ohlédneme nazpět, uvidíme, bude jasné, že taková diplomatická ofenzíva může vlastně přinést velmi málo, pokud se nepodaří řešit zásadní témata.

To není selhání administrativy, ale realita geopolitiky. Schopnost kteréhokoliv politického lídra přivodit změnu není principiálně podmíněna jeho záměry, ale externími faktory. Když bude administrativa jednat s každým z protivníků individuálně, je odsouzena k tomu, aby narazila na zeď. Když bude vyvažovat zájmy protivníků a spojenců, zdi to pouze zesílí. Připojte k tomu omezení ve vztazích s Kongresem a potřebu udržet podporu - nemluvě už o globální recesi - a prostor pro manévr se velmi zúží. Musíme si také uvědomit, že tato administrativa není ještě u moci ani dva měsíce, ale formulování politiky u témat tohoto kalibru zabere přinejmenším několik měsíců nebo spíše let. Zvláštní vyslanci to nemohou změnit.

Ať už politici sedí v afghánské jeskyni nebo v Kremlu, nepřekvapí je to. Vědí, že přebírání moci je časově náročné a diplomatická jednání za účelem zjištění různých stanovisek jsou přirozenou součástí tohoto procesu. Mohou přijít nevyslovené nabídky, část jednání může uniknout na veřejnost, ale dokud každý z hráčů chová pochybnost o schopnosti Washingtonu provést nějakou "velkou výměnu", rozhovory patrně nevyústí v podstatný průlom. Obama dosud ukázal, že umí vést diplomatické řeči. Skutečnou otázkou je, zda zvládne také geopolitické kroky.

Celý text v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       12. 3. 2009
12. 3. 2009 Irácký novinář, který hodil po Bushovi botou, byl odsouzen na tři roky
12. 3. 2009 Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky
12. 3. 2009 Černý muž, aneb píseň na uvítanou Obamovi Štěpán  Kotrba
12. 3. 2009 Sir Nicholas Stern: Popírači změn klimatu tvrdí, že Země je placatá
12. 3. 2009 Člověk v tísni, jednooká "obecně prospěšná" společnost Daniel  Veselý
12. 3. 2009 Revize revize revize - bude to ještě horší
12. 3. 2009 Že by už?
12. 3. 2009 Rezistence a kolaborace, čeho bylo víc? Petr  Litoš
12. 3. 2009 Stalin prohrál druhou světovou válku
12. 3. 2009 Zygmunt Bauman: Muži jsou trubci
12. 3. 2009 Jak KSČ útočí proti KSČM zevnitř Štěpán  Kotrba
11. 3. 2009 "Nové myšlení" v USA: Nejdříve zrušme evropskou protiraketovou základnu
12. 3. 2009 Kocáb: Dámy a pánové, postmoderní doba si žádá nová řešení Michael  Kocáb
12. 3. 2009 Sarko vrací Francii do NATO: krok vpřed, nebo vzad? Josef  Brož
12. 3. 2009 Operace Jericho Pavel  Kopecký
11. 3. 2009 Sociální vyloučení a pokusy o deetnizaci Romů v České republice Ivan  Veselý, Laura  Laubeová, Gabriela  Hrabaňová
11. 3. 2009 Lidi, kteří bojují v minulých válkách Jan  Čulík
12. 3. 2009 Jakou že společnost? Beno  Trávníček
12. 3. 2009 Satanská intelektualita, neboli Cesta od víry ke společenským hodnotám Uwe  Ladwig
12. 3. 2009 Čunkiáda nikdy neumírá Pavel  Kopecký
12. 3. 2009 Už i lékárníci chtějí zrušit Julínkovy poplatky
12. 3. 2009 Zpráva o stavu lidských práv v USA Miroslav  Suja
11. 3. 2009 Jak se bombarduje režim? Ivo  Šebestík
11. 3. 2009 "Bombardování režimu": O "válce dvou penisů" Jan  Čulík
11. 3. 2009 Pan Šebek inzeruje podporu čínských disidentů. Proč se nezastává i jiných utlačovaných? Jan  Čulík
11. 3. 2009 Dalajláma varuje: Tibetská kultura je na hranici zániku
11. 3. 2009 Tohle není cvičení Petr  Litoš
11. 3. 2009 Je hrozba teroristických útoků v českém prostředí reálná? Jan  Čulík
11. 3. 2009 K teroristickému útoku může klidně dojít i v ČR
11. 3. 2009 "Do roka a do dne bude v českých ulicích krev"
11. 3. 2009 "Když se kácí les, létají třísky"
2. 3. 2009 Hospodaření OSBL za únor 2009

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
12. 3. 2009 Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky   
9. 3. 2009 Obama přiznal, že Spojené státy "nevyhrávají" válku v Afghánistánu   
25. 2. 2009 Britský ministr spravedlnosti vetoval zveřejnění vládních záznamů o rozhodnutí zaútočit na Irák   
25. 2. 2009 Konec iluzí o manévrovém boji v Afghánistánu   
21. 2. 2009 Přeskupení priorit NATO   
18. 2. 2009 CIA tajně používá vojenskou základnu v Pákistánu   
16. 2. 2009 Irák: Vysocí američtí vojáci vyšetřováni kvůli ztrátě miliard dolarů na rekonstrukci   
13. 2. 2009 V Afghánistánu je nezvěstná třetina zbraní z amerických dodávek   
12. 2. 2009 Rusko chce "pomáhat" Spojeným státům v Afghánistánu   
11. 2. 2009 Petraeus údajně vypouští falešné zprávy o odkladu stahování USA z Iráku   
6. 2. 2009 Anketa v ČSSD: co s Afghánistánem? Jiří  Beránek
5. 2. 2009 Afghánistán potřebuje mír, ne české žoldáky Oskar  Krejčí
4. 2. 2009 Bude v České republice vyhlašována "presstitutka" roku? Mojmír  Babáček
4. 2. 2009 Tajná studie Pentagonu požaduje revizi cílů afghánské války   
28. 1. 2009 Britská vláda "musí zveřejnit" záznam kabinetních jednání o válce v Iráku   

Budoucnost NATO a OSN RSS 2.0      Historie >
12. 3. 2009 Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky   
8. 3. 2009 Sikorski a Vondra prý ze hry, v čele NATO nejspíš bude Dán Karel  Dolejší
21. 2. 2009 Přeskupení priorit NATO   
16. 2. 2009 Mníchov: Prekvapením bolo Holbrookovo priznanie si chýb vo vojne v Afganistane   
22. 1. 2009 Vymítání démonů z americko-ruských vztahů   
14. 11. 2008 Rogozin: NATO se rozpadá v bahno   
2. 9. 2008 Immanuel Wallerstein: Přežije NATO Gruzii? Immanuel  Wallerstein
20. 8. 2008 Vstup Gruzie a Ukrajiny do NATO může být více rizikem než přínosem Radmila  Zemanová - Kopecká
28. 6. 2008 Paroubek: Nepronesený projev k radaru na jednání parlamentu Jiří  Paroubek
4. 4. 2008 Bush v Bukurešti s požadavkem na rozšíření NATO neuspěl Karel  Dolejší
5. 3. 2008 Radar v Brdech: Kterak Bush a Topolánek uplatňují Lisabonskou smlouvu Karel  Košťál
11. 10. 2007 Co vše jsem si nepřečetl v českých médiích o válce USA proti Iráku Štěpán  Kotrba
10. 8. 2007 Jak důležitá je pro ČR ochrana práv k duševnímu vlastnictví? Ludmila  Štěrbová
18. 6. 2007 Čekání na velkou změnu Oskar  Krejčí
6. 6. 2007 Hledání podpory i strategie Oskar  Krejčí

Americká strategie národní bezpečnosti RSS 2.0      Historie >
12. 3. 2009 Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky   
29. 12. 2008 Bylo, je a bude - aneb šťastný nový rok Josef  Mikovec
14. 11. 2008 Rogozin: NATO se rozpadá v bahno   
10. 11. 2008 Rusko, Gruzie a USA: Dvojí metr v praxi Edward S. Herman
2. 11. 2008 Americké volby ve stínu změny Miroslav  Polreich
26. 9. 2008 USA: Pokus o předpověď Ladislav  Žák
12. 9. 2008 9/11 a naše neodpovědná odpovědnost Miroslav  Polreich
1. 9. 2008 Americká ochrana životů a majetku v praxi Ladislav  Žák
22. 8. 2008 Copak mají Spojené státy nárok odsuzovat humanitární intervence? Daniel  Veselý
20. 8. 2008 Rašek a Balabán: koho chleba jíš... aneb americké pohledy na Pražské jaro Štěpán  Kotrba
23. 3. 2008 Česko-americké vztahy a výročí velikonočního "humanitárního" bombardování Jugoslávie Štěpán  Kotrba
15. 1. 2008 Vážné pochybnosti o regulérnosti voleb a férovosti prezidentské volební kampaně Jan  Zeman
3. 1. 2008 Globální válečná hrozba základny USA v ČR a naše odpovědnost Miroslav  Polreich
31. 12. 2007 Vondra chce od neziskového sektoru připomínky k českému předsednictví EU Štěpán  Kotrba
5. 11. 2007 Paroubek odlétl, aby se nechal přesvědčovat Američany Štěpán  Kotrba

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
12. 3. 2009 Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky   
11. 3. 2009 "Nové myšlení" v USA: Nejdříve zrušme evropskou protiraketovou základnu   
11. 3. 2009 Střední Evropa: Blýskání na lepší časy   
9. 3. 2009 Lavrov: Rusko navrhuje úplný zákaz raket středního a kratšího doletu Karel  Dolejší
8. 3. 2009 Sikorski a Vondra prý ze hry, v čele NATO nejspíš bude Dán Karel  Dolejší
7. 3. 2009 Clintonová, Lavrov a chybné výkony Karel  Dolejší
6. 3. 2009 Redaktor MF Dnes Milan Vodička lže světové veřejnosti Jakub  Rolčík
6. 3. 2009 Stratfor: Šest pilířů ruské moci   
6. 3. 2009 Clintonová v Ženevě: Zlepšování vztahů s Ruskem není zradou spojenců   
4. 3. 2009 Medveděv jednoduše odmítl stát se rukojmím Teheránu Karel  Dolejší
3. 3. 2009 Obama zahájil v Teheránu "holywoodskou diplomacii"   
3. 3. 2009 Vondra, Schwarzenberg, Potěmkin Karel  Dolejší
3. 3. 2009 Izraelská vláda sklidila kritiku za protiraketovou obranu   
3. 3. 2009 Poradní orgán doporučil Kongresu opustit projekt brdského radaru Karel  Dolejší
3. 3. 2009 Obama nabídl Rusům, že zruší projekt raketové obrany   

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize RSS 2.0      Historie >
12. 3. 2009 Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky   
11. 3. 2009 "Nové myšlení" v USA: Nejdříve zrušme evropskou protiraketovou základnu   
11. 3. 2009 Střední Evropa: Blýskání na lepší časy   
10. 3. 2009 Jako "Východní Evropa" už jsi i na jídelníčku! Miloš  Dokulil
10. 3. 2009 Světová banka: USA táhnou svět do recese   
10. 3. 2009 Stiglitz: Světovou banku a Mezinárodní měnový fond musí nahradit OSN   
10. 3. 2009 Velbloud, ten se nemá, aneb leží Rumunsko ve střední Evropě? Karel  Dolejší
9. 3. 2009 O síle osobnosti zeleného předsedy Karel  Dolejší
9. 3. 2009 Kongres alterglobalizačního hnutí ATTAC v Berlíně: Dialektika úspěchu   
7. 3. 2009 Bude se opakovat Velká deprese? Ladislav  Žák
7. 3. 2009 Britská vláda znárodnila banku Lloyds   
6. 3. 2009 Několik poznámek k ekonomice Jan  Procházka
6. 3. 2009 O denním pohádkaření analytiků, aneb O zapomnění nedávno minulých dnů Uwe  Ladwig
6. 3. 2009 Chceme další miliardy, jinak uděláme bankrot   
6. 3. 2009 Stratfor: Šest pilířů ruské moci   

USA 2009: Obama a očekávání RSS 2.0      Historie >
12. 3. 2009 Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky   
12. 3. 2009 Sir Nicholas Stern: Popírači změn klimatu tvrdí, že Země je placatá   
11. 3. 2009 "Nové myšlení" v USA: Nejdříve zrušme evropskou protiraketovou základnu   
11. 3. 2009 Střední Evropa: Blýskání na lepší časy   
7. 3. 2009 Clintonová, Lavrov a chybné výkony Karel  Dolejší
7. 3. 2009 Obama je přepracovaný   
6. 3. 2009 Panarinova katastrofická předpověď Štěpán  Kotrba
6. 3. 2009 Clintonová v Ženevě: Zlepšování vztahů s Ruskem není zradou spojenců   
4. 3. 2009 Medveděv jednoduše odmítl stát se rukojmím Teheránu Karel  Dolejší
4. 3. 2009 Riskantní populismus   
3. 3. 2009 Obama zahájil v Teheránu "holywoodskou diplomacii"   
3. 3. 2009 Vondra, Schwarzenberg, Potěmkin Karel  Dolejší
3. 3. 2009 Poradní orgán doporučil Kongresu opustit projekt brdského radaru Karel  Dolejší
2. 3. 2009 Izrael plánuje na západním břehu Jordánu výstavbu 73 300 nových domů   
1. 3. 2009 Potvrzeno: Obama přijede do Prahy 5. dubna