KD│7. března 1850 se rodině zaměstnanců na hodonínském statku (matka kuchařka německé národnosti, otec kočí Slovák) narodil budoucí zakladatel Československé republiky a její první prezident Tomáš Masaryk.

Po nelehkých životních začátcích - mimo jiné se vyučil kovářem - v roce 1882 konečně dostal místo na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Ukončil tak praxi bezplatného soukromého docenta ve Vídni živícího sebe i rodinu soukromým doučováním nebo suplováním na střední škole a zahájil plnohodnotnou akademickou kariéru.

V době příchodu do Prahy už měl Masaryk v provinčním českém prostředí řadu odpůrců, a to kvůli postojům ve sporu o "kultovní" rukopisy Královédvorský a Zelenohorský (zastával vědecký přístup k těmto padělkům a byl proto nacionalisty považován za vlastizrádce). Později k této kontroverzi přibyly ještě spory s katolíky a zejména tzv. Hilsneriáda, během níž čelil vypjatému antisemitismu.

Krátce po vypuknutí I. světové války odjel do zahraničí a se svými spolupracovníky získal u vlád Dohody podporu pro vznik samostatného československého státu, jehož prezidentem se stal 14. listopadu 1918. V této funkci setrval až do své abdikace ze zdravotních důvodů dne 14. prosince 1935. Zemřel 14. září 1937 na zámku v Lánech.