20. 2. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 2. 2009

Ekologičtí uprchlíci:

Místo několika lodí jich připlují miliony

KD│Sociální psycholog Harald Welzer věří, že klimatické změny přivedou do Evropy masy ekologických uprchlíků. V rozhovoru pro Spiegel Online varuje, že naše demokracie na to nejsou připraveny. Řeč je o strachu lidí z nového a jejich nechuti k životnímu stylu, který by chránil klima.

Světová hospodářská krize v současnosti většinu lidí znepokojuje mnohem více než změny klimatu. Oprávněně?

HW: Ačkoliv hospodářská krize také otevřela propast, změna klimatu je tím více podceňována. Sami vědci zabývající se tímto tématem mají za to, že jde primárně o problémy ve stratosféře a jejich meteorologické důsledky. Mnoho lidí si myslí, že když budeme trochu dbát na své emise, v naší zeměpisné šířce nebude tak zle. Na Severní moře konečně svítí slunce a kromě toho můžeme celému světu prodat solární články a elektromobily.

To je zcela absurdní scénář?

HW: I když se Střední Evropa podle konzervativních prognóz větším škodám vyhne a nepřekročí své meze, na Jihu bude svět vypadat jinak. A to má důsledky i pro nás. Změna klimatu v těchto regionech nepochybně vyvolá přinejmenším sociální katastrofy, jejichž dopady zasáhnou ještě i Evropu. Právě teď přistávají každý rok na jihoevropském pobřeží tisíce lodí s uprchlíky.

Jsou to uprchlíci před klimatickými změnami?

HW: Zatím ještě převládají uprchlíci před chudobou. Ale ukazují, co nás čeká. OSN předpovídá v příštích letech až 150 miliónů ekologických uprchlíků.

Takové prognózy jsou spekulativní.

HW: Samozřejmě že tyto počty nelze ověřit, ale nejsou ani vycucané z prstu. Konflikt v Dárfúru může být zčásti chápán jako válka vyvolaná klimatickými vlivy. Existuje tu silná ekologická komponenta válečného střetu, který byl dříve definován etnicky nebo ideologicky. Vytrvalé sucho spojené s rychle rostoucími počty obyvatelstva vede k proměně doutnajících konfliktů v trvalou válku. Odhaduje se, že v posledních letech bylo zabito dvě stě tisíc až půl miliónu lidí. A nejhorší je, že žádná ze stran konflikt neukončí.

Proč ne?

HW: Tak jako v jiných krizových oblastech subsaharské Afriky, i zde sledujeme nový druh války. Nestojí proti sobě dvě jasně definované armády, ale spíše množství válečných podnikatelů, kteří bojují primárně proti civilnímu obyvatelstvu a sledují přitom ekonomické zájmy. Jsou to podnikatelé v oboru násilí, drancují, obchodují se zbraněmi a drogami, vymáhají výkupné - a v neposlední řadě si pro sebe zajišťují podstatnou část zahraniční pomoci, která do regionu plyne. Podle jedné studie Oxfamu stály africké války mezi lety 1990 až 2005 zhruba 211 miliard Euro. To zhruba odpovídá objemu rozvojové pomoci, která za tu dobu přišla. V Africe vznikly skutečné ekonomiky založené na násilí.

Konflikt v Dárfúru přece pokračuje nezávisle na hospodářských a bezpečnostních zájmech Severu. A uprchlíci nesměřují do Evropy.

HW: To se změní, až změna klimatu dále zesílí migrační tlak. V tuto chvíli je podle Mezinárodního červeného kříže na světě pětadvacet miliónů ekologických uprchlíků. Co se stane, pokud - jak je prognózováno - bude v roce 2050 více než dvě miliardy lidí trpět nedostatkem vody? Nebo když se mořská hladina do roku 2100 zvedne o patnáct až padesát devět centimetrů? Megalopole jako Lagos se 17 milióny obyvatel budou z velké části zaplaveny. Uprchlíci budou směřovat do Evropy coby ostrova blaženosti. Je to jako štafetový běh: Časem sem ti lidé dorazí. Pak už nepůjde jen o pár lodiček na Sicílii, přijedou jich milióny.

Co bude Evropa dělat?

HW: Jihoevropané už teď na uprchlíky z lodí reagují alergicky, i když jich je relativně málo. Právě proto, že migranti podstupují tak velké riziko a pokračují v hledání nových cest, je na ně pohlíženo jako na nebezpečí. Když jejich počty dále vzrostou, ohrozí blahobyt a vzroste možnost, že státy proti uprchlíkům zasáhnou násilím. Dostanou fregaty Bundeswehru za úkol ostřelovat lodě uprchlíků? Je to tak nemyslitelné? Zajištění teritoriální integrity bylo už často důvodem k násilí.

Naše zákony nedovolují, aby stát člověka jen tak zabil.

HW: To je ten problém: Nejde o rozkazy, spíše o zákony. Je třeba chránit lidská práva, která patří k pilířům našeho právního státu. Ale co bude, pokud se politický vývoj vydá jinou cestou a nastane výjimečná situace?

Není už naše demokracie dost pevná?

HW: Naše společnost se zdemokratizovala, ale neprošla ještě žádným testem za zhoršených podmínek. Existuje podložená hypotéza, že loajalita občanů slábne, když systém už nesplňuje jejich očekávání týkající se jistot. Právě teď souhlas očanů s demokracií v ekonomicky méně úspěšných sociálních skupinách eroduje. Finanční krize důvěru v náš systém neposílí.

Nejsou demokracie samy od sebe adaptabilnější než jiné systémy?

HW: Úspěch čínské společnosti nespočívá na demokracii. I když tamní vláda je autoritářská, bere potřeby obyvatelstva vážně a také na ně reaguje. Kromě toho má výhodu, že může jednoduše plánovat a trestat. Máme na dohled politické systémy, které jsou současně autokratické a kapitalistické.

Podle klasické liberální teorie mají jít trh a svoboda ruku v ruce.

HW: Problém je, že současná věda vývoj z posledních let zcela zaspala. Zabývá se diskursy a metaproblémy, vysoce komplexní foucaultovskou teorií nebo kulturními dějinami zdviže. Ale nedržela krok, když se celá hemisféra pohnula, jako v roce 1989 východní blok. Takže společenská teorie prakticky zkolabovala.

Děje se v případě klimatických změn to samé?

HW: Myslím že ano. Musíte společenské vědce opakovaně konfrontovat se skutečností, že globální oteplování bude mít i sociální důsledky. Tady nejde jen o uprchlickou katastrofu, ale také o kulturní otázky: Jak se například změní švýcarská identita, pokud v Alpách roztají všechny ledovce?

Takové otázky se skutečně samy vnucují...

HW: Ano, ale vědecký pracovník považuje za obtížné veřejně přiznat radikální společenské změny. Mám za to, že jde o všeobecnou lidskou slabinu. Naše sebeospravedlňování je tak komplexní, že v možnost extrémních změn vlastně nevěříme. Abstraktně víme, že stojíme před závažným problémem, ale toto vědění vážně neovlivňuje náš životní pocit.

Proč?

HW: Protože je tu ještě stále jaro, léto, podzim a zima; protože metro jezdí a každé ráno jsou ve schránce noviny. Sociální rutiny přetrvávají. A od těch skutečně nápadných věcí jednoduše odmýšlíme.

Dejte prosím příklad!

HW: Ještě za mého mládí byla klíšťová encefalitida čistě jihoevropským problémem. Poté se rozšířila nahoru ke Schwarzwaldu a teď byly hlášeny první případy z Norska. To je velmi pravděpodobně následek oteplování klimatu. Každodenní vědění to řeší očkováním. Můj čtrnáctiletý syn si myslí, že klíšťata tu byla vždy. Tak je tomu často, člověk považuje za normální věci, které už normální nejsou. Moc to na věci nemění, ale možnost zásadní změny života i prostředí leží mimo horizont našich očekávání.

Kafka si 2. srpna 1914 zapsal do deníku: "Dnes Německo vyhlásilo válku Rusku - odpoledne kurs plavání."

HW: To ilustruje moji tezi, že katastrofy jsou uznány teprve tehdy, když propuknou naplno.

Lidé přece dokážou jednat i na základě abstraktní úvahy o budoucnosti: Starají se o penzi bez jediného šedivého vlasu na hlavě.

HW: To není to samé: Organizace důchodu je silně regulovaná, důchod je samozřejmou kategorií životního plánování. Přesto mnozí mladí lidé své pojištění zanedbávají a ve stáří prožívají osobní finanční katastrofu. V případě změny klimatu přichází celá omezená časová struktura vniveč: Co děláme dnes přinese následky za čtyřicet let. A co naděláte s prognózou ohledně roku 2050 nebo 2100?

Dost málo.

HW: Ano, ale přesto posluchači mých přednášek reagují poněkud jinak, když je upozorním, že tato abstraktní data se týkají životů jejich dětí a vnuků.

Možná jsou lidé otupeni, když média už třicet let ohlašují apokalypsy, k nimž nedošlo - ať už umírání lesů, BSE nebo prognózovaný hladomor v Jižní Asii.

HW: To je slabý argument. Mnohé prognózy se splnily, například vymírání druhů, a jiné katastrofy budou následovat. Hranice růstu je jen jedna, zdroje jsou konečné. Tečka. Rezistence vůči varování vzniká také tím, jak se trvající zpravodajství o katastrofě normalizuje. Například Gaza: Když Izraelci zahájili bombardování, následoval obvyklý zájem ARD ve 20:15. Teď přichází konflikt na řadu před sportovními zprávami. Podobně tomu bylo s iráckou válkou. Každodenní atentát patří k programovému schématu, mimořádné vytváří normalitu.

Pokud jde o ekologii, mají dnes mnozí alespoň špatné svědomí, když podnikají dalekou cestu.

HW: To je také strategie zvládání. Můžete říci, já mám přinejmenším špatné svědomí a jsem o něco lepší než ostatní. Tak se ale také upevňuje status quo, na němž je člověk velmi závislý.

Je status quo hodnotou sám o sobě?

HW: Ano, lidé se štítí změn, chtějí, aby se jejich očekávání plnila. Kostra zvyků má pro naše zvládání skutečnosti neskutečný význam. Každá změna pohybu, bydliště nebo pracovního místa přináší velký stres. Tento strach vede k tomu, že šance na přechod k životnímu stylu šetrnému ke klimatu nevnímáme.

Chcete chválit radosti odříkání?

HW: Ne ne. Lidé by měli žít lépe. Přimlouvám se jen za to, aby od setrvačnosti a malomyslnosti daného stavu automaticky neočekávali, že bude šťastnější. Měli by dobrý život hledat.

A Vy lidem říkáte, v čem tento dobrý život spočívá.

HW: V žádném případě! Jde o proces hledání. Člověk by měl jen provádět upřímnou bilanci: Rezignuji právě na svůj nynější životní styl? Příklad: Mobilita je považována za velké dobro. Ale když zvážíte individuální a sociální náklady, vypadá to už jinak. Mě například jde každodenní přejíždění hrozně na nervy, ti strašní spolucestující ve víkendových vlacích, ty ponižující kontroly na letištích. Pro mě by byla menší mobilita luxusem. Tak může každý ve svém životě vyzkoušet, co lze právě v rámci jeho vlastního jednání pro klima udělat.

Věříte skutečně, že s touto strategií klima zachráníte?

HW: Z vědeckého hlediska jsem pesimistou, z hlediska životní praxe optimistou.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       20. 2. 2009
21. 2. 2009 O české výjimečnosti Karel  Dolejší
21. 2. 2009 Jen počkej zajíci....radar bude! Miloslav  Štěrba
21. 2. 2009 Ministr přiznal, že řešení existuje Štěpán  Kotrba
20. 2. 2009 Úkolem vzdělání je dosáhnout porozumění
20. 2. 2009 Čína začíná globálně investovat
21. 2. 2009 Lula da Silva a Si Ťin-pching: strategická spolupráce Jihu s Jihem Štěpán  Kotrba
20. 2. 2009 Obamova administrativa už nespěchá s radarem ani s raketami
21. 2. 2009 Přeskupení priorit NATO
22. 2. 2009 Místo několika lodí jich připlují miliony
22. 2. 2009 Nepovšimnuté technologie John Michael Greer
20. 2. 2009 Souboj mocí
20. 2. 2009 Televizní reklama obtěžuje stále víc
20. 2. 2009 Francouzská vláda: víno způsobuje rakovinu
20. 2. 2009 Kdo má právo v 21. století reprezentovat Romy? Ivan  Veselý
21. 2. 2009 Stav krize
20. 2. 2009 EU musí svým novým členským zemím hospodářsky pomoci
20. 2. 2009 Západoevropské banky "nepomohou svým východním pobočkám"
20. 2. 2009 Klausovy výroky v EP byly "povrchní a křupanské"
20. 2. 2009 Český prezident srovnává EU se Sovětským svazem
20. 2. 2009 Projev výrobce pohřebních svíček Václav  Klaus
20. 2. 2009 Michal Kocáb: Potřebujeme antidiskriminační zákon. Chci zakázat komunisty Pavel  Pečínka
20. 2. 2009 Zbožné přání v Yorku, neboli Šílené z jiného důvodu Uwe  Ladwig
20. 2. 2009 Poděkování Společenství Dobromysl Tomáš  Koloc
20. 2. 2009 Hrablo na obecní neschopnost Štěpán  Kotrba, Petr  Wagner, Jan  Potměšil, Miloslav  Štěrba
20. 2. 2009 O nerespektovaných retrospektivách Jan  Paul
20. 2. 2009 Serpenízek další z malých digitálních televizí je v problémech Štěpán  Kotrba
19. 2. 2009 Ministr Jehlička hrobníkem českých literárních časopisů
20. 2. 2009 Krize se nedá zvládnout prostředky a metodami, které ji vyvolaly Ladislav  Žák
20. 2. 2009 "Ach, Emo..." aneb kdo dřív přijde, ten dřív žije Irena  Ryšánková
19. 2. 2009 Už měsíc trvá generální stávka na Guadeloupe Karel  Košťál
19. 2. 2009 Rozdíl v přístupu: Jak ČR likviduje prosperující podniky
20. 2. 2009 ČSSD: Jistota namísto nervů
19. 2. 2009 "Hrátky ratingových agentur" Jan  Čulík
19. 2. 2009 Co dělat, když má ratingová agentura blbou náladu Ladislav  Žák
19. 2. 2009 Místo levice je v ulicích
19. 2. 2009 Zavést školné v ČR? Rozhodně ne!
18. 2. 2009 Zvláštní rozdíl mezi vnímáním krize v ČR a v Británii Jan  Čulík
31. 1. 2009 Hospodaření OSBL za leden 2009

Povodně a změna klimatu RSS 2.0      Historie >
22. 2. 2009 Místo několika lodí jich připlují miliony   
26. 1. 2009 Ako prežiť budúcnosť: Prognóza, ktorá sa stala na Slovensku realitou   
14. 9. 2007 Klaus Bursíkovi: Jednáte bez mandátu vlády - s fatálním dopadem na ekonomiku Václav  Klaus
22. 10. 2006 Zelení nebudou nadšeni, Klaus chce uhelné i jaderné elektrárny Štěpán  Kotrba
10. 4. 2006 Povodně včera, dnes a zítra - Buchertův vynikající rozhovor Štěpán  Kotrba
3. 4. 2006 Povodeň 2002 - ohlédnutí čtyři roky nazpátek Štěpán  Kotrba
22. 2. 2004 Pentagon: radikální podnebné změny zničí civilizaci už do 20 let   
13. 8. 2003 Hučí voda po lučinách? - aneb dojde k renesanci meteorologických měření v povodí Jizery Miloš  Zahradník
14. 7. 2003 Elitní fotografové? Jan  Čulík
2. 6. 2003 Za úniky chloru ze Spolany nebude nikdo potrestán Štěpán  Kotrba
31. 5. 2003 Město Praha zamlžuje příčiny zaplavení metra Petr  Šafránek
20. 5. 2003 Znečištění Přírodní rezervace Černínovsko u Spolany bude řešit policie   
27. 1. 2003 Neznámé fotky z Metra   
21. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Spolek Karlín: Chceme mluvit do koncepce popovodňové obnovy Jan  Paul
2. 11. 2002 Karlín volá o pomoc   

Armáda, policie a lidská práva RSS 2.0      Historie >
22. 2. 2009 Místo několika lodí jich připlují miliony   
30. 10. 2008 Rozbitý stát, pobití lidé a vojenská přehlídka Štěpán  Kotrba
25. 1. 2008 Neonacismus, sexismus a šikana v českých ozbrojených sborech Štěpán  Kotrba
12. 9. 2007 Válka proti terorismu: stala se již lidská práva přežitkem ? Jaroslav  Kuba
10. 9. 2007 Policisté budou muset zmlátit Karla Gotta Dalibor "Exx" Záhora
21. 6. 2007 Podivná historka. Nevím o nikom, kdo by jí věřil. Petr  Wagner
11. 5. 2007 Dozvuky 1. máje 2007: Oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele Štěpán  Kotrba
16. 1. 2007 Vějička evropské lidskoprávní politiky a vějička boje proti terorismu Štěpán  Kotrba
24. 2. 2006 Británie zadržuje osoby podezřívané z terorismu v "kafkovském světě"   
19. 8. 2005 Neobčané v Evropské unii Oskar  Krejčí
19. 8. 2005 Kde doopravdy končí svoboda Ivo  Železný
18. 8. 2005 Pendrekový zákon Made in Bublan: Důvodová zpráva   
2. 7. 2004 Aubonne 2003: Tak trochu jiný terorismus Pavel  Houdek
15. 6. 2004 "Boj proti terorismu" jako marketingový tah - malá, česká verze Petr  Šafařík
15. 3. 2004 Britští vězni z Guantánama: Američané porušují lidská práva   

Sociální vědy aplikované do života RSS 2.0      Historie >
22. 2. 2009 Místo několika lodí jich připlují miliony   
16. 1. 2009 Budoucnost, která nebyla John Michael Greer
15. 9. 2008 Nepoučitelný ministr u duchcovského viaduktu a návrat do 19. století Štěpán  Kotrba
30. 4. 2008 Miloš Pick: Zápas o pětidenní pracovní týden v éře reforem Miloš  Pick
18. 10. 2007 Náhradní výživné znovu na scéně aneb ODS chce zakázat rozvody Anna  Čurdová
9. 8. 2007 Idea levice Eli  Zaretsky
2. 12. 2006 Pomoc problémovým regionům podle Murphyho a ODS Petr  Wolf
25. 10. 2004 Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě Štěpán  Kotrba
4. 10. 2004 Kouzlo nechtěného... Ladislav  Žák
30. 9. 2004 Když sociolog nerozumí věcem kolem sebe Ivo  Bystřičan
29. 9. 2004 Média a počítače mají zásadní vliv na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl Petr  Sak
14. 7. 2004 Vzdělání jako nástroj individuálního prospěchu? Bohumil  Kartous
21. 5. 2004 Mládež na křižovatce: Životní cíle, životní problémy a životní dráha Petr  Sak, Karolína Kolesárová-Saková
15. 12. 2003 Konečným cílem PR je důvěra Zdeněk  Verner

Afrika - bohem i lidmi zapomenutý světadíl RSS 2.0      Historie >
22. 2. 2009 Místo několika lodí jich připlují miliony   
31. 10. 2008 Kongo: Jak přiléváme - koupí mobilních telefonů - oleje do ohně nejkrvavější války v Africe   
16. 5. 2008 Neslyšitelný nářek Somálců Daniel  Veselý
12. 3. 2008 Somálsko: zhoršení humanitární situace   
12. 3. 2008 Independent: Ohlušující mlčení   
24. 1. 2008 Immanuel Wallerstein: Keňa: stabilní demokracie nebo rozpad? Immanuel  Wallerstein
8. 8. 2007 Za oponou neoliberálního humanitarismu: od Iráku k Darfúru Mesfin  Gedlu
6. 8. 2007 Africký kontinent součástí "války proti terorismu" Daniel  Veselý
26. 6. 2007 Afrika odmítá americké plány na výstavbu velké vojenské základny   
23. 6. 2007 Zpráva OSN varuje před válkami, vyvolanými globálním oteplováním   
1. 5. 2007 Immanuel Wallerstein: Afrika roku 2057 Immanuel  Wallerstein
29. 3. 2007 Očekával jsem, že mě zabijí   
27. 3. 2007 Zimbabwe: vítejte zpět špatné vzpomínky! Mesfin  Gedlu
13. 3. 2007 Pech impéria nenapraví sentimentální imaginace Mesfin  Gedlu
20. 2. 2007 Pošetilá cesta Bílého domu k africké ropě Mesfin  Gedlu

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize RSS 2.0      Historie >
22. 2. 2009 Místo několika lodí jich připlují miliony   
22. 2. 2009 Nepovšimnuté technologie John Michael Greer
21. 2. 2009 Lula da Silva a Si Ťin-pching: strategická spolupráce Jihu s Jihem Štěpán  Kotrba
21. 2. 2009 Stav krize   
20. 2. 2009 Krize se nedá zvládnout prostředky a metodami, které ji vyvolaly Ladislav  Žák
20. 2. 2009 Projev výrobce pohřebních svíček Václav  Klaus
20. 2. 2009 EU musí svým novým členským zemím hospodářsky pomoci   
20. 2. 2009 ČSSD: Jistota namísto nervů   
20. 2. 2009 Západoevropské banky "nepomohou svým východním pobočkám"   
20. 2. 2009 Čína začíná globálně investovat   
19. 2. 2009 Středoevropané se snaží zachránit své měny   
19. 2. 2009 Anglická banka se rozhodla rozšířit množství oběživa   
19. 2. 2009 Pochopitelné, i když nesrozumitelné volání po státní pomoci, neboli O odpovědnosti majitelů Uwe  Ladwig
19. 2. 2009 Obamův plán má "pomoci 9 milionům amerických rodin"   
19. 2. 2009 Zoellick: EU musí finančně pomoci středovýchodní Evropě