16. 2. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 2. 2009

O ekologickém myšlení

John Michael Greer

KD│Velikou vadou většiny současných scénářů sociální změny je, že neberou v úvahu ekologický rozměr lidské společnosti. Této vadě bylo takřka nemožné se vyhnout, protože není prostě záležitostí vědomě zastávaných názorů; mnoho lidí, kteří dnes rýsují plány sociální změny, se toho o ekologii hodně naučili. Tyto plány jsou však slepé k ekologické realitě kvůli neprozkoumaným a často nevědomým předpokladům, které leží v jejich pozadí - a boj s vlastními předsudky je velmi obtížnou prací.

Jednou z věcí, která mnoha dnešním lidem komplikuje konec industriálního věku, je způsob, jakým vráží klín mezi vědu a to, co se často nazývá scientismus. Věda, která tvoří jádro toho světového názoru, je prostě metodou praktické logiky, která testuje hypotézy proti zkušenosti. Scientismus je však pohledem na svět a hodnotovým systémem, který tvrdí, že otázky zodpověditelné vědeckou metodou jsou ty nejdůležitější, jaké si lidské bytosti vůbec mohou klást, a že obraz světa vytvořený vědou je lepší aproximací skutečnosti než jakýkoliv jiný. Věda a scientismus nejsou totéž, je však velmi rozšířeným zvykem moderního myšlení předpokládat jejich identitu - nebo přesněji, zaměřit se na vědu a vůbec si nevšimnout, že existuje scientismus coby zvláštní světonázor.

Není to nic nového. Na základě většiny intelektuálních nástrojů vznikly zvláštní světonázory a hodnoty. Klasická logika sledovala stejnou trajektorii. Řečtí a římští filosofové považovali logiku za základní nástroj a redukovali skutečnost na výroky analyzovatelné logickými prostředky, zatímco vše ostatní připisovali apeiru, oblasti beztvarého a nepoznatelného. Je dost snadné odsoudit staré filosofy za jejich selhání - například debaty o spravedlnosti, které ponechávaly stranou otroctví - ale podobné slepé skvrny má také moderní myšlení.

Čím byly pro klasické myšlení výroky, tím je pro vědeckou metodu kvantifikace. Fenomén, který nemůže být vyjádřen v číslech, zpravidla nelze vědecky zkoumat. Mnoho vědců reaguje tak, že vše, co nemůže být kvantifikováno, připisuje vlastní verzi apeira. Uznání tohoto zlozvyku není odsouzením vědy, ba dokonce ani odsouzením scientismu; spíše jde o uznání skutečnosti, že žádný nástroj se nehodí pro všechny činnosti. Přirozený sklon malého dítěte s kladivem věřit, že všechno na světě potřebuje pořádnou ránu, není jediným faktorem, který tu působí; sama vědecká metoda se velmi často stává překážkou na cestě ke srozumitelnosti.

Totéž, s ještě větším oprávněním, lze říci o předpokládaném "ovládnutí přírody", což je patrně nejcharakterističtější představa scientismu. Vojenská metafora definující lidstvo coby nepřítele Země je špatný způsob, jak porozumět vztahu k přírodním systémům, které podporují naše životy. Dokonce i narativy moderního environmentalismu tento přístup neodmítají, ale naopak posilují; mnohé z nich vlastně glorifikují lidskou moc, kdyř prohlašují, že lidstvo se stalo tak všemocným, že může zničit Zemi a přitom i sebe.

Konflikt podobných názorů s tvrdými skutečnostmi tvořícími obtížnou situaci průmyslové civilizace už nemůže být ostřejší. Situaci, které dnes čelíme, nedefinuje lidská moc, ale její omezení, protože technologické revoluce a časy ekonomického rozkvětu, které většina moderních lidí považuje za zaručené, přišly díky krátkému období marnotratnosti, v němž jsme vyplýtvali sluneční energii nashromážděnou za miliardu let. Síla, kterou si přisvojujeme, nám ve skutečnosti nikdy nepatřila, nikdy jsme přírodu nedobyli; spíše jsme ukradli ze zásob uhlíku tolik, kolik šlo, a většinu utratili. Nyní je třeba platit, účet nestačí, a jedinou otázkou zůstává, jaká část toho, co jsme si pořídíli, nám zůstane, až příroda skončí s exekucí.

Tuto perspektivu je nemožné skloubit s většinou současných názorů na přírodu a postavení lidstva v ní, a je rovněž v ostrém konfliktu s osvícenskou vírou v rozum jakožto dveře do lepšího světa. Z pohledu této víry se považuje za samozřejmé, že všechno neuspokojivé představuje problém, který si žádá řešení, a že takové řešení může být i nalezeno. Naznačovat, že hluboce neuspokojující podmínky nemohou být odstraněny, ale je třeba s nimi žít, je nemyslitelné a pro velkou většinu lidí urážlivé. Jenže pokud je lidský život podřízen tvrdým ekologickým limitům, narativ lidské omnipotence padá - a populární, vášnivě hájená představa lidské přirozenosti a osudu padá s ním.

Je jednoduché prohlásit scientismus za padoucha vinného tímto zločinem, ale scientismus je prostě posledním příkladem lidského zvyku používat úspěšné techniky k definování univerza. Lovci a sběrači viděli zvířata a rostliny jako stavební prvky kosmu; zemědělské kultury pohlížely na svět v termínech půdy, semene, ročního cyklu. Scientismus také vždy nebyl tak špatným nástrojem přizpůsobení jako dnes. Na počátku průmyslové epochy vedl lidské úsilí k tehdy úspěšné lidské ekologii. Při pohledu zpět lze říci, že neomezená víra scientismu v moc lidského rozumu představuje případovou studii toho, čemu antičtí Řekové říkali hybris - namyšlená pýcha zatracených. To je ovšem dnes tak jasné prostě proto, že doba jeho užitečnosti skončila.

Kultury nejlépe vybavené pro deindustriální věk budou muset uplatňovat zcela odlišný přístup k přírodě, než jaký razil scientismus: Přístup vycházející ze skromnosti spíše než z pýchy. Vědeckou metodu však má cenu z vraku industriálního věku zachránit, může fungovat stejně dobře jako dosud. Domnívám se, že environmentální vědy dokonce poskytují nejpravděpodobnější základ pro projekt světového názoru a hodnotového systému, který přikládá smysl ekologii a ekotechnice, který smysl lidského života už nepromítá do dobytí přírody, ale do závislosti a participace na širším okruhu biosféry.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       16. 2. 2009
16. 2. 2009 Irák: Vysocí američtí vojáci vyšetřováni kvůli ztrátě miliard dolarů na rekonstrukci
16. 2. 2009 The Times: Bankéře klidně potrestejte, banky ale neamputovat!
16. 2. 2009 The Hindu: Ako offshore kapitalizmus zruinoval ekonomiku William  Brittain-Catlin
16. 2. 2009 Praha hodlá vyhnat do země původu 80 000 nezaměstnaných imigrantů
16. 2. 2009 Vládní opatření pro odsun cizinců vyvolá ještě větší xenofobii Milan  Daniel
15. 2. 2009 Mezi kritiky evropské protiraketové základny přibyl významný americký vědec Karel  Dolejší
15. 2. 2009 Hledání alternativ k evropské protiraketové základně: Program NCADE a jeho úskalí Karel  Dolejší
16. 2. 2009 Česká televize ignorovala smysl protinacistické demonstrace v Drážďanech Miroslav  Prokeš
16. 2. 2009 Kritické exploze, osobní i neosobní, Manželství Marie Braunové, skvělá Valkýra i Alfons Mucha Josef  Brož
16. 2. 2009 Starostové jedou do Bruselu
16. 2. 2009 Ve středu proběhne "Vítězný únor nad Radiem Wave"
16. 2. 2009 Sjezd ČSSD: Překvapení ve světě Karel  Košťál
15. 2. 2009 Do ringu bez tréninku Soňa  Hromátková
14. 2. 2009 Obří farmaceutická firma poskytne světovým chudým léky za nízké ceny
15. 2. 2009 ČSSD: Generál Clark a sjezdová diskuze, která se nekonala Vladislav  Černík
15. 2. 2009 More Czech resources in English
16. 2. 2009 Osmdesát let vatikánského státu Richard  Seemann
13. 2. 2009 Hamas vraždí v Gaze
16. 2. 2009 Prožrali jsme zlatý padák? Štěpán  Steiger
16. 2. 2009 Kontroverze ohledně transplantací jater
16. 2. 2009 Mníchov: Prekvapením bolo Holbrookovo priznanie si chýb vo vojne v Afganistane
16. 2. 2009 Pět áček Strany zelených
16. 2. 2009 O ekologickém myšlení John Michael Greer
16. 2. 2009 Zjevení na sjezdu ČSSD
15. 2. 2009 ČSSD si pozvala na sjezd "přítele z USA", válečného zločince Štěpán  Kotrba
16. 2. 2009 Zbývají už jen prostitutky, tetování a pivo (ale jen místní)
16. 2. 2009 Vláda by měla uvolnit místo kompetentnímu krizovému kabinetu Jiří  Havel
14. 2. 2009 Plán na vyváznutí ze světové krize Wenzel  Lischka
15. 2. 2009 Starý svět se hroutí, vítejte v ještě starším
16. 2. 2009 Gaza 2009: Vyhlaďte tie zvieratá (2) Noam  Chomsky
16. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Kuba se vrací Immanuel  Wallerstein
15. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Politika hospodářské katastrofy Immanuel  Wallerstein
14. 2. 2009 Bendl dostal šanci napravit přehmat svého předchůdce Martin J. Kadrman
13. 2. 2009 Nikoliv střet, ale dialog civilizací o lidských právech Ondřej  Lánský
31. 1. 2009 Hospodaření OSBL za leden 2009