Barcelonské cíle byly přijaty Evropskou radou v roce 2002 a vyzývají členské státy k tomu, že by „ měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let“.

Tyto „barcelonské cíle“ jsou nedílnou součástí evropské strategie pro růst a zaměstnanost a mají zvýšit míru zaměstnanosti mladých rodičů, zejména žen, a přispět tak k větší rovnosti žen a mužů.

Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku umožňuje rodičům svobodně se rozhodnout, jak naložit se svým časem, a lépe si tak sladit pracovní a rodinný život. Týká se to především žen, které v důsledku nedostatku možností, jak dosáhnout tohoto sladění, jsou častěji než muži nuceny odejít z trhu práce nebo pracovat za podmínek, jež jim neumožňují naplno využívat svých schopností. Evropská ekonomika tak přichází o jejich produktivní potenciál a sama musí čelit hospodářským a demografickým problémům.

MPSV si dopředu udělalo strejčka a vehementně popírá, že nechce nic měnit, jenom diskutovat... Důvodem diskuze má být to, že v roce 2002 při stanovení kritérií jsme nebyli členy EU.

Výroku hodného pozlacené sochy Otce všech Turkmenů se dopustil europoslanec za ODS Jaroslav Zvěřina. Docent, MUDr. a CSc k tomu. Profesí sexuolog. Přednosta Sexuologického ústavu. Spoluzakladatel České Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu. Nikdo by od něj nečekal tmářství. "Myslím si, že (kritika) ideologicky vychází z takové té představy feministek, že ženy jsou stejné jako muži a že nemají dělohu a že jejich rozmnožovací a reprodukční funkce není pro lidstvo až tak důležitá," řekl podle ČTK. No nic... ODS ničí odbornost i zdravý rozum svých politiků.

Česko nutí ženy zůstat u plotny, tvrdí EP ZDE

Chtěla bych europoslance Zvěřinu ubezpečit, že ženy, a to včetně feministek, si uvědomují, že nejsou ani nechtějí být stejné jako muži. Chtějí jen práva poloviny lidstva. Jsme si vědomy své nezastupitelné a nenahraditelné funkce. Stejně tak jsme si vědomy stejně nezastupitelné role mužů. K životu i  rozmnožování je třeba dvou. Reprodukční funkci má muž také. Ale měl by mít i tu spoluodpovědnost. Za rodinu. Za potomstvo. Viděno optikou superkonzervativců z ODS, pak zakážeme rozvody, nedovolíme ženám studovat a sebereme jim volební právo. Heslo zní: „Lidstvo, množte se!“ Být pouze rozsévačem semene je jednodušší, než pečovat o rodinu. Český premiér Topolánek je tohoto přístupu názornou ukázkou. Politika nade vše.

Otřesný je fakt, že podobné výroky slyšíme od čelných představitelů středoevropské země. Od lidí, kteří Česko zastupují v Evropské unii. Svým dcerám asi zabalím kufry a pošlu je někam, kde jsou muži muži, a ne karikatury mužů. Kde jsou muži sebejistí, emocionálně i hormonálně vyrovnaní. Kde jsou muži partnery žen a ženy partnerkami mužů. Kde jsou gentlemani, kteří si žen váží a ženy si váží jich. Do země, kde ženy nejsou redukovány na mašiny k výrobě dětí, jak chce sexuolog Zvěřina a jeho ODS.

Turkmenbašiho Ruchmana byla povinnou četbou ve školách i na úřadech Turkmenistánu. Evropě byl díky tomu Turkmenistán k smíchu a politování. Modrou šanci ODS si po večerech čtou už jen na Jánském vršku. Evropě je k smíchu a politování.