5. 2. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 2. 2009

Spasitel světa konečně přišel. No a?

Ani USA s Obamou zatím nepřinesly království nebeské...

Musí to být kouzelný proutek na všechny neduhy, a v rozsahu překračujícím veškerou představivost. Přitom automaticky s doprovodným rizikem, že nakonec musí být kdekdo zklamán, protože zrovna na jeho (její) naděje zatím ještě nedošlo. Mám teď samozřejmě na mysli to, co se tak či onak nyní spojuje přímo s novou administrativou Baracka Obamy. Pokud jde přímo o tu „naději“, pak prý B. Obama během primárek uplatnil termín „naděje“ (kromě hesla o „změně“!) zhruba 450-krát. S ohledem na globální provázanost ekonomiky stávajícího světa a vinou nemalé zátěže málo krytými úvěrovými obchody přímo v USA má teď celý svět na krku hospodářské přibrzdění, které mnozí stále nazývají jen „recesí“, jiní už „depresí“, a další dokonce přímo „krizí“.

Samozřejmě že se toho až příliš mnoho už od počátku 20. století odvíjí od toho, co se šustlo přímo v USA. Aniž to ještě tušil, objevil Ameriku jako světadíl „nedozírných možností“ pro Evropu Kolumbus, a to nejdřív jen jako přívěsek evropského parazitismu. Celé 20. století ještě mohlo být nazváno „americkým“; ať už pro podíl USA na obou světových válkách, anebo „Velkou depresí“ z konce dvacátých let (která byla fakticky „krizí“ nedozírných rozměrů po celém tehdejším světě), případně také málem půl století trvajícím soupeřením „dvou společenských systémů“, které nakonec nepřečkal ten sovětský.

Zprvu – ještě na samotném počátku „primárek“ – vypadalo všechno na to, že tehdejší senátor Obama sice podmanivě řeční, ale jako občan poněkud temnější pleti především není ani běloch, ani černoch, aby zcela jednoznačně mezi potenciálními voliči zapůsobil i „rasovou“ kartou (nebo ji učinil irelevantní). Pak se vyhnul např. populistickému návrhu na odpis federální daně na pohonné hmoty pro léto 2008 (což na jaře 2008 vehementně navrhovala Hillary Clintonová). Také překlenul elegantně možné problémy kolem své příslušnosti k církevnímu sboru kontroverzního (nemálo rasisticky vystupujícího) kazatele v Chicagu. Atd.; nakonec, jak víme, svým podmanivým heslem „změny“ vyhrál volby a stal se prvním prezidentem „černé“ pleti (!) ve Spojených státech.

S novým prezidentem se poprvé v Bílém domě objevil počítač a mobil. Hned několik hodin po inaguraci už seděl tento prezident za pracovním stolem. Celou dobu okamžitě po svém zvolení s nemalým úsilím připravoval sebe i svůj tým na příští neodkladné úkoly. Kdekdo ve světě brzy věděl, že Guantánamo jako vězení má své dny sečteny, že skončí vojenské nasazení USA v Iráku, že nutně nový prezident pozitivně zasáhne do krize v Gaze, že okamžitě dojde k srdečným kontaktům s Evropskou unií, a že se také očividně projeví již předem naznačená opatření na ozdravění amerického hospodářství, nehledě na projekty týkající se životního prostředí, anebo okázalejší podpory vědy. — Kdo by teď vůbec ještě evidoval, že již prezident G. W. Bush možná celou polovinu svého druhého funkčního období hledal cesty, jak pokud možno s minimálními riziky zrušit vězení na Guantánamu? Prezident Obama zatím zastavil pouze činnost tamních vojenských tribunálů. Pokud jde o likvidaci samotné věznice, stanovil si lhůtu jednoho roku.

Podrobnosti: The Economist ZDE

Pokud jde o vojenské síly USA v Iráku nebo v Afghánistánu, nemělo by zůstat bez zajímavosti, že si B. Obama ve svém týmu ponechal zrovna ministra obrany Bushovy vlády, Roberta Gatese. Bylo to samozřejmě uznání schopností tohoto ministra. Je ale otázkou, do jaké míry to automaticky znamená také ty rozmanité „naděje“ na „změnu“ politiky ve zmíněných oblastech (když dobrá vůle z kterékoliv jedné strany k tomu nestačí!)...

Kdopak z těch lidí, kteří registrovali ozbrojenou krizi v Gaze z konce prosince 2008, automaticky nemyslel zároveň na to, že se takto vybavuje mocensky něco, co s největší pravděpodobností skončí ještě před nastoupením nového prezidenta USA do úřadu a bude pak jakýmsi zadáním pro jeho administrativu, aby se opět na nějaký čas upekl mezi oběma stranami aspoň provizorní „mír“.

Podrobnosti: The Economist ZDE

Kdyby šlo jen o materiální škody, ty byly odhadnuty na přibližně skoro dvě miliardy dolarů (a také EU již přislíbila nemalou finanční pomoc). — Stěží lze zvenčí řešit problematiku vzájemných vztahů mezi Fatáhem (prokazatelně zkorumpovaným) a Hamásem (prohlašujícím po té poslední krizi své „vítězství“). Egypt také stále sedí na dvou židlích: jeho prezident Mubarak umožňuje rozmanité zásobování Gazy ilegálními tunely, a zároveň musí být doma stále ve střehu vůči „Muslimskému bratrstvu“, vyznávajícímu obdobné postoje, jaké má v Gaze Hamás.

Podrobnosti The Economist ZDE

Samozřejmě že řadu očekávání bylo možno propojit hned s Obamovou inaugurační řečí. Dobře se poslouchalo, když prezident Obama při zmínce o ne právě povzbudivém stavu ekonomiky také dodal, že je to „důsledek hamižnosti a nezodpovědnosti ze strany mnohých“ (překládám takto přímo z anglického originálu). Druhá věc je, kam přesně a za jakých vůbec podmínek veřejné peníze vložit, ať už do bank, anebo přímo třeba do Detroitu (do jeho proslulých automobilek). — Je tu navíc nemalý problém třeba s tím, že USA jsou fakticky největším obchodním dlužníkem vůči Číně; takže Čína má největší dolarové rezervy na světě. Část těchto čínských pohledávek v dolarech byla nahospodařena jak díky levné čínské pracovní síle, tak také pro dolar nevýhodným směnným kurzem vůči jenu; a samozřejmě lácí čínského zboží na americkém trhu. Američané se přitom doma mohli také „nad poměry“ soustředit na spotřebu, jejíž výdaje se pak ocitly v podobě dolarových rezerv v Čínské státní bance v Pekingu. A Čína teď také dýchá ztěžka, bez ohledu na ještě nedávné prognózy, že může stále mít růst HDP aspoň 6 % (o čemž mnozí ekonomové vážně pochybují; zvláště když nebyl zatím dostatečně podporován čínský vnitřní trh!).

Takže nemálo problémů (a zatím jich zde bylo naznačeno jen pár) nezávisí jenom na dobré vůli jednoho, byť světově významného politika. Některým z těch palčivých otázek kéž by čelila rozumná opatření politiků. Většinou však musí nakonec nastoupit pud sebezáchovy mezi manažéry jak přímo ve výrobě, tak také ve finanční sféře, aby nedošlo k propadu „až na dno“; a po nějaké době hospodářsko-sociálních nejistot (nejméně rok, rok a půl, dva roky?) by se opět mělo podnikat a žít s novým optimismem. Určitě také s větším počtem účinných společensky nastavených zpětných vazeb; aniž by to ale mělo automaticky znamenat masivně „víc státu“ v hospodářském životě jednotlivých zemí. O nutnosti racionálnějšího a zodpovědnějšího řízení společnosti nemluvě...

Taky něco na uklidněnou? Krize, nekrize? ZDE

Recese na běžícím pásu? ZDE
Malé cvičení představivosti – proč ano?ZDE
Skutečně „pouze vyjednávání mohou zajistit dlouhodobou bezpečnost“?ZDE
Vsadíme na „změnu“? „Ano, můžeme!“ ZDE
Máme na „to“ také my v ČR? ZDE
                 
Obsah vydání       5. 2. 2009
5. 2. 2009 Kateřina a Barbie důležitější než radar Václav  Hála
5. 2. 2009 Vláda ignoruje protesty univerzit, jejich zástupci nevědí, co si počít Tomáš  Koloc
5. 2. 2009 Plíživá privatizace vysokého školství Martin  Hříbek
5. 2. 2009 Vyvíjí Rusko bezpilotní prostředek určený k útoku na protiraketovou základnu v Evropě? Karel  Dolejší
5. 2. 2009 Pražský magistrát brání demonstraci za Kaplického knihovnu
5. 2. 2009 Britská a americká vláda "záměrně utajují důkazy o mučení"
4. 2. 2009 Prý ho řezali žiletkami do genitálií, Obama ale nadále potlačuje záznamy těchto výslechů
4. 2. 2009 Amerika vyhrožovala Británii
5. 2. 2009 Michael  Marčák
5. 2. 2009 Vlk se ani tentokrát nenažral: další rozhodnutí RRTV zrušeno pro nezákonnost Štěpán  Kotrba
5. 2. 2009 Obama omezil platy šéfů bank, jimž stát poskytuje pomoc, na 500 000 dolarů ročně
5. 2. 2009 Rusko "otevřelo pěst" ohledně jaderných zbraní
5. 2. 2009 Obamova iniciativa „Buy American“ Ludmila  Štěrbová
5. 2. 2009 Zlatá šedesátá Anděla  Horová
5. 2. 2009 Pokrok nezastavíš. Zejména, když nic jiného nezbývá Irena  Ryšánková
5. 2. 2009 Afghánistán potřebuje mír, ne české žoldáky Oskar  Krejčí
4. 2. 2009 CRYSTALEX: Práva zaměstnanců při nevyplácení mzdy a insolvenci zaměstnavatele Jitka  Seitlová
4. 2. 2009 Tajná studie Pentagonu požaduje revizi cílů afghánské války
4. 2. 2009 Vláda to nezvládá Milan  Daniel
5. 2. 2009 Spasitel světa konečně přišel. No a? Miloš  Dokulil
4. 2. 2009 Cyril Svoboda urazil dvě třetiny světové populace Petr  Wagner
5. 2. 2009 Evropský parlament žádá členské státy, aby dosáhly svých cílů v oblasti péče o děti
5. 2. 2009 Komu slouží Česká školní inspekce?
5. 2. 2009 Jak chcete vychovávat děti, bojíte-li se podepsat? Štěpán  Kotrba
1. 2. 2009 Resources in English on Czech film, literature and politics
5. 2. 2009 Více bezpečnosti od Vancouveru po Vladiovostok Jan  Hamáček
5. 2. 2009 Mehr Sicherheit von Vancouver bis Wladiwostok Jan  Hamáček
5. 2. 2009 Le Monde: Kyrgyzstán uzavře americkou základnu, Američané jsou "velmi znepokojeni"
5. 2. 2009 Prodám ledvinu nebo jiný orgán Marie  Haisová
5. 2. 2009 Casus belli Petr  Litoš
5. 2. 2009 Ako prijali na Slovensku Euro
5. 2. 2009 Ceny na Slovensku sa zavedením eura nijak výrazne nezmenili
4. 2. 2009 Mrtvá česká politika a zoufalá deformace veřejného prostoru Bohumil  Kartous
4. 2. 2009 Člověk v tísni by v Gaze rád pomohl, ale nemá tam zkušenosti a infrastrukturu
5. 2. 2009 Žlutý dým
5. 2. 2009 Z komína Osvětimi také stoupal dým Štěpán  Kotrba
31. 1. 2009 Hospodaření OSBL za leden 2009

USA 2009: Obama a očekávání RSS 2.0      Historie >
5. 2. 2009 Spasitel světa konečně přišel. No a? Miloš  Dokulil
5. 2. 2009 Afghánistán potřebuje mír, ne české žoldáky Oskar  Krejčí
5. 2. 2009 Vyvíjí Rusko bezpilotní prostředek určený k útoku na protiraketovou základnu v Evropě? Karel  Dolejší
4. 2. 2009 Prezident Obama se chce dohodnout s Ruskem na radikálním snížení jaderných zbraní   
4. 2. 2009 Rána pro Obamu: Tom Daschle byl donucen rezignovat   
4. 2. 2009 Tajná studie Pentagonu požaduje revizi cílů afghánské války   
3. 2. 2009 Mise na Mars? Ani náhodou Petr  Litoš
2. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Jak předělat Ameriku: Obamovy dvojznačnosti Immanuel  Wallerstein
2. 2. 2009 Odchod Matúš  Holý
30. 1. 2009 Potrebná zmena Radovan  Geist
26. 1. 2009 Již první dny Obamova prezidentství ukazují, že bez prolévání krve to nepůjde Daniel  Veselý
26. 1. 2009 ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš Štěpán  Kotrba
22. 1. 2009 Vymítání démonů z americko-ruských vztahů   
22. 1. 2009 Proboha, jsi vůbec „Robert“? A není to fuk?! Miloš  Dokulil
22. 1. 2009 Chce vyjednávat s Íránem bez předchozích podmínek