28. 1. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 1. 2009

Mění se Rusko v gangsterský stát?

Vraždy, k nimž Kreml mlčí

Minulý týden jakýsi mladík v lyžařské kukle na moskevské ulici zblízka zastřelil známého lidskoprávního právníka Stanislava Markelova, 34, a pětadvacetiletou novinářku na volné noze Anastasii Baburovou. Oba pracovali pro protivládní list Novaja gazeta. Markelov byl kolega a blízký přítel před časem zavražděné opoziční novinářky Anny Politkovské. List Novaja gazeta je v Rusku dobře znám jako hlavní zdroj opozice vůči režimu Vladimíra Putina.

Na scéně nebyli žádní svědci, na ulicích nebyly žádné videokamery, a - jako pokaždé, když dojde k usmrcení osob, které jsou v opozici, zcela nepřítomna byla i policie.

Markelov právě odcházel z tiskové konference, kde informoval o svém vyšetřování vraždy osmnáctileté Čečenky Elzy Kungajevy, kterou r. 2000 zabil opilý velitel ruského tanku. Tento velitel, plukovník Jurij Budanov, byl čtyři dny před Markelovou vraždou propuštěn z vězení.

Markelovova smrt šokovala aktivisty za lidská práva. "Nevíme, kdo ho zabil. Ale víme, že byl usmrcen za to, že dělal svou práci," konstatuje Táňa Lokšina z organizace Human Rights Watch v Moskvě. "Byl to člověk, který byl ochoten riskovat svůj život za věc lidských práv. Byl zábavný, šokující a někdy docela hnusný. Byl to kolega a přítel. Jezdili jsme spolu do Čečenska. Vždycky povídal vtipy, i ty nejobscénnější. Nedokážu se vyrovnat s tím, že je mrtev."

Právník Markelov je nejnovější obětí na dlouhém seznamu protivníků Kremlu. kteří byli zavražděni neznámými vrahy. Jeho smrt rezonuje i mimo Rusko a svou drzostí se podobá vraždám Politkovské, dalšího odvážného kritika Kremlu, a smrti Alexandra Litviněnka, který byl měsíc po zavraždění Politkovské usmrcen v Londýně poloniem.

Vraždy těchto odpůrců Kremlu - novinářů, právníků a kritiků ruských tajných služeb - mají jedno společné. Nikdo nikdy není za ně obžalován a potrestán. Proces se čtyřmi muži, obviněnými z vraždy Politkovské, pokračuje, ale podle aktivistů za lidská práva je to fraška. Vyšetřovatelé nechytili jejího vraha a ani se jim nepodařilo zjistit, kdo nařídil její smrt. "Tomu se vůbec nedá říkat proces. Lidé, kteří jsou souzeni, nejsou ti, kdo to provedli," argumentuje Natalia Estemirova z organizace pro lidská práva Memorial.

Po Markelově vraždě minulý týden premiér Vladimír Putin a prezident Dmitrij Medvěděv - pozoruhodně - mlčí. Namísto toho poslaly úřady pořádkovou policii, aby rozbila spontánní protesty v několika ruských městech.

Markelovovi přátelé se domnívají, že mlčení Kremlu ohledně Markelovovy vraždy se rovná mlčenlivému souhlasu s ní. Poukazují na to, že k ní došlo v kontextu oficiálně schvalovaného šikanování a pronásledování organizací, bránících v Rusku lidská práva - a v podstatě každého, kdo konkuruje kremelskému monopolu moci. Státní televize Markelovovu smrt v podstatě ignorovala. (Podobný postoj vůči zaujal Putin i vůči Politkovské - vyjádřil se o ní, že to byla "bezvýznamná osoba, známá jen na Západě").

Takže kdo usmrtil Stanislava Markelova? Je možné ža Markelov a Baburová se stali obětí pokusů zlikvidovat časopis Novaja gazeta. Možná Markelova zastřelili důstojníci ruské armády, aby se mu pomstili za případ Budanov. Možná ho zastřelili neonacisté za to, že bránil protinacistické aktivisty. Jedním z posledních Markelovových klientů byl Michail Beketov, ruský novinář, který byl drsně zmlácen poté, co se pokusil postavit se proti zkorumpovaným byrokratům v moskevské čtvrti Chimki.

Markelova mohl také usmrtit profesionální ostřelovač, vyslaný čečenským prezidentem Ramzanem Kadyrovem, blízkým Putinovým spojencem. Markelov totiž nedávno odhalil tajné Kadyrovovy mučírny v Čečensku. Hájil anarchisty a pacifisty, zastupoval oběti policejní brutality a pomáhal organizovat protikremelské protesty. Měl mnoho nepřátel.

Nejpravděpodobnějí ale je, že se na jeho zavraždění podílela ruská tajná služba. Ta je také podezřívána ze zavraždění Politkovské i Litviněnka. Podle komentátora Nové gazety Pavla Felgenhauera mohl být vražedný útok za bílého dne proveden pouze "s předběžným profesionálním plánováním a dohledem". Bezpečnostní služby, které "bedlivě sledují čtvrť, v níž k vraždě došlo", se zřejmě zcela záměrně dívaly stranou.

Markelovova práce pro Novou gazetu byla zřejmě také důležitým prvkem. Od začátku hospodářské krize rychle stoupá náklad tohoto listu a nyní každé jeho vydání vychází nákladem 270 000 výtisků. Rusům už totiž jde na nervy státní propaganda, která popírá, že má ruské hospodářství problémy. "Novaja gazeta Putina a jeho stoupence nesmírně irituje," argumentuje Felgenhauer a varuje, že jak se hospodářská krize začne zhoršovat, státní útlak opozice zřejmě bude stále násilnější.

Markelovovi přátelé říkají, že otázka, kdo ho zastřelil, je vlastně vedlejší. To, o co jde, je, že Rusko je nyní gangsterský stát - formálně je to demokracie, ale ve skutečnosti vůbec ne - kritikové Kremlu jsou beztrestně vražděni.

"Tato vražda ukazuje, jak jsme státem kriminalizováni. Kreml podporuje extremistické organizace a různé reakční skupiny považují jeho rétoriku za svou podporu," argumentuje Alexej Gaskarov, 23, antifašistickým Markelovův přítel.

Zatímco organizace za lidská práva v Rusku vyjádřila rozhořčení nad Markelovovou smrtí, obyčejným občanům je to jedno. "Dvě brutální války, které Moskva vedla v Čečensku, vedly k tomu, že ruská společnost nyní přijímá vysokou míru násilí," argumentuje Alexander Sokolov, další aktivista v organizaci Memorial. "Země je dneska tak agresivní, že je těžko říct, kdo vystřelil první," dodává a poukazuje na to, že násilí z Kavkazu se nyní šíří i do Ruska.

A nejen do Ruska. Letos v lednu byl zastřelen ve Vídni devětadvacetiletý čečenský emigrant a bývalý bojovník Umar Israilov. Požádal tam o azyl poté, co tvrdil, že ho čečenský prezident Kadyrov osobně mučil v tajném vězení. V roce 2006 podal žalovu u Evropského soudu pro lidská práva.

Podle čečenských zdrojů přicestovali do Vídně dva velvyslanci od Kadyrova a vyvíjeli na Israilova nátlak, aby svou žalobu stáhl. Ten odmítl - a namísto toho svou kritiku publikoval v New York Times. Několik týdnů před tím, než byl zavražděn, si Israilov stěžoval rakouské policii, že je sledován. Ta jeho stížnost ignorovala. Pak, 13. ledna, Israilova zastřelili dva Čečenci ve vojenských uniformách před rakouským supermarketem. Provedení vraždy bylo velmi podobné jako vražda Markelova.

Markelov začínal pracovat na Israilově případu. Také zastupoval jiného Čečence, Mochmadsalacha Masajeva, který zmizel loni v srpnu. Masajev tvrdil, že byl r. 2006 čtyři měsíce mučen v dalším tajném vězení nedaleko vesnice, z níž pochází Kadyrov. Poskytl interview listu Novaja gazeta a vrátil se do Čečenska. Od té doby ho nikdo neviděl.

Podrobnosti v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       28. 1. 2009
28. 1. 2009 Rusko zruší plány na raketovou obranu
28. 1. 2009 Zavádění otrokářského řádu: výsledek arogance zaměstnavatelů vůči zákoníku práce
28. 1. 2009 Vraždy, k nimž Kreml mlčí
28. 1. 2009 FRAŠKA V ROZHLASE: Rada zaslala svou odpověď posluchačům dřív, než zasedla
28. 1. 2009 Cabrnoch referuje: Zaměstnavatelé v Evropském parlamentu prohrávají se zaměstnanci
28. 1. 2009 Ochrana osobních údajů -- není co slavit
28. 1. 2009 Máme mezi sebou krtka, domnívají se diskutéři v ČSSD Štěpán  Kotrba
28. 1. 2009 Britská vláda "musí zveřejnit" záznam kabinetních jednání o válce v Iráku
28. 1. 2009 Slaďme noty s "našimi" cizinci Milan  Daniel
28. 1. 2009 Michael  Marčák
28. 1. 2009 Nabucco... nomen omen Ladislav  Žák
28. 1. 2009 Nevěřím, že Kaplický byl oběť Jan  Paul
28. 1. 2009 Motorkáři, automobily, devastace lesů a nezájem policie Petr  Vařeka
28. 1. 2009 Co by ČR měla dělat, aby obstála v budoucí konjunktuře? Vít  Klíma
28. 1. 2009 Krize: Nevědomost, nebo neprofesionalita? Jaroslav  Ungerman
28. 1. 2009 Ateisté se počítají, aneb Obama promluvil oficiálně i k nevěřícím Uwe  Ladwig
27. 1. 2009 Bankrotář v USA prodat dům pod cenou nesmí
27. 1. 2009 Ruský spisovatel, který kritizoval vládu, od ní dostal vyznamenání
28. 1. 2009 Developeři si stanovili maximální cenu za koupi Masarykova nádraží. Stát nemůže ustoupit
28. 1. 2009 Proč vedou média proti Drymlovi a Rathovi totální válku? Petr  Wagner
28. 1. 2009 Předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy žádá "Čtyřicetsedmičku", aby přijala nevinné z Guantánama
28. 1. 2009 Konflikt mezi ministerstvy kvůli novému územnímu plánu státu
28. 1. 2009 Asistent, který nebyl asistentem, se stal vedoucím PR ČSSD
28. 1. 2009 Nezabiješ? Luděk  Toman
28. 1. 2009 ČTK: Bude veřejný pohřeb kvality práce Rady Českého rozhlasu
28. 1. 2009 Dalrymple a britská psychiatrie: Existuje cesta zpět? Alena  Breuerová
28. 1. 2009 Chcete opravdu poskytnout svá data společnosti Google? Jan  Molič
28. 1. 2009 Nabucco proslavil sbor otroků Miloslav  Štěrba
28. 1. 2009 Zvláštní politická nálada redaktorů z Respektu
28. 1. 2009 Cesty regionalismu třetího tisíciletí Miroslav  Vejlupek
27. 1. 2009 Schopná absolventka University of Glasgow hledá v ČR zaměstnání u filmu či v médiích
28. 1. 2009 "Entropou" vyslalo Česko obraz svojí mizerie Jaroslav  Kuba
27. 1. 2009 Obama zahajuje diplomatické úsilí vůči Blízkému Východu
27. 1. 2009 Francie : "Nemáme v úmyslu platit jejich krizi" Karel  Košťál
27. 1. 2009 Tak zle, a tak taky zle? Miloš  Dokulil
27. 1. 2009 Vězeň z Guantánama, kterého mučila al Kajda a Američané ho pohřbili
27. 1. 2009 Vlastníci křišťálové koule Jiří  Drašnar
27. 1. 2009 Řidič nebo krajina, ještě pár slov Pavel  Zoch
27. 1. 2009 Navážet se do neziskovek umí každý Martin  Keder
1. 1. 2009 Hospodaření OSBL za prosinec 2008