19. 1. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 1. 2009

Německá veřejnoprávní televize připomíná von Stauffenberga

Německá veřejnoprávní televize ZDF uvádí nový dokumentární pořad o  strůjci atentátu na  Adolfa Hitlera,  kterým byl Claus hrabě Schenk von Stauffenberg (1907 – 1944). Letošního roku uplyne totiž 65 let od pokusu zbavit se tyrana, který zavlekl Německo do zničující války, která byla zahájena před 70 lety. Při této příležitosti ZDF na svých internetových stránkách přináší řadu nových dokumentů, odhalujících podíl Wehrmachtu na zločinech proti lidskosti a jeho pomahačské úloze na holocaustu.

Televizní hraný dokument, jehož druhý díl mohou zájemci vidět toto úterý v 20,15 h na programu ZDF, se snaží odpovědět na otázku, o co vlastně usilovali spiklenci kolem Stauffenberga: o záchranu Německa, ukončení války, jejímž výsledkem byly mnohamilionové vraždy a nesmyslné ničení. Tím se nikterak nelišili od úsilí ostatních bojovníků odporu proti nacismu. Rozdíl byl v tom, že Stauffenberg a mnoho jeho spiklenců bylo příslušníky Wehrmachtu. Ti před tím přísahali na „Vůdce Adolfa Hitlera“ a přesto byli připraveni i za cenu vlastního života jej v zájmu vlasti  usmrtit. Atentát se nepovedl a Stauffenbergem umístěná bomba ve „Vůdcově hlavním stanu“ Adolfa Hitlera zranila pouze lehce. Státní převrat ztroskotal a Stauffenberg byl spolu s dalšími vedoucími spiklenci ještě stejného dne popraven. V souvislosti s atentátem 20. července 1944 bylo na 200 osob lidovým soudem odsouzeno. Mezi nimi nebyli pouze generálové a důstojníci, nýbrž i osoby z měšťáckých kruhů, intelektuálové, duchovní a státní úředníci.

Hlavou vojenské části spiknutí byl generálplukovník Ludwig Beck, který se po úspěšném atentátu  měl stát hlavou státu. Beck udržoval kontakty s Carlem Friedrichem Goerdelerem, který byl hlavou civilního odboje a byl potencionálním říšským kancléřem. Celá síť spiklenců pak stála za Stauffenbergem. Pomocí tzv. „Operace Valkýra“, která byla nouzovým plánem k odražení případné vnitřní krize nacistické Říše, se spiklenci pokusili po atentátu převzít exekuční moc. Aby se  však podařilo ji na sebe strhnout ve státu „vůdcovského systému“, musel  zahynout samotný „Vůdce“.

Již v roce 1943 v době zničující války proti Sovětskému svazu se Stauffenberg pokoušel získat prominentní armádní představitele pro převrat. Byl přesvědčen, že všichni pracovníci generálního štábu jsou na ní spoluodpovědní, ale tato snaha byla bezvýsledná. Stauffenberg poznal, že musí být sám aktivní. Generálmajor Henning von Tresckow se stal jeho nejbližším spolupracovníkem. Když se Spojenci 6. června 1944 vylodili v Normandii, bylo již téměř pozdě podniknout nějakou osvobozující akci. Vojenská situace byla pro Říši již bezvýchodná. Každý den však znamenal ztrátu milionů lidských životů a von Tresckow píše Stauffenbergovi, že „k atentátu musí dojít“. Nastala k tomu příhodná chvíle, když měsíc před 20. červencem se plukovník Stauffenberg stal šéfem štábu generálplukovníka Friedricha Fromma, odpovědného za záložní vojska, a tím měl možnost osobního přístupu k Hitlerovi. Bez ohledu na své zranění,  přišel o jedno oko a pravou ruku, byl rozhodnut atentát provést. Rozhodující krok chtěl učinit již 11. července, kdy s aktovkou plnou trhavin se účastnil porady u Hitlera na Obersalzbergu. Neodpálil ji, protože jednání se neúčastnil Himmler ani Goering a spiklenci je chtěli odstranit  jedním rázem. Byl vypracován nový plán odpálit bombu v rastenburgském lese, kde se nacházel  “Vůdcův hlavní stan Wolfsschanze“. Stauffenberg měl během porady umístit aktovku s náloží pod nohy Hitlera. V 12.50 došlo 20. července 1944 skutečně k explozi, ale diktátor ji přežil. Tím byl celý státní převrat poznamenán. Stauffenberg však neprovedl jen samotný atentát, ale patřil mezi vedoucí činitele připravovaného převratu v Berlíně. Tím spiklenci ztratili cenný čas ve svém armádním sídle v berlínském Bendlerblocku, když čekali na jeho návrat- Když bylo mezi tím oznámeno, že „Vůdce“ žije, byl pak obklopen jednotkami věrných Hitlerovi.

Generálplukovník Fromm okamžitě po zatčení spiklenců nechal vynést rozsudky smrti pro vlastizradu. Stauffenberg byl spolu se čtyřmi spoluspiklenci na dvoře budovy zastřelen. Na rozkaz Himmlera byly jejich pohřbené ostatky vyzvednuty a spáleny. Claus  hrabě Schenk  von Stauffenberg je dnes slaven jako hrdina německého odboje. Za ním však stáli mnozí, kteří státní převrat podporovali. Avšak samotný atentát Stauffenberg provedl proti Hitlerovi sám jako neohrožený osamělý spiklenec. Kdyby se povedl, pak miliony vojáků nemuselo padnout v posledním válečném roce a statisíce Židů by se nestalo obětí holocaustu.

“Jednou jim bude postaven pomník, protože to byli jediní odhodlaní lidé, kteří viděli k jakému nesmyslnému neštěstí,  pokud to bude pokračovat, to povede“, prohlásil generál Dietrich von Choltitz během britského zajetí. Tento záznam byl získán z tajných odposlechů britské výzvědné služby z Trent Parku, kde vysocí nacističtí důstojníci byli internováni v zajetí. Zazněly tam však i jiné názory jako majora Viebiga, že v žádném případě se to nemělo stát, protože „voják musí být ve všech případech svému nejvyššímu veliteli poslušen“. Tímto způsobem  přemýšlela většina příslušníků Wehrmachtu. Tato debata pokračovala i po válce v bonnské spolkové republice, že atentátníci byli vlastizrádci, což jen potvrzovalo, že žádné datum německých novodobých dějin jako je 20. červenec 1944 není opředeno tolika mýty a legendami. Kdyby se však atentát na Hitlera zdařil, stal  by se zvratem druhé světové války a signálem k ukončení hromadné vraždy národů. Vždyť samotný Wehrmacht během války byl prostředkem nacistického režimu a v době největších vojenských triumfů diktátora se proti němu nezformovala opozice.

Teprve válka proti Sovětskému svazu zcela jasně ukázala svůj zločinný  charakter a vytvořila tak jádro odporu. Počet Hitlerových odpůrců vzrůstal po porážce u Moskvy v letech 1941/42  a zejména pak po katastrofě u Stalingradu. Mnozí se jimi stali  poté, co viděli zločiny za frontou na civilistech, především Židech. Byla to však stále jen hrstka mužů a důstojníci, kteří nakonec chtěli Hitlera zabít, nebyli nositeli vůle lidu, ale vlastní odpovědnosti. Byli si vědomi, že atentát na  “Vůdce“ nenajde jak mezi Wehrmachtem tak obyvatelstvem  porozumění. Pro spiklence neplatila již přísaha, na kterou se odvolávali jejich představení. Z jejich hlediska je Hitler svými činy od ní sám osvobodil. Samotný strůjce atentátu, který dnes patří mezi hlavní osobnosti německého vojenského odporu, nebyl skutečnou jeho hlavou. Tou byl již od roku 1941 tehdejší plukovník Henning von Tresckow, štábní důstojník armádní skupiny Střed na východní frontě. Oba však věděli, že pouze smrt tyrana může hrůzy války ukončit. Snažili se nejprve získat k převratu vysoké důstojníky, ale to se jim nepodařilo.

Nejnovější historické německé studie však jsou k jeho osobnosti  i kritické. Měl se sám zaplést na základě rigorózních metod na svém armádním úseku do boje   proti partyzánům.  Již v létě 1941 mu bylo známo, že pod pláštíkem „boje proti banditům“ provádí SS masové vraždy na Židech. Někteří historici jako Johannes Hürter z mnichovského Institutu novodobých dějin upozornili, že Tresckow se stal aktivní teprve když zjistil, že jsou vražděny též ženy a děti. S touto kritikou však nesouhlasí vedoucí Památníku německého odporu Johannes Tuchel, který upozorňuje, že k těmto závěrům došel Tresckow již mnohem dříve, ale musel je utajovat. Až do atentátu na Hitlera musely být skryty. Jak však ukazují nové výzkumy, rozkazy jednoho z vysokých představitelů odporu generála Carl-Heinricha von Stülpnagela  na východní frontě v roce 1941  nesly jasné antisemitské pokyny. Jako pozdější vojenský velitel ve Francii byl odpovědný za popravy příslušníků hnutí odporu a podepsal deportační pokyny francouzských Židů. Vysocí vojenští představitelé byli zapleteni do zločinných akcí Třetí říše a přesto někteří z nich, nebo právě proto se postavili proti Hitlerovi. Co je však odlišovalo od ostatních, byl jejich vnitřní rozpor s dodržením přísahy a mnozí k tomu neměli dostatek odvahy. A muži 20. července ztroskotali nejen proto, že bomba nezabila diktátora, ale že báze spiknutí byla velmi malá. Jen na 200 důstojníků Wehrmachtu bylo zasvěceno do plánu atentátu, a to v armádě, která měla v roce 1944 deset milionů mužů ve zbrani.

 Je však dokázáno, že v řadách této obrovské armády byli i další její příslušníci, kteří byli rozhořčeni zločinnými rozkazy. Ukazuje to odpor prostých vojáků jako Heinze Drosslera, který obcházel rozkazy a zachránil tak řadu lidských životů. Někteří další spolupracovali na odporu společně,  jako skupina námořníků s Francouzi v obsazené Paříži.  Posledním východiskem pak byla dezerce z řad Wehrmachtu, která  průběhem války stále více narůstala. Nacistický režim na to reagoval nezvyklou brutalitou a čísla o tom sama hovoří. Dezertovalo na 100 tisíc mužů, z nichž 35 tisíc bylo odsouzeno a 15 tisíc z nich popraveno.

                 
Obsah vydání       19. 1. 2009
19. 1. 2009 Válka není dobrá k ničemu Pavel  Skácel
19. 1. 2009 Informace o stovkách mrtvých dětí a desítkách žen a tisících raněných v Gaze v českých médiích chybí -- Proč?
19. 1. 2009 Organizace Hamas se zapřísáhla, že se znovu vyzbrojí
19. 1. 2009 Respekt a Fleet Sheet: Armády bude možná nutno použít proti vlastnímu obyvatelstvu
19. 1. 2009 Obama má čtyři roky na to, aby zachránil planetu
19. 1. 2009 Barack Obama a meze americké moci Karel  Dolejší
19. 1. 2009 Jak to dopadne v Gaze s příměřím?
19. 1. 2009 Obamova éra: Bude to triumf pragmatismu nad ideologií?
19. 1. 2009 G. W. Bush: Nejhorší prezident USA Oskar  Krejčí
19. 1. 2009 Stavba "mešity" v Karlových Varech zakázána Lukáš  Lhoťan
19. 1. 2009 Pohroma Julínek odchází, modrá kára zdravotnictví jede dál Vladimír  Tupáček
19. 1. 2009 Michael  Marčák
19. 1. 2009 Špatné je nevědět - ale tragické je nechtít vědět! Jan  Neoral
18. 1. 2009 Ve Východní Evropě hrozí nepokoje
17. 1. 2009 Konec Bushovy éry v USA Robert  Bartoš
18. 1. 2009 Ukrajinsko ruská dohoda dosiahnutá -- je kríza skutočne za nami? Juraj  Slabeycius
19. 1. 2009 Vytvářejí všichni akademici falešný obraz ? Milan  Hlobil
19. 1. 2009 Cikrt má jasno: Antikomunismus je odpovědí na všechno
17. 1. 2009 Washington Post: Je-li Bulharsko záchod, je na něm teď pěkně zima
19. 1. 2009 Michael  Marčák
19. 1. 2009 O neštěstí a neporozumění II. Alex  Koenigsmark
17. 1. 2009 Zpackaná válka v Gaze William S. Lind
16. 1. 2009 Immanuel Wallerstein: Kronika předpověděné sebevraždy - případ Izraele Immanuel  Wallerstein
19. 1. 2009 Izraelci obvinili Írán, že pašuje do Gazy zbraně
19. 1. 2009 Vláda zbrkle přijala návrh zákona o registrech, který může ohrozit občany
19. 1. 2009 Akvarely 18 Petr  Litoš
19. 1. 2009 Obama a Gaza Štěpán  Steiger
16. 1. 2009 Budoucnost, která nebyla John Michael Greer
17. 1. 2009 Jan Palach ve světle mučednictví?
16. 1. 2009 Co s peřím na křídlech andělů? Ivo V. Fencl
17. 1. 2009 Boj proti komunismu - lehčího soupeře si režim nemohl vybrat! Miloslav  Štěrba
17. 1. 2009 Chtěl se Jan Palach stát mučedníkem? Lukáš  Borovička
17. 1. 2009 Jedná se o poměrně primitivní pravicovou až ultrapravicovou politickou propagandu
20. 1. 2009 "Podobám se pelikánu v poušti" -- Palachova oběť David J. Šorm
17. 1. 2009 Je Palach vzorem? Čeho? Štěpán  Kotrba
17. 1. 2009 Poserkové ve 21. století Jiří  Drašnar
17. 1. 2009 Chudák Palach!
19. 1. 2009 Německá veřejnoprávní televize připomíná von Stauffenberga Richard  Seemann
19. 1. 2009 Když někdo bezmezně a doslovně věří Starému zákonu, je to jeho věc, ale neměl by to míchat do politiky 21. století
19. 1. 2009 Francie: Euroskeptický proletariát, eurooptimističtí majitelé tisku - dvě čísla
18. 1. 2009 Slovesnký minister hospodárstva Jahnátek: Kríza bola pripravená
18. 1. 2009 Zástupce vedoucího Juščenkovy kanceláře obviňuje Tymošenkovou z vazeb na ruskou tajnou službu
18. 1. 2009 Tymošenková obviňuje Firtaše, Bojka a Juščenka ze selhání plynových rozhovorů
19. 1. 2009 V zajetí spravedlnosti
18. 1. 2009 NATO: afganská vláda odpovedná rovnako ako Taliban
19. 1. 2009 Nová publikace Eurydice
19. 1. 2009 Jan Kaplický očima Čechů
18. 1. 2009 Organizace Hamas "vyhlásila příměří v Gaze"; Izrael začal stahovat své jednotky
17. 1. 2009 Absurdistán se představil Entropou Zdeněk  Jemelík
18. 1. 2009 V Európskom parlamente hladali vinníka
1. 1. 2009 Hospodaření OSBL za prosinec 2008

Hitler a historie nacismu RSS 2.0      Historie >
19. 1. 2009 Německá veřejnoprávní televize připomíná von Stauffenberga Richard  Seemann
10. 11. 2008 Krize v září 1938 a mobilizace armády Jan  Máče
10. 11. 2008 Českoslovenští hrdinové SSSR od Kyjeva Richard  Seemann
30. 10. 2008 Kde je ona česká státní idea v dnešní politice ODS? Ogňan  Tuleškov
13. 10. 2008 Kritický rok 1938 Jan  Máče
6. 10. 2008 Sudetoněmecké hnutí a jeho pozadí Richard  Seemann
22. 9. 2008 Obětí Mnichova byla i Milada Horáková Miloslav  Štěrba
8. 9. 2008 Konec Mussoliniho impéria Richard  Seemann
3. 9. 2008 Mnichov 1938: Výsledek slepé víry ve spojence a techniku Karel  Dolejší
14. 8. 2008 Cvekova obsesivní představa o komunismu naráží na logiku i sociální realitu Josef  Mikovec
28. 7. 2008 Německo se stále historicky nevyrovnalo s katolickou církví Richard  Seemann
16. 6. 2008 Lidice, Oradour, My-Lai a Rotary club Karel  Košťál
11. 6. 2008 Lidice nebyly poslední Josef  Vít
18. 5. 2008 Landsmaschaft a jeho přátelé Egon T. Lánský
17. 5. 2008 Německý problém František  Nevařil

Neonacismus a extremistická hnutí v současné Evropě RSS 2.0      Historie >
19. 1. 2009 Německá veřejnoprávní televize připomíná von Stauffenberga Richard  Seemann
29. 12. 2008 Neonacisté se v Německu opět aktivizují Richard  Seemann
30. 10. 2008 Kde je ona česká státní idea v dnešní politice ODS? Ogňan  Tuleškov
6. 10. 2008 Sudetoněmecké hnutí a jeho pozadí Richard  Seemann
8. 9. 2008 Konec Mussoliniho impéria Richard  Seemann
8. 9. 2008 Proč nosí poslanec Morava tričko od neonacistické firmy? Petr  Nachtmann
14. 8. 2008 Cvekova obsesivní představa o komunismu naráží na logiku i sociální realitu Josef  Mikovec
30. 6. 2008 Policie selhala při ochraně sobotní Queer parade v Brně   
17. 6. 2008 Holé hlavy pochodovaly kolem Děčína Michal "Wolf" Vlk
15. 5. 2008 "Todesstoß", "Landsleute" a "keine Ahnung" o sebereflexi Štěpán  Kotrba
14. 5. 2008 Sudetoněmecký spolek a jeho nacističtí předci Štěpán  Kotrba
29. 1. 2008 O vrazích pravých a náhradních aneb cesta Renaty Vesecké ke kariéře Jakub  Polák
25. 1. 2008 Neonacismus, sexismus a šikana v českých ozbrojených sborech Štěpán  Kotrba
7. 1. 2008 Skandální postup států EU i Česka na jednání Valného shromáždění OSN Stanislav  Kliment
14. 11. 2007 Blokáda Židovského města ve fotografiích