31. 12. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 12. 2008

Neználek na Měsíci aneb Tatínku, a co je to ten komunismus?

reakce na článek Jana Čulíka "Ne, v Rusku není komunismus"

Silvestr je svátek rozvernosti stejný, jako Purim. A tak zatímco se o Silvestru ožírají do němoty křesťané i ateisté, aniž vědí proč, opilí židé o Purimu se radují, že přežili a řehtají na řehtačky, aby neslyšeli jméno nenáviděného Hamanna... . Ateisté neví, že spolu s katolíky slaví poslední den v roce ukončení pontifikátu osmého nejdéle vládnoucího (33.) papeže katolické církve, Svatého Sylvestra I., který trval od 31. ledna 314 do 31. prosince 335. Ne , nevynechal jsem z letopočtu ani jednu číslici. Oslava Silvestra má své kořeny v 1674 let staré události. Za oněch dlouhých 22 let vlády papeže Sylvestra si podle encyklopedistů katolická církev upevnila své postavení, kterého se již nikdy nemusela vzdát. Za Sylvestrova pontifikátu prý došlo k definitivní proměně pohanského Říma na křesťanský. Katolíci to o půlnoci neví také.

Nenáviděné slovo komunismus Jan Čulík v Rusku na chodníku, v obchodě ani v parku nenašel. A tak řehtá na řehtačku a raduje se. I když není Purim.

Ale ono není co slavit, protože stejně jako v celém socialistickém bloku, ani v Sovětském svazu komunismus nikdy neexistoval, a to ani když tam vládla komunistická strana. Státně byrokratický režim nikdy nebyl pro svou odcizenost komunismem, nikdy nebyl ani socialismem, i když se snažil. Nicméně zoufale usiloval o sociální spravedlnost. Kolikrát marně. Akorát nevím, proč nám všem Jan Čulík sděluje to, co všichni v Česku dávno víme. Ať už jsme v Rusku byli, nebo ne.

myslíme
dýcháme,
bojujem
a žijem

Vladimir Majakovskij, Rozhovor se soudruhem Leninem

Leningrad jsem navštívil ještě před počátkem perestrojky a nenašel jsem tam ideologický útlak ani já. Chaos a chudobu, to ano. Nedostatek spotřebního zboží, to ano. Metro tehdy svítilo čistotou a člověk se v něm nebál, jako někde v nálevně na předměstí. Dokonce i Orwellův román 1984 (v ten rok právě aktuální) jsem si tam mohl koupit v knihkupectví v ruštině. Dokonce i ideologicky závadné a do Česka nedovážené kazety s nahrávkami Bulata Okudžavy či Vysockého. Vodku i papirosy. Rezignaci na komunisitický ideál. Lhostejnost. Tak tohle má být ten "náš vzor"?, ptal jsem se tehdá sám sebe i svých hostitelů. A moje i jejich odpovědi už tehdy věštily odpor vůči gerontokracii partajních senilů, který dal za rok takovou popularitu prvnímu tajemníkovi stavropolského sovětu Michailu Gorbačovovi... Leningradský Puťka Putin byl v té době v Berlíně. A ani Gorby ještě v tu sychravou zimu 1984 nevěděl, že ten svůj sen o novém myšlení a přestavbě za několik let prohraje. Chvála nevědomosti.

Škoda že do Ruska neodjelo v době "totality" víc Čechů. Škoda že víc Rusů nevyjelo na Západ. Všechny teorie je totiž třeba prověřovat praxí. I sny. Já si své představy korigoval jak v západní Evropě, tak na Východě. Naštěstí. Mohl jsem konfrontovat vábení sirén z obou stran viděnou realitou. Přístavní dělníky v řeckém Pireu stejně jako babušky na leningradském tržišti. A stejně tak je škoda, že do Ruska dnes nejezdí víc profesorů britských univerzit, aby poznalo, že tam, kde jsou lvi pro jejich studenty i pro ně, není axis of devil's, není ideový útlak, totalita, ale žijí tam normální, obyčejní lidé. Jako všude jinde. Onen termín totalita vždy byl a je jen stejně relativní kategorií, jako demokracie. V každé společnosti má jiný rozměr. Co je pro jednoho demokracií, druhý odmítá jako podvod a falešnou hru mocipánů. Jsou Julínkovy poplatky či jednání české vlády s USA o radaru znakem demokracie?

Škoda, že si Jan Čulík jako cestovatel do země Mašukulumbů s sebou do přejmenovaného Leningradu nevzal vedle purimové řehtačky proti komunismu i zrcátka a blýskavé korálky... Výlet za divochy musel být plný obav z neznáma a vzrušení z toho, že i na ruské ulici si lze dnes koupit CocaColu a hamburger. Chvála demokracii.

Znám sílu slova,
znám zvuk gongů slov.
To nejsou ta,
jimž aplaudují lóže.
Po slovech těch by se
i rakvím zachtělo
vykročit čtveřicí
svých dubových nožek

Vladimir Majakovskij, Zlomky

Ten ideál, pro který ruští občané snášeli bídu a carské manýry brežněvovských byrokratů, jim dodnes nikdo nevzal. Pouze odhazují část své romantické kulturní tradice, protože poezii veršů dnes vystřídala próza ulice. Ano, ti co mohou, si užívají jako novyje Rossijci. Objevují konzum, který celé generace nepoznaly. My jsem si také užívali prvních dnů konvertibilní koruny v příměstských supermarketech hornorakouského venkova. Cesi, zde nekrast! Přílivové vlny opadnou. Vždy. Očistné prozření nastane pak. To co zbude, zůstane živnou půdou nové kultury. Ti co si orgie konzumerismu nemohou dovolit, žijí stejně, jako žili za Brežněva, mnozí i hůř. Frustrovaní, vzpomínající na doby, kdy se žilo lépe, jednodušeji. Kdy poctivá práce znamenala alespoň elementární životní podmínky. Kdy banky nekrachovaly. To, co jim nikdo nevzal, je onen ideál. Onen komunismus. Sen. O spravedlnosti, o světě, ve kterém bohatství se počítá v něčem jiném, než v rublech nebo dolarech. Ale ten sen se ani dnes neválí na ulici, zpitý vodkou, ani neleží na regálu samoobsluhy vedle mýdla. Ten sen zůstává turistům neviditelný. Ten sen zůstal kdesi v hloubi ruské duše, schovaný kdesi pod verši Vladimira Vladimiroviče Majakovského či ve vzpomínce na mávátka prvomájového průvodu z dětství . Ten sen byl vždy vyjádřen i v umění. A od sedmdesátých let nebylo ani sovětské umění pouze stalinisticko "socialisticko-realistické". Moderní grafika i moderní malířství se prolínalo jako odkaz a invokace ruských futuristů, biomorfního dekorativisty Vasilije Vasilijeviče Kandinského, geometricky hravého Kazimira Severinoviče Maleviče, Olgy Rozanovové či Konstantina Melnikova, fantaskně snového Mojše Šagala, skupiny non-konformistů Volodimira Naumetse, Volodimira Strelnikova, Ludmily Jastřeb, Jurije Jegorova a dalších. Mnoho bylo ovlivněno Bauhausem - konstruktivismem a funkcionalismem. Ona inspirativní Non-Objectivity nejen jako teorie suprematismu (Kazimir Malevič: Svět jako ne-objektivita Mnichov 1926; anglicky 1959) je odvrácenou stranou oficiální propagandy vždy a všude. Ten sen se doposud nikomu nepodařilo Rusům vzít.

Jak vesnu lidstva
zrozenou
v práci
i v težkém boji já
opěvám
rodnou zemi svou,
republiku svoji!

Já přešel
zemi přec
z konce
až na konec:
život -
správná věc,
i žít jej -
správná věc.

Však v naší vřavě,
v zápasech a slávě
je líp
o to právě.

Had ulic
zachyt se,
pod domy se dme.

To je má
ulice.

Vladimir Majakovskij, Správná věc
                 
Obsah vydání       31. 12. 2008
1. 1. 2009 Slovensko vstoupilo do eurozóny
1. 1. 2009 Izrael odmítá mírové vyjednavače a připravuje se na invazi
1. 1. 2009 Gaza: Humanitární potřeby rostou i přes poskytovanou pomoc
1. 1. 2009 Zajistěte okamžité zastavení palby
1. 1. 2009 Česká republika podporuje agresi v pásmu Gaza Lukáš  Lhoťan
1. 1. 2009 Schwarzenberg ví, co dělá Petr  Wagner
1. 1. 2009 PF 2009 Karel  Dolejší
1. 1. 2009 Guardian: Obavy z českého předsednictví EU sílí
1. 1. 2009
1. 1. 2009 Nejčtenější články roku 2008
1. 1. 2009 Televizní nuda na Silvestra Monika  Binke
31. 12. 2008 Komando protiradarových aktivistů slaví Silvestra na kótě 718
31. 12. 2008 Končící rok 2008 bude mít o vteřinu víc než obvykle
1. 1. 2009 Rusko zrušilo dodávky plynu Ukrajině
1. 1. 2009 História rusko-ukrajinského plynového konfliktu
31. 12. 2008 Jsme odsouzeni pasivně naslouchat rozhovorům vládců o našem osudu
31. 12. 2008 Ne, v Rusku není komunismus Jan  Čulík
31. 12. 2008 Moc Velkého bratra má výrazně posílit
31. 12. 2008 Čtenář: "V Rusku je na vzestupu nacionalismus promísený s neonacismem"
31. 12. 2008 Neználek na Měsíci aneb Tatínku, a co je to ten komunismus? Štěpán  Kotrba
31. 12. 2008 O chaosu, nestabilitě, nacionalismu a xenofobii Jan  Čulík, Tomáš  Koloc
31. 12. 2008 Jak Evropská unie brání demokratizaci Íránu
31. 12. 2008 Human Rights Watch: V pozadí nynější eskalace leží pohrdání civilisty
31. 12. 2008 Schwarzenberg a konflikt na Blízkém východě Štěpán  Steiger
31. 12. 2008 Kosmas: Co dělat proti chtíči   Kosmas
30. 12. 2008 Novoroční projev prezidenta republiky Bohumil  Kartous
31. 12. 2008 Silvestrovský (novoroční) námět na budoucnost naší země Miloslav  Štěrba
31. 12. 2008 Slnovrat, mystika, Marx a developeri Sylvia  Rychlá
31. 12. 2008 O Rusku... Ladislav  Žák
31. 12. 2008 Tři oříšky nejen pro Popelku, neboli O iracionálnostech konce roku Uwe  Ladwig
31. 12. 2008 Polétavé částice... Ladislav  Žák
31. 12. 2008 Podvod I. Miloslav  Bukovecký
31. 12. 2008 Vánoce u popelnice Wenzel  Lischka
31. 12. 2008 Falešní a prázdní Pavel  Kopecký
29. 12. 2008 Rusko - země agresivních stařen Jan  Čulík
30. 12. 2008 Škoda, že je v českých televizích vyhlášena klatba na ruské filmy
30. 12. 2008 Robert Fisk: Přehlížíme masivní vraždění, které páchá Izrael
30. 12. 2008 Co způsobilo, že je současná finanční krize tak vážná: tržní fundamentalismus
26. 12. 2008 Krach americké obrany
29. 12. 2008 Špinavý vtip televize Channel Four
29. 12. 2008 Kapitalismus jako globální Ponziho schéma Jindřich  Kalous
26. 12. 2008 Guardian: Bush a jeho pomahači musejí být pohnáni k odpovědnosti
24. 12. 2008 Kapitalističtí hlupáci
29. 12. 2008 Proč Izrael útočí na Gazu? Karel  Dolejší
23. 12. 2008 Kosmas: Jak muži nezvládli schopné ženské   Kosmas
23. 12. 2008 Vánoční a novoroční vydání Britských listů
1. 1. 2009 Hospodaření OSBL za prosinec 2008