17. 12. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 12. 2008

Západní nezájem o Českou republiku: Co se dá dělat?

< Thatcherová v britském TV pořadu Spitting Image jako stále šílenější učitelka

K satiře francouzské televize na aroganci, ješitnost, rasismus a posedlosti touhou po moci u francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho ZDE píše Boris Cvek:

Britská královna Alžběta v TV pořadu Spitting Image jako slavnostně nastrojená žena v domácnosti >

Člověk, když sleduje tu francouzskou satiru na Sarkozyho (ty "gumáky"), to cítí trochu jinak jako Čech. Ono asi v mnoha Češích (včetně mne) škubne, když jsou srovnáváni s Bulhary či Romy. Prostě v Česku panuje takové domnění, že jsme více.

Je téměř pravidlem pohrdat Poláky, Maďary, Ukrajinci atd. Jak se potom mohou Češi divit tomu, že je velké země, jako je Francie, Německo či Británie, neberou příliš vážně, když kultura a historie těchto zemí jim dávají plné právo cítit se nad námi povýšeny. Naše česká civilizovanost existuje jen díky francouzským, německým a anglosaským vlivům.

Můžeme např. Francouze právem upozornit na to, že jsme "vždycky" byli Evropany, ale to pouze proto, že naši králové (jako např. Karel IV.) byli vychováni ve Francii, naši učenci (jako např. Jeroným Pražský) vystudovali Sorbonnu a s našimi filozofy (jako např. s Komenským) disputovali největší duchové francouzského národa (v tomto případě Descartes).

Ostatně žena Ludvíka XVI. pocházela z panovnického rodu, který držel mj. i korunu českou. Jestliže si ale Češi myslí, že se uzavřou do své malosti, do své literatury, své politiky, svých zvyklostí, a že se budou považovat za něco víc než Poláci nebo Estonci nebo Maďaři nebo Bulhaři atd., jsou směšní, hloupí a tupí. V takovém prostředí nemůže vyrůst nic výjimečného, jedině prostřednost. A prostřednost a zatuchlost je hlavní vlajkou národního obrození a celé moderní české identity. Moc by nám prospělo, abychom byli zase světoví jako za Husa či Komenského.

Ostatně i Masaryk, tak uctívaný "vlastenci", byl všechno jiné, jen ne člověk myslící v české metrice; Masaryk byl naopak myslitel tak univerzalistický a znalý euroamerické kultury, že byl zcela neslučitelný s nacionalismem: on vždy Čechy chápal jako nevyspělý národ, který musí sebrat své poučení ze Západu, má-li se někdy vůbec stát demokratickým.

Obávám se, že je Boris Cvek v této věci hodně mimu mísu. Ale není sám: na diskusním fóru Novinek, které zmíněné video zveřejnily, je sebestředně a zakomplexovaně většina diskutérů uražena "zesměšňováním" českého prezidenta, skoro že by vyhlásili kvůli tomu Francii válku :)

Gumáci byli v západním kontextu vždycky neobyčejně drsní, vzpomínám, jak původní britská verze tohoto seriálu v osmdesátých letech ukazovala konzervativního ministra školství Kennethe Bakera jako skutečně odporného slimáka. Premiérka Margaret Thatcherová byla zobrazována loutkami, které byly postupně stále šílenější - a vysoce populárnímu televiznímu pořadu se opravdu podařilo v Británii vyvolat dojem, že Thatcherová je šílená; také byla nakonec odvolána z funkce. V Británii se tento neuvěřitelně drsný a zábavný pořad vysílal v komerční televizi 14 let, od r. 1984 do r. 1998.

Ve Francii dále přežívá - a satirická scénka se Sarkozym a Klausem, kterou se cítí tolik Čechů uraženo, vůbec není o Klausovi!

Na to, aby satira mohla fungovat, musí být daný politik v dané zemi znám. Klause ve Francii samozřejmě nikdo vůbec nezná a v pořadu se objevil jen proto, že od 1. ledna 2009 Česká republika přebírá předsednictví Evropské unie. Všimněte si, že Klaus není ve francouzském gumáckém pořadu nijak charakterizován, nemá žádné ze svých typických osobnostních rysů, ani není satirizována jeho politika či jeho "filozofické" názory - prostě o Klausovi ve francouzské politice nikdo neví nic. Kromě toho, že má ve scénce přízvuk cizince, není Klaus v této scénce charakterizován nijak. Celá scénka je jen nástrojem pro karikování ješitnosti, nezřízené touhy po moci a manipulativnosti u Nicolase Sarkozyho - mimochodem k informacím o údajném Sarkozyho rasismu jistě přispěl nedávno i český týdeník Reflex, když zveřejnil údajný transkript Sarkozyho rozhovoru s Topolánkem, v němž se měla projevovat právě tato Sarkozyho touha po moci i jeho rasismus (vůči Arabům). Reflex se zjevně podílel významnou měrou na této scénce.

Obávám se, že argument Borise Cveka jaksi neplatí - těžko přesvědčovat dnešní Francouze, mnozí z nichž jistě sotva vědí, kdo byl Descartes, že s ním diskutoval jakýsi Komenský... :)

Ale jde o dlouholeté, hluboce zakořeněné postoje. Píše-li Boris Cvek, že si Češi myslí, že jsou lepší než všichni ostatní Středo a Východoevropané, vzpomínám přitom na britského historika a velkého sympatizanta se středo a východoevropskými národy, Roberta Williama Setona-Watsona, který ve svých dějinách History of the Czechs and Slovaks (1943) poznamenává, že Středo- a Východoevropané vždycky pohlíželi směrem k Paříži a k Londýnu, o něž se zajímali a pociťovali, že jsou jim rovní, zatímco považovali příslušníky ostatních středo a východoevropských národů za méněcenné...:) Totéž si nemyslí jen Češi, ale i Poláci, Maďaři, atd., atd.

Obdobnou situaci, ješitnost Čechů i aroganci Francouzů, karikoval už dávno například Milan Kundera ve svém románu Pomalost (1995). Děj se odehrává na francouzském zámku, kde se koná, těsně po pádu komunismu ve východní Evropě, sjezd entomologů. Na sjezd je pozván i český vědec, disident, který byl dvacet let v Československu zakázán. Je tak plný emocí ze svého hrdinského osudu, že když je vyzván, aby na kongresu vystoupil, řekne na pódiu několik cituplných vět o tom, jak trpěl a jak je rád, že už netrpí, a svůj příspěvek zapomene přednést -- stane se terčem tichého posměchu přítomných.

Primitivní francouzskou sekretářku tam školí v českých dějinách a v pravopise a dostane se do podivného rozhovoru s jedním francouzským pseudointelektuálem, který ho chválí za jeho spoluobčana Adama Mickiewicze. Celé je to úplně stejná fraška, jakou jste viděli v Gumácích -- až na to, že satira není zaměřena pouze proti Francouzům, ale na obě strany:

Pln otcovské dobré vůle se český vědec nakloní nad seznam a najde své jméno: položí na něj prst: CECHORIPSKY.

"Ah, Monsieur Sečoripi," řekne sekretářka.

"Vyslovuje se to 'Tché-kho-rjips-qui'."

"Ach, to je těžké!"

"A, mimochodem, ani to nemáte napsáno správně," řekne vědec. Vezme tužku, která ležela na stole, a nad C a R nakreslí malé značky, které vypadají jako obrácené cirkumflexy.

Sekretářka se podívá na značky, podívá se na vědce a povzdychne si: "To je neuvěřitelně komplikované!"

"Vůbec ne, je to velmi jednoduché!"

"Jednoduché?"

"Znáte Jana Husa?"

Sekretářka rychle pohlédne na seznam hostů a český vědec spěšně vysvětluje: "Jak víte, byl to velký církevní reformátor ve čtrnáctém století. Lutherův předchůdce. Profesor na Karlově univerzitě, což byla první univerzita, která byla založena ve Svaté říši římské, jak víte. Ale co nevíte, je, že Jan Hus byl také velkým reformátorem pravopisu. Podařilo se mu to vynikajícím způsobem zjednodušit. Když chcete ve vašem jazyce napsat to, co vyslovujete jako "č", musíte použít tři písmena, t, c, h. Němci dokonce potřebují čtyři, t, s, c, h. Zatímco my, díky Janu Husovi, v našem jazyce potřebujeme jen jediné písmeno, c, s tou malou značkou nad ním."

Vědec se znovu nakloní nad sekretářčin stůl a na okraj seznamu napíše c, obrovské, s obráceným cirkumflexem: Č, pak jí pohlédne do očí a artikuluje velmi jasným ostrým hlasem: "Č!"

Sekretářka pohlédne i jemu do očí a opakuje: "Č".

"Ano. Perfektní."

"Je to opravdu velmi užitečné. Je škoda, že lidé neznají tu Lutherovu reformu jinde než ve vaší zemi."

"Reforma Jana Husa," řekne vědec a dělá, jako že dívčinu chybu neslyšel, "není úplně neznámá. Existuje ještě jedna země, kde se ta reforma používá ... vy přece víte kde, ne?"

"Ne."

"Na Litvě!"

"Na Litvě," opakuje sekretářka a marně se snaží uvědomit si, kde by taková země na světě mohla být.

"A také v Lotyšsku. Takže teď vidíte, proč jsme my Češi tak hrdí na ty malé značky nad písmeny. (S úsměvem: ) Ochotně bychom se vzdali všeho jiného. Ale za tyto značky budeme bojovat do poslední kapky své krve."

(...)

Mezitím se u vchodového stolku zastavil další entomolog a sekretářka zakroužkuje i jeho jméno. Sekretářka pak pohlédne na českého vědce a řekne: "Malý moment, pane Chipiqui!"

Francouzský pseudointelektuál Jacques-Alain Berck po zpackaném vystoupení Čechořipského zamýšlí situaci využít v prospěch vlastní slávy. Ujme se slova zrovna, když se rozběhne televizní kamera:

"Ano, jsme poctěni, že tu mezi sebou máme možnost přivítat velkého českého entomologa, který, namísto aby se věnoval své profesi, strávil svůj celý život ve vězení. Jeho přítomnost zde nás všechny dojímá."

Berck pociťuje, že jeho řeč je neslaná nemastná, ví, že jí něco chybí, trochu soli, neočekávaný nápad, překvapení. Proto, namísto aby skončil, pokračuje: "A chci využít této příležitosti, abych oznámil svůj návrh na založení francouzsko-české entomologické organizace. (Sám překvapen tím nápadem se okamžitě cítí líp.) Projednal jsem to s kolegou z Prahy (mlhavě učiní gesto směrem k českému vědci), a ten oznámil, že by mu bylo potěšením, kdyby nesla tato organizace jméno velkého exilového básníka z minulého století, který bude navždy symbolizovat přátelství mezi našimi oběma národy. Mickiewicz. Adam Mickiewicz. Život tohoto básníka je nám poučením, které nám bude připomínat, že všechno, co děláme, ať je to poezie, nebo věda, je revoluce. (Slovem "revoluce" se Berck konečně dostane pořádně do formy.) Protože člověk je vždycky uprostřed revoluce (teď už mluví nádherně a ví to o sobě), že, můj příteli? Dokázal jste to svým životem, svými obětmi, ano, vy potvrzujete mé přesvědčení, že každý člověk, hodný toho jména, je vždycky uprostřed revoluce, uprostřed revoluce proti útlaku, a pokud už neexistuje útlak... (dlouhá pauza, takové dlouhé a efektivní pauzy umí dělat jen Pontevin) ... v revoluci proti lidské situaci, kterou jsme si nevybrali."

Český vědec se pak přiblíží k Berckovi a řekne: "To bylo velmi krásné, opravdu velmi krásné, ale dovolte mi, abych vám řekl, že Mickiewicz nebyl..."

Po svých veřejných vystoupeních je Berck vždycky tak trochu jako opilý, jeho hlas pevný, posměšný a hlučný, přeruší českého vědce: "Já vím, můj drahý kolego, já vím stejně tak dobře jako vy, že Mickiewicz nebyl entomolog. Vlastně jsou jen málokdy básníci entomology. Ale navzdory tomuto handicapu jsou pýchou celého lidstva, jehož, pokud mi dovolíte, jsou součástí i entomologové."

Vybuchne velký osvobozující smích jako pára, která byla příliš dlouho stlačována, ano, od té doby, co si uvědomili, že tento pán se sám sebou tak dojal, že zapomněl přečíst svůj příspěvek, entomologům se strašně chtělo se smát. Berckovy impertinentní výroky je konečně osvobodily od jejich skrupulí a hlučně se teď smějí, aniž by se snažili své potěšení skrýt.

Mimoběžné diskursy. Ješitnost a trapná sebestřednost na obou stranách. To je stav věcí. Jak to chcete řešit?

                 
Obsah vydání       17. 12. 2008
17. 12. 2008 Spojené státy snížily úrokové míry na 0.25 procenta
17. 12. 2008 V Británii výrazně stoupla nezaměstnanost
17. 12. 2008 Dick Cheney: Byli jsme velmi úspěšní
17. 12. 2008 Der Spiegel: Pozdvižení nad českým prezidentem: Tajně odposlouchával europoslance
17. 12. 2008 Vlajka Evropské unie a Kinderstube diplomata Miloslav  Štěrba
16. 12. 2008 Sarkozy ve francouzských Gumácích podpálil Klause
16. 12. 2008 Západní nezájem o Českou republiku: Co se dá dělat? Jan  Čulík
17. 12. 2008 Hlas lidu... lepší než politologové
17. 12. 2008 O neznalosti politiků a drzosti bankéřů, neboli Rozhodování v nejasnosti Uwe  Ladwig
16. 12. 2008 Udušení z neznalosti Štěpán  Kotrba
17. 12. 2008 Doležalův LID, aneb Když se polemizuje, ale neuvede se s čím Štěpán  Kotrba
17. 12. 2008 Firma Virgin začala poskytovat připojení na internet rychlostí 50Mb/sec
17. 12. 2008 V roce 2009 proběhnou další testy rakety Bulava
16. 12. 2008 ČT24 spouští internetové vysílání v plné televizní kvalitě
16. 12. 2008 České předsednictví z pohledu policie: příprava na občanskou válku Štěpán  Kotrba
17. 12. 2008 Budapeštiansky súd zakázal ultrapravicové Maďarské gardy
16. 12. 2008 Ruská vláda neví, co bude napřesrok s ekonomikou
16. 12. 2008 Nastávající krize Milan  Valach
16. 12. 2008 Právo na sebeurčení a osud Evropy Tomáš  Boněk
16. 12. 2008 Ropa ze zdrojů OPEC začne docházet za 11 let, z ostatních ropných polí za 3-4 roky
16. 12. 2008 Tanečky okolo Lisabonské smlouvy Michael  Kroh
16. 12. 2008 Immanuel Wallerstein: Pákistán: Obamova noční můra Immanuel  Wallerstein
15. 12. 2008 Traumata a mindráky Jiří  Drašnar
15. 12. 2008 Pavel Barák obhajuje neobhajitelné Karel  Dolejší
13. 12. 2008 Center for American Progress: Zastavte rozmisťování protiraketové obrany v Evropě Karel  Dolejší
15. 12. 2008 Na břehu dnů Petr  Litoš
4. 12. 2008 Hospodaření OSBL za listopad 2008

Milan Kundera RSS 2.0      Historie >
16. 12. 2008 Západní nezájem o Českou republiku: Co se dá dělat? Jan  Čulík
2. 12. 2008 Je potřebný dialog různých verzí historické paměti Jiří  Holý
1. 12. 2008 Od Kundery k Zahradníčkovi a od Zahradníčka k historické paměti Jan  Makovička
27. 11. 2008 Od Kundery k historické paměti Jiří  Holý
13. 11. 2008 "Aféra" Kundera, která na Západě rychle skončila, je v ČR uměle udržována při životě Jan  Čulík
3. 11. 2008 Naši darmodějové Martin  Škabraha
3. 11. 2008 11 mezinárodních spisovatelů odsoudilo "pokus o pomluvu Milana Kundery"   
31. 10. 2008 Respekt se Kunderovi neomluví   
24. 10. 2008 Fabiano Golgo se domnívá, že Kundera byl udavač   
24. 10. 2008 Le Monde: Nový proces s panem K. Pavel  Barák
23. 10. 2008 Pár myšlenek z ještěřího mozku Karel  Dolejší
22. 10. 2008 Ještěří mozek? Jiří  Drašnar
22. 10. 2008 Kundera požaduje od Respektu omluvu, jinak se bude soudit   
21. 10. 2008 Mytologizace "Udání Milana Kundery" Jakub  Češka
21. 10. 2008 O zkreslování informací Jiří  Jírovec

Kontroverze Klaus kontra europoslanci, prosinec 2008 RSS 2.0      Historie >
17. 12. 2008 Der Spiegel: Pozdvižení nad českým prezidentem: Tajně odposlouchával europoslance   
16. 12. 2008 Jak odvést pozornost od "lisabonizace" EU... Jaroslav  Kuba
16. 12. 2008 Tanečky okolo Lisabonské smlouvy Michael  Kroh
16. 12. 2008 Nastávající krize Milan  Valach
16. 12. 2008 Sarkozy ve francouzských Gumácích podpálil Klause   
16. 12. 2008 Západní nezájem o Českou republiku: Co se dá dělat? Jan  Čulík
15. 12. 2008 Traumata a mindráky Jiří  Drašnar
15. 12. 2008 Prosinec 2008: Obamo, Vaše názory mne nezajímají... Boris  Cvek
15. 12. 2008 Václav Klaus je všelijaký, za svou hloupost si ale můžeme sami   
15. 12. 2008 Čech Klaus a složitost evropského bytí Miroslav  Polreich
13. 12. 2008 K obhajobě vůdcovského principu Karel  Dolejší
13. 12. 2008 Klaus je lepší dramatik než Havel Jan  Keller
12. 12. 2008 V BBC by to bylo možné Jan  Čulík
12. 12. 2008 Cohn-Benditovy formulace byly zřejmě mírnější   
12. 12. 2008 Další "léčba Klausem" Jaroslav  Kuba