Asi nejpochopitelnější je otázka medicínského vývoje. Ten je v některých oborech skutečně mimořádně rychlý. Například v oblasti intenzivistické péče, ale i třeba v neurochirurgii nebo neodkladné péče - záchranařiny. Ale i v jiných oborech připomíná vývoj počítačů nebo mobilních telefonů. Stanovené standardy jakýmsi výčtem by bylo nutné opravovat velice často. Netuším, kdo z medicínských odborníků by na to měl čas.

Druhá věc je individuální nemocný. Nejsou nemoci. Jsou nemocní. A jeden každý je zcela jiný. Některé postupy mohou být společné. Ale je jich řada, které musí být individuální. A to se týká i medikace i kloubních náhrad i stentů pro kardiologické zákroky a pro spoustu další desítek tisíc úkonů a výkonů.

Třetí a z mého pohledu jako profesionála největší, výhrada je etická. Umím svojí práci dělat nebo nedělat. Neumím jí dělat jednou lépe a jednou hůře. Neumím indikovat lék podle ceny. Neumím někoho udělat "líp" a druhého "hůř".

V našem kulturním kontextu skutečně stojíme na určité etické integritě a ta jednoznačně stojí na původní Hippokratově přísaze. I její současná modifikace obsahuje myšlenku jednat vždy k nejlepšímu prospěchu nemocného a jeho nejrychlejšímu uzdravení nebo alespoň nejúčinnějšímu omezení utrpení.

Ekonomii nás nikdo neučil. My jí nepotřebujeme a naši nemocní také ne. Potřebují tu nejlepší péči.

Nespadl jsem z Marsu a jak jsem již psal umím si představit jakési porovnání mezi vybraným pojistným a náklady zdravotní péče. A eventuelní řešení tohoto nepoměru. Ale řešení systémové a férové. A ne aby rodiče například leukemických dětí museli prodávat domy a auta nebo organizovat sbírky aby se ke kvalitnímu léčení dostali.

Nynější systém tzv. odborných center, ostatně pouze okopírovaný z předrevolučního zdravotnického systému, zdánlivě poskytuje možnosti nákladné péče. Ale zkuste si do nějakého takového centra propašovat pacientku s roztroušenou sklerozou nebo děcko s poruchou produkce růstového hormonu. Vsadím se že patřičná "kriteria" nesplní. A to že ta kriteria jsou finanční a ne medicínská na to můžete vzít jed.

Podílel jsem se na mnoha úvahách o i oponenturách našeho zdravotního systému. Ale spojení "standard zdravotní péče" pro mne není česky. Pokud zdravotní péči dělám, musím jí dělat jak nejlépe umím a mohu. Ne standartně!