25. 11. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 11. 2008

Francouzi vyhráli třetí bitvu o Verdun

Celý svět si tento měsíc připomínal 90. výročí skončení první světové války, které připadá na 11. listopad 1918, kdy bylo uzavřeno příměří mezi Dohodou a centrálními mocnostmi. Stalo se tak poté, co čtyřletá válka vyčerpala Evropu, v Německu vypukla revoluce a rakouská monarchie se rozpadla. Centrem oslav byla vždy Francie, která nesla hlavní tíhu této války. Letos se tak však nestalo v metropoli země pod Napoleonovým vítězným obloukem, ale k nelibosti Britů a především Němců ve Verdunu, který se stal symbolem plýtvání s lidskými životy. Rozhodl o tom francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který oslavy přenesl z Paříže k legendární pevnosti Douaumont nedaleko Verdunu, kde se odehrával nejkrvavější střet na tomto bojišti. Během osmnácti měsíců zde padlo na rozloze pouhých 260 čtverečních kilometrů 436 tisíc německých a 535 tisíc francouzských vojáků.

Verdun se rozkládá na obou březích řeky Maasy v úzkém údolí, sevřeném výšinami na západním břehu nepříliš zalesněnými a nižšími než na břehu východním. Je to prastará pevnost, která měla až do roku 1870 uprostřed města jen pevnou citadelu a okružní valy, vybudované slavným stavitelem pevností Vaubanem. Až do vypuknutí první světové války byly verdunské tvrze ustavičně zdokonalovány. Jejich klenby byly nad ubikacemi a sklady zesíleny dva a půlmetrovou vrstvou nejlepšího betonu. a dostaly také několik otáčivých pancéřových věží. Přesto se netěšila přízni francouzského vrchního velitelství, které nakonec nařídilo, aby všecky verdunské tvrze byly odzbrojeny. Na tento rozkaz byly posádky tvrzí rozpuštěny a skoro všechna děla byla převedena do polní armády spolu se střelivem a potravinami. Pod vlivem německé ofenzivy, která vyrazila proti Verdunu dne 21. února 1916, byl tři dny poté vydán dokonce rozkaz naplnit minové komory tvrzí náložemi, aby mohly být, bude-li potřeba, zničeny. Tento rozkaz byl však velmi brzo odvolán a dne 12. března 1916 naopak nařízeno veškeré pevnosti zase co nejrychleji vyzbrojit a dát jim vybrané velitele a stálé posádky. Tato pronikavá názorová změna francouzského velitelství o stálých opevněních byla správná a následné kruté bojů o Verdun to potvrdily.

Jak uvádí ve své knize "Bitva u Verdunu" maršál Philippe Henri Pétaine, zuřily zde nespočetné útoky, jimž předcházely několikadenní přípravné bubnové dělostřelecké palby, hnětoucí zemský povrch "jako hrnčíř nebo cihlář hlínu". Vichřice granátů střední i těžké ráže zničily pole, dědiny, lesy i zákopy a drátěné překážky. Zbyly jen granátové jámy 4-5 m hluboké a 10 i 15 m široké, jedna těsně vedle druhé. Po mohutných přípravných palbách vyrážela útočící pěchota a drala se vpřed za clonou střel pohyblivé palebné přehrady. Staří zkušení vojáci věděli, že se musí k této velice nebezpečné cloně přimknouti co nejtěsněji a v rozervaném terénu pozvolna postupovat tak, jak dělostřelectvo svou železnou záštitu posunovalo vždy o 100 m blíž k nepříteli. Zatím právě tak zkušení obránci, jakmile vedle nich uhodil veliký granát, rychle naskákali do jámy, kterou vyrval v zemi, protože věděli, že málokterá střela dopadne na jedno a totéž místo.

Právě takovým deštěm střel, jakým zasypával útočník obránce, častoval i obránce útočníka. Téměř na každý útok odpovídal obránce protiútokem. Tomu předcházela vždycky dlouhá přípravná bubnová palba děl. A tak se na těchto krví nasáklých pahorcích bojovalo po týdny, po měsíce a s menšími přestávkami po celé týdny. Na obou stranách panoval skoro stejný způsob vedení boje. Obě strany hájily houževnatě každou píď země. Nikdo neustupoval. a každý se držel svého místa, dokud nebyl těžce raněn nebo zajat. Dobýt kousek terénu se považovalo za značný úspěch a kruté boje způsobily oběma protivníkům ohromné ztráty lidské i materiální. Takový byl za světové války povšechný ráz urputných bojů kolem pevnosti.

Tak na příklad 25. února 1916 postupovali Němci po pětidenní ofenzivě do hloubky jen o 1 km denně. Začátkem července 1916, kdy započal francouzsko-britský útok na Sommě, vydalo vrchní německé velitelství rozkaz. aby další útoky u Verdunu byly zastaveny. Avšak ani francouzská protiofenziva, která byla zahájena uprostřed července u Verdunu, nezaznamenala dlouho žádné hmatatelné úspěchy. Teprve začátkem září se jí podařilo po mohutné dělostřelecké přípravě opět se zmocnit jedné z hlavních tvrzí Vaux. Samotné letošní vzpomínkové slavnosti se však konaly u hlavní verdunské pevnosti Douaumont. Podle jejího beztvárného a zvrásněného povrchu by jistě nikdo dnes nesoudil,. že tento úhelný kámen verdunských opevnění měl před světovou válkou tvar pětiúhelníku, jehož obrysy byly v zemi velmi znatelně vyznačeny hlubokými zděnými příkopy.

Změna místa oslav z Paříže na bojiště rozčílila německou spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou, protože bylo vybráno právě území, kde německá armáda dvakráte za sebou jak za první tak druhé světové války byla jednoznačně agresorem. Německo nebylo do Verdunu na tamní vpomínkové oslavy dlouho zváno a teprve v roce 1984 se jich zúčastnil spolkový kancléř Helmut Kohl. Merkelová za sebe poslala prezidenta Bundesratu - horní komory německého parlamentu . Výhrady měli i Britové, protože Verdun byl čistou záležitostí Francouzů a považovali by proto za účelnější, kdyby Sarkozy vybral společné bojiště, na kterém oba národy krvácely, jako byla bitva na Sommě. O Verdun byla tak vlastně svedena třetí bitva, kterou definitivně vyhráli Francouzi, když prosadili, aby se zde konala hlavní oslava, že před 9O lety jedenáctého dne, jedenáctého měsíce v jedenáct hodin byla ukončena jedna z nejkrvavějších válek. Výročí se dožili jen čtyři veteráni, jeden Američan a tři Briti, kteří se dokonce účastnili vzpomínkových oslav v Londýně.

Poslední francouzský veterán Lazare Ponticelli se však oslav nedožil, protože zemřel letos 12. března ve věku 110 let. Při této příležitosti prohlásil autor slavného románu o utrpení vojáků za první světové války Marc Dugain, že "od nynějška již paměť jednoho z největších krveprolití nebude patřit jednomu muži, ale celému lidstvu". Na francouzských bitevních polích v letech 1914 až 1918 byly ztráty na lidských životech u Britů a Francouzů daleko citelnější než během druhé světové války. To se týká i našich ztrát, kdy Češi v řadách rakousko-uherské armády a v československých legiích utrpěli daleko větší ztráty, než tomu bylo v období německé okupace. Svědčí o tom pomníky téměř v každé obci i velkoryse obnovený vojenský hřbitov na pražských Olšanech. Je-li dodnes traumatem bojiště na západní frontě reprezentované Verdunem, pro naše předky to bylo bojiště v severní Itálii, především na řece Piavě, které je poseto hroby českých vojáků. Rakouská televize připomenula i jejich oběti minulý týden, kdy uvedla dokumentární film o tomto bojišti.

Pietního aktu ve Verdunu se zúčastnili vedle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho premiér Francois Fillon, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, britský následník trůnu princ Charles se svou ženou Camillou, lucemburský velkovévoda Henri, generální guvernérka Austrálie v roli zástupkyně královny Alžběty lady Quentin Bryce a prezident německého Bundesratu, ministerský předseda Sárska Peter Müller a předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering. Sarkozy při této příležitosti pronesl projev, v němž poděkoval všem padlým vojákům slovy, že "Francie nikdy nezapomene na děti, které za ni bojovaly". Pöttering během pietního aktu prohlásil, že devadesát let po konci první světové války patří éra válek mezi národy zemí Evropské unie do minulosti.

Evropská unie je společenstvím, založeném na právu a solidaritě, ve kterém jsou práva všech zemí, malých, středních a velkých, respektována stejně tak, jako základní občanská a lidská práva. Tento vývoj podle vyjádření předního německého politika je na světě jedinečný, je to téměř zázrak ve vztahu k dějinám dvacátého století, tak poznamenaných lidským utrpením.

                 
Obsah vydání       25. 11. 2008
25. 11. 2008 Použij své iluze Slavoj  Žižek
25. 11. 2008 Za odměnu na Sibiř Karel  Dolejší
25. 11. 2008 Jak kdo hlasuje o Lisabonské smlouvě v plénu Ústavního soudu Michal  Škop
25. 11. 2008 Michael  Marčák
25. 11. 2008 Ohnivý Čech se stane tváří Evropy
25. 11. 2008 Bývalý kpt. StB Miloslav Málek. Loajální zaměstnanec Milan  Daniel
25. 11. 2008 Pochybnosti
25. 11. 2008 Jak se dláždí cesta k moci Milan  Daniel
25. 11. 2008 MŽP: "O Málkovi jsme nevěděli"
25. 11. 2008 Washington Post: Stimulační balíček Demokratů může dosáhnout hodnoty až 700 miliard dolarů
25. 11. 2008 Británie bojuje proti ekonomické krizi razantním zvýšením státních výdajů
25. 11. 2008 Michael  Marčák
25. 11. 2008 Nezavisimaja gazeta: Dosavadní model rozvoje ruské ekonomiky se vyčerpal
25. 11. 2008 Americká rozvědka "shromažďovala data o soukromém životě Tonyho Blaira"
25. 11. 2008 Válka jako zrcadlové bludiště Petr  Nachtmann
25. 11. 2008 Proměna Davida Ratha Josef  Provazník
25. 11. 2008 Nounejmové Miloslav  Štěrba
25. 11. 2008 Lidské právo a lékařská povinnost, neboli Pravou pomocí nemusí být ochrana nežádaného přežívání Uwe  Ladwig
25. 11. 2008 Země, kterou nelze ignorovat Štěpán  Kotrba
25. 11. 2008 Rusko: Politika, nacionalismus, televize a totální nesmysl
24. 11. 2008 Změněná role sociální demokracie Martin  Janíčko
25. 11. 2008 Jo, jo, tihle nevděční voliči... Robert  Bartoš
25. 11. 2008 Miloš Pick: Od krize hypoték ke krizi kapitalismu Miloš  Pick
25. 11. 2008 Damoklův meč nad velkými aglomeracemi Jaroslav  Boudný
24. 11. 2008 Základní registry, aneb proč chcete takhle riskovat neúspěch dobré myšlenky? Petr  Říha
24. 11. 2008 Washington Post: Polsko nebude lobbovat u Obamy pro raketovou obranu
24. 11. 2008 AFP: Čeští starostové naléhají na Obamu, aby zrušil raketovou obranu
24. 11. 2008 Francouzi vyhráli třetí bitvu o Verdun Richard  Seemann
24. 11. 2008 Pokleslé divadlo trpasličích forem Ivo  Šebestík
24. 11. 2008 Čunkův návrh si zaslouží pozornost Milan  Daniel
24. 11. 2008 O několika studentských pseoudoproblémech Jakub  Bachtík, Jiří  Boudal, Silvie  Čadská, Silvie  Mitlenerová
24. 11. 2008 Bursíkova izolace se prohlubuje Milan  Daniel
24. 11. 2008 Hlasujte v souladu s programem, nebo odejděte! Ondřej  Slačálek
24. 11. 2008 Kladivo na satelity Ivan  Větvička
24. 11. 2008 Demogrant jako nástroj financování vysokého školství Petr  Gočev
22. 11. 2008 Bohaté země znovu kolonizují rozvojové země, aby si pro budoucnost zajistily potraviny
9. 11. 2008 Hospodaření OSBL za říjen 2008