Situace je umocňována tím, že podnikatelská lobby prosadila do zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti "dočasné zaměstnávání prostřednictvím agentur práce". Zaměstnavatelé si tak nad poměry, jež vládnou v hájemství agentur, mohou mýt ruce. Agentury (důsledně čti mafie) provozují na českém dvorku velmi výnosný byznys, jehož předmětem jsou zotročení lidé, žijící a pracující v podmínkách, jež jsou srovnatelné s podmínkami dělníků kdesi v čínských provinciích.

Imigranti jsou u nás lidé druhého řádu: nemají řádnou právní ochranu, o svých právech často nevědí vůbec nic, jsou v nevědomosti záměrně udržováni a agenti mafie čekají na sebemenší záminku, jak je odstavit od legálně získaného pracovního místa. Na to totiž mohou po inkasu dalších tisíců dolarů přijmout jiného chudáka, který doma zadluží sebe i vzdálené příbuzné, aby mohl do našeho ráje vůbec přijet. A přijede-li, je systémem chycen, z jeho chapadel není úniku. Odtud se rekrutují přinejmenším desetitisíce, podle některých zdrojů ale statisíce "nelegálů", které potom honí cizinecká policie. Pracují dvanáct a více hodin denně a potom se schovávají na černých ubytovnách. Co se stane, když tato masa lidí přežije svůj útlak a vyhřezne ze svých ghett?

Kromě jiných rizik zde hrozí i vážné riziko přenosu nakažlivých nemocí. Obecně se například ví, že víceméně formální zdravotní prohlídky (jež se netýkají např. tuberkulózy) jsou i tak v Mongolsku falšovány. Čeští lékaři cizince odmítají, protože jim nerozumí. A pro agenturu není nic snazšího, než takového člověka propustit. Protože je zadlužen, skončí jako nelegál v nějakém doupěti obývaném množinou dalších nešťastníků.

Ekonomická krize ovlivnila situaci imigrantů v Česku jako první sociální skupiny. Pracovní povolení nejsou některými úřady práce obnovována na rok, jak tomu bylo dosud, ale jen na šest měsíců. Kdo povolení k tomu, aby mohl dělat kolečko v montážním stroji nedostane, skončí opět v jámě nelegality. Vrátí se málokdo, dluhy jsou příliš vysoké, takže nezbývá než vydržet dokud to jde.

S řešením nepochybně přijdou hnědé proudy v české politice. V zemi, infikované zločiny proti lidskosti, nemohou nemít u veřejnosti prahnoucí po srozumitelném řešení, úspěch. Sociální demokracie, která problém pravděpodobně v této vyhrocené podobě zdědí, by proto měla pořádně zpozornět. Bude muset hledat recept na léčení. Nebude to mít snadné.

Jsou přirozeně možnosti, které důsledky ze řetězu utržené imigrace alespoň zmírní, například certifikované kurzy sociální adaptace, jež by museli noví zaměstnanci absolvovat ze zákona na náklady zaměstnavatele. Zásadní změnu by ale přinesla jen legislativní změna, která by odstranila možnost zaměstnávání prostřednictvím agentur. K tomu, aby stát porazil souručenství kmotrů, by ale bylo třeba zatraceně hodně odvahy.