4. 11. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 11. 2008

Číst Hitlera

Když čtu Mein Kampf, nestávám se nacistou ani na chvíli, přesto, že v textu lze nalézt mnoho sugestivních a pro neznalého čtenáře snad i přesvědčivých tvrzení. Nemohu tedy souhlasit s tvrzením Martina Škabrahy, že se každý z nás na chvíli stává Raskolnikovem. On sice píše o četbě Dostojevského, avšak nevidím principiální rozdíl s příkladem knihy A. Hitlera, který jsem zvolil já. Nestávám se nacistou především proto, že se textem nenechám pohltit, a ještě více ne proto, že jeho hodnotová východiska jsou neslučitelná s mými.

Nevím, co říkají filosofové na film Veroniky Janečkové, jak se poněkud neobratně ptá Jan Čulík. Avšak lze předejít argumentačním zmatkům, pokud si komplex otázek rozdělíme na jeho jednotlivé části.

První z nich pak zní: Skutečně Veronika Janečková ponižovala a psychicky týrala svou babičku? Pokud ano, je její jednání odporné a jedná se o společensky, tj. každému z nás, nebezpečnou osobu. Kdo je schopen bezcitně týrat na něm závislou a bezmocnou osobu je morální zrůda.

Pokud by se ovšem jednalo o hranou scénu, jen vydávanou za dokument, ocitli bychom se někde zcela jinde.

Pak je ovšem důležitá následující otázka: co a jakým způsobem sděluje film sám o sobě? Přispívá k odsouzení podobného jednání? Pokud ano, je jeho morální hodnota jednoznačně kladná. Pokud vyjadřuje opak, je i hodnocení opačné.

Malá odbočka. Základem pro morální hodnocení je mi zde humanistická morálka, v níž je člověk nejvyšší hodnotou a jež sama vychází z pojetí člověka jako sociální bytosti, jež teprve s druhými a skrze druhé může být skutečně sama sebou (E. Fromm). Morální normy zde nejsou arbitrární. Jen jejich část podléhá historickým a kulturním vlivům. Jejich obecné a v čase neměnné* jádro vyjadřuje pravidla soužití v lidské skupině, bez níž by toto soužití nebylo vůbec možné. Bez nich by tedy nebyl možný ani náš vlastní život. Mezi taková pravidla a jejich hodnotový základ patří například právě solidarita, vzájemná pomoc a péče, a to zvláště vůči slabším a potřebným. Právě vůči této hodnotě se provinila V. Janečková, pokud svou babičku skutečně týrala.

Další otázky se vztahují k formě sdělení. Pokud by se jednalo o hraný film, jenž emocionálně působivými prostředky vyvolává nesouhlas s podobnými jednáním, hodnocení by mělo být jednoznačně kladné.

Další variantou je, že se jedná o dokument, zachycující skutečné týrání, jež provádí jeho autorka sama, ale jenž ve svém výsledku vede k odsouzení podobného jednání a potvrzuje tím výše zmíněnou hodnotu lidské solidarity a lidského soucitu.

(Jinou možnou variantou, kterou autor nezaznamenává, a která je zřejmě nejblíže skutečnosti, je, že autorka prostě bezradně a bez hlubší reflexe zaznamenala své jednání a své pocity, pozn. JČ)

Může se ovšem jednat o stejný dokument, který ve svém výsledku emocionálně působivými prostředky propaguje podobné jednání. To je případ nacismus propagující režisérky L. Riefenstahlové, kterým jsem se zabýval již před delším časem v textu Nevinní nacisté (zde: http://www.blisty.cz/art/15583.html).

Forma pak může mít nesporné umělecké kvality, jimiž ovšem propaguje morálně nepřijatelný obsah.

V obou výše zmíněných případech se podle mého názoru jedná o morálně nepřijatelný postup, který si ovšem zaslouží morální odsouzení v různé míře. V tom posledně uvedeném samozřejmě větší.

V samotném případu Kunderova údajného udavačství je klíčová otázka, jestli se uvedený skutek skutečně stal. Onen policejní dokument není ovšem žádným důkazem. Pro zájemce o metodu práce s historickými dokumenty bych rád doporučil její ukázku z knihy I. Kershawa, Hitler, díl I., str. 33, kde diskutuje pravdivost tvrzení vysokého nacistického funkcionáře Hanse Franka o údajném Hitlerově židovském původu. Na základě dalších důkazů se toto tvrzení ukazuje jako falešné.

Na celém případu je morálně nepřijatelné, že je člověk odsouzen tiskem a politickými agitátory dříve, než je zjištěna pravda samotná. Nehledě na to, že tyto subjekty žádné právo, a již vůbec ne morální, někoho soudit nemají. Jestliže se dnes mohou takto chovat k tak známému člověku, jak se budou zítra chovat k nám, obyčejným lidem? I v této otázce se ukazuje význam solidarity a hodnoty spravedlnosti pro každého z nás i pro nás všechny společně.

Avšak neměli bychom předem soudit ani naopak. Co je nejprve nutné zjistit, je pravda a všechny okolnosti případu. To ale bude nyní již velmi obtížné.

* Myšleno v čase, v němž vůbec existuje lidské společenství.

P.S. Pokud není Veronika Janečková zbavená svéprávnosti, nepředstavuje Janem Čulíkem uváděná varianta reálnou alternativu pro posouzení tohoto případu.

                 
Obsah vydání       4. 11. 2008
4. 11. 2008 Protiraketová obrana USA v Evropě – mezinárodní konference o zajíci v pytli Ivan  Větvička
4. 11. 2008 Jak by mohl vyhrát John McCain
4. 11. 2008 Povede finanční krize v Evropě k vzestupu extremní pravice?
4. 11. 2008 Terra Daily: Zničila finanční krize kapitalismus?
4. 11. 2008 Jak získat sestry, nebo body na volební kongres Petr  Wagner
4. 11. 2008 Devianti Jiří  Drašnar
4. 11. 2008 Krve jako na jatkách je plný Louvre Miloslav  Štěrba
4. 11. 2008 Umění a krása, neboli Život umělce v nehezkých dobách Uwe  Ladwig
4. 11. 2008 Číst Hitlera Milan  Valach
4. 11. 2008 Volební činitelé očekávají vysokou účast
4. 11. 2008 Jak se v ČR vyrábějí otroci
4. 11. 2008 Kritika čisté (r)evoluce Jiří  Beránek
4. 11. 2008 Zubová: Jednou z příčin propadu SZ ve volbách byl odklon od zeleného programu Matěj  Stropnický
3. 11. 2008 11 mezinárodních spisovatelů odsoudilo "pokus o pomluvu Milana Kundery"
3. 11. 2008 Naši darmodějové Martin  Škabraha
3. 11. 2008 Hřebejkův a Vieweghův Nestyda: Zajímavý nový začátek Jan  Čulík
4. 11. 2008 Naše Dílny skutečně nejsou workshopy, ale v této formě jsou důležité
4. 11. 2008 Skutečné dílny by bývaly velmi užitečné. Proč to tak nedělat? Dominika  Švecová
3. 11. 2008 Umění má zřejmě pořád, kromě poznávací a estetické i etickou funkci Jan  Čulík
3. 11. 2008 Společensky nebezpečné postoje Martin  Škabraha
3. 11. 2008 De Sade do čítanek?
3. 11. 2008 Může být mučení uměním? Jan  Čulík
3. 11. 2008 Estetizace vraždy je nepřijatelná
3. 11. 2008 Kdo četl Zločin a trest, byl aspoň na chvíli Raskolnikovem Martin  Škabraha
3. 11. 2008 Finanční krize – systémový pohled Ilona  Švihlíková
2. 11. 2008 Americké volby ve stínu změny Miroslav  Polreich
4. 11. 2008 Sametová revoluce: byli jsme naivní?
4. 11. 2008 Vrchní soud v Olomouci bude rozhodovat o odvolání nemocnice v případu protiprávní sterilizace
3. 11. 2008 Devět procent Jindřich  Kalous
3. 11. 2008 Mezi bombami a čokoládami Bohumil  Kartous
1. 11. 2008 Vanity fair: Osudový zvrat
17. 10. 2008 Hospodaření OSBL za září 2008

Může být mučení uměním? RSS 2.0      Historie >
4. 11. 2008 Číst Hitlera Milan  Valach
4. 11. 2008 Krve jako na jatkách je plný Louvre Miloslav  Štěrba
4. 11. 2008 Umění a krása, neboli Život umělce v nehezkých dobách Uwe  Ladwig
4. 11. 2008 Devianti Jiří  Drašnar
3. 11. 2008 Naši darmodějové Martin  Škabraha
3. 11. 2008 Může být mučení uměním? Jan  Čulík
3. 11. 2008 Společensky nebezpečné postoje Martin  Škabraha
3. 11. 2008 Umění má zřejmě pořád, kromě poznávací a estetické i etickou funkci Jan  Čulík
29. 10. 2008 Trestní oznámení na film, který jsme neviděli? Michal  Vimmer
26. 10. 2008 Alkoholik, brutální krutost a nepromyšlený chaos Dominika  Švecová
26. 10. 2008 Shromáždila Veronika Janečková proti sobě důkazní materiál? František  Koukolík
26. 10. 2008 Je šokující, že takový film mohl vzniknout Jan  Tuláček