Ani nevím proč, ale napadlo mne, jak jednou v budoucnosti bude o této přehlídce informovat nějaký následovník Karla Čáslavského v pořadu, který bude obdobou dnešního Hledání ztraceného času a možná se bude úplně stejně jmenovat, protože na hledání ztraceného času není nic proti ničemu a snad ani bdělé oko nějakého toho „Ústavu“ na něm neshledá nic nedemokratického. Chtělo se mi napsat „nečeského“ jako reminiscenci na mccarthyovskou „neamerickou činnost“, ale pak mne napadlo, že „nečeská činnost“ by už byla přece jenom „kafkárna“... I když, kdo by byl čekal, že se v Čechách i po sametové revoluci stane denunciace vědeckou disciplínou a slovo vědecký se opět stane pečetí verifikující cokoliv, co slouží moci, že...?!? Možná se ovšem dočkáme Komitétu pro neevropskou činnost, kde ovšem budeme zřejmě sedět spíše na lavici hanby.

Karel Čáslavský věnuje průvodům Prahou všeho druhu ve svém Hledání ztraceného času velkou pozornost. Uplynulý týden poskytl jeho možným následovníkům bohatý materiál v podobě hned dvou průvodů. Oba byly velice důstojné. Jen nad tím prvním létalo méně techniky, ale asi podobně jako v tom druhém případě nebyla moc vidět. Shodou okolností se odehrály v jednom pražském obvodě, na sousedních radiálách, jen jeden šel do kopce Břevnovem po Patočkově, dříve Pionýrů a druhý šel s kopce Dejvicemi po Evropské, dříve Leninově. Průvody byly rovněž laděny do různých barev. Oba byly svým způsobem symboly naší doby a vypověděly o ní více než mnohá bádání našich vědců, těch současných, stejně jako budoucích. Oba průvody svým způsobem omezily dopravu a normální chod dne obyčejných lidí a tím se v jejich myslích svým způsobem více či méně šťastně propojily. Zatím se mi zdá, že psalo více o tom prvním a nechci tomu přikládat nějaký zvláštní význam. Třeba se to změní.

Chtěl bych se dožít Hledání ztraceného času za padesát let. Snad je svým způsobem spravedlivé, že mi to nemá být dáno...