Nebudu tu oponovat "jménem ještěřích mozků" obecně, ale pouze sám za sebe. Vadí mi, že Drašnar zjednodušuje a přehání nikoliv proto, aby zvýraznil nějaký přehlížený a potlačovaný rys reality, ale tak, že řada věcí mu naopak mizí z dohledu; místo aby odlišil, převádí na falešného společného jmenovatele. V tomto smyslu je jeho argumentace nepřijatelná. Vrazi, udavači a kolaboranti jsou pro mě i nadále vrahy, udavači a kolaboranty. Kdybych ovšem hovořil se skutečným Dvořáčkovým udavačem, ať už jím byl kdokoliv (na základě zveřejněných údajů ovšem nemám možnost rozhodnout, kdo to byl), možná by mi řekl, že měl z agenta cizí mocnosti strach, neznal jeho úkoly a považoval ho za potenciálního vraha. Nebo bych naopak zjistil, že dotyčný jednal výhradně ve snaze získat osobní výhody a "postrčit" kariéru. Netuším.

Nevím také, jaký měl agent Dvořáček doopravdy úkol, zda jeho mise byla politická nebo spíše bojová, zda měl podpořit protirežimní opozici, nebo jen někoho oddělat a vyprovokovat úřady k represím.

Máme zoufale málo informací o kauze Dvořáček, ale přesto jsme díky skandálním praktikám Respektu , potažmo ÚSTRu, již řadu dní pod tlakem udělat si na věc rychle silný názor. Avšak důležitější než názor na samotné události z roku 1950 je názor na současnou mediální skandalizaci. To, zda někdo někoho nahlásil či nenahlásil, udal či neudal, je v tuto chvíli nerozhodnutelné. Podstatné však je, že aniž úřady věc standardně vyšetřily, Milan Kundera byl s velkou pompou mediálně zlynčován. Opakuji znova: Toto je precedens zcela nezávislý na tom, co se v roce 1950 skutečně stalo nebo nestalo. Poukazovat na nebezpečí podobných diskreditačních kampaní je něco zcela jiného než obhajovat staré udavače. Znamená to naopak čelit práskačům, kteří mohou zítra ve jménu skutečných či zdánlivých předvčerejších křivd zaútočit na kohokoliv dalšího, koho označí za viníka.

"Dělají si nové bohy
dle svého pohodlí,
koho včera oběsili,
k tomu se dnes modlí."

(Karel Havlíček Borovský: Křest svatého Vladimíra)

"Lizard brain nezajímá pravda, ale přežití nebo vítězství", píše Drašnar. Tento článek tedy přinesl pár myšlenek ještěra, který se přestal shánět po čerstvém mase. Je nepřesné tvrdit, že ho pravda nezajímá; děsí se však těch, jejichž základní instinkty jsou narušeny, a proto se už docela přestali starat o přežití a vítězství.