16. 10. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 10. 2008

K čemu byly Respektu vědecké zdroje o Kunderovi?

Před vědeckými zdroji dal Respekt přednost účelové skandalizaci

Týdeník Respekt se proměnil z média ve státní zastupitelství a de facto odsoudil Milana Kunderu za to, že měl podle nepřímých důkazů udat tehdejšího tajného agenta Miroslava Dvořáčka. Policejní záznam bez podpisu a uvedení dat, která by mohl poskytnout pouze Milan Kundera, nelze považovat za přímý důkaz a soud by to nemohl posuzovat jinak.

Vzniklý mediální diskurz je, jako obvykle, metodologicky úplně scestný: neověřená hypotéza je vydávána za skutečnost. Nejrůznější lidé jsou dotazováni, jestli je pan Kundera vinen nebo nevinen, aniž by kdokoliv znal fakta, která by umožňovala takový soud. Respekt, který tuto mediální fata morgánu vyvolal, si dál hraje na prokurátora a snaží se dokázat, že pan Kundera vinen je. Není úplně jasné proč, každopádně je zajímavé podívat se na to, jaké má celá tato mediální událost pozadí. Byl do ní totiž, aniž by to věděl, zatažen i šéfredaktor Britských listů Jan Čulík.

Na začátku října přišel šéfredaktorovi Britských listů následující e-mail:

Vazeny pane Culiku,

jsem novinar z tydeniku Respekt a mam na Vas prosbu. Spolupripravuji clanek o Milanu Kunderovi a vsiml jsem si, ze se jeho tvorbou ve vasich textech zabyvate. Mohl byste mi poradit: existuji nejake materialy, clanky, studie, texty, zabyvajici se jeho zivotem ? Jde mi zejmena o obdobi 1945-68.

Diky za jakoukoli radu a preji prijemny den,

Petr Tresnak, RESPEKT

Odesílatelem e-mailu byl redaktor Respektu, který následně publikoval zjištění pana Adama Hradílka, pracovníka Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a příbuzného paní Militké, ženy, která přechovávala věci pana Dvořáčka a která byla později odsouzeným agentem považována za zdroj informací pro tehdejší československou policii. Z e-mailové zprávy nevyplývá, čeho se má připravovaný článek týkat a jak má být zpracován. Šéfredaktor Britských listů panu Třešňákovi odpověděl kladně a přidal seznam rozsáhlých vědeckých zdrojů, z nichž mohl redaktor Respektu o panu Kunderovi načerpat spoustu informací, kterými mohl doplnit diskutabilní nález pracovníka ÚSTR. Ten se má sice podle názvu věnovat "studiu totalit", podle tohoto případu se však věnuje spíše simplifikaci a skandalizaci mnohovýznamové historie této společnosti a možná dokonce slouží soukromým zájmům. Zde je přehled zdrojů, které měl redaktor Respektu od Jana Čulíka k dispozici:

"Co se týče kritických ohlasů a recenzí na Kunderovy texty z padesátých let, je to trochu složité," psal dále Jan Čulík. "V Ústavu pro českou literaturu mají dokonalou bibliografickou databázi článků, bohužel je zdigitalizována a na webu až od r. 1961, předchozí existuje jen v lístkových katalozích, nemají tam na její digitalizaci peníze. O tom byste měli v Respektu napsat," dodal Jan Čulík naivně a poskytl zdroj od r. 1961:

ZDE (bibliografická databáze článků o Milanu Kunderovi Ústavu pro českou literaturu AV ČR od r. 1961),

dále: archiv.ucl.cas.cz (digitalizovaná podoba literárních časopisů)

Proč se ale redaktor Respektu po těchto zdrojích pídil, a jak jich vlastně využil, není jasné. Podle zveřejněných textů je na první pohled zřejmé, že jeho autorský přístup zcela postrádá schopnost rekonstruovat realitu v historické perspektivě, kterou toto téma, flagrantně podceněné z hlediska důkazního materiálu, vyžaduje. Redaktor Respektu ve svém úvodním textu sice jakoby "rekonstruuje" historickou realitu, ale činí tak jen povrchně a tím pádem kontraproduktivně. Chce, aby historie byla vnímána tak, jak si přeje:

"Čtrnáctý březen 1950. Od komunistického puče právě uběhly dva roky a stalinistické zúčtování s třídním nepřítelem vrcholí. Milada Horáková je již půl roku vyslýchána a mučena v ruzyňské věznici. Za měsíc ji čeká soud, za tři měsíce bude spolu s dalšími odsouzenými popravena. Na několika policejních služebnách v Praze probíhají první výslechy deseti hokejových mistrů světa zatčených večer předtím za to, že v restauraci U Herclíků "veřejně pobuřovali proti republice". Za velezradu budou odsouzeni k mnohaletým trestům, které si z části odpykají v uranových dolech na Jáchymovsku. Tou dobou je v tamějších lágrech internováno již více než 10 000 lidí."

Citovaný text je typickým příkladem toho, jak omezený je současný mediální pohled na historii, a nejen na ni. Autor v něm uvádí jednotlivé relevantní události, jako byly proces s Miladou Horákovou či hokejovými reprezentanty nebo osud politických vězňů v uranových dolech. Relevance těchto skutečností však nemůže ani zdaleka obejmout realitu, protože se jedná pouze o jednotlivosti, které sice pomáhají historii pochopit, avšak pouze v kontextu celkového historického obsahu, který tato doba nese. Autor se však o zasazení těchto událostí do nějakého kontextu vůbec nepokouší. Asi to ani neumí, ale zejména si to nepřeje. Kde jsou vstupy z vědeckých zdrojů, které autor získal?

Nejedná se o historickou perspektivu, jedná se o pohled zpět z pozice současného, od tehdejší skutečnosti vysoce odtrženého diváka, který interpretuje pouze to, co zná, nebo to, co se mu hodí. U redaktora Respektu jde pravděpodobně o kombinaci obojího, přičemž akcent těchto historických skutečností je, podle celkového vyznění jeho článků, s vysokou pravděpodobností účelový. Cílem je zařadit Milana Kunderu do tohoto primitivního vzorce, v němž se historie jeví jako sekvence několika izolovaných, stejnobarevných (černobílých) "snímků".

Nejen historická perspektiva postrádá smysl. Také autorův přístup k předmětu svého "zkoumání", tedy k Milanu Kunderovi, je naprosto nepřijatelný, a to od samého úvodu:

"Milan Kundera za sebou vždy pečlivě zametal stopy. Už čtvrt století neposkytuje rozhovory, do rodné země jezdí na návštěvu jen inkognito a ubytovává se v hotelech pod falešnými jmény. Své české přátelé si zavázal slibem mlčenlivosti, takže ani oni nechtějí s novináři mluvit o tom, kým byl a je Milan Kundera. Shodou náhod teď z minulosti nejslavnějšího českého spisovatele vyplouvá na povrch temný a spletitý příběh, který ukazuje, že ona uzavřenost může mít ještě jiné důvody, než jsme si dosud mysleli."

Text je propagandisticky tendenční, má čtenáři sdělit, že Milan Kundera je "podezřelý" už tím, že po sobě "vždy zametal stopy", podezření má utvrdit to, že se v hotelích ubytovává pod "falešnými" jmény a nedává českým novinářům vědět, když jede do České republiky na návštěvu. Pohybuje se "inkognito". "Shodou náhod" (to je důležitý prvek této legendy, který dává vystoupit jakési vyšší spravedlnosti) se ukazuje, že ona uzavřenost "může mít nějaké jiné důvody". Co jiného by přece mohlo držet člověka v odloučení než špatné svědomí. Text jako by chtěl nejen soudit Kunderu, ale navíc se snaží vpisovat jakousi hypotetickou skutečnost do jeho vlastního života, což má odhalit toto autorovo tajemství.

Bulvární pojetí tohoto úvodu (bulvár také cosi odhaluje, jakési "skutečnosti", které se "mohly" stát) usvědčuje autora z toho, že záměr svého textu zcela ztotožnil se závěrem. Cílem bylo skandalizovat Milana Kunderu, ale nikoliv mu něco dokázat, prostě jen vytvořit dojem, že Milan Kundera je podezřelý člověk, který by jistě neváhal někoho udat, když se chová takto "divně". Mezi řádky čteme, že Milan Kundera je prostě vinen. Ostatně, autor své pohnutky sděluje v navazujícím textu:

"Příběh starý 58 let žije svým vlastním životem, což je přesně to, co jsme si přáli."

Ano, přání je až příliš často otcem myšlenky. Starý příběh "žije vlastním životem", pouze bylo třeba mu život vdechnout (shodou náhod) a posléze této životní "energie" tak trochu využít. Jen pořád nevím, k čemu autor vyžadoval rozsáhlé vědecké zdroje...

Co způsobila nezodpovědná aktivita ÚSTR a marketingová taktika Respektu

Časopis Respekt a ÚSTR nejen že nejsou respektovatelné, navíc jejich zaměstnanci způsobili řetězovou reakci. Kontroluje je někdo? Ví někdo, proč ÚSTR svoje dílčí a nejasné zjištění zveřejnil a dal mu, za pomoci redakce časopisu Respekt, punc pravdy? A proč místo diskuse nad skutečností stále tvrdí, že mají pravdu?!

Zde je jeden velmi signifikantní důsledek. Tato anketa již nějakou dobu visí na informačním serveru Novinky.cz. Všimněte si, jakým způsobem deformuje, uzávorkuje a primitivizuje skutečnost:

Anketa


Věříte Kunderovi, že Dvořáčka neudal?
Ano - 16.7%
Ne - 83.3%

Celkem hlasovalo 9721 čtenářů.

Jedná se o jev přímo vyplývající ze "skutečnosti" v podání ÚSTR a časopisu Respekt. Média se neptají na povahu materiálu, který se jednou dostal do mediálního prostoru. Je-li jednou "vržen" stává se po ně skutečností, se kterou je možné "pracovat", což často znamená modelovat informaci do nějaké sémiotické formičky a snažit se ji "prodat", bez ohledu na její validitu. Anketa ze serveru Novinky.cz (staženo 15. 10. 2008 zhruba ve 18:00) je vynikajícím příkladem toho, kam média posouvají skutečnost.

Faktem (jediným faktem v tomto "příběhu žijícím svým vlastním životem") je, že byl nalezen dokument zachycující údaje o Milanu Kunderovi v souvislosti s udáním někdejšího tajného agenta Miroslava Dvořáčka. Tento fakt nepřináší víc než podezření, že se něco takového stalo. Důvodné, bezdůvodné? Nevím, jak řekl Karel Dolejší, za současného stavu si na to nechci dělat žádný názor. Anketní otázka na Novinky.cz přitom věc, zcela v souladu s běžným postupem českých médií, nakládá s tímto mlhavým a zdaleka nerozpleteným svazkem různých souvislostí jako s faktem a neváhá nechat "veřejné mínění" soudit. Věříte Kunderovi, že Dvořáčka neudal? Jak pitomé, leč číslo 83% má velkou moc....

P.S. Jak se "prokurátoři" dějin vyrovnají s tím, že pamětník události Zdeněk Pešat tvrdí, že udání má na svědomí Miroslav Dlask? Budou dále bojovat za "pravdu", jako za ni bojuje ve svém textu pan Tomský, začínaje slovy "náhoda tomu chtěla"?

                 
Obsah vydání       16. 10. 2008
16. 10. 2008 Obavy z globální hospodářské krize způsobily další pád světových burz
16. 10. 2008 Dlask to nebyl, tvrdím já Štěpán  Kotrba
15. 10. 2008 Zdeněk Pešat: "Západního špiona udal Dlask, ne Kundera"
16. 10. 2008 V žádném tisku se nic nedočteme
16. 10. 2008 Citát dne
16. 10. 2008 Pavel Kosatík: "Kundera, náš sprostý podezřelý"
16. 10. 2008 Návraty do České republiky jsou návraty do zaprděného maloměšťáckého salonu Jakub  Rolčík
16. 10. 2008 V českém prostředí vládne malost, sebestřednost a upaťhanost. Proč?
16. 10. 2008 Lajdáctví historiků Jiří  Jírovec
16. 10. 2008 K čemu byly Respektu vědecké zdroje o Kunderovi? Bohumil  Kartous
16. 10. 2008 Kdo prosazuje americký radar v ČR?
16. 10. 2008 Hrozby a výhrůžky. I taková je letošní volební kampaň?
16. 10. 2008 Sarkozy požaduje "nový kapitalismus"
16. 10. 2008 Obyvatelé pražské Milady prosí o pomoc s obranou squatu!
16. 10. 2008 Vítejte v revoluci
16. 10. 2008 Smlouva a Předkládací zpráva vlády pro Parlament České republiky k návrhu na vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zřízení radarové stanice protiraketové obrany Spojených států v České republice
16. 10. 2008 Neoral je na kandidátce na 15. místě, přesto si věří Štěpán  Kotrba
16. 10. 2008 Dobrý den, bankrote bank a dluhů
16. 10. 2008 Zvolte si. Co hrdlo ráčí. On to někdo zaplatí. Miloslav  Štěrba
16. 10. 2008 Civil Georgia: Ženevské rozhovory o urovnání gruzínské krize byly bez výsledku přerušeny
16. 10. 2008 Konec vlády jedné strany v Senátu a krajích? Miroslav  Pořízek
16. 10. 2008 Předběžný obecný návod k roztočení spirály nezáviděníhodných bankrotů Miloš  Dokulil
16. 10. 2008 Proč takový útok na Milana Kunderu?
15. 10. 2008 Spekulace paní Militké, "aby ochránila manžela"
16. 10. 2008 Banánový svět Lubomír  Molnár
16. 10. 2008 Proč se BL už dva dny tolik zabývají Kunderou? Mě to nezajímá Jan  Čulík
16. 10. 2008 Dotaz
16. 10. 2008 Žijeme ve zvláštní době.
15. 10. 2008 Výzva historikům Martin  Škabraha
15. 10. 2008 Citát dne: Profesionalita "našich historiků":
15. 10. 2008 Alexander Tomský si je jist, že Kundera byl udavač Jan  Čulík
15. 10. 2008 Tomský, Kundera a masové sprosťáctví
15. 10. 2008 Kandidát na senátora za ODS Bernard: Když mě nezvolí, budu se bavit něčím jiným Štěpán  Kotrba
10. 10. 2008 Prosím, pomozte jazykovému výzkumu
15. 10. 2008 Tak jsem volil s komunisty -- a co? Milan  Daniel
16. 10. 2008 Prosim, oblečte se dobře, bude zima, aneb Ale svět přece nezanikne Uwe  Ladwig
16. 10. 2008 Zpoplatněná kauza Kundera
16. 10. 2008 Západní agenti a občanská válka Bohumír  Tichánek
15. 10. 2008 Je na vláčení Milana Kundery tiskem něco pozitivního? Jakub  Žytek
15. 10. 2008 Nesuďte, abyste nebyli souzeni František  Řezáč
15. 10. 2008 Koho zajímá v Evropě země, která si o sobě myslí, že je pupkem světa a že na své sousedy nemusí brát žádné ohledy?
15. 10. 2008 Deset melounů spolupracovníků amerických rozvědek v Čechách Wenzel  Lischka
15. 10. 2008 Barbaři na ministerstvech kultury a dopravy definitivně rozhodli: ústeckoorlické nádraží bude zdemolováno Martin J. Kadrman
15. 10. 2008 Oratio therapeutica Vavřinec  Benedikti z Nedožier
14. 10. 2008 Útok na Kunderu v Respektu je součástí reklamní kampaně ve snaze zvýšit náklad Jan  Čulík
15. 10. 2008 Jsou averze vůči konspiračním teoriím opodstatněné? Michal  Vimmer
16. 10. 2008 Šok a znechucení z brněnské ODS
11. 9. 2008 Hospodaření OSBL za srpen 2008

Milan Kundera RSS 2.0      Historie >
16. 10. 2008 Dlask to nebyl, tvrdím já Štěpán  Kotrba
16. 10. 2008 Západní agenti a občanská válka Bohumír  Tichánek
16. 10. 2008 Zpoplatněná kauza Kundera   
16. 10. 2008 Dotaz   
16. 10. 2008 K čemu byly Respektu vědecké zdroje o Kunderovi? Bohumil  Kartous
16. 10. 2008 Proč se BL už dva dny tolik zabývají Kunderou? Mě to nezajímá Jan  Čulík
16. 10. 2008 Proč takový útok na Milana Kunderu?   
16. 10. 2008 Návraty do České republiky jsou návraty do zaprděného maloměšťáckého salonu Jakub  Rolčík
16. 10. 2008 Citát dne   
16. 10. 2008 Pavel Kosatík: "Kundera, náš sprostý podezřelý"   
15. 10. 2008 Otazníky kolem Milana Kundery   
15. 10. 2008 Články o Kunderovi ve francouzském tisku byly férové   
15. 10. 2008 Je na vláčení Milana Kundery tiskem něco pozitivního? Jakub  Žytek
15. 10. 2008 Alexander Tomský si je jist, že Kundera byl udavač Jan  Čulík
15. 10. 2008 Tomský, Kundera a masové sprosťáctví