Přitom následné vyhlášení definitivních výsledků předčasných parlamentních voleb 6.října, které bylo závislé na konečném sečtení hlasů, zaslaných prostřednictvím pošty, nedopadlo pro jeho stranu tak špatně. Na úkor sociálních demokratů získala dvacáté poslanecké křeslo, takže oproti minulému stavu přišla jen o jednoho poslance. Pro Faymanna to však mělo nejen ztrátu dalšího poslance, ale pro možné jeho manévry pro sestavení vlády "nedozírné" následky. Do této změny mohl hrozit lidovcům, pokud nebudou chtít utvořit novou velkou koalici, že se spojí se stranou Svobodných FPÖ a měl by potřebných 92 hlasů v 183členné Národní radě. Šlo o reálnou hrozbu, protože v osmdesátých letech minulého století s FPÖ již jednou vytvořili koaliční vládu a v poslední době došlo mezi nimi ke sblížení. Především v otázce Evropské unie, kdy sociální demokraté provedli obrat a oznámili, že příští bruselské návrhy podrobí referendu, což Svobodní od samého počátku požadovali.

Došlo ke sblížení i v řadě sociálních otázek, které našlo vyjádření na zasedání parlamentu čtyři dny před volbami, kdy pomocí FPÖ a Zelených se jim podařilo schválit sociální zákony proti vůli lidovců a částečně i Haiderovy BZÖ. Tato naděje po konečném rozdělení poslaneckých mandátů se rozplynula. (SPÖ 57, ÖVP 51, FPÖ 34, BZÖ 21, Zelení 20). Naopak je to lidová strana s novým vedením, která by mohla s pravicovými stranami Svobodných a Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ vytvořit vládu.

Nyní po smrti Haidera se to stalo reálným nebezpečím, když tento charismatický politik ještě navrhnul v sobotu uveřejněném interview v "Kleine Zeitung" své odmítavé stanovisko k vytvoření jakékoliv koalice. Podle jeho názoru se měla zastavit jakákoliv koaliční jednání nejméně na dva roky a vytvořit tzv. silnou vládu. Do ní by všechny parlamentní strany poslaly své zástupce s cílem provádět nekonfrontační politiku a provést skutečnou reformu. Teprve poté by měla být zahájena jednání o vytvoření vládní koalice.

Historik univerzitní profesor Dr. Lotha Höbelt nyní totiž očekává "válku o dědictví" hlasů BZÖ. Podle jeho názoru po tragickém Haiderově úmrtí nyní vznikla otázka o budoucnosti Společenství. Podle informací rakouské televize ORF byl již včera zvolen do čela BZÖ 27letý Stefan Petzner, který byl jejím generálním tajemníkem a místopředsedou. Politické ostruhy získal jako šéf Svobodných studentů na celovské univerzitě a před čtyřmi léty si jej Haider povolal jako svého osobního mluvčího. Petzner prohlásil, že bude nyní nutné pokračovat v Haiderově politickém dědictví, především zabránit vzniku rudo-černé koalice. Pokud jde o případné spojení s FPÖ, tak jej zatím vyloučil. Evropský poslanec za Svobodné Andrea Mölzer, dlouholetý Haiderův spojenec, vidí řešení buď ve znovusjednocení se Svobodnými nebo ve vytvoření zvláštní spolupráce mezi oběma stranami, které dohromady s 55 poslanci jsou druhou nejsilnější parlamentní silou. "Záleží nyní na nás všech, kteří věříme, že jsme svobodomyslného přesvědčení, rozmyslet si, co je poslední vůlí Haidera, zda kooperace by neměla být jeho závětí".

Politolog Peter Filzmaier je však toho názoru, že již nyní uvažovat, jak se bude vyvíjet situace v BZÖ po Haiderově úmrtí, je neseriózní. Inšprucký politolog Fritz Plasser však poukazuje na to, že dvě třetiny voličů ať již přímo nebo nepřímo podporovaly Haiderovy názory. BZÖ byla jeho stranou a jeho smrt se stala tak "politickou osudovou ranou". Plasser proto počítá s tím, že nebude trvat ani tak dlouho a nyní rozdělená jejich voličská obec se opět sjednotí. Historik blízko stojící ke straně Svobodných Lothar Höbelt nevidí, že by se v BZÖ našel nějaký pokračovatel jeho díla. Pochybuje proto, že by mohlo být nadále samostatnou politickou silou. Pokud FPÖ s lidovci budou racionálně jednat, pak nevidím nějaké místo na rakouské politické scéně pro BZÖ. Středo-pravá koalice lidovců se Svobodnými by se mohla vzájemně podělit i o voličskou obec BZÖ. Kdyby však lidovci vytvořili rudo-černou koalici se sociálními demokraty, pak by část politického koláče odevzdali FPÖ.

Nedělní rakouský tisk se široce zabývá důsledky Haiderovy smrti pro povolební situaci. Nejčtenější list "Kronen-Zeitung", který má blízko k Faymannovi, konstatuje, že jejím důsledkem je, že budova rakouské vnitřní politiky se otřásla a ztratila na své rovnováze. Vydavatel deníku "Österreich" Wolfgang Fellner charakterizuje Haidera jako "největšího politického génia od dob Bruno Kreiskyho, ale též jako největšího zhoubce". List "Der Standard" hodnotí Haidera jak symbol nekonečných problémů Rakouska, i když v mnohých lidech vyvolával naději. Pravicově extrémní tábor se nyní konečně může zase sjednotit. Šéf FPÖ Heinz-Christian Strache může převzít dědictví Haidera, aniž by s ním musel bojovat o moc. To se může stát důležité pro novou mocenskou konstelaci v zemi.

V nově vzniklé situaci je proto prohlášení lidoveckého exkancléře Wolfganga Schüssela o jeho koalici z roku 1999 s Haiderem pro Faymanna více než varující. Program tohoto černo-modrého kabinetu označil za reformní, který spoluvytvořil Haider jako "angažovaný sociální politik".