13. 10. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 10. 2008

Ramstein, závisle pohodové městečko

Ve středu 8. října ráno odletělo z Prahy devět starostů, doprovázených třemi pracovníky ambasády USA, do německého Ramsteinu. Podle ambasády jsme si měli „udělat ten správný, lepší obrázek o spolupráci americké armády s místním obyvatelstvem“.

Tři z nás (já, J. Vondrášek, J. Říhová) deklarují již od samého počátku jasný postoj k radaru - takový, k jakému je zavázali v referendech jejich občané v Trokavci, Rožmitále, Lazu: Ne radaru, ne základně s radarem v České republice. Dalšími byli starostové Spáleného Poříčí, Strašic, Dobříva, Borovna, Míšova, Mirošova. Přednášky v Kongresovém centru americké základny zahájil americký generál. Seznámil nás v hrubých rysech s historií základny, s účelem jejího zbudování.

V Ramsteinu žije asi 50 000 amerických občanů, z toho zhruba 15 000 vojáků. V Evropě údajně mají USA jen 5 základen, a na nich celkem 25 000 vojáků.

V této části přednášky mě zaujala jedna jeho věta: „Pokud jde o radar, který má být umístěn v České republice, není naším úkolem zajišťovat jeho ochranu, zde se budeme spoléhat na místní zdroje“.

Zeptal jsem se ho, co míní výrazem „místní zdroje“, když ČR nevlastní vhodné protiraketové a protiletecké prostředky, nemá Patrioty ani nic podobného - a oněch asi osm desítek zastaralých ruských raket snad ani nelze nazvat „místním zdrojem“. Omluvil se, že nemá detailnější informace, zbytek se dozvíme zítra od důstojníka ochrany.

Slovo dostal další důstojník - věnoval se především ochraně životního prostředí. Vysvětlil, jak a do jaké hloubky plánují a předem zajišťují před každou akcí ochranu ŽP. To „předem a velmi poctivě“, zdůraznil. Neopomněl také akcentovat, že pokud mají podezření, že by mohli negativně ovlivnit přírodu, ale především lidské zdraví, vyhotovují před každou akcí podrobnou „environmentální studii“, a to vždy v součinnosti s místní správou hostitelské země!

To už nehovořil jen o ČR, ale všeobecně o kterékoliv zemi, kam by eventuálně noha amerického vojáka za účelem zřízení základny vkročila.

Dobře, jsem ochoten jim to věřit. Jsem ochoten věřit, že tak nějak by to teoreticky, nějakými jejich zákony, a zákony hostitelské země, mohlo být stanoveno.

Pak mi ale není jasné, proč nevěnují pozornost tomu, že na jejich údajně „čisté úmysly“ potenciální hostitelská země, zde vláda premiéra Topolánka, zvysoka kašle?

Například 4.5 .2007 v Borovně, na besedě občanů Brd s premiérem, mně pan Topolánek osobně na mé námitky o působení radaru na lidi a přírodu (s odvoláním na konkretní vědce) řekl: „…to je blbost, to já jsem neslyšel - kdo má další dotaz?“ .

Američtí technici a vojáci brousí našimi brdskými lesy, Trokavcem se míhají jejich auta sem a tam, ale místní správa je ignorována - nanejvýš si přečteme v novinách, že něco měřili. Pak se 8. června tohoto roku dozvíme z Bursíkova dopisu kontrolnímu výboru parlamentu, že vláda dosud nemá detailní informace, a tudíž nelze stanovit dopad radaru na živou přírodu. Ale smlouva první, a pak i SOFA, jsou již podepsány!

Není to krásný příklad skutečné „součinnosti s místní správou hostitelské země“? Nebo to je ta „environmentální studie“?

Večer jsme měli volno.

Druhý den, ráno, tatáž místnost:

Americký právník hovoří o smlouvách SOFA. Historie: První SOFA 1951, pak japonská a korejská (1960, 1965), přizpůsobování smluv každému státu „na tělo“. Stát jednotky vysílající, stát jednotky přijímající, právní vztahy mezi nimi.

Kdyby nebylo SOFA, řekl právník, musely by být vojenské jednotky hodnoceny jako diplomaté, nebo dokonce jako turisté. SOFA údajně neřeší rodinné příslušníky a cizí firmy. Otázal jsem se právníka USA, zda je SOFA tajná natolik, že nesmí být předložena před schválením parlamentu. Odpověděl, že ne, to je konkrétní smlouva o konkrétních vztazích, nic utajovaného. Seznámil jsem ho s tím, že opozice v parlamentu protestuje v médiích, že SOFA nebyla předložena dokonce ani parlamentu s tím, že to nejdříve musí podepsat vláda.

Nedozvěděl jsem se, jaký má na to dál názor - jako chytrý právník mlčel, zato se ozvali někteří naši snaživí starostové.

Ctím, že například pan starosta Čížek ze Spáleného Poříčí prohlásil kdysi v TV, že je pro umístění radaru, a pak si za tím stojí. Ale nepochopím, proč v sále americké základny na mne pokřikuje, „…kdybyste v tom Trokavci měli radu, tak byste pochopili, že se napřed věci musí schválit v radě, a teprve potom dát do zastupitelstva…to samé platí pro vládu a parlament…“.

Nepochopím, proč hlasitě souhlasil s názorem české zaměstnankyně americké ambasády, která tamtéž otevřeně řekla, že kdyby se SOFA dala do parlamentu před schválením, „kdekdo by do toho kecal“ - ano, čtete dobře, toto je oficiální zdůvodnění pracovníků ambasády USA, proč měla být SOFA do podpisu vládou utajena.

Mé připomínky, že parlament má směrem ke vládě zákonodárnou a především kontrolní pravomoc, a že je tu tedy od toho, aby „do toho kecal“, nebyly brány v té chvíli v potaz. Prostě jsem se za pobytu v Ramsteinu utvrdil v tom, že jsem tam se dvěma českými, a několika americkými starosty.

Konečně začal hovořit důstojník, od něhož jsem očekával, že mi vysvětlí, co jsou to „místní zdroje“.

Na můj dotaz nás informoval, že česká armáda bude zajišťovat ochranu radaru nejen „široce vnější“, ale i vnitřní, tj. při vstupu osob do základny - Američané budou hlídat jen úzký prostor bezprostředně u radaru.

Na můj opakovaný dotaz ke vzdušné ochraně jsem se dozvěděl, že zde nebude uplatňována klasická obrana, klasickými prostředky, ale „obrana bude uplatňována v rámci NATO, prostě jinými způsoby…“

Proč mám pocit, že vlastně nikdo nic konkrétně neví? Nebo ví a nepoví?

Následně se slova ujala německá zaměstnankyně kanceláře pro spolupráci občanů a hostů se základnou. Na německé straně je jedna kancelář, na americké druhá. Čtyři zaměstnanci rotují. Mají na starosti společenské a kulturní akce, Vánoce, VIP osobnosti, návštěvy. Zabývají se potřebami města, tlumočí to armádě, starají se o hluk letadel, o další problémy a potřeby.

Pak promluvil starosta obce Ramstein-Misbach, pan Layes. Informoval nás mimo jiné, že základna investuje ročně okolo 1,5 miliardy dolarů do městečka a okolí.

U oběda jsem seděl s ním, takže byla příležitost k delšímu osobnímu rozhovoru. Přiznal otevřeně, že pokud by američtí vojáci odešli a základnu zrušili, oblast by se stala opět chudým krajem. Okolo jsou jen lesy. Městečko je velmi pěkné, moderní - ale ekonomicky na základně velmi závislé.

Pozitivní je vše, co bylo uvedeno výše, a také to, že americké peníze pro město jsou velkým přínosem. Neřekl přesné číslo, ale minimálně dvě třetiny obyvatel pracují pro základnu. Mnoho lidí si pronajímá byty a domy, i na tom stojí ekonomika oblasti.

Byl to kdysi velmi chudý kraj, říká starosta Layes. Nebyly peníze pro sociální účely, nebylo zázemí.

Starosta přiznal ale i negativa: například velkou, neúměrnou závislost města na Američanech. Ekonomická závislost je podle něj úzká - když se daří, tak se daří. Pokud ale jsou na americké straně problémy (a to nejen v Německu, ale i v USA, jako například současná finanční krize), kopírují se i na stranu německou. Kdyby se základna zrušila, ztracené nájemné za domy a byty by se podepsalo na ekonomice města. Dvě třetiny lidí by přišly o práci.

Bylo by zlé, kdyby se Američané odstěhovali - říká starosta.

To je závislost, v níž bych se ocitnout se svou vesnicí nechtěl - říkám já.

Město si na základnu za desítky let „navyklo“ - a to je špatné. Srovnávám si to s Brdy, samozřejmě jen hypoteticky: Pokud by tu radar byl a my si po deseti letech zvykli na to, že je zdrojem pravidelných peněz, co myslíte - víc bychom se snažili, nebo jen víc natahovali ruku?

A co bychom dělali, až by si Američané radar odvezli?

Čtete chaty na www.yokwe.net? Tam si Kwajalejňané trhají vlasy nad faktem, že jejich mnohamilionové, každoměsíční nájemné skončí, až radar přesunou do Brd. Konstatují, že ostrov mají vyasfaltovaný - trápí je, čím se pak budou živit?

Odpoledne jsme se přesunuli do Bannu, na tzv. Polygon.

Na malé oplocené ploše nás uvítali tři velitelé - německý, francouzský a americký. V sále nás seznámili s činností Polygonu. Polygon je území asi 200 x 200 km, z poloviny na německé a z poloviny na francouzské půdě. Tam v Bannu, kam nás vzali, mají postaveno na dvoře několik východních zaměřovacích a střeleckých radarů. Stál tam například ruský šestikolový Zill s radarem, ten dovezli z bývalé NDR. V řídící místnosti je desítka monitorů, na nichž sledují vzdušný provoz cvičících strojů.

Velitel nás seznámil s principem výuky pilotů, přes německého řídícího důstojníka jsem se mohl ptát na detaily, mohl jsem fotografovat.

Letadlo startuje ze vzdálenosti asi do 200 km a letí k základně v Bannu. Centrum výcviku zachytí letoun radarem a simuluje jeho zaměření s přípravou k palbě raketou země - vzduch. Startuje raketa proti letadlu.

Raketku jsme měli v rukou - je asi 60 cm dlouhá, asi 10 cm v průměru, z tvrdého papundeklu a za letu velice silně kouří. To je záměr, má simulovat letící střelu a vystrašit pilota. Nedoletí daleko.

Pilot musí zjistit a nahlásit, že je zaměřen radarem a podniknout opatření - úhybné manévrování, útěk, simuluje střelbu - podle potřeby, centrum vyhodnotí výsledek simulace.

Na základně jsem se ptal - na frekvence radarů, dosah, výkon, bezpečnostní opatření (do blízkosti radarů, byť malých, se nesmí za provozu vstupovat, jsou ohraničeny), na dostřely protileteckých raket, které jsme si směli i ohmatat, fotografovat, na vše, co jsem potřeboval vědět. Ne všechno mi řekli - například o výkonech malých radarů předstírali, že to neví.

Nevadí. Kdo chce vědět, ptá se. Já se ptal.

Kdo vědět nechtěl, a navíc tomu nerozumí, dělal si posměšky. Ale to už tak chodí.

Závěr

Od ledna loňského roku jsem vždy uváděl, že bych nebyl proti menší základně spojenců, v tomto případě amerických, pokud by se jednalo například o motostřelce, ženisty, spojaře, samopalníky a podobně - za podmínky, že by nebyli umístěni v jedné z nejkrásnějších brdských krajin. Máme dostatek místa někde vedle malého městečka, v polích.

Změnil jsem svůj názor. Po návratu z Ramsteinu jsem proti jakékoliv základně cizích vojáků na území České republiky.

Mluvil jsem s lidmi. Obyvatelé Ramsteinu nemají nic proti soužití s cizími vojáky, v tom měla média pravdu. Základna je pro ně ekonomickým přínosem, na druhé straně mají ale problémy jiné, plynoucí právě z té přílišné závislosti.

Já si svět zítřka představuji jinak. Nelíbí se mi taková závislost. Nechci žít s cizími vojáky za zadkem a mít z toho výhody. Toto je má zem a v ní chci žít bez závislosti na dolarech vojáků.

A co se týče radaru, v tom se můj názor samozřejmě nezměnil. Není proč. Radar tu nemá co dělat.

Navíc jsem se ujistil, že ani naše vláda, ani USAF v Německu nemají dodnes jasno, jakým způsobem by měl být eventuální radar v Brdech chráněn.

A to ve mně posiluje podezření, že jsme určeni jako cíl v první linii - a ten se nikdy příliš nechránil. Škoda nákladů…

                 
Obsah vydání       13. 10. 2008
13. 10. 2008 Radar u Prahy Ivan  Větvička
13. 10. 2008 Ramstein, závisle pohodové městečko Jan  Neoral
13. 10. 2008 Kopnete-li si do Kundery, stanete se komickou postavou jeho románů Jan  Čulík
13. 10. 2008 Jak "naši historikové" pronásledují devětasedmdesátiletého autora
13. 10. 2008 Nevíte koho volit do Senátu? Nechte si napovědět na www.KohoVolit.eu Michal  Škop
13. 10. 2008 Řekněte ve volbách NE výpovědi z práce bez udání důvodu! Jan  Sova
13. 10. 2008 Budu volit ODS Boris  Cvek
13. 10. 2008 Volte voly, volte krávy, jen nevolte klerikály Štěpán  Kotrba
13. 10. 2008 Anální vesmíry. A co je za nimi? Bohumil  Kartous
13. 10. 2008 1945: Češi popravovali snad nejvíc z Evropanů Jan  Čulík
13. 10. 2008 Čína zřejmě dovolí zemědělcům prodávat svou půdu
13. 10. 2008 Írán chce trestat odpadlictví od víry smrtí, Západu je to jedno
10. 10. 2008 Prosím, pomozte jazykovému výzkumu
13. 10. 2008 Michael  Marčák
13. 10. 2008 Smrt hejtmana Ladislav  Žák
13. 10. 2008 Rakouskem otřásá Haiderova smrt Richard  Seemann
13. 10. 2008 Krumlov, Kleť a Ekofilm František  Řezáč
13. 10. 2008 Michael  Marčák
13. 10. 2008 Je to Škoda Beno  Trávníček
13. 10. 2008 Není „jen“ krajská politika Milan  Daniel
12. 10. 2008 Dělnická strana: Za rudou kamufláží hnědé jádro Pavel  Pečínka
12. 10. 2008 Ceny dříve a dnes Josef  Vít
13. 10. 2008 Zestátnění bank – následek finanční krize, aneb Podivné obojetnictví kancléřky Merkelové Uwe  Ladwig
12. 10. 2008 15 zemí EU se dohodlo na záchranném plánu pro banky
12. 10. 2008 Ztráta Ruska jako obchodního partnera hrozí Ukrajině katastrofou
13. 10. 2008 Kritický rok 1938 Jan  Máče
13. 10. 2008 V Rusku proběhly regionální volby, Jednotné Rusko získalo většinu. I v Čečensku
13. 10. 2008 Praha 1968 a poté – Na prahu nové éry
13. 10. 2008 I když slova jsou hrachem toliko
13. 10. 2008 Smysl života v bolestech
12. 10. 2008 Kauza Asanace po osmnácti letech skončena. Skončena?
12. 10. 2008 Hamižnost ano, ale držená na uzdě
11. 10. 2008 Volby 17. a 18. října budou referendem o radaru Jan  Tamáš
11. 10. 2008 Skupina G7 schválila globální záchranný plán
10. 10. 2008 Finanční krize ohrožuje ruské zemědělství
10. 10. 2008 Vyhlídky českých „futures“ na trhu s bezpečností Karel  Dolejší
11. 9. 2008 Hospodaření OSBL za srpen 2008

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
13. 10. 2008 Ramstein, závisle pohodové městečko Jan  Neoral
13. 10. 2008 Radar u Prahy Ivan  Větvička
11. 10. 2008 Volby 17. a 18. října budou referendem o radaru Jan  Tamáš
10. 10. 2008 Vyhlídky českých „futures“ na trhu s bezpečností Karel  Dolejší
30. 9. 2008 Radar v Česku bude jiný než ten na Kwajaleinu   
26. 9. 2008 Švejk znovu v ruské uniformě Milan  Daniel
26. 9. 2008 USA: Pokus o předpověď Ladislav  Žák
25. 9. 2008 Ví česká vláda, komu chce poskytnout radarovou základnu? Mojmír  Babáček
25. 9. 2008 Kontrarozvědka: "Ruští špioni se snaží v ČR vyvolat odpor proti americkému radaru"   
25. 9. 2008 Iniciativa Ne základnám odmítá spojení se zpravodajskou činností Ruské federace   
12. 9. 2008 9/11 a naše neodpovědná odpovědnost Miroslav  Polreich
12. 9. 2008 Obama pro radar Boris  Cvek
10. 9. 2008 Referendum jako jediný legitimní prostředek rozhodnutí o základně   
1. 9. 2008 Americká ochrana životů a majetku v praxi Ladislav  Žák
27. 8. 2008 O jaký radar se vlastně jedná? Petr  Pokorný