|
27. 9. 2008
Ve čtvrtek byly vypuštěny další tři družice GLONASSŠOK│ Ruská raketa Proton-M/DM- 2 (doplněná o čtvrtý stupeň "DM-2") vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu ve výšce 19130 kilometrů nad zemí tři navigační satelity GLONASS/Uragan-M (Kosmos 2442-2444), obdobu amerického systému NAVSTAR/GPS. Rusko tak pokrývá vlastním systémem navigace a synchronizace času 80% zemského povrchu a kosmu do výšky 2000 km. Systém, který slouží jak pro vojenské, tak i pro civilní účely, provozuje Úřad ruských vojenských vesmírných sil. Systém přesné navigace musí být v plném operačním provozu v momentě, mají li být s nezrušitelnou přesností naváděny na cíle pseudobalistické střely a střely s plochou dráhou letu. Vypuštění družic Glonass tak navazuje na přezbrojení ruských strategických kosmických a námořních sil na novou generaci raket Bulava a SM-24. Šlo již o sedmý start rakety Proton v roce 2008. 18.8.2008 vzlétla z kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M/ Briz-M a vynesla na oběžnou dráhu telekomunikační družici Inmarsat-4 F-3. |
|
Vojenské přijímače signálu používají všechny obojí systém, jak GPS, tak i GLONASS. Systém nahradil předchozí sovětské systémy CIKADA a PARUS. První testovací družice GLONASS byla vypuštěna v roce 1982, v letech 1996-2001 byla kosmická část systému GLONASS v úpadku. Dnes je ve vesmíru 16 družic v plně operačním stavu, jedna družice před údržbou, jedna před koncem životnosti, tři nové družice mířící na své orbity. Do konce roku mají přibýt ještě tři družice, v roce 2009 šest. To už bude systém GLONASS pokrývat 100% plochy planety a blízkého kosmu. Do roku 2011 má být ve vesmíru plný stav orbitální skupiny 30 družic. Aktivní existence každého satelitu je sedm let, od roku 2010 budou vypouštěny satelity Uragan-K s životností 10 let . Na ruském systému jsou závislé zejména ruské subpolární zóny, kde je Glonass přesnější a mnohdy jediný možný navigační systém. A právě rozvoj Arktidy a soupeření s USA v tomto regionu je tím důvodem, proč Rusko spěchá. Americký systém lze totiž v případě potřeby z vojsnkých důvodů "zneostřit" do té míry, do jaké to USA uznají za vhodné. Pak znají přesnou polohu pouze vojenská zařízení, které umějí signál dešifrovat. "Univerzální" raketa Proton, v tuto chvíli nejúspěšnější družicový nosič na světě s 294 úspěšnými starty, byla původně rodinou obrovských modulárních mezikontinentálních střel UR-100, UR-200 (8K81), UR-500 (8K82 Herkules) a UR-700, které mohly nést 10-100 Mt jaderné hlavice na vzdálenost více jak 13000 km. Nakonec startovaly s ruským mírovým i vojenským kosmickým programem (dokonce i s ozbrojenými satelity Almaz OPS) a dodnes zachraňují činnost ISS. Vývoj UR-500, ze které byla odvinuta řada Proton, začal v roce 1961, první satelit Proton 1 vynesl v roce 1965. Nejstarší "komerční" verze nesla označení Proton 8K82K, pak následoval Proton-K, s čtvrtým stupněm D1-e, DM, 1 DM, DM-2, DM-2 DM1, DM-2M, DM-2M DM3, /DM-2M DM4, Sojuz 7K-L1, 11S824, 11S824M , 11S824F, 17S40, 17S40 DM2 . Po něm přišel UR-500MK11K98, UR-500MK11K99, UR-530/Almaz. Nejnovější verze je Proton M s kontejnery Briz-M, D, DM, Briz M Enhanced. Юрий Урличич, Вести: "ГЛОНАСС" абсолютно конкурентоспособна с GPS ZDE Компьюлента: Три спутника "ГЛОНАСС" успешно выведены на орбиту ZDE
BL 26. 12. 2007: Rusko vypustilo naráz další tři navigační satelity ZDE BL 27. 10. 2007: Rusko kompletuje navigační systém Glonass ZDE |
