Několik neziskových organizací, které se věnují cizincům, vydává v těchto dnech prohlášení, jímž se pro tuto kategorii lidí snaží dosáhnout tzv. beztrestného výjezdu. Upozorňují na to, že mnoho cizinců se do nelegálního postavení nemusí dostat svým zaviněním. Často se jedná pouze o drobné pochybení administrativního charakteru, nebo je na vině špatné fungování českých úřadů či úmyslné jednání zaměstnavatelů či příslušníků mafie, kteří si tímto chtějí pojistit cizincovu závislost. Z nelegality není jiné cesty než přes přihlášení se na policii a následné správní vyhoštění.

Česká republika dosud při řešení problému nelegality pobytu cizinců sází výhradně na represi. Opatření bývají ovšem neefektivní a finančně náročná. Počty dopadených cizinců jsou i přes velké razie mizivé, zadržování cizinců v detenčních táborech a fyzické deportace jsou drahé.

Mezi "nelegály" jsou i lidé, kteří jsou v tomto pobytovém "nerežimu" třeba několik let. Snaží se být nenápadní, protože opak by jim přinesl jednoznačný trest. Přesto jsou již do značné míry začlenění a mají potenciál k tomu, aby po úpravě pobytového statusu byli této zemi prospěšnější než dosud. Ani zákonodárci, ani orgány veřejné správy však dostatečně nevnímají obtížnou situaci těchto lidí a nesnaží se jim pomoci. Ta by se ale státu v daném případě velmi vyplatila.

Iniciativa navrhuje, aby této skupině imigrantů byl umožněn beztrestný výjezd, jehož možným přínosem by bylo to, že si věci dají do pořádku a budou moci po uhrazení pokuty a symbolickém trestu krátkodobého vyhoštění přijet např. i na připravovanou Zelenou kartu.. Problém by se dal ošetřit i prováděcí vyhláškou ke zmíněnému institutu, která by např. stanovila i několikaměsíční lhůtu, během níž by se cizinci bez povolení k pobytu mohli dobrovolně dostavit na příslušné úřady, aniž by se vystavili fatální sankci.

V současné době k nám směřuje migrace spíše z Dálného Východu a přináší problémy, dané značnou odlišností kultur, náboženství a zkušeností. Nelegály jsou z minulosti zejména Ukrajinci a další občané postsovětských republik, lidé kulturně podstatně bližší. Navrhovaný postup by tedy lepšímu přijetí i začlenění imigrantů spíše prospěl. Potěšení by jistě bylo i na straně správce daní.

Orgány MV dosud nicméně spoléhají jen na hrozbu trestu. Jeho přínos je však podstatně nižší než efekt podmíněného jednorázového pardonu.

(Autor je jednatelem sdružení Most pro lidská práva)