12. 9. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 9. 2008

Formule války

KD│ Z pohledu ekonomické vědy a obchodní komunity válka nutně nepředstavuje protiklad racionálního jednání. Řada ekonomů, nehledě na humanitární problémy, považuje některé strategie konfrontace za strategie s racionálním jádrem. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2005 Thomas C. Schelling se stal známým díky analýze racionální strategie brinkmanship (± „hry s ohněm“), neboli balancování na hraně války. Proč v případě rusko-gruzínského konfliktu racionální aspekty působily až v druhém plánu, proč ustoupily vyšší moci a nepředvídatelnosti, které základy racionality v politice a byznysu podrývají? Takto ruský sociolog a ekonom Anton Nikolajevič Olejnik z Memorial University of Newfoundland postavil otázku po důvodech riskantního chování USA a Ruska v nedávném kavkazském konfliktu.

Schelling tvrdí, že balancování na hraně války je plně racionální strategií rozvoje konfliktu. Rozpoutání lokalizované, „doutnající“ války se může ukázat jako výhodné pro obě strany – v perspektivě vyhýbání se rizikům vznikajícím z otevřeného nepřátelství a neomezené ozbrojené činnosti. Podle teorie her (a právě v této oblasti Schelling získal Nobelovu cenu) se hrozba přerůstání konfliktu ve skutečnou válku - dokonce i když se pravděpodobnost, že se věci budou ubírat naznačeným směrem, zdá minimální - může ukázat jako dostatečný limitující faktor. Pro strany konfliktu je výhodné dosahovat svých cílů a nečelit přitom hrozbě zničující války.

„Doutnající“ válka v Jižní Osetii a Abcházii existovala už delší dobu. Přestřelky, útoky „diverzních skupin“ a sestřely bezpilotních průzkumných letadel se v posledních měsících pravidelně opakovaly. Jinak řečeno, obě strany balancovaly na hraně války. Samozřejmě, že stranami konfliktu na Kavkaze byly tytéž státy, jejichž vztahy Schelling zkoumal především. Rusko působilo skrze svůj „satelit“ Jižní Osetii a USA zase podporovaly Gruzii (v anglické terminologii z dob studené války se pro podobné případy používalo výrazu „war by proxy“ - KD). Nabízí se očividná paralela s obdobím studené války, kdy se USA a Rusko v podmínkách globálního soupeření stejným způsobem vyhýbaly otevřené konfrontaci. Proč se dnes konfrontaci vyhnout nepodařilo a protistrany byly vtaženy do ozbrojených aktivit?

Válka a pud moci

Schellingovy modely vycházejí z předpokladu o (omezeně či úplně) racionálním charakteru jednání protivníků. Každý využívá „doutnající“ války jako nástroje k dosažení svých cílů. Kalkuluje se se snahou oponenta odstranit riziko přechodu do fáze otevřené konfrontace – riziko, které nemůže kalkulovat a zhodnotit. Vždyť v situaci „doutnající“ války může eskalaci vyvolat libovolná náhodná událost (chyba v interpretaci údajů radaru – když například hejno ptáků považovali za raketový útok – nebo chyba v činnosti radiolokačního systému) a strategie balancování na hraně války především předpokládá, že si protivník nepřeje záviset na náhodě. Racionálně jednající strany „doutnajícího“ konfliktu mají zájem nikoliv na jeho rozrůstání, ale spíše na udržení potřebného rozsahu.

Záběry, na nichž gruzínský prezident v okamžiku nervového zhroucení žvýká kravatu, byly v ruském i světovém tisku zeširoka rozebrány. V důsledku uzavřenosti ruské politické elity a kvůli tomu, že se vyhýbá publicitě, nelze vynášet soudy o tom, jak si v klíčových okamžicích „pětidenní války“ počínali a co žvýkali její představitelé. Důležité je však něco jiného: Nedostatečná schopnost kontrolovat situaci dokonce i jen u jedné ze stran konfliktu výrazně zvyšuje riziko strategie balancování. Zájmem druhé strany je v takovém okamžiku konflikt utlumit a hledat alternativní strategie, které počítají s možnou iracionalitou v jednání protihráče. V případě konfliktu kolem Jižní Osetie a Abcházie na ruské straně k takové korekci nedošlo. Naopak, byl vytyčen kurs, který směřoval k přechodu konfliktu z latentní fáze do fáze otevřené konfrontace.

Zákon zvyšování přitažlivosti moci

Tato skutečnost zpochybňuje i racionalitu jednání druhé strany konfliktu, Ruska. Postup jeho vládnoucí elity je zjevně diktován nikoliv racionální volbou, nikoliv optimální strategií uskutečňování pragmatických zájmů, ale jinými faktory. Jedno z vysvětlení je možno vidět v „osobní cílové funkci“ představitelů ruské vládnoucí elity – jejich zaměření na upevňování dominance a zvětšování rozsahu vlastní moci jak uvnitř země, tak navenek – a to zcela libovolnými prostředky. USA coby patron Gruzie také propásly okamžik, kdy konflikt opustil pole racionálního výběru - a to znamená, že i v případě americké vládnoucí elity není prioritou řešení pragmatických úkolů, ale dominance v mezinárodních vztazích.

Na rozdíl od maximalizace užitku (a právě tato funkce tvoří základ modelů racionální volby) nemá maximalizace moci žádné inherentní hranice. Každá dodatečná jednotka potřebného zboží nebo služby přináší menší užitek – přesně tak to předpokládá zákon klesajícího mezního užitku (law of diminishing marginal utility), který ekonomové považují za axiom. Avšak každá další jednotka moci přitažlivost dodatečných mocenských kapacit naopak zvyšuje – a v důsledku toho racionální kalkulace se zábranami, jež vyplývají ze snahy minimalizovat pravděpodobnost nežádoucího scénáře vývoje událostí, ztrácí aktuálnost. Podobně jako u narkotika, závislost na moci se vyznačuje růstem tolerance k užívané dávce.

Balancování na hraně války v podmínkách, kdy se počínání jedné nebo obou stran konfliktu neodvíjí od racionální volby, ale od posilování moci a panství, připomíná jinou hru, kterou ekonomové také dobře znají. Je to hra, při níž se pokoušíme při sledu transakcí zbavit kolující falešné mince. Podstatou hry není ani tak chladnokrevná kalkulace, jako momentální reakce a umění hráče vyprovokovat oponenty k činům, jež vedou k prohře. Jestliže v případě racionální hry vítězství závisí na uspořádání kalkulací hráčů (kteří se přibližují nebo vzdalují stanoveným pragmatickým cílům), v případě druhé hry je možno zvítězit výhradně na účet druhého. Zvětšení moci jedné strany způsobuje zmenšení moci druhé a naopak. (Model známý jako hra s nulovým součtem – KD.)

Důležité jsou rozdíly v roli publika – tedy všech těch, kdo k vládnoucím elitám nepatří, jsou však na jejich jednání závislí. V případě racionalizace konfliktu je jeho další průběh předvídatelný a je možné se na něj připravit. Avšak konflikt odvíjející se od otázek moci a dominance nelze přesně modelovat. Proto „přihlížejícím“ nezbývá než sledovat počínání vládních představitelů coby úkaz vyšší moci – nepředvídatelné mimořádné události – a sušit suchary pro případ všeobecné mobilizace osob v hledišti.

Независимая газета, Антон Николаевич Олейник: Формула войны: Выходя за пределы рационального выбора, стороны конфликта утрачивают контроль над ситуацией ZDE

Osobní stránky Antona Nikolajeviče Olejnika - v angličtině ZDE
                 
Obsah vydání       12. 9. 2008
13. 9. 2008 Medvěděv: "Den 8.8. nás změnil tak jako Ameriku den 11. září"
13. 9. 2008 Ptejte se McCaina a Obamy na protiraketovou obranu Philip E. Coyle III.
13. 9. 2008 Další čelná americká banka na pokraji bankrotu
13. 9. 2008 Ruskí vojaci se stiahli z predmestí Poti
13. 9. 2008 Sarah Palin "je připravena vést národ"
13. 9. 2008 Gazprom získal klíčový srbský petrokomplex
12. 9. 2008 Saakašvili se už dostal pod tlak opozice. Zleva i zprava
13. 9. 2008 Hackeři zaútočili na Large Hadron Collider
13. 9. 2008 Jakub Patočka obviňuje Topolánka, že zavádí "zločinecký stát"
12. 9. 2008 Citát dne (včerejšího), aneb vystřelte už konečně někdo tu raketu
12. 9. 2008 Sarah Palinová by zaútočila vojensky proti Rusku
12. 9. 2008 Pákistán bude proti USA hájit svou územní celistvost "všemi prostředky"
12. 9. 2008 BBC: Palinová nezabrání ústupu Američanů od sociálního konzervatismu
12. 9. 2008 9/11 a bilance sedmileté asymetrické války proti terorismu Štěpán  Kotrba
12. 9. 2008 9/11 a naše neodpovědná odpovědnost Miroslav  Polreich
12. 9. 2008 Putin: Měli jsme si setřít krvavé hleny z tváře a sklonit hlavu?
12. 9. 2008 Obama pro radar Boris  Cvek
12. 9. 2008 Formule války
12. 9. 2008 Zdravotní reforma Petr  Wagner
12. 9. 2008 Mráz neprišiel z Dušanbe Peter  Stupavský
12. 9. 2008 CSTO: Asie dostane společné jednotky rychlé reakce
13. 9. 2008 Asijská podoba státem řízené demokracie Štěpán  Kotrba
13. 9. 2008 "Americký" rasisticko-fašistický argument Štěpána Kotrby není platný Jan  Čulík
14. 9. 2008 Chápu Kotrbu správně? Uwe  Ladwig
12. 9. 2008 Když levá ruka neví, co dělá pravá Jan  Paul
12. 9. 2008 Na vládní tvarůžky ani cukr nemám Štěpán  Kotrba
12. 9. 2008 Jourová Topolánkovi: Kdo má u nás takovou moc tu chobotnici ovládat? Věra  Jourová
12. 9. 2008 Citát dne (včerejšího) aneb já nic, já lidovec
12. 9. 2008 Citát dne (včerejšího) aneb příště poslouchejte dobré rady z Ameriky
12. 9. 2008 Formanovi s Havlem hurá! Miloslav  Štěrba
12. 9. 2008 Československo 1968 a strach před “třetí cestou”, neboli O veřejném a zveřejněném mínění Uwe  Ladwig
12. 9. 2008 Citát dne (včerejšího) aneb poznej deset rozdílů
12. 9. 2008 Propouštění zaměstnanců v BBC vedlo k vzniku technických problémů ve vysílání
12. 9. 2008 Důkazy k rozptýlení mlhy, která je soustavně vytvářena nad Brdy Štěpán  Kotrba, Milan  Hlobil
12. 9. 2008 Michael  Marčák
12. 9. 2008 Morales i Chávez vykázali velvyslancov USA zo svojich krajín
12. 9. 2008 Jedenásty september: Ideologické vytváranie historickej diskontinuity Peter  Vittek
11. 9. 2008 Cchinvali očima ruského bulváru: Tragédie? To je život...
12. 9. 2008 "Neférový" ruský tisk a Saakšviliho "ljubovnica" Alana Štěpán  Kotrba
12. 9. 2008 O Buchlovicích, bitevníku Cesarevič a carském ministrovi před devadesáti devíti lety Miloslav  Štěrba
12. 9. 2008 Začarované kruhy Ladislav  Žák
11. 9. 2008 Chorvatsko prý prodalo Íránu ruský protivzdušný systém S-300 Karel  Dolejší
11. 9. 2008 Platy v ČR 2008 Jaroslav  Polák
11. 9. 2008 Kořistka: "I další skutečnosti svědčí o tom, že korupční nabídka byla učiněna" Zdeněk  Kořistka
11. 9. 2008 Kořistka: soud odmítl pustit policejní odposlechy, včetně odposlechů Topolánka
11. 9. 2008 Socialismus pro bohaté
11. 9. 2008 Češi mohou mít vládu, ke které budou mít důvěru Milan  Daniel
11. 9. 2008 Potvrzeno: předražená ropa (a potraviny) mají spasit krachující finanční systém Michal  Vimmer
11. 9. 2008 11. září : neobyčejná, či běžná výročí? Vladislav  Černík
11. 9. 2008 Udělej si sám Ladislav  Žák
10. 9. 2008 Pokles na úroveň opic? Možná postkomunistické panorama... Darina  Martykánová
10. 9. 2008 Nejnovější důvody pro radar: Mulláhové, chamberlaini a elektromagnetické pulsy Karel  Dolejší
11. 9. 2008 Hospodaření OSBL za srpen 2008