Z pohledu neznalého Němce by vlastně všechno mohlo být jasné, vždyť v němčině se hovoří o "Völkerrecht" (o právu národů), Češi používají výraz "mezinárodní právo". "Právo národů" a "právo na sebeurčení těch národů" je zdánlivě totéž, ale ve skutečnosti tomu tak není, protože subjektem mezinárodního práva, a tedy také toho Völkerrecht nejsou národy, ale státy. Tak mají demokrati, kteří se soustřeďují na mezinárodní právo a zapomínají na demokratický princip sebeurčení národů, zdánlivě pravdu, když kritizují ruského prezidenta a jeho rozhodnutí uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Kdyby ale v Gruzii šlo o genocidu či o etnickou čisku, byla by to věc mezinárodního práva. A tím argumentoval ruský prezident.

Mělo by se ale taky pomyslet na to, že mezinárodní právo není nějakým božským právem. Proto existuje oprávněná otázka, jestli to, co s ním dnes spojujeme, ještě v naší době platí. A nemělo by se zapomínat na to, že podle mezinárodního práva byla kdysi legální existence evropských kolonií v Africe i jinde.

Že mají americké protesty proti jednání Rusů v Gruzii mnoho co společného s nadcházejícími americkými prezidentskými volbami, na to jsem už v BL /art/42182.html poukázal. Že je princip sebeurčení národa sám o sobě spojen s dost velkými politickými problémy, to bych chtěl v této poznámce jen naznačit. Jako čtenáři BL asi víte dobře, co se dělo v Jugoslávii a jak to bylo s válkou a s uznáním Kosova. Víme ale taky, například, že Kurdové žijí v Turecku, v Iráku i v Íránu a Baskové ve Španělsku i ve Francii. Víme i Tibeťanech i o jiných národech, které by chtěly samostatnost. Ve všech těchto případech se prosazení práva na sebeurčení národů zdá být problémem.

Zajímavé po uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie bude, jak se budou rozvíjet mezinárodní styky s Ruskem. Zajímavé by také bylo, jak by se Rusové rozhodli, kdyby se chtěli obyvatelé Severní Osetie, která je v Rusku, spojit s Jižní a vytvořit s ní nezávislou zemi, mimo Ruskou federaci. Co si o tom myslíte vy?