V ČR se ovšem místo obnovy a realizace podobných objektů staví nová a nová nákupní hypercentra, která jsou ve své podstatě značně antisociální (narozdíl od zmíněných tradičních trhů). Momentálně se tak děje např. na pražské Pankrácké pláni - na místě, kde takový lidový trh se zeleninou vznikl spontánně. Že je možné koncept tradiční tržnice realizovat i v kombinaci se supermoderní architekturou, je mimochodem krásně vidět na příkladu Mercat de Santa Caterina v Barceloně.

Čeští obchodníci ovšem obchodují s jediným cílem - vydělat co nejvíc peněz a to za KAŽDOU cenu, takže šponují ceny, co to jde - zkoušejí jestli přeci jenom nemůžou z kapes lidí vytáhnout ještě o něco víc. A pak ještě víc. Nezajímá je, jestli se zákazník cítí dobře (a ne jako okrádaný idiot), jestli poskytují kvalitní službu a jestli se k nim bude zákazník rád vracet. Jejich krédem je naval prachy a vypadni a podle toho to taky vypadá. A to mimochodem dělají Češi sami sobě.

Nedávno jsem seděl na snídani v malé barcelonské kavárně, daleko od centra. Obsluhu tvořili bez výhrady důchodci - zcela zřejmě tu kavárnu vedli už hodně dlouho. Při objednávání prohodili s každým pár slov, jak se má, odkud je, co práce. Přesto, že kavárna byla zjevně nedlouho po rekonstrukci, ceny byly přiměřené (tj. po přepočtu z eur stejné jako v Praze), takže člověk netrpěl tím hořkým pocitem, že ho zase okrádají (tj. jako v Praze). Když jsem dopíjel kafe, jeden ze starých číšníků nabral plný talíř churros (typ španělských koblih) a začal je zadarmo roznášet lidem. Měl co dělat, protože kavárna byla téměř plná.

Po návratu jsem zašel na pivo do jedné restaurace na pražském Andělu. Je to dost známá hospoda, velká, v pěkném prostředí. První pivo bylo beznadějně pod míru. Když tak vypadalo i druhé, požádal jsem číšníka, aby ho dotočil. "To dojde pane, musíte počkat!" Že nedojde, by poznal i Limonádový Joe, ale počkal jsem. Když spadla všechna pěna, hladina byla pořád víc než centimetr pod ryskou. Číšník ho dotočil, nicméně při placení mi bez skrupulí naúčtoval o sto korun víc. Došlo mi to až za chvíli a když jsem se chtěl presvědčit kontrolou účtu, zjistil jsem, že jsem ani žádný nedostal. Peníze mi sice nakonec vrátil, ale rozdíl v přistupu je propastný.

Oba uvedené příklady nejsou mimochodem ve svém prostředí výjimkami, ale normou. Není mi dost dobře jasné, jak se ovšem proti takovému přistupu bránit, když mezi 99% obchodníků platí něco jako nepsaná kartelová dohoda, navíc podepřená dost neuvěřitelnou drzostí - viz zmiňovaný Marks & Spencer. Na podzim zahájil "extrémní snižování cen". Ceny snižoval v průměru o 10%. Že ovšem libra stojí od původních cen míň o 25%, na billboardech už nestálo...