Jako poslankyně tvrdím: tento stát neumí a ani nechce umět bojovat s opravdu nebezpečnými drogami a kriminalitou s nimi související (heroin, kokain). Dealery drog můžeme přes extenzi kamerových sledovacích systémů policie a jiných policejních opatření v centrech měst sledovat zcela běžně při "práci". Policie je nečinná, ba někdy i slepá. Místo toho se mnoho sil vyšetřovatelů, právníků i soudců vyplýtvá na náhodný postih drobných konzumentů či pěstitelů konopí. Společenskou nebezpečnost orgány státu neumějí rozlišit. Nebezpečnost výroby mastí s THC jako nulovou nicméně ohodnotili vyšetřovatelé Police u Libuše Bryndové, i když se při vyšetřování v plném rozsahu přiznala. Policie navrhla zastavení stíhání. Přesto ji táborská státní zástupkyně Iveta Janů obžalovala a tak bude souzena.

Přispěje odsouzení osoby užívající marihuanu k podpoře léčby závažných onemocnění k řešení problematiky konzumace marihuany v české společnosti. Myslím, že nikoli. Řešení je třeba hledat jinde. Klasifikujme drogy. Rozlišujme tvrdé drogy od látek, jejichž držení budeme i nadále posuzováno jako přestupek či tolerováno stejně, jako alkohol, nikotin, kofein, taurin či guarana. Mezi takto klasifikované látky dejme i konopí s nízkým obsahem THC. Úplně legalizujeme používání domácích i firemních léčivých přípravků s obsahem THC u osob s diagnostikovanou artritidou, roztroušenou sklerózou či rakovinou, případně s dalšími chorobami, u nichž je možná pouze paliativní léčba. Protože zde je hranice mezi prostředím zločinu a realitou všedního dne.

Trestejme nekompromisně dealery - zejména na základních, ale i středních školách. Tvrdě, nekompromisně a bez slitování. Deset let za prodej drog není mnoho. Jen jeden den trestu pro Libuši Bryndovou za samoléčbu účinnou látkou obsaženou v konopí je ale zločinem, páchaným společností na člověku, kterému nejsme schopni pomoci jinak.

Buďme poučení, sebekritičtí a moudří. Nebuďme lhostejní, nebuďme ale ani fanatici. Křesťanské či scientologické "apage satanas" v tomto případě není řešením. Je jen licoměrností, pokrytectvím a schizofrenií společnosti, která se bojí čerta, namalovaného na zdi. Novela trestního zákona, která míří do sněmovny, je příležitost, jak dát do souladu poznatky vědy, právo a spravedlnost.

Autorka je místopředsedkyně Výboru pro evropské záležitosti a členka sociálního výboru Parlamentu, , stínová ministryně ČSSD pro ženu a rodinu