8. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 7. 2008

Vorlův Gympl: Jak film vyjadřuje všeobecnou občanskou nespokojenost v České republice

Formálně a stylisticky se Gympl (2007, Česká republika) nevymyká z kánonu docela běžných současných českých filmů -- filmově tedy nepřináší nic nového, tvůrčím způsobem objevného. Jako by se čeští filmoví tvůrci obávali vytvořit dílo, které by bylo umělecky náročné -- české "plebejské" publikum by na ně nešlo? "Musíme točit v přijatelných, konvenčních parametrech." ? O to víc je zajímavé, jak i ve Vorlově snímku Gympl znovu, jako už v mnoha českých filmech z poslední doby, vypovídá o současnosti příběh.

Vorel a jeho scénáristé se pokusili filmem vylíčit současný život takový, jaký je, z hlediska mladých lidí, gymnasistů, který je něco pod dvacet let. Téma filmu (že se odehrává ve středoškolském studentském prostředí) je možná ovlivněno komerčními ohledy -- čeští filmoví producenti před několika lety objevili, že mladá generace, teenageři jsou právě ti lidé, kteří chodí do kina, tak jsou pro ně nejlukrativnější publikum, o něž se chtějí ucházet. Proto zřejmě vzniká tolik filmů o mladých lidech a o jejich frustraci s dnešní českou společností.

Hlavními protagonisty Gymplu jsou dva propadávající mladíci, Petr (z chudé rodiny, maminka, pracuje v pekařství) a Michal (z rodiny nesympatického arogantního zbohatlíka). Petr má údajně "výtvarné nadání", které realizuje malbou (dosti nepěkných) graffiti na vozy pražského metra, vagóny na nádraží a na nejrůznější zdi. Při těchto nočních "akcích" je nezřídka načapá policie, která své oběti brutálně bije -- Petr dostane nakonec trest jakýchsi veřejných prací. Škola je, jako obvykle v ČR, místem trápení. Jako obvykle se v ní nepěstuje originalita, kritičnost a analytičnost, ale mechanicky se tam vyučují se dost nesmyslné encyklopedické znalosti, případně se studenti trápí matematikou. Učitelé neumějí vysvětlit, proč vlastně všechny tyto věci studentům vnucují -- učí se to, protože je to v osnovách, jiný důvod není. Ovšem oproti předchozím informacím z českých filmů o českých školách je tu vývoj -- nejenže jsou většinou učitelé nepřátelští a komisní, ale i studenti jsou nyní nedisciplinovaní, drzí, ležérní a líní. Dělají si, co chtějí.

Snad největší karikaturou je, bohužel, učitel češtiny, zrovna češtiny! která by měla být nejosvícenějším předmětem! Ten studentům nadává a považuje je za kriminálníky. Výmluvnou výpovědí o tom, jak pasé je dnešní establishmentová literatura, je to, že si učitel češtiny před důchodem stěžuje, že studenti nikdy neslyšeli o tom, že Václav Havel napsal nějaké Dopisy Olze. Jakmile se někdo stane klasikem, je to smrt. Když někomu ovšem nadáváte, srozumění s ním nevznikne. Studenti se vztekajícímu se, autoritativnímu učiteli češtiny mstí tím, že v jeho přítomnosti hromadně bzučí, což ho nakonec přivede k záchvatu a ve škole skončí.

(V jedné scéně při hodině češtiny se podařil filmovým tvůrcům drobný faux pas. Učitel napíše na tabuli větu rozvitou, kterou studenti mají rozbírat. Potíž je, že ji napíše s gramatickou chybou -- tvůrci neuměli správný tvar zájmena "jenž" ("Stromy se ohýbaly pod náporem větru, jež [sic] skučel...") -- mělo to snad znamenat, že i učitel češtiny je při své agresivitě vůči studentům amatér? Nebo je to skutečně jen věcná chyba, která je ve struktuře filmu bez významu?)

Muži jsou ve filmu Gympl opět zcela autoritativní. Děsivou karikaturou brutálního otce je otec jedné studentky, která má zjevně velké nadání budoucí módní návrhářky . To otec, který jí nadává do blbců, ovšem nevidí. Dcera se ze zoufalství sebepoškozuje -- pálí si předloktí zapalovačem.

Proč se v českém filmu znovu a znovu objevují motivy brutálních a nechápajících mužů? Toto téma je za poslední dvacet let české kinematografie neuvěřitelně promrskáno. Vyskytuje se skoro v každém české filmu. Proč se k tomu neustále vracet? Je to proto, že je to bolavé místo české společnosti, které filmaři pociťují zvlášť traumaticky?

Jediným dobrým učitelem je ve filmu Gympl liberální učitel historie a výtvarné výchovy Tomáš. Ten u studentů rozvíjí představivost, talent a svobodomyslnost. Studenti s nimi mohou mluvit. Další výmluvnou výpovědí o dnešní skutečnosti, že právě tento jediný dobrý učitel je nakonec ze školy donucen odejít. Strašliví jsou i nadřízení ze školského úřadu -- jejich představitel, školní inspektor je zoufalý pedant, kterého zajímají jen správné formuláře a dobře vyplněné kolonky v třídní knize a nutí kvůli těmto nesmyslům učitele, aby třídní knihy opakovaně, ručně přepisovali.

Do filmu se dostala i americká protiraketová obrana -- v jedné scéně o ní hovoří komentátor v televizi. Hlavní hrdina filmu, mladík Petr, se nad tím ušklíbá -- když ho matka v té chvíli za něco kritizuje, posměšně předvede slib věrnosti Spojeným státům. I toto vypovídá, že se vnímání světa a společnosti v ČR rychle mění.

Škola, v níž se příběh odehrává, je nezámožná. Jeden z učitelů se po zaměstnání živí jako taxíkář, jinak by neuživil rodinu. K trapasu dojde, když mu do taxíku nastoupí jeho studenti a mladík Michal, jehož otec je bohatým podnikatelem, dá svému učiteli velké spropitné.

Škola si nemůže si pro nedostatek peněz dovolit ani nechat budovu vymalovat, nemluvě o jiném zařízení. Stárnoucí ředitelka (Eva Holubová) má nenaplněnou sexuální náklonnost k liberálnímu učiteli výtvarné výchovy a kreslení Tomášovi, když ho však přistihne v kabinetě, kdy si Tomášovi na klín právě rozkročmo sedla mladá atraktivní studentka, zasadí se o to, aby učitele ze školy vyhodili. Sama váhá mezi pedantstvím a normálním lidstvím, avšak nakonec se přidá na stranu nespravedlnosti, peněz a korupce.

Když se Petrův kamarád Michal nedostaví na postupové zkoušky, ze školy je vyhozen, a aby to jeho otec, bohatý podnikatel, napravil (hraje ho obtloustlý Jan Kraus, zajímavé, jak bohatí podnikatelé v dnešní ČR -- aspoň ve filmu -- začínají stále více připomínat někdejší vyžrané komunistické papaláše), vezme ředitelku školy na večeři do drahé restaurace. Ředitelku řečmi o penězích zkorumpuje -- škola prý dostane od jeho firmy finanční sponzoring ("dáte mi za to na zeď nějakou desku") , pokud bude ze školy vyloučen Michalův kamarád Petr, který "Michala kazí" (to se také stane, učitelka poslechne a nadaného žáka zlikviduje). "Škola bude povýšena pořádnou úroveň, nebudou tam učit žádné socky či roláky," požaduje podnikatel -- proto ze školy odchází její jediný dobrý učitel.

Celým filmem prochází varování, že "poškozování soukromého majetku je vážný zločin" -- zdůrazňováním tohoto motivu film toto neporušitelé přikázání nové, "komerční" české společnosti pochybňuje. Špatný konec snímku, kdy sympatické a lidské postavy prohrávají před náporem moci, peněz a korupce, je v dnešní České republice skoro výzvou k revoluci. Metaforou komerční zglajchšaltovanosti se v závěru filmu stává nové vymalování školní budovy, kterou nyní provádí profesionální firma, zařídil ji Michalův otec. Bílou barvou zamalovává originální a tvůrči nástěnné malby, jimiž celou školu předtím pod vedením liberálního, humanistického učitele Tomáše vyzdobili sami studenti. A, samozřejmě, všude jsou pro kontrolu instalovány kamery průmyslové televize.

Petrovo a Michalovo přátelství ovšem narušeno není: dál pořádají své noční "akce" pomalovávání vozového parku veřejné dopravy graffiti. Sporná, ale tvůrčí činnost. Pronásleduje je při tom policie a právě uprostřed takové honičky film náhle končí. Příběh zřejmě bude pokračovat -- navzdory životu ve zkorumpované a nelidské, zotročené a bojácné společnosti se teenageři zřejmě hned tak nevzdají. Možná v nich spočívá naděje do budoucna, naznačuje film -- anebo se přizpůsobí a stanou se vyhořelými, jako jejich rodiče.

                 
Obsah vydání       8. 7. 2008
8. 7. 2008 Hrůza! Ema  Čulík
8. 7. 2008 The Horror! Ema  Čulík
8. 7. 2008 Vorlův Gympl: Jak film vyjadřuje všeobecnou občanskou nespokojenost v České republice Jan  Čulík
8. 7. 2008 Hřebejkův Medvídek: dobře napsaný, zábavný scénář bez hlubšího záběru Jan  Čulík
8. 7. 2008 Opakuji, že jste lhář, pane Topolánku, a ohrožujete občany -- a tady je další důkaz Jan  Neoral
8. 7. 2008 Ondřej Neff neprosazuje americký radar v ČR ze zlé vůle Jan  Čulík
7. 7. 2008 Američtí intelektuálové: "Protestujeme proti americkému radaru v České republice"
2. 10. 2008 Michael  Marčák
7. 7. 2008 US Intellectuals: "We Protest against the U.S. Radar in the Czech Republic"
8. 7. 2008 Společně proti základně Jan  Keller, Oskar  Krejčí, Rudolf  Převrátil, Michael  Marčák, Jiří  Maštálka, Kateřina  Konečná, Jan  Neoral
8. 7. 2008 Šokující zážitek
8. 7. 2008 Majitelka penzionu v Karlových Varech proti raketové obraně Jan  Čulík
8. 7. 2008 Jan Tamáš promluví k europoslancům ve Štrasburku
7. 7. 2008 Ženy v ČR asi už brzo udělají revoluci, zatím točí velmi dobré filmy Jan  Čulík
7. 7. 2008 Amerika a její Návštěvníci Ema  Čulík
7. 7. 2008 America and her Visitors Ema  Čulík
7. 7. 2008 Týden.cz: Studie o radaru jsou nepřesné, přiznal Bursík
7. 7. 2008 ČSSD: Stavba amerického radaru v Brdech je krokem nelegitimním a nebezpečným
7. 7. 2008 Kvůli radaru 20 hektarů lesa padne, 85 hektarů prořídne, přiznal Bursík Štěpán  Kotrba
7. 7. 2008 Nesvoboda na úvěr Linda  Sokačová, Ondřej  Slačálek
7. 7. 2008 Od úžerníků k nadnárodním firmám Jakub  Polák
8. 7. 2008 Srpnové pozdravení Petr  Hrbáč
7. 7. 2008 8. 7.: Podpis smlouvy, kterou občané nechtějí
7. 7. 2008 Setká se ministryně Riceová se zástupci iniciativy Ne základnám? Vladislav  Černík
7. 7. 2008 Smutek paní Šnajderové -- neuvěřitelná esence trapnosti Jan  Čulík
7. 7. 2008 Nový Zéland -- země netušených krás a neuvěřitelných paradoxů Miroslav  Paleček
4. 7. 2008 Immanuel Wallerstein: Když se tvrdí hoši rozhodnou být diplomaty Immanuel  Wallerstein
7. 7. 2008 Dva filmy, které se moc nepovedly, a jedna dobrá francouzská "komedie" Jan  Čulík
7. 7. 2008 Je Amerika darebácký stát? Štěpán  Steiger
7. 7. 2008 Kursk - 65 let od bitvy, která rozhodla o porážce Německa Richard  Seemann
6. 7. 2008 Jakubiskova Bathory: Typický "euroentertainment" Jan  Čulík
6. 7. 2008 Pronikání do složitostí registračního systému Jan  Čulík
5. 7. 2008 Agresivní politika hotelu Thermal je zaměřena proti ženám
5. 7. 2008 Stručný pozdrav z Karlových Varů Jan  Čulík
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008

Český film RSS 2.0      Historie >
8. 7. 2008 Vorlův Gympl: Jak film vyjadřuje všeobecnou občanskou nespokojenost v České republice Jan  Čulík
8. 7. 2008 Hřebejkův Medvídek: dobře napsaný, zábavný scénář bez hlubšího záběru Jan  Čulík
7. 7. 2008 Smutek paní Šnajderové -- neuvěřitelná esence trapnosti Jan  Čulík
7. 7. 2008 Ženy v ČR asi už brzo udělají revoluci, zatím točí velmi dobré filmy Jan  Čulík
6. 7. 2008 Jakubiskova Bathory: Typický "euroentertainment" Jan  Čulík
17. 6. 2008 Vzpomínkový optimismus Jan  Čulík
11. 4. 2008 Pražské jaro 1968 v českém postkomunistickém filmu Jan  Čulík
11. 4. 2008 The Prague Spring as reflected in Czech postcommunist cinema Jan  Čulík
3. 4. 2008 Bohdan Sláma: "Buďme na sebe hodní, nic jiného nemáme" Jan  Čulík
18. 3. 2008 O rodičích a dětech: Dobrý film, ale zase o tomtéž Jan  Čulík
26. 2. 2008 Mučení jako důkaz, aneb Jiří Křižan byl věštec Boris  Cvek, Jan Čulík
23. 2. 2008 How to resist death Jan  Čulík
22. 2. 2008 Czech Cinematography 1989 - 2007   
11. 2. 2008 Britské listy ukazují, že tudy cesta nevede   

Filmový festival Karlovy Vary 2008 RSS 2.0      Historie >
8. 7. 2008 Vorlův Gympl: Jak film vyjadřuje všeobecnou občanskou nespokojenost v České republice Jan  Čulík
8. 7. 2008 Hřebejkův Medvídek: dobře napsaný, zábavný scénář bez hlubšího záběru Jan  Čulík
8. 7. 2008 Hrůza! Ema  Čulík
8. 7. 2008 The Horror! Ema  Čulík
7. 7. 2008 Amerika a její Návštěvníci Ema  Čulík
7. 7. 2008 America and her Visitors Ema  Čulík
7. 7. 2008 Dva filmy, které se moc nepovedly, a jedna dobrá francouzská "komedie" Jan  Čulík
7. 7. 2008 Smutek paní Šnajderové -- neuvěřitelná esence trapnosti Jan  Čulík
7. 7. 2008 Ženy v ČR asi už brzo udělají revoluci, zatím točí velmi dobré filmy Jan  Čulík
6. 7. 2008 Pronikání do složitostí registračního systému Jan  Čulík
6. 7. 2008 Jakubiskova Bathory: Typický "euroentertainment" Jan  Čulík
5. 7. 2008 Stručný pozdrav z Karlových Varů Jan  Čulík
5. 7. 2008 Lidská společnost není k žití? Jan  Čulík
5. 7. 2008 Agresivní politika hotelu Thermal je zaměřena proti ženám